Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (165)

Radek.SCH 

všechny recenze uživatele

Tak myslím, že von Triera do své Top 10 pravděpodobně nikdy nedám. Né, že by točil špatné filmy, ale sledovat (poslouchat) vypravěče, jak asi čtyřikrát za film odpočítává, téměř nic se tam neděje a navíc bylo to celé tak nějak divné. ()

totalySICK 

všechny recenze uživatele

"Nápoje? Převlékání postelí? ČIŠTĚNÍ BOT!!!" Jak se nám to pěkně zvrhlo na konci.. boží :D (btw. Barrovi v tomhle filmu potápění moc nešlo..hehe) ()

agassi68 

všechny recenze uživatele

Ďalšie z radu diel, zaoberajúcich sa druhou svetovou vojnou, antisemitizmom, psychológiou ľudí vo vojne, manipuláciou, morálkou a charakterom. S týmito prísadami sa dá variť skoro do nekonečna. Nie zlé, ale chuť vám neostane nadlho. Akurát ksicht Uda Kiera mi utkvie v pamäti ako vrcholného predstaviteľa nacizmu.. ()

xmy 

všechny recenze uživatele

Důstojné završení evropské trilogie. Příběh je o mladém Američanovi, který začne pracovat pro železniční společnost. Děj se odehrává v poválečném Německu, jehož atmosféra je výborně vykreslena, jak je u Triera zvykem. Stejně tak typický styl vyprávění. 4*+ ()

don_mingo 

všechny recenze uživatele

Budou tam spoilery. //// V první chvíli klasické "čtyřhvězdičkové" drama - volně přeloženo kvalitní, působivý snímek, ale nic zásadního, co by mělo bourat žebříčky. Jenže Evropa je ze stejného těsta jako Peeping Tom - neskutečně znepokojivý, tísnivý a "nebezpečný" snímek a zároveň vynikající ukázka Trierovy invence a originality. Nemá cenu dumat nad smyslem prolínání černobílé a barevné kamery - neznamená to nic, jde prostě jenom o zajímavý nápad, který předtím nikdo nepoužil, a jediná otázka byla, jestli se to podaří zakomponovat do celku tak, aby to nepůsobilo rušivě a naopak film ozvláštňovalo, což se podařilo... hlavně sebevražda ve vaně je vizuálně brutálně podmanivá a její síla, expozice a téměř hmatatelná fyzická bolest by mohla obracet emaře (pokud by se nějakým zázrakem dostali ke dvacet let starému intelektuálnímu dramatu z Dánska, he). K propojení sexu a smrti ve dvou vzájemně se prolínajících scénách se Trier vrátil i potom v Antichristovi, ale Evropa se mi v tomhle líbila víc (i když ta Němka byla fakt ošklivá), možná pro tu skrytou brutalitu. Spolu s pasažéry v nejnižší třídě vlaku, oběšencem a všemi scénami se Sydowem nejsilnější moment filmu, a tím nemyslím jenom tohohle filmu - myslím to jako ukázku čisté filmařiny, které se nedá vlastně vůbec nic vytknout. Sydowův vypravěč je neskutečně démonický - scény s ubíhajícími kolejemi vyvolávají regulérní závratě a při Barrově omdlévání jsem měl pocit, jako kdybych skákal z rozhledny. Totéž v samotném závěru, živě komentovat něčí smrt, to je přece nápad!:) Právě tahle schopnost vytáhnout z audiovizuálního média nefalšovaný fyzický zážitek je Trierova specialita, v tom je zkrátka nedostižný. Chtělo by to asi srazit jednu hvězdičku za docela tuctový a ne zrovna promakaný příběh, ale čert to vem - ta forma, ta FORMA mi to prostě nedovolí. ()

Dienzenhofer 

všechny recenze uživatele

Řekněme že tohle byl poslední film z Trierovi pózerské éry, i přesto se jedná o velmi povedený film. Von Sydowi monology se mi zaryjí na hodně dlouhou dobu do paměti, především ten na konci. One. Two. Three. Four. Five. Six. Seven. Eight. Nine. Ten. In The morning sleeper found rest. ()

junxi91 

všechny recenze uživatele

Celkem jednoduchý příběh v krapet ponurém umělecky zpracovaném podání. Vše se točí kolem železnice, lásky, smrti. Německo po druhé světové válce – zničené, plné beznaděje, okupované Američany (a to je ještě ta lepší varianta oproti Russácké okupaci). Přijíždí zde mladý idealista Leopold, kterého pozval jeho přísný strýc, aby pracoval jako průvodčí v lůžkových vagonech německé přepravní firmy Zentropa. Leo se zamiluje do dcery majitele Maxe Hartmanna Katharine. Maxovi hrozí, že o firmu přijde, a tak se na scéně objevuje podplacený žid, který jej prohlásí za svého přítele a obejme jej, takže firma Maxovi zůstane. Přesto si Max podřeže žíly ve vaně. Chodily mu totiž výhružky od německých partyzánů zvaných Verwolfové neboli vlkodlaci, kteří jsou "nebezpeční pouze v noci". Chudák Leo, který se snaží poctivě vykonávat svou práci, jim také jednou nevědomky pomůže – šéf Verwolfů mu podstrčí dva malé kluky, kteří začnou ve vlaku střílet po amerických vojácích. Pak je nucen k tomu, aby odpálil most a přerušil spojení Frankfurtu s Brémami. Navíc má dělat před inspekcí odborné zkoušky na průvodčího, a strýc na něj naléhá, že je musí zvládnout, aby mohl vykonávat svou práci. Tlak je na něj vyvíjen ze všech stran, přestává se ovládat, nezvládne to a bombu prostě odpálí. Jeho situaci si dovedu dost dobře představit, také si často připadám jako mezi mlýnskými kameny. Shrnul bych to tak, že příběh je celkem jednoduchý, ale to černobílé zpracování s občasnými barevnými vstupy s chladným vypravěčem, který nás tu a tam provází dějem a vyžívá se v odpočítávání do deseti nebo do tří, podle toho, co se má stát. "Až napočítám do deseti tak budeš v Evropě". Tohle dílo je mnohem srozumitelnější, než Prvek zločinu. ()

winstonik 

všechny recenze uživatele

Faktom je, že Lars je komunista, ale podobne ako Chaplin, aj on vie točiť pozoruhodné filmy. Tento film má však bonus navyše: nie je odpornou červenou agitkou, akej sa venuje vo svojej ďalšej tvorbe. ()

nicneznam 

všechny recenze uživatele

Jsem debilní hypnotický (zbytečný) vypravěč, ale mluvím cool hlasem a jsem tudíž zajímavý. Až napočítám do deseti, dorazíte na konec názoru. Jedna - je 17. 9., vidíte černobílé koleje, slyšíte dramatickou hudbu (ano, je dobrá, já vím), koleje symbolizují cestu... ano, cestu, to je ta metafora? Ano, pokud jste poznali, připište si znalecký bod, filmové umění právě začíná. Dva - vidíme hlavního hrdinu. Půjde prý pracovat do vlaku. Vlak symbolizuje Německo a jeho nedávnou historii? Ano i ne, žádný bod nedostanete. Tři - postavy se o něčem důležitém baví, občas je film barevný, aby vám zdůraznil něco moc důležitého. Třeba když někdo krvácí. Nedošlo vám to? Odečtěte si jeden bod. Čtyři - Snažíte se neusnout. Jste prase. Pět - 18. 9. následujícího dne. Marně hledáte, kde jsem skončil své vyprávění. Ztratil jste nit, ale poradím vám. Jsme stále ve vlaku, ale již se něco chystá. Šest - ta žena je Werewolf, ale nakonec prý už ne. Asi lže. Umístíte bombu a pak ji poběžíte deaktivovat. Zadýcháte se, asi omdlíte. Sedm - použijte zadní projekce - vypadá to moc dobře, líbí se vám to. Osm - pochvalte zadní projekce, dělá to skvělý dojem. Devět - napište pozitivní názor o tom, kolik jste našel myšlenek, ale že další jsou možná jen skryty. Objevíte další. 10 - neptejte se, kolik přesně film obsahuje myšlenek, ani se neptejte jaké. Možná nejsou žádné. Vagón spadl a on se utopil. Ale taková byla Evropa. Když už nic, obdivujte alespoň tu kameru, snažil jste se. A my také. ()

pepino 

všechny recenze uživatele

FIlm který pro mě nabyl podoby naprostého uměleckého díla. Trier předvedl své filmařské schopnosti v plné síle a dokázal že i v 90. letech 20. století lze natočit tak uchvatný filmový skvost jaké dovedli točit takový mistři jako Tarkovský, Bergman, Paradžanov nebo Bresson. Stejně jako oni dokázal Trier vytvořit vyjímečnou formu vyprávění, která nenechá diváka ani chvíli oddechnout. Měnící se barvy, plátno za postavami, pozadí jako fotografie, změny stylu kamery (jednou vypadá jako z 20.let jindy zas jinak). Jedna z nejpovedenějších scén mi přijde ta kdy vypravěč odpočítává čas než hlavní hrdina omdlí a mezitím se začíná točit kamera ( jak se říká když někdo omdlívá "točí se se mnou svět"-i tenhle pocit dokázal režisér ztvárnit tak sugestivně že jsem měl pocit že omdlévám taky). Nebo taky závěrečná scéna kdy hlavni hrdina......nebudu prozrazovat.. Každopádně tohle doporučuju protože je to pastva pro oči. Alespoň pro ty kteří si pod tou pastvou nepředstavují efektivní výbuchy aut, domů a akční přestřelky. Europa je uplně jiný level filmařiny a myslím je to jedno z nejvýmečnějších děl posledních 20 let (soudě podle toho co jsem viděl nebo o čem jsem slyšel). ()

Burrows 

všechny recenze uživatele

Bohužel narozdíl od ostatních mě Europa nechala naprosto chladným. Žádný útok na city se nekonal. Tři hvězdy jsou pouze za vypravěče, který dokázal upoutat pozornost a byl doslova výborný. Nápad s počítáním a s tím související naléhavostí a gradací bravurní. To se o strohém příběhu a obecně řečeno zbytku filmu říct nedá. ()

boombang 

všechny recenze uživatele

Tyhle alegorie plné nesympatických postav i herců mi lezou krkem. Za svých vysokoškolských studií bych byl z tohohle filmu nadšen, ale dnes už ne. ()

kubilov 

všechny recenze uživatele

Europa je jeden z nejlepších Trierových filmů, to bezpochyby. Jako vyvrcholení jeho "evropské" trilogie, která mě jako celek příliš neuchvátila, či jako notně realistický popis prvních let v Německu po válce, v obou případech film funguje a má co nabídnout. Mladý Američan se přimotá do německých aristokratických kruhů, které jsou nuceny šikovně kličkovat mezi neústupnými Američany a partyzány - warewolfy, kteří nemají absolutně co ztratit, avšak osud karty ještě mnohokrát promíchá. Ovšem nejlepší stránkou filmu není ani zajímavý příběh, kvalitní herci nebo Max von Sydow jako téměř "božský" vypravěč, ale dokonalá vizuální stránka, která nemá sebemenší chybičku a hlavně přináší dosud nevídané prolínání černobílého a barevného filmu, to vše ve vlakovém prostředí. ()

Reklama

Reklama