První poslední cesta

Všichni tam musíme, málokdo se těší a absolutní většina z toho má strach. Smrt. Kdy jste se o ní naposledy bavili? A je to vůbec potřeba? Umírá mi táta a mně vedle tisíců jiných myšlenek pořád visí v hlavě jedna veliká. Jak už neumíme se smrtí pracovat, ani trochu. Nikdo nás to neučil. Ve světě vyspělých technologií, ve společnosti blahobytu se nedokážeme vyrovnat s tou nejzákladnější součástí života, jeho koncem. (MFDF Ji.hlava)