Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (150)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Road movie o cestě k nové kultuře, novému folklóru, novému člověku. Na svou dobu poměrně odvážný pokus o vytvoření socrealistického muzikálu čistě na bázi folklórních tanečně-pěveckých vystoupení. Scénáristé i režisér ve filmu dost možná mimoděk nabídli přesnou mapu mytologie 50. let, do níž se vejdou všechna klíčová témata a kterou formují všechny typické ideologické mechanismy. Faktem je, že prvotní znechucení z filmu u mě vystřídalo cosi jako respekt pro jeho portrét doby... Není to z mého pohledu žádný stranický výblitek sestrojený najatými nevolníky, ale velmi autentické zachycení patosu mladé generace, která v nadcházejících letech viděla ideál Nového světa. Dnes, na poněkolikáté, hledím na stopy minulosti v Zítra se bude tančit všude se zaujetím, protože tenhle film o podstatě komunistické ideologie vypovídá mnohem více než všechny ty novo-svazácké odsudky současných diváků. Diváků, kteří si sotva kdy uvědomí, že mechanismům manipulace, jaké v Zítra se bude tančit všude hystericky odsuzují, sami den co den ochotně podléhají. ()

Kordus odpad!

všechny recenze uživatele

Tento film prohloubil některé mé averze do extrémů a tak mohu jasně říct - nenávidim lidové tance, lidové zpěvy a thymolinové úsměvy. Když se totiž na vás z každé strany valí ta nejnechutnější propaganda podpořená "hity", mezi kterými neustále vyčnívá (nerad to přiznávám, docela chytlavá) píseň Zítra se bude tančit všude (jaká náhoda, že se slovem "všude" se rýmuje "vlajky rudé"), do toho se stále tlemí Miloš Nesvadba a dvě hodiny se povídá o krásách práce a toho "našeho" socialismu, je taková reakce celkem přirozená. ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Nějakým satanovým kouzlem (málem jsem řekl zázrakem), mi při této autenticky rozjuchané oslavě uvědomělé lidové a zároveň naplánované tvořivosti, občas cukaly koutky - opravdu mi hrozilo strhnutí tou radostí a nadšením, ne ke komunismu či svazáctví, ale k nadšení a životu samotnému. Zítra se bude tančit všude je v tomto smyslu skutečně jakási vymývárna mozků. +++++ Z toho entuziasmu mě ovšem nepěkně vytrhovaly nablblé momenty svazáků, kteří se po ideovém prozření milují opravdověji, kteří po stejném prozření mají zářivější úsměv a větší radost ze života, závistivý buržoustský synek a projevy svazácké důvěry a víry ve stranu, blízkou víře náboženské. Kouhout v úvodu DVD tvrdil, a já mu věřím, že jde o věrné vylíčení smýšlení a nálady tehdejší mládeže. +++++ Jedna scéna ale vypovídá o hrozivějším aspektu ideologie. Když záludný Ruda oznamí svou touhu vystoupit z kroužku, je mu to zakázáno, aby mohl být se vší slávou vyloučen. Trochu mi to připomíná příhodu (reálnou?), na kterou jsem narazil v nějakém Hayekovi... Agitátor na schůzi místního výboru KSSS vypráví o budoucích radostech socialismu: "Všichni budou chodit do školy, všichni budou užívat výhod bezplatného zdravotnitcví, všichni budou cestovat hromadnou dopravou, všichni budou mít práci, kombajny budou samy sklízet, každý v létě pojede k moři, i v lednu budou všichni jíst jahody!" Načež je přerušen: "Promiňte, předsedo, já jahody nerad, hrozně se po nich nadýmám," na což předseda praví: "Soudruhu, až bude nastolen komunismus, tak jahody jíst budete!" ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

O moc hůř to natočit nešlo, ale z dnešního pohledu se u toho jen těžko nejde bavit. Jistým pozitivem je několik celkem věrných národopisných exkurzí a pár ne nejslabších tanců. Ovšem, když přijdou na řadu komsomolci a Stalin, jde do tuhého. Zápletka je tak zoufale malicherná, až je to k smíchu. Líný buržoazní synek, s nímž jsme seznámeni pohledem na dekadentní vybavení jeho bejváku (fuj škaredý nesocialisticko nerealistický kubismus), intrikuje uvnitř lidového souboru tance. Od lidu odtržený etnograf Pavel postupně zjišťuje, že jedině prací s lidem a pro lid dojde skutečného naplnění. A všichni se tak zoufale tupě usmívají - Nesvatba na Martínkovou, Martínková na Nesvatbu. Kubešová na Buchvaldka, Buchvaldek na Kubešovou. Nesvatba na Buchvaldka... ()

CheGuevara odpad!

všechny recenze uživatele

Nejen Američani mají svůj úsměv, ale i my ho měli a to socialistický a důstojně svazácký, ale jinak v něm není rozdílu. Film, který spíš připomíná přestylizovanou a ultradlouhou reklamu na zubní pastu a bílé zuby. Komunistické je to až hanba, ale postava věčného opilce Jeníčka je nezapomenutelná. Holt teenage film pro svazáky. Akorát místo Mádla slušně zaskočil Nesvadba. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • O filmu se traduje že se dlouho licitovalo, zda se natočí barevně či černobíle. Nakonec byla zvolena barva, a tak na Pyšnou princeznu (1952) zůstal jen černobílý materiál. (sator)

Reklama

Reklama