Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Režie:
Lars von TrierHudba:
Joachim HolbekHrají:
Jean-Marc Barr, Barbara Sukowa, Udo Kier, Ernst-Hugo Järegård, Erik Mørk, Jørgen Reenberg, Henning Jensen, Eddie Constantine, Max von Sydow (vypravěč) (více)Obsahy(1)
Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (165)
Evropa dodnes uchvacuje elegantně stylizovanými obrazy minulosti, jež svého tvůrce zařadily mezi spořádaně revoltující postmodernisty. Nedávala tak ještě nic tušit o tom, jak radikálně podvratná osobnost z Triera vyroste. 80 % (Alena Prokopová, Ci 03/2008) ()
Hypnotizujuce dielo evokujuce kafkovsku atmosferu manipulacie a nemoznosti uniku z masinerie moci, nech uz si pod nou predstavujeme cokolvek. ()
Pro mě bohužel spíš zklamání. Až příliš mnoho stylizace, po namlsání Prvkem zločinu přišlo vystřízlivění. Po formální stránce se tomu nedá moc vytknout, ale je to těžkopádné, strojové, očekávané. A závěr to taky zrovna nevytrhl - jako kdyby když nevím, jak dál, tak .... ()
Vratka, no jakztakz pohromade drziaca formalna konstrukcia zo samych citacii - ok, evokujeme 40ky. Zaroven vsak posobiaca podivne umelo a kasirovane a nepomaha tomu ani prestarnuty Eddie Constantine, staby vsetko muselo byt uz niekde videne. Food for thoughts sa priebezne nahradza hypnozou a kasiruje sa az prilepenou tezou na zaver. Co sa postav tyka nechavaju cloveka chladne, Trier ani nepredstiera ze ho zaujimaju so why should we (care): jeho problemom sa mi javi byt ze nedokaze svoje uzasne kulisy naplnit zivymi ludmi. Zato (zrejme) miluje svoje tezy. Aspon naoko. Protivny neuroticky didaktizmus. Jeden pozoruhodny moment: gradacia napatia v bode "vsetko hori naraz". ()
Napul sen, napul hypnoza, cas skace jak se mu zlibi a taha nas pres rozvaliny po kolejich. Absurdni drama? Ale kdeze? Ac nevime zda bdime, preci jen se muzeme kdykoli presvedcit a riznout se. A to zvlaste o to, co vystupuje z filmu trhlinami - eskamoterskou technikou, ktera formalni postupy rozehrava primo v centru deni, na plnem svetle - sen zivejsi nez skutecnost a preci ne sen. Destrukcni pointa na samem zaveru je britkou glosou korunujici nase zmatky podvedomeho evropanstvi. Co to je Evropa? Jen domov kam se vratime a zamilujeme se? Poeticka krutost se kterou na nas Trier tlaci, nam neda dlouho spat (ci naopak?) Kazdopadne se tu moralne odrem o tu nasi Evropu a ta jde take pekne na dren. ()
#454 The Criterion Collection... Forma nápaditá a opět originální. Obsahová stránka více než nabitá. ()
Ani druhé sledování mě nenadchlo. Nedá se upřít vizuál, práce se světlem, kamera. Vypravěč, střídání čb a barvy, zdlouhavost některých scén, zase bez oslňujícího nadšení. Chvílemi mi připadalo, že "až napočítám do deseti, usneš a probudíš se na konci". ()
Příběh primitivní a předvídatelný. Atmosféra mi připomínala romány Franze Kafky, zvlášť Ameriku. Zpracování je zajímavé, ale film jako celek mne příliš neoslovil. ()
Naprosto excelentní dílo které mě úplně pohltilo, takovou jízdu vlakem jsem vážně ještě nezažil. Už kvůli vypravěči nemůžu dát měně než 5 hvezdiček, chvílemi mi z něho běhal mráz po zádech, jak skvostně byl ve filmu zakomponován..Umělecké dílo se vším všudy a kdo to neviděl, udělal velkou chybu.. L.v.Trierovi nelze za tento film naprosto nic vytknout, zlatý fond evropské kinematografie... ()
Absurdita. Václava Havla by jistě potěšila i když nevím zda-li to kdy viděl. Jeho Odcházení se mi však přitom vybavilo a více mě bavilo. Trier mě nebavil. Vůbec. Téma sice závažné, ale pojato až fraškovitě nevážně. Všechny upřimné nadšence z tohoto filmu nechápu a jen obdivuji. ()
Nemám rád, když je děj filmu založen na jedné myšlence, na jednom přirovnání, byť by se jednalo o nadčasové nebo existenciálně sebetíživější moudro... ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1993/94. ()
Fascinace od začátku až do konce. Napětí po celý film je udržováno hudebním doprovodem a vyprávěným komentářem. Působní trochu kafkovsky, ale bohužel to není jen bláznivý hrdinův sen, ale poválečná skutečnost. 90% a 5*, 29.11.2015. ()
Jízda psychickým (či psychiatrickým) vlakem napříč dokonale vystiženým, mrazivě kafkovským světem. ()
Je originální; bomba nápad; má myšlenky; vypravěč - hypnotizér je top... ale celý je také "hypnoticky" uspávací... Povedlo mi jej vidět do konce až na třetí pokus. ()
Lars takto ciernobielo ti to viac pristane! Postnacisticky noir s depresivnou nemeckou kulisou s prilis dlhymi, skoro az prispatymi, dialogovymi scenami, jednym uhladenym "odpadlikom", jednou fajciacou femme fatale (Barbara Sukowa ale nie je ziadna ocarujuca zenska), nahlou, podmanivou hudbou a typicky onanistickymi, artovymi vyjavmi (hypnoticky ubiehajuca zeleznica, do ciernobielej zakomponovane ine farby - postavy, krv). O triedu lepsie ako ten "zltackovy" kriminalny paskvil Element of Crime. Silne tri, skoro slabe styri *. PS: Neverim, ze sa Spielberg neinspiroval pre svoj "Zoznam" touto ciernobielou kompoziciou a kulisami. ()
Lars von Trier je pro mě záhada,bezesporu má své kvality,ale jeho filmy nejsou šálek mého čaje.Před lety jsem viděla Dogvile ,musela jsem si zvyknout,abych to dala do konce,teď to bylo podobný. ()
Velmi nadhodnoceny. Pro me je to pitomej pseudoumeleckej film, kterej se tvari jako buhvijaky co, ale ve skutecnosti jde o 2 hodiny naprosty nudy. ()