Komentáře (50)

  • všechny komentáře uživatele /
    -bad-mad-wolf-
    **

    Milá vesnická upomínka té doby, což je asi tak všechno. Knížka kouzlo měla, film moc ne. Výkony dětských představitelů odpovídají besídce ve školce a předškolně dobrodružný duch předlohy se povedlo převést sotva z poloviny. Půl hvězdičky navrch za kocoura, kterej chtěl při natáčení ve škole zjevně vyškrábat oči všem kolem. (:(10.7.2017)

  • všechny komentáře uživatele /
    Sandiego
    ***

    Dobře fungující dětský snímek poměrně nenásilnou formou nabízející obraz dobové vesnice (samozřejmě zidealizovaný, ale velkou roli v tom hraje i pohled dětskýma očima), řešící první morální problémy, které svoji univerzálností přebíjejí jakoukoliv snahu o bezživotnou didaktičnost ve "správném" duchu. Film má dobrý spád, dětští představitelé jsou přirození a podmanivým způsobem na diváka přenášejí neotřelý svět příslušný jejich věku, na což byl Vošmik vždy mistr. A navíc se musím přiznat, že mě hrozně dojala babička Zdeňky Baldové - jak jsem si jen posteskl, že bych chtěl mít taky takovou a jezdit za ní poloprázdným vlakem s krásnou průvodčí do malebné vísky, kde laskavá kuchařka peče pro všechny vesničany obrovské lívance...(30.4.2011)

  • všechny komentáře uživatele /
    Mariin
    ****

    Tento film mne mile překvapil, přiznám se, že jsem ho z dětství vůbec neznal. Má skvělou atmosféru pro malého dětského diváka a krom toho - z hlediska dnešního časového odstupu - i cenné dobové reálie. Nedovedu si představit, že by se Říhova literární předloha dala natočit lépe. Styl se podobá výborným sovětským filmům pro děti 50. a 60. let, podle mne je to jedno z nejepších děl komunistického Československa. Tu pátou hvězdičku tomu nelze dát za tu ideologickou propagandu.(22.4.2008)

  • všechny komentáře uživatele /
    Damiel
    ***

    Film je více méně doslovným přepisem Říhovy knížky, některé výrazné pasáže ovšem scházejí. Například „kultovní“ kapitola o družstevním vajíčku. Režisér zřejmě vycházel z toho, že dědeček už dříve Honzíkovi princip družstevnosti vysvětlil na bázi koníka, vajíčkem se tedy asi nechtěl opakovat. Kladem filmu – vedle struny nostalgie – jsou představitelé dětských rolí, záporem totální absence nějaké zápletky. To ale vzhledem k literární předloze nemůže překvapit. Btw, ve filmu je režisér uveden jako MILAN VOŠMIK...(16.3.2006)

  • všechny komentáře uživatele /
    sportovec
    *****

    Český světový klasik dětské literatury, nositel prestižní globální medaile Hanse Christiana Andersena Bohumil Říha ve své půvabné knížce HONZÍKOVA CESTA vytvořil jedno ze svých vrcholných děl; zužitkoval přitom víc než bohatě svou letitou učitelskou zkušenost; ve filmu je takřka dokonale vtělen do Högrem ztvárněné postavy řídícího učitele. Filmovému zpracování knihy byla věnována náležitá péče. Jména tehdy začínajících tvůrců - platí to jak o scénaristovi Otovi Hoffmannovi, tak o předčasně zesnulém režiséru Milanu Vošmikovi (1930-1969) - i hvězdné herecké obsazení (Baldová, Höger, Bohdalová, Lukavský,Chramostová) jak ve větších, tak v menších rolích se stala posléze skvěle naplněnou zárukou nevšedního diváckého zážitku. Perspektiva světa, zcela oproštěného od budovatelské poetiky i jejího, dutého, prázdnotou zvonícího patosu, ale naopak důsledně viděného očima pětiletého chlapce, je jedinečná. Vzorová je i nenásilná výchovná tendence, soustředěná do platonického trojúhelníku Honzík-Terezka-Ferda i vygradovaného ústředního sporu o prestižní skleněnou kuličku-skleněnku (dětskou generací mého mládí podstatně více ceněnou než tzv. ocelovku o hliněných kuličkách nemluvě) včetně závěrečné katarze, v níž Honzíkova dětská přítelkyně Terezka hlavního hrdinu vybízí, aby přijal mužně i kajícně nabídnutou Ferdovu přátelskou ruku: "Vem si ji (nůž-kudličku-rybičku), on to myslí doopravdy". Nenechme se mýlit zdánlivou vnějškovou titěrností a zanedbatelností těchto napohled nevinných příhod strkavých taškařic: jsou to právě ony, kdo formují osobnostní rozvoj každého z nás i charakterové rysy naší budoucí, v tomto věku až nekonečně vzdálené dospělosti. Film je současně v mnoha ohledech historickým dílem: idylicky líčené družstvo stále s sebou nese pečeť doznívajícího prvorepublikového patriarchalismu venkova, na němž, má-li se obstát, musí každý podporovat každého; stejná atmosféra na nás dýchá i z chodby dvou (tří-) třídní obecné školy i interiéru třídy, který do padesátých let vřazuje Švabinského portrét komunistického novináře a ideologa kontroverzního Julia Fučíka i způsobu výuky, prezentovaného řídícím učitelem. Nenásilně je naznačen i rodící se generační problém vesnice; v navenek prosperujícím družstvu prvního typu - jak zněl slogan té doby prvního období tzv. kolektivizace - musí pracovat i důchodci; je zjevné, že jinak by družstvo neobstálo. To všechno nejenže není v rozporu s chlapcovou recepcí vesnické i ještě spořeji naznačené městské pražské skutečnosti, ale naopak tvoří její přirozenou součást. Vinit film, který rok po svém uvedení do československých kin získal na XVIII. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách v kategorii filmů pro nejmenší děti hlavní cenu, z propagandistických komunistických sklonů, je krajně neprozíravé a vlastně politováníhodné. Vždyť jde o klasické české filmové dílo světového věhlasu, o klenot, kterých jsme nikdy nejen v naší filmové tvorbě neměli na rozdávání!(23.9.2007)

Zajímavosti

  • - Ocenění Ex arquo v Benátkách (1957) na festivalu dětského filmu. (M.B)

  • - Jedná se o jediný film hlavního představitele Miroslava Červenky. (M.B)

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2018 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Všeobecné podmínky užívání a ochrana osobních údajů | Vývojáři | Napište nám

Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o. | Doporučujeme: překlady, reklama

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace