Reklama

Reklama

Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny

(divadelní záznam)
všechny plakáty
Drama
Česko, 2020, 63 min

Scénář:

David Zábranský (divadelní hra)

Hrají:

Stanislav Majer

Obsahy(1)

Ironické monodrama autora Davida Zábranského v režii Kamily Polívkové, za něž získal Stanislav Majer Cenu divadelní kritiky za mužský herecký výkon roku 2016... Co je Česko? Kde Česko začíná a kde končí? Kdo chce v Česku žít? Kdo tady žije, a proč? Kdo nebo co nese vinu za současnou nechuť Majera a jemu podobných k Česku? Nese vinu za nechuť současný český prezident? Zábranského divadelní debut byl napsán na objednávku Studia Hrdinů, konkrétně režisérky Polívkové a krom tématu „domovina“ se zabývá i životním osudem herce a truhláře Stanislava Majera, jakož i příběhem Studia Hrdinů a s ním spojených tvůrců. Z dramaturgického hlediska zasluhuje Studio Hrdinů ocenění za to, že se pouští na tenký led kontroverzních témat a umělecké provokace, aby tak přispělo ke zkultivování diskuse a k prohloubení empatie uvnitř schizofrenicky rozpolceného národa, poznamenal Saša Hrbotický na aktualne.cz. (Česká televize)

(více)

Recenze (5)

adaben 

všechny recenze uživatele

Zajímavý výkon Stanislava Majera, ale jinak to pro mne bylo zklamání. Docela jsem se na tuto inscenaci těšil - na základě toho, co jsem slyšel o jejím obsahu - ale pak mi přišlo, že to "spílání" a "odůvodnění spílání" (tedy obhajoba jiného postoje než je na kulturní scéně zvykem) vystačilo na deset minut, pak už nic víc nebylo, nebo jsem to prostě nepochopil. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Už jen to, že měli tvůrci odvahu se pustit do svérázné interpretace žhavé současnosti je sympatický počin. Zároveň to ale samozřejmě nese s sebou i poměrně velké limity nedostatečného odstupu od ní. Tvůrci se sice pokusili tyto limity překonat pomocí ironie a sebeironie, nicméně i tak je zřejmé, že zastávají poměrně vyhraněné názorové pozice a že jsou si sami sebou možná až příliš jistí. Vysloveně k politické agitce ale toto představení nesklouzává a tím, že nastoluje místo odpovědí spíš otázky, byť některé zřetelně řečnické, dává divákovi možnost nahlédnout na své vlastní ustálené pozice i z jiné perspektivy a alespoň na chvíli své zažité postuláty v sobě znejistit. Tohle představení ale není rozhodně pro každého, předpokládá určitou intelektuální vyspělost a schopnost kritického myšlení, takže je svým způsobem "elitářské". Což je ovšem jen krůček od "snobského", jak se to občas "módním" scénám i stává. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Velmi jsem byl zvědavý na tuto hru. A je vskutku jedinečná. Těžko se vyjadřuje ke všemu, co bylo řečeno, stejně bude mít tisíc lidí tisíc názorů. Jednoduše shrnuto lze ale říct, že bylo vyřčeno mnoho ze současných nálad. Je velmi snadné kritizovat premiéra nebo prezidenta. Opravdu je to moderní, jak se ve hře říká. Jen to zkrátka "IN". Ale kolik lidí je opravdu schopno říct, co jim vadí na prezidentovi kromě monotóních sprostých slov, kterých se mj. v divadelních hrách, v televizi. ve filmech a seriálech dočkáme přehršel? Zcela správně byl také zmíněn nepochopitelný obdiv k Německu, který u nás též vládne. A nejen k Německu. Obdivujeme s velkou slávou USA, Francii. Těmto zemím se chceme přiblížit, neustále zní. Opravdu? A proč se zkrátka nechceme přiblížit předválečnému Československu? To by myslím bylo dostačující. Opravdu mám pocit, že každý, kdo je umělec neboje za něj považován (dneska je umělec každý, kdo na youtube.com pravidelně přidává fotky své holé řiti a ho*na ze záchodu nebo jen pomaluje plátno nějakými barvami a napíše k tomu patřičně dlouhý vysvětlující text plný nesrozumitelných slov) nebo se za něj dokonce považuje, se vyjadřuje k politické situaci a rozhodně ví, co je pro tuto zemi správné. Vidíte...a já si myslel, že správné je, že se konají volby a lidé si zvolí a demokracie je natolik vyspělá, že tuto volbu většiny akceptuje. A kdo vůbec určije, kdo má v jednotlivých názorech pravdu, kdo ne a co je a co není správné? Už jsem to zmiňoval mnohokrát a řeknu to znovu. Nejen v Česku, ale i v posledních a přeposledních volbách například v USA, se ukázalo, jak moc lidstvo demokracii neumí. Dokonce ani ve Spojených státech, kde funguje mnohem déle než u nás, nejsou schopni akceptovat všechny demokratické principy. U nás je to bohužel stejné. Četl jsem mnoho názorů od renomovaných umělců po posledních parlamentních a prezidentských volbách, že právo volit by mělo zůstat jen v rukou vysokoškoláků a lidí z měst. Opravdu vyspělý názor dvacátého prvního století. A to si naši předkové asi říkali, kde budeme za sto let, když schvalovali volební právo ženám. Nesouhlasím se vším, co bylo ve hře řečeno, ale s většinou ano a bylo to řečeno naprosto správnou formou. Navíc s velmi dobrým výkonem hlavního hrdiny. ()

gauchingman 

všechny recenze uživatele

Přišlo mi to trošku jako pro blbečky, to neustálé opakování (šroubované opakování), že herci (či umělci) chápou o jednu jednotku méně než ostatní občané. Bylo v tom cosi falešného, vždyť přece herec pro herce nemůže být méně než plebs! Takže nebylo úplně jasné, na koho nebo na co si pan Majer vlastně stěžuje. Diváka mohlo akorát zmást, že si stěžuje vehementně, a proto sugestivně, ergo že na tom něco je... V jádru, řekněme, na tom cosi bylo, leč celá forma, způsob uchopení tématu byly poněkud podivné. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama