Forbrydelsens element
The Element of Crime
The Element of Crime
The Element of Crime
The Element of Crime
Režie:
Lars von TrierKamera:
Tom EllingHudba:
Bo HoltenHrají:
Michael Elphick, Esmond Knight, Me Me Lai, Jerold Wells, Astrid Henning-Jensen, János Herskó, Stig Larsson, Lars von Trier, Camilla Overbye Roos (více)Obsahy(1)
PRVEK ZLOČINU je spolu s dalšími filmy EPIDEMIE a EVROPA součástí tzv. evropské trilogie, kterou si Lars Von Trier otevřel bránu do světa uznávaného filmu.
Vyšetřovatel Fisher (Michael Elphick) žijící v Káhiře vypráví v hypnóze o svém návratu na starý kontinent. Byl povolán k případu brutálních vražd malých děvčátek prodávajících loterijní losy. Temný příběh se odehrává v apokalypticky vyhlížejícím Německu a vychází na povrch, že vrah zabíjí podle geometrického vzorce. Film mimo jiné obsahuje spousty odkazů na světovou literaturu. Narace si v tomto případě „vzala dovolenou“ a snímek se skládá především z působivých výtvarných obrazů, které podtrhují poutavou atmosféru.
Debut tohoto oslavovaného i zatracovaného režiséra získal v roce 1984 v Cannes cenu za technické provedení.
(Zrzunda)
Recenze (79)
Zlatá Palma - výběr ()
Trierův začátek. Je to poznat v každém ohledu. Možná je dobře, že si ta narace vzala dovolenou, kdo ví, kam by nás to cílené vyprávění dovedlo. I vizuál jde na půl cesty, ale na rozdíl od Epidemie aspoň do té půlky. ()
.. „"Prvek zločinu" je metoda... založená na rekonstrukci známých částí zločincova života. Je to jakási psychologická identifikace, umožňující policistovi najít skrze své myšlení cestu k neznámým zločincovým činnostem - razit si k příslušnému zločinu svou vlastní metodu. To je nebezpečný způsob, jak dosáhnout porozumění.“ Brutální vrah vraždí podle přesného vzorce prodavače loterijních losů, proto se z Káhiry vrací do deštivé Evropy detektiv Fisher aby pátral po zločinci podle postupů svého učitele. Prvek zločinu je první část evropské trilogie, je to děsivá noční můra se spoustou mrtvých koňských hlav, vody, hniloby, rozkladu. Znepokojující pesimistická vize Evropy zalité vodou. Neohromila mě sice už jako závěrečná „Evropa“, kterou jsem viděla nedávno, ale natěšila mě na „Epidemie“. ()
Od Triera jsem viděla zatím asi čtyři filmy, ale tohle byl jeho počin, který byl mimo můj záběr. Asi jsem si důkladně měla přečíst manuál, jinak bych do toho nešla, takže tohle ne, Larsi : ()
Pro mé oči, mé pocity, můj filmový zážitek - Trierův průměr. Zatím, co debut a první evropská trilogie jsou přístupné k běžnému divákovi, s trochou psychologickými otázkami nad dotykem Trierova démonismu, po úspěchu (Království, Idioti) už stoupá Trierova bizarnost, depresivnost, atmosféra stoupá na maximum. A nové filmy Triera (Antikrist, Nymfomanka - hlavně 2.část) už je procházka peklem. Filmy, které zaráží dech a nedají spát. ()
Von Trierova cinefilie mi tu přijde ještě poněkud nevyzrálá, ale viděl jsem to rád. ()
„Zločin je dnes jako chemická reakce. Může se přihodit jen v tom správném prostředí. Musí tam u toho být inteligence a citlivost.“ Larsův celovečerní debut v mnohém předznamenává jeho budoucí tvorbu, a to v kladném i záporném slova smyslu. Naštěstí v případě Prvku zločinu převládají klady. Vytkl bych vlastně jen pointu, na které ve výsledku zase až tolik nesejde (leckomu její podoba nesedne), a podobné je to s příběhem, který je spíše druhořadý. Oproti tomu se může film plně opřít o technickou stránku, se všemi těmi filtry, nasvícením či výrazným zvukem (všudypřítomný vítr na pozadí) je snímek opravdu působivý. A tím se dostávám k dominantní atmosféře. Ta je temná, zneklidňující, mysteriózní, hypnotická. Pomáhá tomu i podivné bezčasí, znepokojivé výjevy, neustálý déšť, rozbité, špinavé prostředí, podivné postavy a posedlost hlavního hrdiny, který případu zcela propadne. Celkově dám slušné 4*. „Zde máš svíci. Posvítí ti až půjdeš spát. Zde máš sekyrku, tou budeš hlavu stínat. Štíp, sek, štíp, sek. A mrtvý je poslední člověk…“ ()
Od "Lars-a von Trier-a" sa do kín chystá novinka: "The House That Jack Built", ktorý ma tematicky nesmierne láka. Lenže tento režisér, je tak nesmierne špecifický, že nie každý film z jeho tvorby, každému sadne tak, akoby mal. Keď si spomeniem na "Antichrist-a", či "Melanchóliu", ešte teraz ma mrazí na chrbte, ešte teraz cítim tú ťažobu na žalúdku. Lenže potom je tu akási "story" o nejakej "kurve", ktorá nedokázala zaujať ani titulom, nie to ešte príbehom. A tak som sa rozhodol, že vzhliadnem niečo zo staršej tvorby, aby som sa tak nejak dostal do obrazu, s kým mám vlastne dočinenia. Lenže "Forbrydelsens Element", ma dostal do polohy, v ktorej som sa ani omylom nechcel ocitnúť. Od úvodu nesmierne špecificky spracovaný snímok, rozhodne nesadne každému. Kvalita spracovania nijak mimoriadna, rozhovory síce hĺbkové, no na druhej strane zdĺhavé, mdlé, monotónne, akoby bez emócií. Celé mi to prišlo, ako snímok určený pre užšiu fanúšikovskú "skupinu", ktorá baží po podivnostiach, po "neobyčajnom" nádychu. Pre takýto film, divák musí mať, respektíve si musí nájsť pochopenie hneď od úvodu. Čo som Ja rozhodne nemal, a tak som to po pár minútach vzdal. Toto nemalo žiadny zmysel, svoj voľný čas si treba vážiť .. ()
Stanislawskeho metoda v kriminalistice, velmi poutavé ()
WHAT THE FUCK ??????????????Tak z toho mi můj mozek moc nepobíral.Po dokoukání mám všelijaký pocity.Buď je to geniální dílo nebo totální sračka.Sám nevím.Budu se muset tomuto filmu ještě někdy kouknout na zoubek.Ale až časem.Tohle je prostě podivnej film. ()
(Komentář obsahuje spoilery.) Návrat do Evropy. Tentokrát v hypnóze, o několik měsíců zpět, na místo činu sériového vraha, jehož brutální skutky zůstávají dosud neobjasněny. Ono „místo ve střední Evropě“ si žije docela samo mimo čas a prostor, jelikož je detektivův návrat zároveň letmým vstupem do svědomí minulosti Evropy (narážky na holocaust jsou ovšem tak jemné, až si sám nejsem zcela jist, nešlo-li jen o poryvy větru). Malé městečko připomíná svého druhu Benátky, z všudypřítomné vody vyrůstají jednotlivé budovy, stále prší, dohled je pouhých pár (desítek) metrů a hustou mlhou prosvítá několik světel majících hlavně atmosférotvorný účinek. Trier dokazuje, že je jeden z výtvarně nejschopnějších režisérů a podobně jako v Evropě vytváří s kamerou a filtry neskutečně působivé a kompozičně promyšlené záběry. Výrazné je využití žlutého „nemocného“ filtru, který zesiluje pocit rozpadu podobně jako v morem zasažených čtvrtích ve hře Pathologic. Ústředním tématem Element of Crime je otázka možnosti porozumění zločinu a jeho původci. Pokud sledujeme stopy, které tento po sobě zanechává, můžeme se dobrat vnější povahy zločinu, popisu toho, jak se udál, nepochopíme však s jistotou, co a proč k němu vedlo. Naopak takové pochopení by nám mohlo pomoci zabránit jeho opakování v budoucnosti, což by bylo v případě nebezpečného vraha rozhodně vítané. Detektiv se tak podle velmi sporné a neprověřené metody pokouší co nejvíce ztotožnit s osobou vraha, prožít tytéž události, cítit jako on... Proto se vrací na místa, o nichž ví, že v nich tento dříve pobýval, vykonává stejné činnosti, bere stejné léky a navozuje si tak totožné stavy... a doufá, že se dostane na stopu událostem budoucím. A zdá se, že metoda přináší jakési výsledky. Jenže v kterém momentu je z tohoto experimentu ještě možná cesta zpět? Pokud budu mít stejné pocity jako jiná osoba a jednat jako jiná osoba, budu ještě sám sebou? A pokud nebudu, dokáži si to uvědomit? Naprostého a nesporného porozumění motivů jiného je možné pouze, když se jím sám stanu. Až ve chvíli, kdy se detektiv domnívá, že se svého pokusu vzdal, je ztotožnění dokonalé; neuvědomuje si jej. V jednotlivém okamžiku není možnost volby, následující událost je nutným výsledkem událostí předchozích a film směřuje k nevyhnutelnému konci. Element of Crime je velmi těžký a tíživý film, jenž si nezadá s mistrovými pozdějšími díly. Divák je do něj vtažen a po propuštění mu pravděpodobně nebude příliš dobře na těle ni na duchu. ()
Nedá sa nič robiť, na Element of crime cítiť, že ide o začiatky, pretože ešte nedisponuje takou istotou v rozprávaní a nakoniec ani vo vizuálnom stvárnení, ako neskoršie Trierove do detailu vypiplané diela. Film sa dá sledovať aj ako zástupca neo-noir s typickými noirovskými elementami, i keď detektív vo svojom ohoze mi trochu pripomínal Dona Johnsona v Miami Vice. Každopádne ide o vizuálne jeden z najtmavších farebných filmov a jednu z najtemnejších krimi vôbec. Osobne mám dojem, že ide "tak trochu" o európsku odpoveď na Blade Runnera, keď niekto stretnete Larsa v Cannes tak sa ho na to prosím spýtajte. ()
Film nasáklý atmosférou noir. Trier opět vyladil svůj film do vysoce umělecké roviny, tudíž se na něj takřka po celou dobu hezky kouká. Díky zvolenému způsobu vyprávění není rozhodně závratně obtížné se v ději zorientovat, pokud tedy neztratí snímek na delší dobu vaši pozornost. Příběh není ve výsledku nikterak složitý ani úžasný. Co dělá snímek vydařeným je úžasná atmosféra beznaděje a nádherně odporné prostředí, kam byl celý děj zasazen. Z mého pohledu tedy určitě vydařený počin, která mě sice nandchnul, nicméně mě bavil! Lepší tři kousky. ()
Ten holohlavý Schmuck of Ages byl opravdu Lars? Toho bych teda nepoznal... ()
Film doslova na bednu, jinak to říct ani nejde. Hypnóza, ponurá atmosféra, hledání vraha... Lars mě s tímhle filmem uspokojil tak nějak napůl a moje hodnocení nemůže být vyšší ani náhodou. Coby ne nějaký extra čtenář jsem moc odkazů nepochytil, tak si dám od Triera zase na nějaký čas pokoj. Jeho filmů už jsem viděl dost. ()
„Kriminalista si nemůže dovolit žádnou slabost. Musí zůstávat nedotčený, nezaujatý, klinický, objektivní...“ I tento silně umělecký film o analyze vnitřního světa jednoho kriminalisty a jednoho zločince, jakoby se pod vedením jeho tvůrce řídil podobným heslem. Výsledkem je film natočený výrazně odtažitě, bez hlubších emocí, založený ve scenáři na rozsáhlém filosofickém / kriminalistickém uvažování a vizuálně na spoustě dlouhých, temných záběrech v stísněných prostorách a psychedelickém žlutočerveno-černém vizuálu. Dost jsem se bál, nakolik mi podobný náročný a umělecky nekonvenční snímek sedne a nakolik ho ztrávím, ale nakonec mě jeho atmosféra brzy (i díky zmíněnému vizuálu) slušně zhypnotizovala, tajuplné filosofování a vyprávění afrického kriminalisty v doprovodu neustálých bouřích mě spolehlivě pohltilo a zdánlivě nekonečný film začal dobře ubíhat. Dost mě popři tom zde bavila i nelineární výstavba děje připomínající mozaikovou skladačku i uvnitř skrytou detektivku zároveň. Lars von Trier nepatří mezi tvůrce, které bych obzvlášť vyhledával či obliboval a ne zcela všechny prvky mi zde byly po chuti, ale v případě tohoto filmu i slavné Evropy mohu v souvislosti s jeho tvorbou mluvit také o pozitivních dojmech. [70%] ()
Díky pekelnému soustředění, ze kterého mě pravda málem rozbolela hlava, se mi podařilo pospojovat tajemný příběh až k písmenu H. Nijak zvlášť spokojená jsem ale ze splnění složitého úkolu nebyla. ()
For ME 88% ()
Jednoznačná inspirace Tarkovským a noirem. Přesto neuvěřitelně osobitá vlhkostí a depresí nasáklá pekelnost, která v člověku ještě dlouho zůstane. ()
Neďaleká budúcnosť, kde sa Európa pomaly prepadá pod vodu a kde neexistujú bohatí a vplivný, ale chudobný a úbohy, spiaci na uliciach, na sklách - skrátka kde im prostredie dovolí. Do tohto sveta sa pomocou hypnózí dostáva detektív Fischer, aby prišiel na príčinu bolestí hlavy, ktoré nedokáže vyliečiť a aby retrospektívne prerozprával jeho vyšetrovanie po Lotto vrahovi, ktorý zabíja malé dievčatká a potom ich rozbitou flašou rozpára a vykuchá. Celý film je hnaný do hutnej atmosféry, upršaného prostredia, kde s každého miesta cítiť bezútešnosť a beznádej a ktoré je ponorené do žltej farby, osvetlené modrými neónovými svetlami. Trier prispôsobuje príbeh atmosfére a vizuálu, ktorý v značnej miere prevyšuje príbeh a spôsob akým je prerozprávaný - aj keď ani v rámci narácie príbehu sa nejedná o fušerstvo. Je to jeden s tých filmov, ktoré dokazujú osobitý prístup a štýl tohto dánskeho režiséra a ktorý dokáže byť aj napriek svojej ťažkosti a komplikovanosti veľmi zaujímavým a pocitovo komplexným filmom. Jedná sa rozhodne o veľmi zaujímavú prvotinu, ktorá ma núti tešiť sa na ďalšie dva kúsky s Európskej trilógie. ()