poster

Za hranicí temnoty (festivalový název)

  • Itálie

    Buio Omega

  • anglický

    Blue Holocaust

  • USA

    Beyond the Darkness

  • Velká Británie

    Beyond the Darkness

  • USA

    Buried Alive

Horor

Itálie, 1979, 94 min

Režie:

Joe D'Amato

Scénář:

Ottavio Fabbri

Kamera:

Joe D'Amato

Hudba:

Goblin
  • erl
    ****

    Joe D'Amato si pomalu ale jistě získává moje sympatie. Buio Omega je fajnová podívaná plná vypečených scén. Návod pro všechny nekrofilní romantiky...Blog(10.2.2009)

  • Xeelee
    ****

    [Festival otrlého diváka 2010] Někdo to rád nekro. Ale jen platonicky. Ta poslední mumifikační procedura s hadičkama na mě byla fakt moc. To už sem málem nerozdejchal. Od týhle scény si Za hranicí temnoty až do konce udržuje velmi intenzivní syrovou atmosféru, okořeněnou o pár dalších naturalistickejch a velmi nechutnejch scén a perverzní erotično mezi hlavním hrdinou a (nejen) služebnou, která je tak trochu dominantní. Kdyby nebyl děj vyprávěnej takovým rozvláčným tempem, tak by určitě nebyl tak působivej. Některý komentující ale film dost nudil. U mě spokojenost.(11.2.2010)

  • Flipnic
    ***

    I když se tomuto D´Amatovu "horroru" (je to vůbec horror?...) nedá upřít perfektní technické zpracování, kterým překonává i řadu filmů pozdějších, v podstatě se nejedná o nijak výrazně zábavné nebo zajímavé dílo. Film má neuvěřitelně pomalé vyprávění a děj, vyloženě se vleče a táhne a je to opravdu na škodu. Celé mi to připomínalo provokativní a excelentní Island of Death (1975)", ovšem právě kvůli pomalému ději, který vedl od ničeho nikam, Buio Omega ve srovnání s tímto okrajovým "majstrštykem" prohrává. Některé scény jsou dobré a efektní, ale prostě mne to chvílemi nudilo. D´Amato vytvořil mnohem lepší horrory, jako je zejména naprostá bomba Rosso Sangue aka Absurd aka Antrophopagus 2 (1982) ... Každopádně na D´Amatovy poměry a dobu vzniku je to kvalitně zpracovaný, okrajový, provokativně-perverzní trash...(15.4.2008)

  • Lima
    **

    Mladý muž nemůže žít bez své zemřelé dívky, proto se rozhodne jí vykopat z hrobu, odveze si jí domů a tam jí mumifikuje. Tím spustí řetězec událostí, které vyústí ve tři vraždy. Tento film je mnohými považován za nejlepšího D´Amatovu práci. Přesto, nebo právě proto se neubráním zklamání. Pominu stupidní dialogy a mizerné herce, to snad ani není tak v gore žánru důležité. Horší je, že film má nulovou atmosféru, pestré, křiklavé barvy moc hororově nepůsobí a ani hudba od The Goblins, jinak tak skvělých v Argentově Suspirii, tu moc nezapadá. Jednotlivé vraždy nejsou moc propracované, nejsou moc "gore". V tomhle ohledu je pro skalní gore příznivce uspokojivá snad jen koupelnová scéna s řeznickým sekáčkem a kyselinou. Paradoxně tak nejpůsobivější scénou je ta, ve které neuvidíme ani kapku krve, kdy Amato střídá záběry na plná ústa obědvající domovnice a na zbytky těla rozpuštěného kyselinou. V tu chvíli opravdu ztratíte chuť na jídlo.(22.9.2003)

  • 666teen
    ****

    "Anna moje milá, živá kdysi byla. Smutky mé teď přestanou, mám jí doma vycpanou." Miloučká love story o švarném amatérském preparátorovi, dominantní uklízečce, několika náhodných úmrtích a lásce až za hrob. K tanci a poslechu hrají nekropopoví Goblin.(2.8.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace