Jú jú hakušo

Daleká to cesta. Stará to animace (a to je jen dobře, oproti té sra*ce co je v roce 2016). Zábavná hudba. Retro always wins! bych rád řekl, ale není tomu úplně tak. Pokud někdo nadává na DBZ, že je neskutečně jednoduché a bez příběhu, zde to platí též. Oněch 112 episod jsem skoukl s mnohdy zrychleným tempem v nějakých pasážích, nudné souboje, kde se opakují "triky", postavy mnohdy nezajímavé. Hlavní hrdina je spíše k naštvání, nejsympatičtějšími byli Kurama a Hiei. Yusukemu prostě něco chybělo. Pořád naštvaný, stále by se rval a to je vše, co ho charakterizuje. Neříkám, že Goku nebo Luffy to mají jinak, ale je na nich něco zajímavějšího. Power levely jsou zde naprosto střelené, konec totálně uspěchaný, prostředek natáhlý, hrozně nevyrovnaný seriál, který prostě působí rozporuplně. Co víc, po vcelku zábavném tournamentu udělali na konci jeden naprosto stejný, co víc, se stejnýma postavama. Dokonce vyhrabali 6 z episod 30-40. Proč?!? Nebýt Kurami a Hieiho, tato show by se naprosto jistojistě nikomu do paměti nezapsala. I ten Koenma začal být snesitelný. Možná klasika, možná něčí srdcovka, ale značně jednotvárná, mnohdy nudná a hlavně až k pláči lineární. Pokud chcete místo tohoto vidět opravdový skvost, koukněte na Hunter x Hunter (tu starou verzi a jak skončí, od té doby pokračujte novou verzí. Nová verze jde sice též od začátku, ale nehorázně jí urychluje a ubližuje tak originálu!!!). Yuu Neyuu 55% (21.09.2016)

Pro mě naprostá klasika. Tenhle čtyř-člený tým jsem hltal za mlada na Animaxu a nic se na tom nezměnilo ani dnes: Hiei je pořád můj favorit. A však, jsem rád, že jsem si dokázal vytvořit vztah k uřvanému Kuwabarovi, inteligentnímu a klidnýmu Kuramovi a především k nesympatickému Yusukovi (nevim jak pořádně to vyskloňovat). Vrcholem jest turnaj s Togurem. Takovejch pět dílů mi trvalo se do toho pořádně dostat, ale jakmile se zjevila dvojce Kurama/Hiei na scéně, nabralo to celé brutální tempo a spád. Dával jsem i 20 dílů za sebou!!! 20 dílů, hezky za sebou. Prožíval naplno osudovost postav a sem tam si i zabrečel. Toguro mladej jednoznačně nejlepší antagonista. Tak komplexního záporáka si prostě v anime nepamatuju. Ještě jsem měl trošku problém s některýma démonama, které mi přišli vyloženě trapný (ten Rando byl strašnej vošoust), z jiných jsem měl respekt a cítil se nekomfortně (Bui, starší Toguro, Sensui, Sniper). Bojové scény jsou na můj vkus příliš dlouhé a místy lineární. Nejvíc jsem si užil s Kuramou (kterej přemýšlel a postupoval dost takticky) a pak Hiei (se svým chladným přístupem, rychlostí, třetím okem a především temným plamenem/drakem, mě fascinoval). Yusuke byl podle mě nejdůležitější, ale jeho fighty dost kolísavé. Co se mi líbilo: improvizace, strategie které využíval (například proti Sensui/mokré triko) a hlavně, i když na sobě pracoval, NIKDY nebyl silnější, než hlavní záporák, takže se musel dost snažit, aby nepřítele přemohl. Naprostá paráda. Jinak by to byla nuda. A pak především, když spolupracoval s Kuwabarou (vymlácení baráku, odkud měli dostat Yukinu považuju za jeden z menších vrcholů, eliminace všech démonů mě bavila kreativitou a přemýšlením, těch dvou, hlavně s tim ninjou)./Jindy mě ty bitky už moc netankovali. Yusuke je dost omezenej na prstní kanon (radši jsem měl jeho shotgun). Nejlepší fight považuju proti doktorovi ve špitálu (top choreografie/ za to by se nemusel ani Cowby Bebop stydět, vole!). Humor byl fantastickej - díky inteligentním dialogům, skvělým charakterům a mimice při každý bitce. Jo, může to působit rušivě. Chápu. Ale aspoň jsem se do toho víc dostal a prožíval to naplno. A nejvíc jsem se smál v turnaji, záběry do hlediště (ty sekavé, kdy zčerná obrazovka a desítky démonů v opakovaných záběrech úplně "OOOOOOOOOOOOH, NANÝ!?") jsem se musel smát nahlas. Ženské postavy jsou příjemné, i když místy lehce rušivé. Nejhezčí podle mě byla Botan. Yukina je taky kočka a ani Keiko není špatná. Hudebních motivů je jen pár, ale jsou ikonické a perfektně podkreslují emoce a atmosféru. /// Sensui né, že postrádá hloubku - ale nepřišel mi jako záporák tolik zajímavej (jeho motivace s portálem se pak otupí a omezí se to jen na bojování s Yusukem) a už moc přehnaně nepřemožitelnej, že když proti němu bojoval Hiei, Kuwabara a Kumara s tim, že nemaj šanci, přišlo mi to jako výplň a bylo to dost o ničem. Celkově mě už pak nebavil poslední turnaj, přišlo mi to lehce neatraktivní, recyklované a urychlené (prý měl autor problémy se zdravím, to mě mrzí). A však, epilog mě hrozně dojal a jsem rád, jak to dopadlo mezi Keiko a Yusukem. Tahle partička mi bude chybět. Viděl jsem za mlada nespočet anime a když nepočítám partu z Cowboy Bebop...je tohle ten nejlepší anime team, se kterým jsem se kdy setkal. Prý vznikli nyní další dva filmy, tak jsem zvědav co z toho bude. Je spoustu věcí, co bych chtěl dodat, ale nyní si nemůžu vzpomenout, tak případně doplním. (23.12.2018)

Celkový dojem: Yu yu hakusho je jedno z mojich najobľúbenejších anime a zároveň aj jedno z prvých, ktoré som mal česť vidieť. V tej dobe (samozrejme som to sledoval na A+, kde inde..) mi prišli zaujímavé boje a animácia, postavy mi prišli skvelé a považoval som ich za hrdinov.. niekedy v polovici mi to už tak ale nesadlo a len tak-tak som to v tej dobe s tou nudou prekúsol, no aj napriek tomu, celé anime za pozretie rozhodne stojí.. Moje hodnotenie: 80% (01.08.2017)

Seriál som mal možnosť zhliadnuť až po Dragon Ball Z. Mne sa oveľa viac páčil ako spomínaný DBZ,.4 silné série 112 dielov súboje ani dej neboli naťahované ako v dnešných anime seriáloch niekedy sa mi zdali až moc krátke boje famózne nepriatelia strašidelný a niekedy boli fakt nepremožiteľný.Niektoré pekelné sili boli naozaj strašidelné podsvetie plné démonov mafia čo predala diablovy svoje duše niektoré časti boli dosť temné. no proste môj najobľúbenejší anime seriál. (20.01.2013)

Odpusťte, vážení, ale prostě ne. Možná jsem si od toho sliboval příliš, když jsem slyšel a četl ony komplimenty typu „kult”, „klasika” nebo „top anime”, možná jsem si dělal moc velké oči kvůli autorovi mangy, jenž napsal mimo jiné i Hunter × Hunter, což považuji spolu s Fullmetal Alchemist za nejlepší šóneny vůbec, možná to mělo být jedno z mých prvních anime, abych v tom viděl něco nového, neokoukaného, možná jsem se neměl narodit do rodiny, v níž se nikdy nesledoval Animax, ale… zkrátka a dobře, Yu Yu Hakusho vážně nebyl můj šálek čaje. Silně lineární, repetitivní šónen, který možná ve své době vzniku byl něčím průlomovým, ovšem patina času se na něm zjevně silně podepsala a v roce 2014 na něm opravdu už nic průlomového či nevšedního nevidím. Opravdový kult si má uchovat své vlastní kouzlo a odolat zubu času, což z mého pohledu není případem Yu Yu Hakusho. Děj je – jak jsem již výše napsal – repetitivní, lineární a téměř nikdy nepřekvapí, postavy Júsukeho a zejména Kuwabary mi připadaly poněkud nesympatické, příliš neporazitelné a měly až příliš mnoho prostoru na úkor postav mnohem zajímavějších, a to sic Kuramy a především Hieie, jehož považuji za nejzajímavější postavu Yu Yu Hakusho. Kvalita kresby a animace je poplatná době vzniku, hudba je podle mě docela tristní (s výjimkou úvodní znělky) a souboje kvality kolísavé. Někdy mají náboj, nápad a švih, jindy jsou zas rozplizlé a takřka bez nápadu. Končím po 32. díle, s pozdějším Hunter × Hunter nesrovnatelné. Možná tomu ještě někdy dám druhou šanci, ale v nejbližší době to určitě nebude. (28.09.2014)