Jú jú hakušo

Rváč a výtržník Júsuke Urameši sice umřel, ale záhy se vrátil do světa živých jako "spirituální detektiv", aby bojoval proti nebezpečným démonům a jiným zlořádům. Našel si při tom konečně přátele, kteří nešetří uštěpačným humorem – postavy si obecně nelze neoblíbit (a do rázné Botan se nezabouchnout, kdyby mi bylo 10). Jinak se jedná o dnes již roztomilou "šónen arénovku", v níž proti sobě protivníci nastupují spořádaně 1 na 1 při používání čím dál silnějších technik, které nám "hlasatel" vždy v kostce představí. Dal jsem 26 dílů (na Netflixu označených jako 1. řada), ovšem na následující Turnaj temných bojových umění (roztažený na celých 40 epizod – 2. řada) již velkou chuť nemám. Jj, zastaralost a repetitivnost se projevila. I tak: Onen svět se má na co těšit! :-) (10.11.2022)

Až po shlédnutí tohoto seriálu jsem si uvědomil to, co mi celou dobu unikalo. Anime může být sakra kulervoucí a opravdu nářezová zábava. A vděčím za to svému bratranci, který mi skutečně otevřel oči. Přestože jsem předchozí zkušenosti s anime měl (Afro Samurai - film,seriál a výborný film Appleseed, šlo především o sledování ze zvědavosti, ne něco do čeho bych se okamžitě zamiloval. No a pak nastaly letošní letní prázdniny (2009) a můj bratranec mi pustil pár dílů a mě to ohromně chytlo a během tří týdnů jsem měl seriál zhlédnutý celý. Za prvé má tento jedinečný seriál naprosto geniálně propracovaný příběh a bezvadně napsané postavy, úchvatnou vizuální stránku a naprosto boží humor, který si vás ihned získá. Opravdu vám mohu tento seriál doporučit. Přeneste se přes to jak anime a manga postavičky vypadají a hledejte pravou uměleckou hodnotu. Věru možná budete překvapeni jak to ti japonci mají zmáknuté na jedničku. (25.07.2009)

Daleká to cesta. Stará to animace (a to je jen dobře, oproti té sra*ce co je v roce 2016). Zábavná hudba. Retro always wins! bych rád řekl, ale není tomu úplně tak. Pokud někdo nadává na DBZ, že je neskutečně jednoduché a bez příběhu, zde to platí též. Oněch 112 episod jsem skoukl s mnohdy zrychleným tempem v nějakých pasážích, nudné souboje, kde se opakují "triky", postavy mnohdy nezajímavé. Hlavní hrdina je spíše k naštvání, nejsympatičtějšími byli Kurama a Hiei. Yusukemu prostě něco chybělo. Pořád naštvaný, stále by se rval a to je vše, co ho charakterizuje. Neříkám, že Goku nebo Luffy to mají jinak, ale je na nich něco zajímavějšího. Power levely jsou zde naprosto střelené, konec totálně uspěchaný, prostředek natáhlý, hrozně nevyrovnaný seriál, který prostě působí rozporuplně. Co víc, po vcelku zábavném tournamentu udělali na konci jeden naprosto stejný, co víc, se stejnýma postavama. Dokonce vyhrabali 6 z episod 30-40. Proč?!? Nebýt Kurami a Hieiho, tato show by se naprosto jistojistě nikomu do paměti nezapsala. I ten Koenma začal být snesitelný. Možná klasika, možná něčí srdcovka, ale značně jednotvárná, mnohdy nudná a hlavně až k pláči lineární. Pokud chcete místo tohoto vidět opravdový skvost, koukněte na Hunter x Hunter (tu starou verzi a jak skončí, od té doby pokračujte novou verzí. Nová verze jde sice též od začátku, ale nehorázně jí urychluje a ubližuje tak originálu!!!). Yuu Neyuu 55% (21.09.2016)

Tak to je to moje top1 osudové anime, které u mě odstartovalo tu strašnou a už nejméně šest let trvající závislost. Obsahuje všechno, co jsem kdy u jakéhokoliv anime potřeboval.Skvělý příběh, přes hodinu trvající a vyčerpávající boje, které jsou nesmírně zábavné až do konce a největší týpek hlavní hrdina, který může většině připomínát asi známějšího Naruta. Ale nebojte se, narozdíl od něj to neni debil, který za 400 dílů vůbec nic neumí a nic nedokázal :). A už by to chtělo pokračování... (03.04.2010)