poster

Chamtivost

  • USA

    Greed

Drama

USA, 1924, 140 min (SE: 239 min)

  • Karlos80
    *****

    Monumentální filmové dílo jak mu mnozí také přezdívali. A jeden z nejlepších a nejpůsobivějších němých snímků vůbec. Film na svou dobu udivoval i jinou věcí a to naprosto neobvyklou stopáží, některé prameny hovoří o sedmi až desíti hodinách původní verze, to by bylo něco mezi dvaačtyřiceti až osmačtyřiceti filmových kotoučích! Nicméně původní filmové materiály jsou už dnes po téměř 85 letech pokládány za ztracené, škoda...Do kin se tudíž dostal jen zkomolený zlomek, a to na hony vzdálen Stroheimovým skutečným záměrům. I dnešní takřka stočtiřicetiminutová verze však představuje pouhou rekonstrukci oněch deseti kotoučů které si společnost Metro-Goldwyn-Mayer dala 10. února 1925 opatřit copyrightem. Snímek líčí příběh milostného trojúhelníku: dvě osoby, jejichž láska se nenaplní a osoba třetí, která do toho vztahu ničivě zasáhne. Stroheim pečlivě sleduje úpadek charakterů. Pronajal si uhelné doly a zubařskou ordinaci (jsou i ve filmu) aby nechal na herce působit ovzduší daného místa. Herci bydleli údajně v zchátralých bytech, aby se v nich dovedli autenticky pohybovat. Dům který popsal autor románu Frank Norris, se ve filmu znovu objevuje, natáčelo se zde. Norris analyzuje ve svém románu životní podmínky chudiny, které vedou k morální degradaci a totálnímu rozkladu osobnosti. Svým dílem tak atakuje základní syndrom americké společnosti : přetrvávajíc do dnes, tedy touhu po úspěchu a bohatství. Pro mistra Stroheima neexistovaly realistické filmy, nýbrž jen takové, které se točí v reálu. Jeho verismus ohromí především v závěrečné sekvenci v údolí smrti. Nutil též herce, aby v pustině trávily celé hodiny. Drsné podmínky je natolik poznamenaly, že skutečně neholení, vyčerpaní a přetaženi ztráceli kolikrát nervy a pouštěli se do sebe úplně sami. V Americe Chamtivost alespoň podle diváku tenkrát úplně propadla, zatímco ve Francii snímek přijali s velkým nadšením. V Německu se film pod názvem Lačnost po penězích-promítal v berlínském Paláci Ufa a tenkráte natolik pobouřené publikum projevovalo takovou nevoli, že se promítání filmu muselo přerušit a pořadatelé pak vraceli vstupné. Kritika byla jednoznačná alespoň v těchto aspektech : strašlivý film, ano nejstrašnější co byl kdy natočen, zároveň nejodpornější. Orgie nenávisti, hnusu, chladný, chraplavý ďábelský chechot. Tři tisíce metrů žaludečních obtíží z lidské hanebnosti na kterou dosud nikdo nebyl až zas takovém měřítku zvyklí. Mnohé tehdejší citáty zněli neúprosně a jednoznačně. Nazývali Erica Von Stroheima nemocným až labilním člověkem. Nejen německá kritika Stroheimovi vyčítala, že realismus přehání a všechno jen zveličuje. Chamtivostí Stroheim bezpochyby nenarušil jen hollywoodský diktát tehdy šťastného konce. Jeho důsledné prohřešky ho nakonec stáli i režisérskou ale o to více skvělou kariéru. Ale mohl ještě zažít, jak se jeho dílu, o něž se zasazovala Ciinémathéque Francaise, dostala rehabilitace. Avšak každý pokus rekonstruovat původní verzi, naposled roku 1991 přičiněním ZDF, je odsouzen k nezdaru: materiál už prostě neexistuje. Nakonec bych dodal že je to prostě jeden z nejlepších a předních filmů amerického naturalismu který jedinečným způsobem převedl do úžasné filmové podoby. Takřka celý film (i když jsem z něj viděl asi jenom necelou půl hodinku) je natočen v autentickém prostředí, což umožňuje charakterové vykreslení postav i jejich citlivý herecký projev. Zkrácení filmu mohlo vést k určité nepřehlednosti a nejasnosti, to je jasné. Některé vedlejší motivy a pasáže byli zcela vypuštěny. Navdory tomu mě však film, a možná i jiné diváky kteří toto dílo viděli, oslovil svou značnou působivostí a autenticitou.. Nakonec bych chtěl ještě říct že režisér Eric Stroheim který byl někde od roku 1933 činný už jen jako herec a to sice po vleklých a dlouhotrvajících sporech s Americkými producenty který mu vyčítali že je to přílišný excentrik a kverulant, mě ještě navíc a doslova uchvátil vynikající a nezapomenutelnou rolí německého polního maršála Rommela ve filmu Five Graves to Cairo, a pak také roličkou z veleúspěšného filmu Sunset Boulevard, kde ztvárnil zlostného Butlera. To vše:-)(27.7.2006)

  • Madsbender
    ****

    Bohužiaľ som v kine videl len akúsi ešte československú verziu zosekanú na hodinu a trištvrte a bez hudobného sprievodu. Už tu však vidieť Stroheimovo majstrovstvo v nielen v silnom filmovom uchopení príbehu, ale predovšetkým vo vytváraní sugestívnych vizuálnych metafor. Dávam solídne 4* s tým, že si niekedy pozriem onu zrekonštruovanú 4-hodinovú verziu, kde sa snáď dočkám menšej skratkovitosti a prepracovanejších charakterov postáv. P.S.: Zrejme sa tu okrem iných inšpiroval aj Quentin Tarantino (Django) a George Miller (Mad Max: Fury Road).(1.10.2015)

  • EdaS
    *****

    Krásné, jak jen torzo může být. Chamtivost je film-román dokazující, že i hodně nadprůměrná stopáž neznamená nudu, pokud skutečně je o čem vyprávět. Čtyřhodinová zrestaurovaná verze se snaží nedochované scény nahradit fotografiemi a dialogy. Člověk si tak dokáže udělat představu o propracovanosti a vypilovanosti celého více než devět hodin trvajícího nedochovaného originálu. Otázka je, kolik hodin by musel mít třeba každý díl Harryho Pottera, kdyby je točil von Stroheim...(10.9.2007)

  • rikitiki
    *****

    Neuvěřitelné. KOUSEK DĚJE. Nezapomenutelná je scéna, kdy muž pravděpodobně k smrti ubíjí manželku a kamera dá dlouhý odjezd od okna ven na dům, na který se snášejí sněhové vločky. Takže divák vidí jen dům ve sněhovém reji - téměř ikonu naprostého soustředění a klidu - a přitom tuší, jaké hrůzy se dějí uvnitř. Je to skoro nesnesitelné.(29.9.2010)

  • reqiuem
    ***

    Navzdory všemu co tenhle film učinilo zapamátováníhodným jsou jeho kvality spíš lokální..jejich význam nijak nepopírám, ale jako celek je to zkrátka nuda a ty puzzle vysoký hodnoty do sebe zapadaj jenom, když je tam jako dítě narvete.možná je ta nesourodost daná zkrácenou stopáží, dějem, kterej se odvijí jako housenka nebo postavama, jejichž profil už mi z paměti nikdo jen tak nevymaže..možná je to horší logická návaznost jednotlivých scén, částečně taky nespisovná angličtina v titulcích..a co to věnování matce?(24.11.2010)

  • - Jedná se o první film, který byl celý natočený v exteriérech. (Hans.)

  • - Původní 42-kotoučová verze patří do “Top Ten“ ztracených filmů Amerického filmového institutu. (džanik)

  • - První celovečerní film studia MGM. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace