Režisér Tomáš Vorel vytvořil svůj celovečerní experimentální debut Pražská pětka se členy věhlasných pražských netradičních autorských divadel. Soubory ve filmu prezentovaly vlastní poetiku a styl prostřednictvím pěti povídek různých typů, propojených satirickým komentářem odborníka dr. Milana Šteindlera, CSc.(oficiální text distributora)
Směr Karlštejn (4*) - taková starší, kratší a skromnější verze Skřítka (Vorel ve svém komentáři k Pražské 5 vykládal, že každé ze zúčastněných divadel za ním nejdříve přišlo se scénářem, který by vydal na celý film sám pro sebe. Prostředky a povolení ale byly jen na film jeden, a tak se muselo krátit a přepisovat, aby se všech pět projektů dohromady vměstnalo do 90 minutové stopáže. - To se od té doby musel Skřítek dost dlouho sušit v šuplíku, aby se až v roce 2005 dočkal comebacku ve své plné síle, že? :-) (no ale jo, kdoví, jak to s ním vlastně bylo... :). __Bersidejsi (2,5*) - zajímavý ambientní videoklip (opravdu to vypadalo spíš jako videoklip než divadlo), bohužel v rámci Pražské 5 působí nejslaběji, možná trochu zbytečně nedoceněný... __Oldův večírek (3,5*) - i vtipné verše s hudebním doprovodem můžou vypadat hodně dobře! __Barvy (3*) - nápadité, přestože jde o tanec, nese s sebou hodně divadelní náladu. Něco mi to strašně připomínalo, ale nějak nevím, co... Zvláštní :-) __Na Brigádě (5*!!!) - absolutní vítěz této přehlídky, jakostní esence divadla Sklep, svěží další ráno po dlouhém natáčecím dni a ještě delší a veselejší noci. No, vždyť sami tvůrci se podrobnostmi o tehdejší běžné natáčecí rutině moc netají - např. MIlan Šteindler se smíchem vypráví: "Pražská 5, nebo aspoň ta část, která příslušela k divadlu Sklep, se točila strašně dobře, protože se točila z velký části v hospodě. (...) Tak, divadlo Sklep, vo něm napsal kdysi nějakej kritik, že to je 'spolek alkoholiků, maskujících svou běžnou činnost divadlem...'" :-) A jak se všichni můžou i po dvaceti letech přesvědčit, všechna ta legrace stála za to.(17.8.2010)
Představení pětice originálních pražských souborů i lidem, kteří do divadla nechodí, se vydařilo. Je jedině správně, že každá povídka vypadá úplně jinak. Přiznávám, že výtvarné divadlo Kolotoč a jejich Bersidejsi šlo naprosto mimo mě a jejich číslo mi tedy přišlo příliš dlouhé, ale zbytek skvěle funguje i po několika desetiletích. Technická poznámka: jedno z nejlépe bonusově vybavených českých DVD vůbec!(5.8.2015)
První povídka skupiny Mimóza mě nějak zvláště nenadchla ani neurazila, měla asi 2 dobrý okamžiky a dost nudy, takže tak 60%. Druhá mě naopak nenadchla a urazila (nebo aspoň šíleně nudila), takže jsem jí asi v půlce přetočil a dal bych tak 10%, i když přesně nevim za co. Prostřední byla celkem cajk, ale žádný terno, 50%. Předposlední cosi bylo o trochu lepší než dvojka, ale to beztak jen kvůli těm nahým ženským, takže tak 20%. Nejlepší na konec, o tom žádná, povedená sranda, ze který bych pro lepší zážitek vyrazil alespoň jednu píseň, 85%. Takže celkem dávam tři hvězdy, trochu slabší. (55%)(9.9.2012)
Výchozí úvaha, která vedla ke vzniku filmu, byla - jak vysvítá z bonusových materiálů - prostá. Skupina nadějných ibvidních "zuček" (tzv. souborů zájmové umělecké činnosti), která přerůstala svou kvalitou do profesionální úrovně, dostala nečekanou možnost se prezentovat. A dokázala ji až překvapivě dobře využít. Víc než o hraný film tu jde - omlouvám se za to označení - o hraný dokument svého druhu. Prakticky všech pět skupin, často personálně propojených, zaujalo. V zdánlivě abstraktních hříčkách lze postřehnout vedle smyslu pro recesi a sebeironii (tehdy šlo vesměs o generaci čerstvých třicátníků) i kritický odstup k režimu a jeho odvrácené tváři. Vedle SKLEPU asi nejvíce zaujala KŘEČ svou pohybovou básní, vnímající tvář současnosti záměrně formou inspirovanou staroegyptskou kulturou. I ve vzpomínkové řeči protagonistů díla - v komentované verzi filmu - nalezneme reflexi faktu, že dnes by někdo tak nekonvenční a nákladný film jen stěží natočil. PĚTKA je z tohoto hlediska i nepřímým svědectvím komerčního zmarňování tvořivostí nabité mladé generace osmdesátých let minulého století. Není to radostné konstatování.(11.6.2011)
Úplně první věc co jsem od Tomáše Vorla viděl. Jednotlivé povídky mají bohužel odlišnou míru kvality. Začal bych u první, která už svým stylem natáčení, nemá u naší kinematografie obdoby. Je to neobyčejně osobitá hříčka a Tomáš Vorel si za ní zaslouží obrovskou pochvalu. Co se týče dalších dvou, tak ty nestojí za mák, trapná snaha o umění (aspoň tak to cítím). Čtvrtou jsem nepochopil, ale stylem natáčení se velmi podobá té první. Konečně pátá je po režijní stránce zřejmě nejlepší, navíc Tomáš Hanák se překonává. Nakonec jsou to nevyrovnané povídky, s možná trochu vybledlou, ale i tak příjemnou vzpomínkou.(28.7.2005)
-
Původně za filmem stálo schválení režiséru Vorlovi natočit pět videoklipů na Barrandově. Z těch následně vzniklo 5 videopovídek, z nichž se stal celovečerní film.
(meryl)
-
Na filme spolupracovali pražské súbory divadelnej zostavy Sklep, baletná jednotka Křeč, výtvarné divadlo Kolotoč, recitačná skupina Vpřed a pantomimická skupina Mimóza.
(Raccoon.city)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
SjamK
Směr Karlštejn (4*) - taková starší, kratší a skromnější verze Skřítka (Vorel ve svém komentáři k Pražské 5 vykládal, že každé ze zúčastněných divadel za ním nejdříve přišlo se scénářem, který by vydal na celý film sám pro sebe. Prostředky a povolení ale byly jen na film jeden, a tak se muselo krátit a přepisovat, aby se všech pět projektů dohromady vměstnalo do 90 minutové stopáže. - To se od té doby musel Skřítek dost dlouho sušit v šuplíku, aby se až v roce 2005 dočkal comebacku ve své plné síle, že? :-) (no ale jo, kdoví, jak to s ním vlastně bylo... :). __Bersidejsi (2,5*) - zajímavý ambientní videoklip (opravdu to vypadalo spíš jako videoklip než divadlo), bohužel v rámci Pražské 5 působí nejslaběji, možná trochu zbytečně nedoceněný... __Oldův večírek (3,5*) - i vtipné verše s hudebním doprovodem můžou vypadat hodně dobře! __Barvy (3*) - nápadité, přestože jde o tanec, nese s sebou hodně divadelní náladu. Něco mi to strašně připomínalo, ale nějak nevím, co... Zvláštní :-) __Na Brigádě (5*!!!) - absolutní vítěz této přehlídky, jakostní esence divadla Sklep, svěží další ráno po dlouhém natáčecím dni a ještě delší a veselejší noci. No, vždyť sami tvůrci se podrobnostmi o tehdejší běžné natáčecí rutině moc netají - např. MIlan Šteindler se smíchem vypráví: "Pražská 5, nebo aspoň ta část, která příslušela k divadlu Sklep, se točila strašně dobře, protože se točila z velký části v hospodě. (...) Tak, divadlo Sklep, vo něm napsal kdysi nějakej kritik, že to je 'spolek alkoholiků, maskujících svou běžnou činnost divadlem...'" :-) A jak se všichni můžou i po dvaceti letech přesvědčit, všechna ta legrace stála za to.(17.8.2010)
Slarque
Představení pětice originálních pražských souborů i lidem, kteří do divadla nechodí, se vydařilo. Je jedině správně, že každá povídka vypadá úplně jinak. Přiznávám, že výtvarné divadlo Kolotoč a jejich Bersidejsi šlo naprosto mimo mě a jejich číslo mi tedy přišlo příliš dlouhé, ale zbytek skvěle funguje i po několika desetiletích. Technická poznámka: jedno z nejlépe bonusově vybavených českých DVD vůbec!(5.8.2015)
venca163
První povídka skupiny Mimóza mě nějak zvláště nenadchla ani neurazila, měla asi 2 dobrý okamžiky a dost nudy, takže tak 60%. Druhá mě naopak nenadchla a urazila (nebo aspoň šíleně nudila), takže jsem jí asi v půlce přetočil a dal bych tak 10%, i když přesně nevim za co. Prostřední byla celkem cajk, ale žádný terno, 50%. Předposlední cosi bylo o trochu lepší než dvojka, ale to beztak jen kvůli těm nahým ženským, takže tak 20%. Nejlepší na konec, o tom žádná, povedená sranda, ze který bych pro lepší zážitek vyrazil alespoň jednu píseň, 85%. Takže celkem dávam tři hvězdy, trochu slabší. (55%)(9.9.2012)
sportovec
Výchozí úvaha, která vedla ke vzniku filmu, byla - jak vysvítá z bonusových materiálů - prostá. Skupina nadějných ibvidních "zuček" (tzv. souborů zájmové umělecké činnosti), která přerůstala svou kvalitou do profesionální úrovně, dostala nečekanou možnost se prezentovat. A dokázala ji až překvapivě dobře využít. Víc než o hraný film tu jde - omlouvám se za to označení - o hraný dokument svého druhu. Prakticky všech pět skupin, často personálně propojených, zaujalo. V zdánlivě abstraktních hříčkách lze postřehnout vedle smyslu pro recesi a sebeironii (tehdy šlo vesměs o generaci čerstvých třicátníků) i kritický odstup k režimu a jeho odvrácené tváři. Vedle SKLEPU asi nejvíce zaujala KŘEČ svou pohybovou básní, vnímající tvář současnosti záměrně formou inspirovanou staroegyptskou kulturou. I ve vzpomínkové řeči protagonistů díla - v komentované verzi filmu - nalezneme reflexi faktu, že dnes by někdo tak nekonvenční a nákladný film jen stěží natočil. PĚTKA je z tohoto hlediska i nepřímým svědectvím komerčního zmarňování tvořivostí nabité mladé generace osmdesátých let minulého století. Není to radostné konstatování.(11.6.2011)
sinp
Úplně první věc co jsem od Tomáše Vorla viděl. Jednotlivé povídky mají bohužel odlišnou míru kvality. Začal bych u první, která už svým stylem natáčení, nemá u naší kinematografie obdoby. Je to neobyčejně osobitá hříčka a Tomáš Vorel si za ní zaslouží obrovskou pochvalu. Co se týče dalších dvou, tak ty nestojí za mák, trapná snaha o umění (aspoň tak to cítím). Čtvrtou jsem nepochopil, ale stylem natáčení se velmi podobá té první. Konečně pátá je po režijní stránce zřejmě nejlepší, navíc Tomáš Hanák se překonává. Nakonec jsou to nevyrovnané povídky, s možná trochu vybledlou, ale i tak příjemnou vzpomínkou.(28.7.2005)