Případ Lupínek

Úsměvný dětský téměř kriminálně laděný dobrodružný příběh, o členech pionýrského loutkařského souboru, který řeší spletitou záhadu, pod vedením Pepíka Barnabáše (M. Švehla) po ztraceném kufříku s loutkami. Konec spoileru. Film má zdánlivě jednoduchý příběh, který se mi tehdy i co se týká poměrně krátké stopáže celkem zamlouval. Konec je víceméně štastný. Film "Případ Lupínek", byl debut režiséra Václava Vorlíčka (když opomenu dva jeho studentské filmy), který tou dobou ještě nenapovídal o jeho pozdějších velkých úspěších ve zcela odlišných žánrech. (11.07.2006)

Tohle prostě absolutně není pro mě. A také se na tom podepíše mé hodnocení (06.06.2010)

Půvabný snímek, evokující rok 1960, či o rok dříve a ono desetiletí. Děti s velkým zájmem hrají, jde jim o splnění si jejich přání, tedy najít ztracené loutky, a přehrát v sobotu představení, které si na začátku za režie milého policisty nastudovávala. nakonec se jim představení povede, a všichni jsou spokojení. tedy jak loudkoherci, tak diváci. Zajímavou postavou je Pepík Barnabáš, který se považuje za detektiva, a připadá mi to, že tak se pomalu rodí špičkový detektiv, tedy pokud u toho takový pepík vydržel, a časem se dostal ke kriminálce. prostě ten talent se projevuje už v dětském věku. A ještě drobnost. Na film jsem se díval jako na němý film. Doporučuji to u filmů, které neznáte a říkejte to někomu do telefonu, co je na vaše vypravování zvědavý, a vy se ve vypravování vytříbíte. Takže když jsem to úmyslně sledoval jako němý film, tak se mi nejvíc líbilo, že když skončí policista svoji režijní práci, vyjde ven, tak ihned na něho vletí další skupinka dětí, chytnou si ho, zajmou a vedou ho zase jinam, do jejich zájmového kroužku. Inu byla to doba, kdy děti chodili do enormního množství zájmových kroužků, pyšnili se tím, a tak je jen dobře, že takové filmy existují. (06.06.2010)

Velice příjemný a milý příběh party dětí, které pátrají po ztracených loutkách. Společným úsilím se jim nakonec podaří dostat loutky zpět a ještě získají Martina Švehlu, coby Pepíka Barnabáše, jako nového člena divadla. Krásný celovečerní debut pana Vorlíčka a předzvěst jeho úžasných filmů a seriálů do budoucna. (01.08.2016)

V 60tém roce pecka..😊 (21.06.2015)

Peknej detskej film, spis s prichuti padesatek nez sedesatek, pestrobarevnej. Detem se ztrati loutky na predstaveni ktere nacvicuji, a tak po nich zacnou patrat. Mne se to docela libilo. Urcite to neni hloupy film, a navic je prijemne videt slusne vychovane deti alespon ve filmu... ;) 3+ (23.04.2015)

Václav Vorlíček je mojím obľúbeným režisérom. No tento film ma moc nezaujal. 40%. (06.06.2010)

Debut Václava Vorlíčka, o kterém se začalo malinko mluvit až po jeho smrti při představování jeho filmů. A po shlédnutí chápu, proč je to neznámý film, který se v televizi neobjevuje. Tento dětský příběh totiž již divákovi, ať dítěti tak dospělému, bohužel nemá co dát. Jedná se nezajímavý příběh party kluků, kterým se ztratí kufr s loutkami a pak jej hledají. Bohužel to hledání je velice nudné, nemastné, neslané. [133. hodnocení, 11. komentář, 55%] (11.02.2019)

Hledají se ukradené loutky pro hru o tom, jak se zvířátka vydala na výlet. Ne do lesa nebo k rybníku, ale rovnou do vesmíru!!! Pes vyskočí z družice: „Mám v očích meteorický prach!“ Pejskovi vakuum vesmíru, stejně jako naší atmosféře, nevadí. Rakety. Plakát: Lupínek v nové hře: „CESTA DO VESMÍRU“. Ve třídě na skříni samozřejmě globus. 54. Minuta: velmi dlouhý a detailní záběr na podivnou SPZ 0G-66-4.. – nula nic neznamená, písmeno G je 33. v anglické abecedě při druhém počítání (při prvním je 7.) 3+3 = 6. Takže to máme skryté tři šestky. Pokud Vorlíček (nebo produkční Wolf – také symbolické) neznal numerologii (pochybuju), tak to G také vypadá skoro jako šestka. Nebo to může být jen fantastická náhoda. 57. minuta: pán musí přísahat, že loutku neukrad. Naprosto debilní loutková hra o vesmíru. Vymývání mozků malým dětem. (26.10.2021)

Pro mě osobně mnohem zajímavější než například Valáškovy filmy ze stejné dekády. (24.07.2011)

Napínavé pátrání po loutkách. Hm, pro děti, a to asi ty nejmenší možná zajímavé. Pro mne to bylo zbytečně dlouhé a domotané. Ale koukatelné. (18.03.2020)

Hezký dětský film z přelomu 50-60.let. Ta doba je tam krásně vidět - dětské loutkové představení ovlivněné prvními sovětskými kosmickými úspěchy, krásná scéna v pivovaru, dobová auta atd. Nelze přehlédnout i dva budoucí porevoluční politiky v dětských rolích (Martin Švehla a Zuzana Tůmová-Roitová). (26.06.2010)