Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Vladimír KalinaKamera:
Josef VanišHudba:
Karel SvobodaHrají:
Radovan Lukavský, Rudolf Jelínek, Josef Chvalina, Jiří Adamíra, Pavel Zedníček, Monika Hálová, Lukáš Bech, Jiří Bartoška, Veronika Jeníková, Karel Koloušek (více)Obsahy(1)
Poviedkový film o Prahe a Pražanoch a začínajúcom víkende. Veselé i vážne sekundy jedného piatočného popoludnia. Známa zvučka Zelenej vlny oznamuje obyvateľom Prahy, že sa začal víkend a s ním i tradičné "sťahovanie národa" do prírody. Zatiaľ čo policajné hliadky v helikoptére môžu iba konštatovať, ktorá z komunikácií je čiastočne alebo celkom neprejazdná, kamera nám v pestrej mozaike drobných príbehov približuje zážitky tých, ktorí uviazli v nekonečnej kolóne áut i v životných ťažkostiach. Stretávame sa s peknou Jiřinou a jej priateľom Milošom, ktorý po fláme nejaví najmenšiu chuť vstávať z postele, opustiť byt svojej vydatej priateľky a na radnici povedať inej žene svoje rozhodné manželské áno. Predstavia sa nám manželia, ktorí našli na starej odbočke z hlavnej cesty stratené spomienky, dávno zabudnutých priateľov i kúsok dávneho hrejivého šťastia. Poznáme i doktora Pelca z Linky dôvery. Chystal sa práve na výlet, keď zazvonil telefón a celkom zmenil jeho víkendové plány. Staneme sa svedkami "lovu" na papagája, ktorý uletel starým manželom, nepodareného vlúpania do bytu, z ktorého nie je čo vziať, prvého ľúbostného sklamania i nekonečného čakania naplneného obavami z prvej vážnej životnej skúšky... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
No tedy. Strašné! Slepenec všech možných i nemožných situací občanů hlavního města v pátek odpoledne. Tolik zajímavých herců, a přitom to vůbec nepomohlo. Je to trapné. A to mám předrevoluční cz filmy hodně rád a jsem jim schopen leccos odpustit. Chcete-li se celkem slušne pobavit na podobné téma, doporučuji raději film "Pátek není svátek" z roku 1979. ()
Jeden plátek za druhým, z kytice matky měst, vytržený. Tu ze silnice, tu z ulice, parku, plovárny. Od pracovních, přes tvůrčí, po piknik. Bytí pohnutek. Od člověka k člověku. V centru lid stěhovavý vine se. Črta ze čtvrtí, dne po čtvrtku, který než dostane červenou, za pár hodin odbočí ven, na lázeň. Zahladí příkopy. Osvěží tu vltavskou zem. ()
Toto je presne film, ktorý buď nenávidíte alebo si ho obľúbite, čomu odpovedá aj hodnotenie na csfd. Ja patrím do tej druhej skupiny. Vorlíčkova réžia je veľmi dobrá, aj keď u tohto režiséra sme zvyknutí na iné žánre, k tomu hudba Karla Svobodu, ktorá tu veľmi pasuje. Nakoniec zaujímavé krátke príbehy pražákov 80-tych rokov a je vymaľované. ()
„Zelena vlna“ je název rozhlasového dopravního zpravodajství, což napovídá úvodní scéna tohoto filmu, ve které rozhlasový reportér zpovídá příslušníka Veřejné bezpečnosti nastupujícího do helikoptéry, z kterého následně sleduje veškeré dění v Praze. A tím jsme u jádra námětu tohoto filmu. „Zelená vlna“ je epizodický film, jehož průběh se odehrává během jednoho pátečního odpoledne v Praze a sleduje osudy různých lidí, kteří se připravují na víkend a je natočen v realistickém stylu zachycující atmosféru své doby. Zkrátka to není nic jiného než syrový život všeho možného i nemožného odehrávající se všude kolem nás. Vlastně je to něco jako se procházet po městě a pečlivě sledovat veškeré dění kolem sebe. Snímek se tak stal zajímavým pohledem na českou společnost v období socialismu. Jsou tu zachyceny jak radosti, tak i strasti každodenního života. V rámci lidskosti jsou mnohé epizodky také plné laskavosti a porozumění. A protože za režií stojí Václav Vorlíček, tvůrčí vůlí sobě vlastní vše pojal s komediálním nadhledem a absurdním humorem. Lze si také všimnout, že některé scénky dokonce vyznívají jako obyčejná anekdoty. Že by se tady Zdeněk Troška inspiroval pro svůj film „Kameňák“ (2003)? No nic. Každopádně je na celém tomto filmovém projektu nejzajímavější ten fakt, že mnohé etudy jsou stále aktuální, neboť se zabývají, doslova a do písmene, nadčasovými tématy. A tak film rozesměje i dojme. Byť se tedy nejedná o pevný příběh, ale spíše se tak trochu fušuje do publicistiky, právě ve své hrané podobě má co nabídnout. Dnes už dokonce také ucelenou vzpomínku na mnohé herce a herečky. kteří už nejsou mezi námi. A že jich tady pohromadě je. Avšak pozor, někteří se jen mihnou, takže je možné je přehlédnout. ()
Bod navíc za to, že si ten film po takové době vůbec vybavuju, plus taky si pamatuju, jak jsem ho tenkrát hodnotil dost kladně. Že by to bylo kvůli mihnuvší se "mé" Ivance Andrlové ? :-) Ovšem, kdo chce téma dopravní zácpy a mozaikový film jako řemen, doporučuju Silnice Řím Neapol neprůjezdná... ()
Reklama