Obsahy(1)
Mladá žena Gabriela (M. Málková) byla obviněna z vraždy svého manžela. U soudu ji skvěle obhájil advokát (E. Cupák), který se po vítězném procesu stává jejím dalším manželem. Příběh se odehrává během jejich svatební noci. Advokát byl do Gabriely zamilován již za jejího manželství a tato skutečnost oba novomanžele nutí, aby se znovu zabývali otázkou potenciální viny na smrti prvního manžela… (Česká televize)
(více)Recenze (4)
"Přeci jsi to neudělala tak co?" Ten znepokojující dialog o vině a nevině, který spolu v pokoji plném zrcadel vedou Marie Málková s Eduardem Cupákem, je z hereckého hlediska sám o sobě zajímavý. Ale nejzajímavější na celém tomto televizním film je kamera Vladimíra Opletala, která snímá oba protagonisty z celé řady různých perspektiv (dokonce i z tak zvláštních jako je pohled čistě na hlavy obou protagonistů obracených vzhůru nohama) a která k navození jakési hlubší emociální atmosféry využívá i odlesku jejich obrazů v zrcadlech. To střídání různých perspektiv obrazu přitom docela hezky korespondovalo s turbulentními změnami výpovědí Gabriely ohledně její viny a neviny. Oceňuji jinak též velmi zajímavou klavírní hudbu mě zcela doposud neznámého Ivo Vyhnálka. ()
Teatrálne, ale zároveň atmosferické. Zaujala nápaditá kamera, pri ktorej sa Vladimír Opletal neustála pohráva so zrkadlovými odrazmi a meniacimi sa perspektívami. Zároveň necháva vyniknúť podmanivej a zvláštne morbídnej kráse Marie Málkovej, ktorá z inak charizmatického Cupáka svojím oduševneným výkonom robí len svojho sekundanta. Škoda krátkej stopáže, kvôli ktorej zanecháva inkomplentný pocit. 3 a 1/2* ()
Poněkud přehnané stylizování do umělých podob, odrazy v zrcadlech deformující i převracející postavy vzhůru nohama, deklamace víc monologická než dialogická. A přesto velmi účinné až hypnotické díky stylizovanému projevu. A co především: okouzlující, omamná krása Marie Málkové se žhoucíma očima, širokými rty s pohrdavě pokleslými koutky a její hlas modelovaný do nenapodobitelných poloh. To žádná naše herečka neuměla. Právě za její nezapomenutelný zjev a projev navyšuji hodnocení. ()
Dialog novomanželů o událostech, které předcházely jejich společnému sblížení rozehrál Heinrich Mann v zajímavých psychologických nuancích a oba herci, Marie Málková i Eduard Cupák, z něj učinili znepokojující meditaci o (ne)důvěře a (ne)naplněných snech. Režisér Jan Matějovský potom celou inscenaci ozvláštnil uzavřeným zrcadlovým prostorem, který zpřítomňuje emocionální rovinu vyřčených slov. ()
Reklama