Holubice

Úvodní podexponovaná a depresivní část, prošpikována nepěknými škodolibými scénami zabíranými většinou z podhledu mě málem odradila . Ale... vydržel jsem. Od druhé třetiny se asi dal vytušit happyend. V poslední části, světlé, snad i veselejší hudbou podpořené, jsme se opravdu veselého konce dočkali. Emoce ve filmu byly tvořeny silnými a osvědčenými výrazovými prostředky i když herecké výkony hodnotím průměrně. Pro mě celkově velmi zajímavé dílo! (18.09.2014)

Fantaskní představení filmového umění. Hra černé a bílé, zla a dobra, beznaděje a očekávání. Těžko říct, jak by film působil v barvě, dost možná že dobře, ale taky by ho to mohlo úplně zabít. Každopádně pomalé posouvání děje a složité kompozice s minimem doslovně vyřčeného kladou extrémní nároky na diváka, který musí hodně investovat, aby něco získal. (23.04.2018)

Je to Vláčil, ktorý dokáže urobiť depresívny zážitok aj z vypúšťania holubov alebo čakania na ich prílet na preslnenom pobreží Baltského mora. Možno je to spôsobené tou nedoziernou haldou škvary, napohľad nepríjemným chladným morom alebo pod kožu sa vtierajúcou hudbou. Alebo všetkým dohromady a to nás čaká prílet do Prahy, do budovy so skľučujúcou atmosférou zvláštnej vertikálnej architektúry a preskleným ateliérom na streche. Tam dostáva film aj príbeh v súčasnosti a so zábleskmi minulosti. Výborný bol výkon chlapca aj jeho tútora životom, mladého umelca. Nechce sa mi veriť, že film sa nestal trezorovým, keď bolo aj mne jasné, že tvár si človek môže zachovať len vtedy, ak dopraje slobodu sebe aj druhým. Motív slobody podaný cez holubicu, ktorá slobodu pri ceste z Belgicka do Nemecka stratila v Prahe, je len jednou z myšlienok, ďalšie sú skryté hlbšie, Holubica nie je film iba na jedno pozretie. (06.02.2016)

Těžký film, zejména první polovina chce hodně úsilí ke sledování. Je zde patrný rukopis pana Vláčila, ale zřejmě se ještě hledal. Pomalé tempo mi nevadí, ale toto bylo opravdu ubíjející. Takže dvě hvězdičky za neoddiskutovatelné filmařské kvality, ale pocitově je to mnohem horší. (kino Ponrepo) (09.08.2014)

Vizualne vytribene, ale jinak podivne. Snad prvni Vlaciluv film, ktery me nudil. 2- (16.02.2015)

Pre záujemcov: nie je o tej známej značke krémov na ruky. Zdĺhavé. Scény maľovania netreba robiť od prvého ťahu. Až sa človeku nechce veriť, že to natočil František Vláčil, režisér filmov Marketa Lazarová alebo Údolí včel. Nevyzerá to byť ani dobré amtérske cvičenie, bez dobrých hercov. (13.04.2019)

Tak toto jsem nějak nepobral.. Hodně zvláštní, depresivní, divné.. Film určený úzkému okruhu diváků, do kterého já zřejmě nepatřím. (24.10.2010)

Rozebírat tento film mi přijde jako se pitvat v holubici, neb ta je krásná jen jako živý celek. Jediný okamžik kdy jsem pocítil jisté vykolejení, byla finální scéna. Zde hudba, příliš upachtěně sentimentální a pobouřlivě hlasitá, měla na mne opačný účinek. Viděno v Ponrepu na projekci CSFD. Co tam se dělo, by za komentář stálo, ale to sem nepatří. (24.07.2014)

Prvotina a hned takováhle pecka. Sice většinou "jen" umění pro umění, ale co na tom, když to někdo umí. (23.01.2017)

Velmi jímavý a důležitý film FV. (29.11.2017)

Poetický film, ktorý očarí najmä dychberúcou obrazovou nádherou a zvláštnou snovou atmosférou, v ktorej hraje významnú rolu výborná Liškova hudba, plná znepokojivých disonančných tónov. Hoci to je iba druhý Vláčilov film, pre mňa je jeden z jeho najlepších (ak nie úplne najlepší). (10.10.2021)

Filmu bych vytkl několik věci. Nejasný scénář, hlavně na začátku. Naprosto špatně vybraná hudba k daným pasážím filmu: ve filmu se vůbec nic neděje a přitom hraje hudba jak kdyby se blížil vrah s nožem k nebohé oběti. Podobné nesmysly se objevily u více scén. Navíc místama hudba i vyloženě řvala oproti jiným normálně hlasitým pasážím filmu. Marně jsem také při projekci(zejména opět v první polovině filmu) přemýšlel pro koho je film určen. Ikdyž by to vypadalo na film pro děti, tak temná atmosféra a ráz klasického psychologického dramatu(zejména na začátku) to vylučoval. Přiznám se že jsem při projekci v první části filmu místama napolo usínal. Druhá část už byla výrazně lepší a spát mě už nenutila:). Ikdyž na konci bylo naprosto jasné o čem to mělo být(podobenství), mě to prostě celkově nijak nenadchlo. Panu režisérovi šly královsky filmy že středověku a měl se jich držet, tohle byl trošku úšlap stranou. Tři hvězdičky za dobré herce, dobré zahrání a za přihlédnutí k faktu, že oproti tomu co se točí dnes za - promiňte mi - us-humus, by menší počet byl k filmu vyloženě nespravedlivý. (17.08.2014)

Vrstevnatý příběh symbolické holubice, která rozevírá prostor duší jednoho chlapce na jedné straně a dívky na druhé. Příznačné horizontály a famózní vertiály filmu dávají punc kongeniality kamery Čuříka a režie Vláčila. Čuřík později uplatňuje podobnou poetiku vertikál a horizontál v Kachyňově Čekání na déšť. (07.11.2018)

Mistr filmu tímto snímkem ukazuje, jak nádherně lze vyjádřit křehké pochody naší duše. K vyjádření opravdové tragédie netřeba být explicitní a uměle zvyšovat dramatický náboj, ještě většího účinku lze docílit lyricky a symbolicky. Máte můj obdiv, pane Vláčile. (07.02.2016)

Hodně krutopřísný., (09.01.2024)

Spíše obrazy, pocity, hudba, filosofie ... je to ještě film? A koho to zajímá, je to výjimečně působivé! Vláčil je vizuální básník a dojde Vám to, aniž byste si to přečetli v encyklopedii!! (24.02.2004)

Kýčovitý obsah prohrává na plné čáře s formou, která je umělecky perfektně zvládnutá. Holubice představuje pojítko mezi oběma stranami příběhu, ačkoliv se jedná o zdánlivě nespojitelné osudy hlavních postav. Zuzana a Michal jsou hlavními postavami a holubice samotná je poetický způsob vytváření "mostů" ke šťastnému životu. (03.09.2014)

Nádhera v každom detaile s presnou Liškovou hudbou. Vláčilov rozbeh slabší, no pořád chválitebný. (27.06.2009)

Tento epický snímek startuje Vláčilovu tvorbu barokního měřítka. Není tedy divu, že každý záběr má svou logiku, hru s kontrasty a promyšlenost. Jak řekl sám Vláčil: Technickej scénář je otázka odpovědnosti. (...) tak se snažím film si do absolutního detailu vytvořit sám v sobě (...) všechno si to musím napsat, nakreslit. (...) daleko po tom je ještě jedna etapa a to jsou nůžky.... Jeden z předních režisérů české kinematografie, který je dá se říci více uznávaný mimo ČR a to díky jeho veledílu - Markéta Lazarová. Film Holubice možná neoplývá takovými skvosty, ale má srdce. Práce s detaily a výtvarnem je kumšt režiséra. Pro mě tedy sklízí podobný úspěch jako je Markéta. S tím, že tohle je velký kus poselství o samotném životu a vězení v něm skrze malého chlapce a jeho falešné nemoci. (23.01.2014)

První film 60. let a hned podle uměleckého mustru používaného celá 60. léta. To snad bylo rozhodnuto dopředu: „60. léta – točíme umělecky, soudruzi!“ Symbolika: 3:05 – zednářská pyramida; 4:29 – číslo na schránce 03303; kocour satan; 52:31 – ve vzduchoprázdnu levitující zeměkoule. Vláčil nekazí partu – levitující zeměkoule nesmí chybět ani v uměleckém filmu. Možná to ale udělal rád a sám přišel s tímto originálním nápadem. 1:06:04 – fronta na maso. (07.05.2022)