• NinadeL
    *****

    Košíčky od pionýrů a červená křída na revoluci. Jo, to baštím. "Já bych nemusela být žákyní, já už skoro včecko umím. Počítat do desíti a umím napsat E a A." "Tak co, děti, zatleskáme Lidce? Je vidět, že si doma čte. A Olda ne." "Anička dostane hvězdičku za to, že napsala krásně úkol a že se smířila s Lidkou. Pavel se konečně dočkal košíčku, zatleskáme mu." Na tomhle filmu se dá ujet na tripu. A kromě brilantních výkonů dětských jsou tu i za srdce beroucí výkony Hrušínského, Slunéčkové a Fialy. Bohdalové učitelka je pak variací na její učitelku předešlou ve Škole otců, ovšem tuto si zahrála s extrémním gustem. Inu první třída. V Ať žije kocour už ta kantorština bude zase o něčem jiném.(23.2.2009)

  • zdeny99
    **

    Ačkoliv zde hraje spousta slavných herců (Bohdalová, Hrušínský, Štěpánková, Menšík, Zázvorková, Fiala...), tak tento film televize vůbec nevysílají, a proto je absolutně neznámý. Ten důvod je prostý. Jedná se o vyloženě dětský film, který dnešnímu divákovi kromě pár nostalgických výjimek (staré autobusy ČSAD, pasoucí se kráva u cesty a především rozestavěná pražská sídliště s obrovskými jeřáby) nemá co dát. Středem filmu je Anička, která jde poprvé do školy a s partou dětí si především hraje na rozestavěném sídlišti. Film končí prvním vysvědčením. Roku 1962 to mohlo na dětské publikum zabrat, dneska už to nezapůsobí. [227. hodnocení, 16. komentář, 60%](8.10.2019)

  • WANDRWALL
    **

    Cesta Aničky na rozestavěném sídlišti je pěknou dobovkou. A to se vším všude. Těžko říct, zda dnešní dítě, již vycvičené jinými pořady u tohodle vydrží. Co by ho mohlo zaujmout? Že se dříve taky chodilo do školy, že i dříve se stěhovali lidé z vesnice do měst a obráceně, že pes není jen na darebnosti, ale taky čtyřnohým přítelem, a že v koletivu se děti měly a naštěstí mnohé z nich mají i dneska rády.(12.9.2010)

  • Sandiego
    **

    Vošmikovo setkání s předlohou, která cílí na socialistickou výchovu. Co se týče režijní stránky, těžko co namítat - vedení dětských herců nesklouzává do křečovitosti a často pobaví něčím dobře odkoukaným z projevů ratolestí, atmosféra také není špatná - předvánoční atmosféra, tiché zasněžené ulice, malebný lampionový průvod i byt spolužáka s nemocnou matkou. Scénář a předloha však tyto kvalitní stranky velmi schazují - dětská hrdinka nemůže být svým vrstevníkům vůbec sympatická (i když v tomto věku děti rádi mentorují a mají v sobě všechnu moudrost světa), ale když se tohle zakotví ještě do různých socialistických pouček a moralitních scén a k tomu se přidá kladná postava soudružky učitelky, z níž mi spíše běhal mráz po zádech, film si jednoduše užít nelze a divák spíše jen kroutí hlavou, co se dětem tenkrát vtloukalo do hlavy a jak byly ve škole demotivované. Bohdalová však učitelskou průpravu nezapře a Hrušínský se zajímavě zhostil role tatínka. I díky nim se nakonec žádná velká katastrofa nekoná, ale ve Vošmikově tvorbě zahrnuje tento film její nižší polohy.(6.9.2010)

  • Marthos
    ***

    "Odtud můžeš volat kam chceš. Do Ameriky nebo na Smíchov." Většina zdejších recenzentů zapomíná, že jedním ze spolutvůrců této optimistické sondy byl scénárista Ota Hofman, který patří mezi nekorunované krále žánru filmů pro děti a mládež. Samozřejmě, jaká doba, takoví lidé. Poetiku idylického venkova kolchoznického rozkvětu stále mladé gottwaldovské republiky z tematicky příbuzné Honzíkovy cesty vystřídal možná až příliš oddětštěný svět panelového sídliště, kde vládnou úplně jiná pravidla. Ale zaměříme-li se na linii setkání nastávajících žáků první třídy se školním prostředím a s novým řádem, nemůže nám uniknout nezpochybnitelná nadčasová kvalita, reprezentovaná zejména různorodým kolektivem, v němž se vyskytují upovídaná děvčata i zlomyslní chlapci. Špílce o bolševické revoluci a vyhnaných pánech nebo básničky o pionýrech a jiskrách zůstávají spíše hořkoúsměvným dokumentem doby, ve které film vznikal (po uskutečněném banskobystrickém kongresu a v předjaří tzv. nové vlny) a zredukované na absolutní minimum. Jako přínosný vklad bych viděl hravý Havelkův hudební doprovod i civilně pojatou roli starostlivého otce, hraného Rudolfem Hrušínským. Vnímat nástup nových generací v rámci bezmála čtyřicetileté epochy totalitního systému je určitě nesnadné, ale minimálně naši rodičové a prarodičové jsou s to schopni dodatečně zhodnotit takto prožitá dětská léta. A zdá se, že to byla šťastná léta.(6.9.2010)

  • - Na kopii je copyright 1961, přestože byl film natáčen od 10. 10. 1961 do 15. 2. 1962, schválen 2. 10. 1962 a premiéra byla 16. 11. 1962. (lausik)

  • - Natáčelo se v sídlišti na Břevnově. To bylo vybudováno v letech 1958-1960. Ještě 2 roky od kolaudace probíhaly na sídlišti dokončovací stavební práce. (hippyman)

  • - V úvodních titulcích je herečka Karolina Slunéčková uvedena pod svým občanským jménem, jako O. Sluníčková. (EKLEKTIK)