poster

Tanec v temnotách

  • Dánsko

    Dancer in the Dark

  • Německo

    Dancer in the Dark

  • Slovensko

    Tanečnica v tme

Krimi / Drama / Muzikál

Dánsko / Německo / Nizozemsko / USA, 2000, 140 min

Komentáře uživatelů k filmu (371)

  • golfista
    ***

    Když při řezání dřeva moc tlačíte na pilu, zahřeje se. Když to přeženete, tak se zasekne. A někdy se už nepodaří ji nastartovat..... Takže i když máte za sebou od začátku dost "pořezáno", na konci nevíte jestli máte bejt spokojenej, nebo nas*anej..... Trier na pile na konci dokonce ležel ... no - a já nebyl spokojenej :)(24.9.2004)

  • kleopatra
    ***

    Kdybych už nedostala nakládačku zvanou Prolomit vlny, byla bych z Tance hotová. Jenže Tanec je uvařen dílem z "Vln" a dílem je tam snaha Vlny trumfnout a to mi vadí. A našroubovat na to muzikál mi už vůbec nepříjde šťastné. To, co bylo ve Vlnách tak drásavé- příběh sám, syrová kamera, herecký výkon Emily Watson - bylo tady přemleté - zase syrová kamera, ještě prapodivnější příběh, podobný charakter hlavní hrdinky plus slepota a nádavkem ještě vyděračská šílená scéna. Bjork byla výborná, Catherine Deneuve také, ale od pana Triera to nebylo féééééér!(24.9.2004)

  • Cival
    ****

    Až na to, že jsem u slzopudného finále dostal záchvat smíchu, jsem si Trierův neotřelý kousek docela užil. Na druhou stranu, nedivil bych se kdyby to byl Larsův úmysl... alespoň na mě to tak ve své podstatě působilo. Lars byl vždycky cynik a požitkářský manipulátor, který se nebojí emoce drchmat proti zažitým pravidlům vztahů filmařů s diváky.(9.3.2003)

  • Houdini
    ***

    Oscar 1 nominace: Píseň - "I've Seen It All" (Björk - hudba, Lars von Trier, Sjón Sigurdsson - slova) Zlatá Palma . . . . . . . . . . A ostatní ocenění pro Björk: Zlaté glóby 2 nominace - Herečka (drama), Píseň, Golden Satellite - Píseň + 1 nominace - Herečka (drama), National Board of Review - Herečka (Muzikál), Evropské filmové ceny - Herečka, Cannes - Herečka, Bodil (Dánsko) - Herečka, Robert (Dánsko) - Herečka, Hudba, Edda (Island) - Herečka roku, kritici: Chicago 3 nominace - Herečka, Hudba, Nadějná herečka, Las Vegas 2 nominace - Herečka, Ženský objev, Online - Debut + 2 nominace - Herečka, Hudba(19.3.2004)

  • Lima
    ***

    Nemohu si pomoct, ale na konci filmu se snaží Lars von Trier vyždímat slzy z diváků za každou cenu a dokazuje svůj pověstný cynismus, který v mnoha jeho filmech ´funguje´ spolehlivě, ale tady ne. Moment, kdy se Björk v závěru hystericky rozpláče, když jí přetahujou přes hlavu kapuci, si mohl odpustit. Bylo to laciný a zbytečný a v tu chvíli se von Trierova pila "zlomila". Tři hvězdičky putují především za hudbu a skvělé herecké výkony, hlavně Davida Morse a především Björk, která svou roli doslova žije.(27.5.2002)

  • Galadriel
    ***

    Hudbu Björk, ač jsem si vědoma jejích nesporných kvalit, skutečně nemusím, ale tady mi nevadila a naopak jsem si říkala, že jakákoliv jiná hudební volba by do filmu neseděla. Těkající ruční kamera také nepatří mezi to, na co bych se s oblibou dívala, ale zde mi nejenže nevadila, ale většinou jsem jí ani nevnímala, byla naprosto přirozenou součástí příběhu. Velmi originálně zpracovaného příběhu - krutě reálný šedý svět mladé slepnoucí ženy je prostříháván s jejím denním sněním - miluje muzikály a velmi barvitě představuje si, jak tančí a zpívá. Střetávají se tu dva zdánlivě neslučitelné světy, ale nečekaně fungují. Přesto mám z filmu velmi smíšené pocity - ke konci jsem totiž měla čím dál silnější pocit, že mě pan režisér citově vydírá. Nevím proč, ale tenhle zdánlivě silný příběh nabitý emocemi se mě ani trochu nedotkl, toho tlaku na diváka bylo prostě o něco víc, než být mělo a jaksi to u mě přelezlo tu pomyslnou čáru emočního kýče.(8.8.2006)

  • Matty
    ****

    Čechoslovenka se vzhledem Eskymačky a s výmluvným jménem Selma Ježková emigruje v 60. letech do Ameriky hlavně kvůli možnosti operace svého syna, kterému hrozí oslepnutí. Od Tance v temnotách jsem očekával muzikál, ne depresivní psychologicko-sociální drama. Ve chvíli, kdy jsem se s touto žánrovou záměnou jakž takž smířil (tj. asi po čtyřiceti minutách), přišel první taneční výstup. Rozervané duše hrdinů a roztřesenou kameru vystřídalo velkolepé taneční číslo s černochy tančícími break-dance a já jsem zůstal zírat v němém úžasu. Teprve s dalšími muzikálními úlety mi došlo, proč jsou sytěji zbarvené, proč svým stylem připomínají spíše nějaký avantgardní videoklip nežli součást filmu – je to únik. Únik od neuvěřitelně depresivních a úmyslně až do extrémů dovedených osudů hlavních hrdinů, předně samotné Selmy. Ta má sice zprvu malou naději, ale brzy o ni přijde, abychom si náhodou nezačali myslet, že Lars von Trier vyměkl na úroveň režiséra normálního, humánního dramatu. Vyhrocenost, lhostejnost v zacházení s charaktery balancuje na hraně únosnosti, místy Trier skutečně trošku přehání (neudržel jsem se při informaci, že Selma ráda chodí domů po kolejích – zvlášť v noci, to už by obstálo i mezi sbírkou těch nejmorbidnějších vtípků). Trier tento okázalý projekt realizoval téměř tři roky, což na výsledku není zas až tolik poznat. Má to být film o věčnosti, o sebeobětování, o splývání světů fiktivních a reálných, ale zároveň je to film silně protiamerický a plný logických nesrovnalostí. Trier možná miluje americké muzikály, ale americkou kulturu jako takovou nenávidí. Dává jasně najevo, co si myslí o sentimentálních pohádkách s dobrým koncem, co si myslí o dobrém a poctivém americkém občanovi. Dobré postavy zde kromě Selmy ztvárňují Švéd (Strormare), Francouz (Barr) a Francouzka (Deneuveová), pokud je k pomoci svolný i někdo jiný, pak jedině za peníze nebo za ještě vyšší cenu. Prapodivně pak působí přítomnost Oldřicha Nového, který se nejmenuje stejně jako „ten slavný český herec“ náhodou, přičemž si jej zahrál jakýsi bělovlasý stařík(!). A co ta zkomolená výslovnost českých jmen údajnou Čechoslovenkou? Copak sama neví, jak se jmenuje? Jasně, devadesáti procentům diváků to vadit nebude, ale když už natáčím velkou evropskou koprodukci, měl bych si na podobné detaily dát pozor. Trier byl asi víc zaměstnán tvrdou „drezúrou“ Björk – ta nepředvádí výkon kdovíjak oslnivý a jejímu zpěvu chybí povznášející lehkost, svými údajnými hádkami s režisérem nicméně vzbudila dostatečný rozruch a filmu zajistila potřebnou reklamu (i když ty šaty asi skutečně nesnědla :-). Tanec v temnotách je silným, působivým dramatem a současně velmi svérázným muzikálem, je z pochopitelných důvodů oslavován, je z pochopitelných důvodů zavrhován. Nemůžu říct, že by mě zcela pohltil, ale přinejmenším na několika místech se mi velice líbil. 75% Zajímavé komentáře: golfista, charlosina, rawen, elCroCo, TotalFilm, winstonik(24.11.2006)

  • J*A*S*M
    *****

    Ano, v závěru už Lars na tu pilu tlačí možná až příliš silně, ale stejně to na mě jako celek fungovalo. Strašně depkoidní výsměch nebohému divákovi. Rušila mě jen jedna maličkost - totiž že si Lars nepohlídal pár reálií plynoucích z toho, že hlavní hrdinka Selma (!) pochází z Československa. Ale vem to čert. Emočně jsem Tanci v temnotách podlehl a sledováním zdejších muzikálových čísel jsem následně strávil opravdu hodně času. PS: Píseň I've Seen It All je dokonalá!(23.1.2011)

  • Malarkey
    ****

    Temný, nervydrásající a co hlavně neuvěřitelně depresivní film od začátku do konce, který Vám dokáže zkazit náladu okamžitě aniž byste vůbec tušili jak a proč a to celý film depresí žije právě díky Björk, hlavní představitelce a krom toho také tajuplné a mystické zpěvačce z dalekého ostrova Island. Ano, ta postava a celý film k ní naprosto sedl a proto se do něj tak vcítila a právě proto jsem se ke konci filmu skoro složil. Jediná záchrana prakticky tkví jen v hudbě a jejích muzikálních snech a když už se nemůžete připravit na nic jinýho tak alespoň zde mě příběh trochu dokázal uvolnil, což byla nakonec chyba a ke konci jsem za ní draze zaplatil. Jinak jsem byl mile překvapen, když se z Björk stala československá emigrantka a i když se s Ř a Ž opravdu snažila pro mě jako Čecha to přišlo chvílemi opravdu směšné, a co pak, když na scénu přišel Oldřich Nový. Ale což, snaha je znát i když ryze české jméno Selma si taky mohli nechat od cesty. Když si zde všímnu rozporuplného hodnocení ani se tomu nestačím divit, jelikož Björk jako zpěvačku bud milujete nebo nenávidíte díky akcentu, který má snad jen ona a tak neuvěřitelně zajímavě zní. Lars von Trier experimentoval, experimentoval podle mě na jedničku a i když se to někomu nelíbí, já jsem byl doslova nadšený, ale po druhý bych to asi už nezvládl. --- Ten právník za 14 dní přijede - Kathie, ale vždyt mě mají za týden oběsit.(1.6.2007)

  • Djkoma
    *****

    Naprosto úchvatná citová hra režiséra s herci. Naprsoté vymáčknutí všeho co se dalo ze všech herců (a to hlavně z Björk ) vymáčknout. Zvláštní až skutečná rozklepaná kamera zoomující na tvář plačící milující matky je opravdu citové vydírání nejvyššího stupně. Geniálně hrající Björk a úžasně působící hudební složka.... + Mist mistrů Larse von Trier. .. Tento film není o ničem hezkém ani příjemném. Tento film vás zničí a nechá vás at si celé to sebeobětování a lásku ke své rodině dáte dohromady a vyjasníte si co je správné a co ne. Že dnes nevyhrává vždy pravda. Ať žije toto nejlepší muzikálové drama posledního desetiletí. Lars Lars Lars.....(10.10.2004)

  • T2

    Rozpočet $12,8miliónaTržby USA $4,184,036Tržby Celosvetovo $40,031,879(11.2.2009)

  • gouryella
    *

    Bjork uprimne nesnasim a tak jsem vetsinu filmu stravil s divnym pocitem u zaludku, Lars tentokrat slapl hodne vedle. Jesteze Bjork odmitla dalsi spolupraci s filmem. To jsem si opravdu oddechl.(27.7.2002)

  • Faye
    **

    Nevím, jestli příčinou toho, že mě tenhle film nenadchnul byla Bjork, kterou bytostně nesnáším (a na mé averzi vůči ní se nic nezměnilo). Nevím, jestli mi vadilo to „typické české“ jméno Selma, na které jsem si ani po víc jak 2 hodinách nezvykla. Nevím, jestli mi vadila role Catherine Deneuve jako dělnice ve fabrice, protože mi prostě k této krásné a elegantní ženě nepasovala . montérky to není kostým pro ni. Vážně nevím, statečně jsem se přes své výhrady protrpěla až ke spásnému konci. Spásnému pro mě!(2.4.2005)

  • Anthony
    ***

    Na rozdíl od mnohých, mně se líbil víc konec než začátek. Na začátku jsem se spíš nudil. STRAŠNĚ mi vadila ta ruční kamera (ať jde celý Dogma někam!). Björk mě jako zpěvačka vůbec nezajímá, ale její herecký výkon byl výborný. Skvělí byli ovšem i Deneuve, Morse a Stormare, ale Björk ostatní svých bezprostředním výkonem zastínila. Muzikálové vstupy měly různou kvalitu, většinou byly ale spíše oživením filmu a byl jsem za ně vděčný. A ten tolik kritizovaný konec...Spíše než jako citově přepjaté bych to označil za velmi silně natočené, syrové a uvěřitelné. I ten hysterický záchvat byl uvěřitelný - snažte se jen vcítit do pocitů člověka v takové situaci! Já bych těch 107 kroků určitě nebyl schopen ujít.(6.11.2004)

  • Radek99
    *****

    Další odvážný experimentální, ale nejen proto vynikající, film dánského mága Larse von Triera. Překvapivé propojení klasické stavby dramatu s žánrem televizního ,,dojáku" tedy formátem soap opery (mýdlové opery) a to celé navíc proložené muzikálovými intermezzy. Tuhle nezvyklou stavbu filmu Trier rozdělil na dva vyvážené celky. První polovinu, hlavně kvůli kameře, velmi roztěkané, až dokumentární, snímané z ruky, což Trierův tvůrčí záměr přesně splnilo (divák tak má být přesvědčen o autentické výpovědi díla), ovšem běžný filmový divák ale jen těžko stráví (skoro hodinová expozice je poněkud dlouhá) a druhá část díla, uvozená prvním muzikálovým vstupem, který je, jakož i ostatní muzikálová intermezza, v kontrastu se zbytkem nasnímaného filmu odlišně barevný a obsahuje další sémantickou i estetickou rovinu filmu. Melodramatický až bulvární příběh české emigrantky v podání vynikající a přesvědčivé islandské zpěvačky Björk, jejíž postava emigruje v padesátých letech z Československa do Spojených státu hlavně kvůli tomu, aby zachránila svého syna před prokletím dědičného jha slepoty, jímž ona sama trpí (a přechází tak přímo nabízející se politický rozměr oné doby), je záměrně postaven tak, aby doslova ždímal divákovy city a vymámil nejednu slzu na jeho tváři. Lars von Trier ovšem tuto ,,pokleslou " zábavu prokládá barevnými muzikálovými čísly, které zhmotňují představy a sny hlavní protagonistky a které posouvají významovou složku do dalších pater. Barevnost těchto hudebních vsuvek je sama o sobě velmi zvláštně zvolena. Natónování na úroveň barev televizního materiálu sedmdesátých či osmdesátých let, barvy vyvedené naschvál mdle vytváří v muzikálních číslech jakýsi zvláštní pocitový odér, odér nostalgie archetypu společného všemi sdíleného televizního světa... Výborná choreografie tanečních čísel, které jsou vždy situovány do všedních, neuměleckých míst (tovární hala, železniční trať, soudní síň, vězení...) a nesou v sobě sdělení, která se navyšují na obecně vedenou dějovou linku (Selma si materializuje zvuky továrny v kreacích tanečních figur; odváží se k milostné avantýře s místním mužem, jenž se jí vytrvale dvoří a kterého v reálném světě odmítá) a toto propojení působí velmi sugestivně. Co vyšlo Larsu von Trierovi asi nejvíce, je herecké obsazení tohohle filmu. O Björk asi mluvit netřeba, ta podává přesvědčivý strhující výkon, ale i další role jsou obsazeny velmi přesně. Peter Stormare, vytržen ze své typické role podivínského násilníka, tak typického pro filmy bratrů Coenů či aktuálně třeba pro seriálu Prison Breake, podává přesvědčivý výkon v roli maloměstského amerického prosťáčka, který se nesměle uchází o hlavní hrdinku Selmu, David Morse v roli pro kolizi dramatické složky velmi zásadní postavy, souseda - policisty, Cara Seymour v roli typické středostavovské Američanky, jeho manželky, to všechno představuje vhodně namixovaný herecký koktejl. Úžasné emoce budící postmoderní synkretické dílo... (PS: Nás Čechy tenhle film bohužel trošku škrtí...neb všichni máme něco uloženo v našem kolektivním podvědomí a ryzost ,,slovanského" křestního jména Selma či Oldřich Nový podobající se spíše Fredu Astaireovi to tedy rozhodně není...)(27.11.2006)

  • Pohrobek
    *****

    Jde o dost netradiční muzikál, proto Tanec není úplně tím nejlehčím filmovým zážitkem. Björk se herecky snaží dost, Morse s Deneuve zklamat nemohli. Kouzlo snímku však samozřejmě spočívá v hudebních a tanečních číslech, která překvapí a zaskočí svým krásným rytmickým provedením a celkovým melancholickým prožitkem. Spojí-li se to se zajímavou, postupné ztrácení zraku evokující kamerou, kouzlo filmu je hotové.(24.9.2004)

  • Tom Riddle
    *****

    Björk fakt zbožňuju, a to jsem až do teď netušil, jak skvělá je to herečka. Při jejím sladkém "Dobrý večer, pane doktore." jsem se patřičně zatetelil blahem, že jsem Čech (mno řekněme že mám na mysli pocit, který zažívají někteří (mnozí) ostatní například při sportovních utkáních mezinárodního rázu, tedy při událostech, jejichž význam a podstata mi uniká, ale to sem nepatří). Tanec v temnotách mě vážně uchvátil. Říkejte si tomu třeba citové vydírání, ale na mě to zabralo. A to sakra moc (spotřeboval jsem celý balíček).(17.11.2007)

  • mandes

    rozpočet : ? tržby celosvetovo : $40,031,879(23.1.2007)

  • movie
    ****

    Co mi vadilo asi nejvíce, byla nevydařená taneční choreografie. Bohatě by ve filmu vystačil Björčin geniální zpěv!(23.11.2003)

  • Jossie
    ***

    Možná jsem kulturní barbar , ale já od Tance v temnotách mnoho očekávala a nakonec mě vyloženě zklamal. A jak si tak čtu vaše hodnocení , nevím , jestli to měl být vážný film nebo drsná legrace. Mně osobně se líbila fakt jenom ta hudba.(27.12.2004)

<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace