Reklama

Reklama

Obsahy(1)

František Vláčil ztratil s nástupem normalizace možnost pracovat na Barrandově - v tehdejším Gottwaldově vzniklo několik středometrážních filmů, v nichž uplatnil své poetické nazírání i zkušenosti s dětským hrdinou. Pověst o stříbrné jedli vznikla podle scénáře Vladimíra Körnera a vypráví o chlapci z beskydských lesů, jenž romanticky obdivuje náročnou a nebezpečnou práci sběračů semen, kteří každodenně vylézají do korun vzrostlých jehličnatých stromů... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Jo, docela milý film, s tajemnou atmosférou kolem záhadného obrázku na stromě a hrál v tom Maroš Kramár ještě coby malé ucho. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Už první tóny nádherné Liškovy hudby, které prakticky s jistotou okamžitě prozradí svého autora, navozují specifický nádech tohoto snímku. Ano, mluvím o té zcela čarovné atmosféře, která za pomocí již zmiňované hudby a k tomu krásné, nezaměnitelné přírody výborně zprostředkované Uldrichovou kamerou vytváří velmi silný filmový zážitek. K tomu film nabízí dávné, lákavé tajemství, zvláštní depresivní nádech, tušení někdejší nešťastné události a v neposlední řadě „naivní“ a nechápavý pohled hlavního hrdiny. Jakože Pověst o stříbrné jedli je velmi zdařilý dětský film (no, pravda, snímek bych doporučil spíše o něco odrostlejším jedincům) a právě vnímání reality skrze malého Ondřeje vše umocňuje, protože nabízí v rámci žánru dobrodružnou podívanou, která umí zaujmout. I tím, jak se odbourává počáteční nedůvěra chlapce k neznámému muži, stejně jako postupně vzniknuvší vášeň a zájem o novou „aktivitu“. Povedl se i ten konec, který korunuje už tak moc pěkný příběh. Film v mých očích zaslouží solidní 4*. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

I Vláčilovy úlitby režimu neztrácely půvab a úroveň. Skutečnost, že normalizační režim zničil Vláčila-umělce (hodně mu přitížila ADELHEID), patří k jedné z mnoha žalovatelných skutečností sedmdesátých a osmdesátých let. Únik do poetického světa dětských průhledných fakt a neotřesitelných jistot ovšem dokazuje, že ani tady velikán nerezignoval na svou laťku. Naopak. A je tu druhý aspekt té doby. Co bylo vyhozeno z "velkého" hraného filmu pro dospělé, přestěhovalo se - bylo-li třeba, i pod pseudonymy - zpravidla do dětské tvorby. Její kvalita se i proti šedesátým letům významně zvýšila a dosáhla svého, doposud nepřekonaného vrcholu. POVĚST je jedním z kaménků této mozaiky skvělosti a nadčasovosti. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Nenápadný, ale opět nebývale působivý Vláčilův film, v němž je škoda každé vteřiny, která se odehrává uvnitř domu a ne v té krásné přírodě. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Pověst o stříbrné jedli je středometrážní poetický film, ideální pro dlouhé zimní večery. Hezky se na něj dívá. Je to taková sbírka pohlednic osvěžená skákáním po stromech. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Nádhera ve všech směrech. Pradávné tajemství v moderní době neztrácí nic na své tajemnosti, stejně jako osud rodinné česací tradice, která je ovšem velmi adrenalinovým sportem. Hudba a režie bez komentáře, ti dva mě opět vynesli někam do výšin a potvrdili svojí tvůrčí vyjímečnost. Poetické drama v krásném a drsném prostředí. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Filmů, poetizujících těžkou dřinu, se v Československu natočilo celkem dost. Ale málokterý se na práci díval jen a jen okem romantika. Navíc Vláčil do obou hlavních rolí obsadil Slováky, kteří se samozřejmostí sobě vlastní mluvili plynně česky. Za vzájemné česko-slovenské dabování (nejmarkantnější hnus je ve filmu Súkromná vojna) bych stavěla autory před popravčí četu. ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Malá velká poezie. Vláčil znovu poeticky smýšlí o nepopsatelném kouzlu české přírody a stylizuje jej skrze romantické Beskydy. Netřeba dodávat, že toto kouzlo vyniká zejména díky režisérovu citu pro abstrakci a obdivuhodné schopnosti vytvářet z prostého dění ojedinělý zážitek. Pověst o stříbrné jedli tak není jen umělecky založeným filmem, ale je rovněž velmi funkční z hlediska běžné filmové zábavy. 80% ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Z Vláčilových filmů, natočených po roce 1970, hodnotím Pověst o stříbrné jedli nejvýše. Velmi hutné, syrové, koncentrované vyprávění, ovšem zároveň naplněné jakýmsi nedefinovatelným metafyzickým přesahem. Poměrně přesně jej ovšem vystihuje slovo "pověst" v názvu. Ačkoli je to příběh téměř ze současnosti, vyznívá skutečně jako novodobý mýtus, jedna z řady beskydských balad, v nichž příroda není pouze romanticky krásná, ale taky dravá, drsná a jde v ní o život... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: sportovec, Mishelen ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Krásně syrové a lehce ponuré a tajemné, ale všechno je hezky vybalancované přesně v hranicích dobrého vkusu. Liškova hudba je skvělá a to, jaké záběry dokázali Vláčil s Uldrichem natočit i na barevnou kameru, je potěchou pro oči. Herecky kraluje Július Vašek, zaujala mě však i výtečná minirole Jiřího Hálka, jako velmi hloubavého učitele :). ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Těžko se mi budou dnes večer hledat vhodná slova.. Asi nejvíc jsem vnímala ten romantický pohled na zasněžené lesy, poetiku vyprávění příběhu o sběru semínek z korun stromů, podmanivý půvab a křehké kouzlo naší přírody.. Téměř pohádkový závěr potěšil, tuším, že rozumím.. ()

roswelll 

všechny recenze uživatele

Vynikající film...prostředí, napětí, podmanivá hudba, ani po letech tento film neztrácí své kouzlo. Úžasné dílo pana Vláčila. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Je v tom kus té nepříjemné a přitom vábivé atmosféry Sudet, tak jak je zachycená třeba v Nevrlého Knize o Jizerských horách. Něco jako černá spiritualita, ten obrázek to dělá - je hodně děsivý - opravdu pouze člověk padající ze stromu anebo umrlec sápající se vzhůru? Anebo lidská duše sápající se vzhůru z umrlce? Jako dětský film by to obstálo s pěti hvězdami. Stopáž je ideální - proč všichni, kteří nemají co říct, touží po nudném celovečeráku? ()

Karlas 

všechny recenze uživatele

Vláčil, Körner, Liška, to jsou nejúžasnější ingredience této příjemné filmové pochoutky československé tvorby. Romantika prosycená pliskyřicí a vůní zasněženého lesa s poetikou i tvrdostí života v tajemných horách naší vlasti. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Velký malý film. Kamera, hudba, výběr herců excelentní. Film o tajemství, věčném návratu, síle přátelství, takřka až s mystickým přesahem. Film po kterém zůstane pocit něčeho nevysloveného, ale důležitého. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Spolupráce Vláčila, Kornera, Uldricha a Lišky se opět vyplatila a vznikl krásný poetický film o tvrdé dřině v beskydských lesích. Hudba mistra Lišky opět dodává svoji neopakovatelnou tvář, jak slyším ty chorály a hoboje, už mě snímek polapí a doslova vtáhne do děje. Překrásný! A jako mladej zajíc v roli dospívajícího hocha hraje Maroš Kramár, kterého jsem skoro nepoznal! A už jako mladíček hrál výborně. Krásnej film! ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Vlacilov film Povest o Stribrne jedli je sympatickym normalizacnym filmom, ktory oslovi aj fundov ceskoslovenskej kinematografie. Krasna sceneria. 80 % ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Když se člověk dokáže naladit na pomalé tempo filmu, čeká ho poměrně příjemný poetický zážitek. Mě zpočátku trvalo, než jsem se do toho dostal, ale nakonec jsem si ten film užil a čím blíže byl konci, tím se mi líbil víc. Největší podíl na tom má ale i skvělá (a snad bych i řekl tajemná) hudba, za kterou překvapivě nestojí nikdo jiný, Zdeněk Liška :-) Líbila se mi i kamera a odpovídající stopáž. Pověst o stříbrné jedli sice nenabízí žádné velké hluboké myšlenky, ale je čistě poetickým filmem - a v tomhle případě funguje velmi dobře. 4* ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Génius se pozná podle toho, že když natočí film, který je zcela o ničem, čumím na něj s otevřenou hubou až do konce. 90% ()

Reklama

Reklama