The Guild of Kutna Hora Virgins
The Merry Wives
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jan RothHrají:
Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Helena Friedlová, František Smolík, Jiřina Šejbalová, Theodor Pištěk, Antonie Nedošinská, Elena Hálková (více)Obsahy(1)
Otakar Vávra natočil v roce 1938 výpravnou historickou veselohru Cech panen kutnohorských o příhodách rozverného rytíře Mikuláše Dačického z Heslova. Zdeněk Štěpánek, který nejen vytvořil hlavní roli, ale podílel se na námětu a scénáři, vzpomíná: „Při natáčení Panenství se mi Vávra zmínil, že hledá libreto pro nějakou veselou historickou fresku. Vzpomněl jsem si na zajímavou postavu našeho znamenitého frejíře, fechtýře a básníka Mikuláše Dačického z Heslova, tak jak nám ji neméně znamenitě zachoval Stroupežnický ve svých aktovkách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová. Začal jsem honem shánět historický materiál, hlavně Dačického vlastní spisy, Prostopravdu a vše, co se týkalo jeho života, osudů a doby. Sehnal jsem toho tolik, že by z toho byl pořádný tlustospis. Práce mi šla rychle od ruky, psal jsem hlavně v noci a brzy jsem Vávrovi předal návrh scénáře. Vávra byl spokojen, začal psát technický scénář a brzy se začalo točit. Film byl na tehdejší poměry velmi nákladný a jedině zkrácení natáčecí doby v ateliérech by mohlo znamenat úsporu, protože ateliéry byly velmi drahé. Vávra dokázal natočit tento na tehdejší poměry velkofilm v rekordním čase – za 19 dní…“ Mikuláš Dačický z Heslova znamenal pro Zdeňka Štěpánka, který byl v té době ve vynikající formě a postavu zahrál přímo brilantním způsobem, obrovský úspěch u publika i u náročné kritiky. Vedle něho si zahrála plejáda výborných herců – např. Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Jiřina Šejbalová, František Smolík, Hana Vítová a Adina Mandlová. Film i po letech patří k tomu nejlepšímu, co v 30. letech v české kinematografii vzniklo. (Česká televize)
(více)Recenze (100)
Takový milá jednoduchá veselohra s dobrým Štěpánkem a nekonečným výstřihem Mandlové. ()
Cech panen kutnohorských je svým žánrem a stylem velmi podobný Počestným paním pardubickým, a také jsou tak kvalitně natočeny. Výborné herecké výkony. Podobné myšlenky, podobné téma a podobně kladné hodnocení 80%. Ale přesto se mi Počestné paní pardubické líbily o něco více. Přeci jenom v nich bylo nastoleno více otázek tehdejší doby než právě v tomto spíše ryze komediálním filmu. ()
Scénář podle dvou her Ladislava Stroupežnického, to se asi těžko spojuje. Profesionálně je tenhle film udělaný výborně, výkony herců - Štěpánka, Mandlové, Šejbalové, Smolíka a dalších jsou skvělé, kamera i hudba také. Viděl jsem ho už mnohokrát, trochu připomíná (i hereckým obsazením) Počestné paní pardubické. I zde se Vávra vysmívá pokrytecké morálce, která se asi od 16. či 17. století moc nezměnila. Je tu několik nezapomenutelných scén, ta vrcholná pro mě vždycky bude ta, jak si políbená dcera myslí, že otěhotní... V téhle scéně pak hlavně dovětek paní Nedošinské. Nebo věta, která se stala národním pořekadlem: Pařez zůstane pařezem a vůl volem... Jen se mi zdá, že se ten děj dost natahuje, že pozbývá stupňované napětí a náhlé uvolnění, jak to ve filmu, který má diváky unést, má být. Proto o jednu hvězdičku méně. ()
Jeden z nejlepších českých filmů, vážně nemá chybu... ()
Výborná komedie s jasným, na začátku předeslaným poselstvím a výbornou kritikou na maloměšťácký způsob života. ()
Půvabná historická veselohra z rudolfinské Kutné hory. Nejvíc mě bavily "staročeské" dialogy a manýry zhýčkaných paniček, které se svými manželi opravdu pěkně cvičily. Jinak Štěpánek (i v těch silonkách) opět vévodí, film od filmu ho mám raději. ()
jedna z mých prvních filmových lásek... charismatický Zdeňek Štěpánek v roli pokrokového, spravedlivého a milovaného Mikuláše Dačického. Pěkné historické kostýmní "drama". ()
Naprosto skvělá a hlavně nadčasová komedie v režii Otakara Vávry. Tenhle film bych každý den povinně promítal v poslanecké sněmovně !!! ()
Pěkné. ()
Teatrálnosť ako vyšitá. Skôr sa divák na tom pobaví ako na samotnom príbehu. ()
Nejsem velký příznivec historických filmů, ale tahle komedie proč ne... ()
Československá historická komedie, jenž měla posilnit vlastenecké cítění a národní hrdost, neboť byla natáčena v nelehkém období mnichovského ponížení. Příběh se odehrává v roce 1590 v Kutné hoře, kdy začínají klesat výnosy z těžby stříbra a jako první se snižují platy havířům. Ti kolem sebe vidí u konšelů, urozených rytířů, ale i podvodných cizinců velké bohatství a domáhají se spravedlnosti. Vymýtit tento nešvar a zbavit město ničemných zlodějů a proradných cizáků se pokusil kutnohorský rodák a šlechtic Mikuláš Dačický z Heslova (1555-1626), známý jako spisovatel a básník, ale především jako bouřlivák holdující vínu a ženám. Dačického, dobově řečeného frejíř, jenž ve snímku bojuje proti nekalému obohacování vyšších vrstev a jejich upjaté společnosti, svým neobyčejně živelným způsobem ztvárnil nenapodobitelný Z. Štěpánek. Svým volnomyšlenkářským životem a pokrokovým cítěním pobuřoval ctihodné kutnohorské muže a jejich ženy mu navzdory jeho špatné pověsti padaly k nohám. Název Vávrova snímku je poněkud zavádějící, neboť o žádném společném cechu neboli seskupení místních paniček nebylo řeči, naopak komedie zesměšňuje jejich mravní zkaženost a pokrytectví. V roli jediné charakterní ženy Alžběty, již později pojal Dačický za choť, se představila H. Vítová. V rolích kutnohorských konšelů, hofmistrů a mincmistrů se objevily známé herecké osobnosti té doby, nejvíce zaujal T. Pištěk, vynikající F. Smolík podváděný svou nevěrnou ženou J. Šejbalovou, V. Vydra st. či tradičně nepřející F. Kreuzmann. Dačického páže ztvárnil L. Pešek a místní poběhlici s provokativně odhaleným záňadřím představovala smyslná A. Mandlová. V menších rolích jsem zaregistroval věčně opilého mnicha J. Vojtu, podplatitelného kata V. Trégla, bohužel představitele Jeho Veličenstva císaře Rudolfa II. jsem nerozpoznal. Ve snímku zaujaly též záběry na chrám sv. Barbory, kostel sv. Jakuba či Vlašský dvůr, tehdejší středisko ražby stříbrných mincí. Nejsem si jist, zda tato komedie O. Vávry, specialisty na historická díla, splnila svůj původní účel a zvýšila národní uvědomění, avšak zcela jistě se jedná o více než povedenou komedii, která ani po 80 letech neztratila své kouzlo a je stále aktuální. ()
Jaký to asi tak může být film, když katem udělali Václava Trégla… :) ()
Dokonalé zobrazení středověkého života. ()
Pobavily postavy pátera Bonifáce a ponocného, ale chtělo by to trochu sevřenější děj, je to spíš taková série epizodek že života středověkého bohéma. ()
Počestné paní pardubické bylo určitě lepší. Tady tohle je až moc nereálné. Štěpánek miluje Vítovou, ale ona mu ze začátku nedůvěřuje když má špatnou pověst. A naráz když ho zachrání od popravy, tak on ji naslibuje že už bude hodný a přestane kouřit. A to že Pešek vlezl do okna nějáké dívky a hned ji dal pusu a ona se do něj okamžitě zamilovala a už byli svoji bylo úplně postavené na hlavu. Ale hvězdičky dávám samozdřejmě za herecké obsazení a pak jak se dělal povyk kolem toho límce. ()
Opravdu miluju staré české filmy, a když si k tomu přidáte Zdeňka Štěpánka, tak se dílo podařilo:-) 83% ()
Výborný film se skvělými herci a kostýmy. Natočit něco takového za devatenáct dní, tak to tedy klobouk dolů. ()
Cech panen kutnohorských je kritikou více věcí. Hned zpočátku jsme ujištěni, že je film hlavně kritikou rozpínajících se nacistů, neboť Češi si dovedou poradit bez všech ostatních a sami. To by mohlo platit i dnes a film je tak vlastně velmi nadčasový. A proto sloužil i komunistům, neboť další vlna kritiky se snaží z řad dělníků na hlavy bohatých a mocných. Otakar Vávra jistě natočil výpravnější filmy, ale musíme si uvědomit, že se jedná o třicátá léta a navíc dobu nastupující okupace. I z hlediska ekonomického bylo všechno tak nějak jinak. Přesto si troufám tvrdit, že historických filmů se v té době moc zase tolik nenatočilo a zde se jedná o jednak docela dobrou komedii a navíc se jí zúčastnila celá plejáda tehdejších hereckých es. ()
Kvalita. ()