Days of Betrayal I.
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Dvěma hlavními problémy této jinak skvostné rekonstrukce osudových dní září 1938 jsou 1) Gottwald - když se až zbytečně často objevoval on nebo jeho jméno na obrazovce měl jsem pocit že kdyby byl u moci v tu dobu on tak bysme my donutili podepsat němce Mnichov a nám by připadlo jejich pohraničí, stejně jako ostatní komunisti, což vlastně byly všichni ti co měli dostatečný koule na to jít proti náckům ... 2) příliš mnoho debatování a jednání mezi politiky, já vím že je to asi důležitý, ale dát tam víc vojenskejch scén a střetů s ordnerama v pohraničí, tak jsem šťastnej jak blecha, vždyť Vávra byl takovej řemeslník že tyhle scény měl v malíku. Nakonec je z toho jen slušnější průměr ale potenciál tohoto díla byl daleko větší ale buďme rádi za toto protože dnes by se už nic alespoň na takovéhle úrovni nenatočilo. To samé platí i pro díl druhý. ()
Komunistická škvára na úrovni snímku Večný žid. Z historických postav udělali karikatury, "překvapivě" se nedrželi faktů, fuj, hnus, ble nikdy víc. ()
Filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy patří k největšímu dílu národního umělce Otakara Vávry. Tato studijní látka autenticky mapuje průběh druhé světové války u nás a na východní frontě. Dílo je výpravné a patřičně popisné. Snímky by měl vidět každý student střední školy v České republice. ()
Hraný dá se říct historický dokument skvěle natočený.Více nemůžu hodnotit ,jelikož jsem vlastenec a tato historická epopej nervy mě dere.Není to žádné překrucování ani agitace koministů,jen podlost , zrada těch jenž jsou stále mezi námi, a kdyby se to vrátilo šli by se SudeTákama a s těma od kterých od zrození nevzešlo nic dobrého než válka a zrada.Dle komentářů zde ,jsme tam kde jsme byli. Pro mě výborně natočený film založený na skutečné historii,jenž nelze vyvrátit,jen potvrdit.Je mě líto těch jednostraně zabedněných iddividují,trochu historie by jim neuškodila. ()
Jako mladíkovi uprostřed normalizačních sedmdesátých let se mi ten film moc líbil. Vloni jsem proto dal filmu ****. Teď jsem se na film podíval znovu po skoro 40ti létech. Ó ty božská prostoto. Z normalizačního dějepisu jsem tehdy přece věděl, že přesně tak to bylo, navíc Beneš, Hitler, Chamberlain, Gottwald, Syrový a někteří další jako živí a to všechno v barvě a širokoúhlé. Teprve postupně jsem se začal dozvídat, že věci nejsou černobílé a že někdy se dokonce může vydávat třeba bílá za černou. Nikdo mi tehdy například neřekl, že do skupiny nespokojených, v první světové válce poražených států s militaristickými režimy, jejichž cílem byla pomsta a minimálně napravení utrpěné porážky, patřilo na začátku druhé světové války vedle Německa, Rakouska a našeho „bratrského“ Maďarska především také agresivní Sovětské Rusko, které mělo s Hitlerem smlouvu. Rusko ztratilo v 1. světové válce a krátce po ní Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, část Polska, kterému navíc muselo odstoupit části Běloruska a Ukrajiny. Rusko v čele se Stalinem plánovalo dobytí většiny Evropy a spojení se s bouřícími se komunisty v Maďarsku, Německu a Francii. Na stranu spojenců se Sověti dostali proti své vůli až když je jejich přítel Hitler podrazil a zaútočil na ně. Takovouhle verbež měl podle komunistů Beneš vpustit do naší země aby nám pomohla proti Hitlerovi? Měl pustit do země ďábla aby nás chránil před čertem? Skutečnost, že se s nimi Beneš pod tlakem zrady Anglie a Francie a pod tlakem dalších válečných událostí nakonec stejně začal kamarádit, jak mu mnozí vyčítají, je už úplně jiná kapitola. Skoro všichni čeští nekomunističtí politikové jsou ve filmu vylíčeni téměř jako přímí spojenci Hitlera a odporní vlastizrádci. Film je nechutnou, lživou propagandou Komunistické strany Československa. Měním 4* dané původně z naivní mladické nerozvážnosti (červenám se za ně hanbou až do kořínků vlasů) na Odpad! ()
Podle mého názoru to je velice dobře zpracovaný film s ukázkou, jak se zachovali Francouzi a Angličani a co se týká sociální demokracie a jejího chování - ta vždy zradila - to není ani ryba ani rak, což je zde nádherně ukázané. Otakar Vávra je skutečně vynikající režisér, což i zde ukázal. Herecké obsazení je také výborné. Narodila jsem se dlouho po válce a vím o ní z literatury, z filmů a z vyprávění a z toho usuzuji, že film zde ukazuje holou skutečnost a hlavně pravdu, jak to vše doopravdy bylo. Celkově můj pohled na tento snímek je víc než dobrý. ()
V pražských kinech se promítal od 26.4.1973 (Světozor), V předpremiéře od 22.3 - 4.4.1973 (Blaník) ()
Jeden z najlepších filmov československej proveniencie, opisujúcich hroznú,Anglosasmi a nacistami rozpútanú II. svetovú vojnu. Pán režisér Vávra je obviňovaný z akejsi politickej angažovanosti- pričom jeho prihri(a)ti kritici asi zabudli, že existuje nielen anál- ale aj vagina. A Vávra predstavuje reálny a pravdivý pohľad- na rozdiel od tých politických análnikov,, ktorí opakujú západné falšovanie dejín. Tí čo sa hrabú v anále- zablúdili sú o otvor vedľa!!! Pravdu a to historickú, faktickú tu kuje režisér Vávra... ()
S odstupem téměř 50 let a se zkušeností 30 let „svobodného“ života je možné říci, že film je méně poplatný době vzniku než jsou současné české filmy poplatné době dnešní. A že je to dobře a poctivě natočený obraz o těžkých dnech naší země. Je překvapující, že ani tehdejší ideologické úlitby už dnes tolik nevadí. ()
Byl by to určitě jeden z nejlepších českých filmů, ale bohužel odpovídá režimu v kterém byl natočen.. Silně ovlivněm komunistickou propagandou. Nemyslím si, že by v roce 1938 skandoval dav "Ať žije Rudá armáda!" Tam je spousta blbostí co až bolí, ale zpracování a výkony herců, výpravou to je nadprůměrné. Na druhou stranu interesovat komunismus do ČSR roku 1938 to opravdu bolí. ()
Nelze hodnotit více body...za filmařinu dávám jednu hvězdu,ale takové překroucení fakt nerozdýchávám...pokud jde o budovatelské filmy,dost často se jim směji, ale tady šlo o jednu z nejhorších chvil tohoto národa a nelze přimhouřit oko...panu režisérovi to šlo za každého režimu a z toho se mi chce zvracet podruhé,takže tak ()
Vesměs kabinetní záležitost, víceméně i historicky odpovídající skutečnosti. Tedy s výjimkou přehnané adorace komoušů, ale to se dalo čekat. Nebýt toho, dalo by se hodnotit i lépe. ()
vyzdvihuji užasnou hudbu!! ()
Všeobecne možno povedať, že vo filme hrajú viacerí významní československí herci, ktorí podali vynikajúce výkony. Najviac sa mi páčili Jiří Pleskot v úlohe československého prezidenta Eduarda Beneša, Jaroslav Radimecký ako britský premiér Chamberlain a Gunnar Möller vystupujúci ako Adolf Hitler. Koniec prvého dielu bol tiež úchvatný, počas obrany policajnej stanice v československo - nemeckom pohraničí. ()
Tři hvězdičky za výpravnost; za dramatičnost; za herecké obsazení. Celou sérii pamatuji jako školák; chodili jsme na to povinně. Po letech jsem ji, opravdu ze zvědavosti, sledoval na CS filmu. Za překrucování historie bych rád dával mínusy, škoda, že to nejde. Už sám pojem "zrady". ČSR nezradily národy Francie a Velké Británie, ale dva zbabělé vládní kabinety těchto zemí. Francie na to záhy doplatila, Britové si po nástupu premiéra Winstona Churchilla rychle opravili názor na "malou, neznámou zemi". Za největší svinstvo filmu považuji hanobení prezidenta Beneše. On si mohl vybrat: buď republiku předhodit Hitlerovi, nebo Stalinovi. Rádoby svalnaté řeči o možnosti našeho odporu proti Německu jsou pitomost. Velmi fundované odhady vojenských historiků říkají, že bychom vzdorovali v nejlepším případě 2 až 3 měsíce. Po případné žádosti o pomoc směrem na východ by následovalo bleskové obsazení a drsná sovětizace země; byla by z nás další "autonomní" republika Stalinovy říše, ovšem natrvalo. Svinstvo číslo dvě je nejen ignorace vlasteneckého odboje; ale jeho aktivní špinění (Hitler mi tu tisícovku nechá, ale Stalin mi ji sebere!) a proti tomu heroizace vůdců KSČ, kteří ve skutečnosti chtěli zemi zaprodat Stalinovi. Statečnost řadových komunistů dodnes oceňuji. Rudé revoluční zpěvánky ve chvílích, kdy šlo o bytí a nebytí ČSR, jsou spíš k smíchu. Nesouhlasím s komentátory, kteří film hodnotí pouze po umělecko dramatické stránce. Takto pojatý snímek musí být hodnocen i z pohledu historické věrohodnosti. Proto jsem si dovolil tento krátký exkurs. Zajímavé komentáře: Enšpígl ()
Povinně nahnáni na tento únavný spektákl místo školy (kdysi dávno - teď už se to asi nedělá), nudili jsme se víc než ve škole. 1* za to, že nás během promítání nikdo nezkoušel a za nechtěného komika v roli Klémy. ()
Na tomto filmu jsem se měl podílet jako komparzista, ale bohužel se tak nestalo. Točilo se shromáždění lidí, kdy k nim hovořil Jan Šverma (Michal Dočolomanský) a dav pak křikem a zvednutými pěstmi mu dával za pravdu. My vykutálení študáci jsme se postavili dosti dopředu, abychom pak ve filmu byli vidět a mohli se tím chlubit. Jakmile došlo na onen řev davu, skandovali jsme tehdy oblíbená slova z jedné anekdoty "párek s hořčicí". Nic by se nestalo, kdyby se před námi stojící kráska nerozesmála. Vávra od kamery zařval Stóóóp a šíleně holku sjel, co se směje, že byla vážná doba, atd. atd. Pak si všiml mě, a se slovy, ať s těma pejzama vypadnu dozadu, mě odehnal daleko předaleko. To mě ovšem naštvalo a s kamarádem jsme místo natáčení šli na pivo, takže ve filmu vidět nejsem. A k filmu? Krásné řemeslo, skvělá kamera a nebýt "povinného" ideologického nánosu, dal bych bez váhání 100%. Ale kdo chtěl, mohl si ho odmyslet... Film se mi líbil, i když beze mého filmového debutu ()
Fakt ne. Toto je hrůzné ohýbání pravdy, které se zadostiučiněním znásilnila komunistická ideologie. A pomíjí základní skutečnosti. Gottwald by měl svatozář, kdyby komunisti neodsoudili církev. Bolavé místo nejen našich dějin, ale především vypořádání se směřováním našho národa. Kdyby to bylo tak, jak nám ve filmu podsouvá propaganda, jak rozumně vysvětlit pakt Ribbentrop - Molotov? Jak vysvětlit to opovrhování lidmi, kteří byli v odboji, ale nebyli pod komunistickou kontrolou, položili život, nebo jim ho zvrácené rudé vedení zničilo. Rudí opět uplatňovali po své "revoluci" pouze základní poučku, "kdo není s námi, je proti nám". Jak tedy hodnotit film, který ohýbá pravdu a zamlčuje zrůdnosti strany, která je zde líčena jako jedná, která bojovala za republiku? No přeci jednoduše. Je to odpad. Opravdu byste se na něj chtěli dívat a libovali si, jak byl "řemeslně" natočen? Nacistická propaganda totiž také natočila spoustu krásných filmů... A některé reklamy jsou taky hezké... Šup, honem jim dejme spoustu hvězdiček, jelikož jsme kritici a ne lidé, které uráží kroucení pravdy. V naší produkci jsme se nadprůměrného velkofilmu nedočkali a zřejmě nedočkáme... ()
Tohle dílo se zcela po právu řadí k těm největším totalitním demagogickým filmům. Je zcela nepochybně natočeno na objednávku KSČ. Pane Vávro, už zase. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Tak já se na rozdíl od některých tady přenesu přes určitou dobovou propagandu tohoto filmů, a zaměřuji se pouze na kvalitu filmového ztvárnění. Za tenhle film se česká kinematografie vůbec nemusí stydět. A nechápu jak někdo může napsat, že tenhle film je odpad, to může udělat asi jenom úplný filmový analfabet. Ale k filmu. Co musím pochválit, tak to je výběr herců. Kompars odvedl skutečně dobrou práci, protože většina z hlavních postav se dostatečně podobala svým skutečným předlohám. Tak třeba Hitler. V málo kterém filmu, a to myslím i zahraničním, hrál herec, který by byl Hitlerovi natolik podobný jako tady. Ale samozřejmě ho taky dokázal i brilantně zahrát. A tohle platí i o dalších postavách, Gottwald tam snad doopravdy i hrál ne? Jak už jsem psal, nebudu tu nijak řešit určitou předpojatost či propagandu, faktické a nepopiratelné události nebyli ve filmu porušeny, a to že se Angličané a nakonec i Francouzi zachovali jak se zachovali, už jim nikdo neodpáře. To co by udělali sověti kdyby atd.tu řešit nebudu. Fakta jsou, že nás chtěl Hitler sežrat, a byli jsme na něho sami, i přes mezinárodní úmluvy. A to nám tento film docela přesně sděluje. Faktem taky je, že jsme v našem státě v té době měli vlastní lidi, kteří to s našim národem nemysleli zrovna dobře, kterým šlo čistě jen a pouze o jejich blaho, k naší smůle jen to, že tihle lidé jsou tu stále, a taky tu s náma stále budou. Jestli bylo naprosto vše ve skutečnosti tak, jak nám to bylo sděleno ve filmu tu asi těžko někdo posoudí, ale tak nějak to zhruba skutečně být mohlo, vzhledem k tomu, jak to nakonec opravdu dopadlo, takže film je možné brát jako docela věrohodný. Co se týká uměleckého ztvárnění tak nemám žádných výhrad. Scény kdy se tisícovky lidí valí Prahou jsou dneska v reálu už asi neuskutečnitelné, a působí dost silně. A jak říkám, když se člověk přenese přes ten propagandistický dobový nádech, film si pak může naplno užít. Aspoň u mě to takto funguje. A přiznám se,že jsem měl u tohoto filmu v jistých momentech i tendenci plakat. Tak třeba v momentu, když byla v rádiu vyhlašována všeobecná mobilizace, to jsem chtěl plakat štěstím, a v tom okamžiku jsem si říkal, že jsme do toho tehdy přece jenom měli jít, třeba by to pro nás za tu projevenou odvahu a odhodlání bránit svoji rodnou zem i před mnohem silnějším nepřítelem nakonec nemuselo dopadnout úplnou katastrofou, jen Bůh ví co by se všechno stalo, kdybychom Hitlerovi neustoupili, i přes ten obrovský tlak který na nás vyvíjeli i jiné státy, přece jenom šlo o naši zem, a naši svobodu, a ne o svobodu těch studených Angličanů nebo nevypočitatelných Francouzů, měli jsme se na ně vykašlat, stejně jako to oni udělali s námi, i v případě, že by jsme na Hitlera byli nakonec přece jenom sami. Sice by nás v takovém případě asi Němci zničili, ale nikdo by se o našem národě pak nemohl vyjádřit, že jsme byli zbabělci. Byli by jsme příkladem pro všechny kterým je svoboda nade vše, i nad život samotný, protože svoboda je nedílnou součástí života, a život bez ní vlastně jako by ani nebyl. Jisto jistě by se Německu nepodařilo vyvraždit všechny Čechy, a tak nebo tak by Německo nakonec stejně válku celkově prohrálo, a Češi kteří by přežili by mohli znovu zakládat nový národ, který by měl nesrovnatelně větší hrdost a perspektivu, než jakou máme teď. Uf, měli jsme tehdy jedinečnou příležitost získat uznání celé Evropy, ne-li dokonce celého světa, jenže my jsme tu šanci jednou pro vždy promarnili. Jsem přesvědčený, že jsme tehdy měli jít do války,i za cenu jakékoli oběti. Jsem přesvědčený, že by to byla mnohem šťastnější volba, než to co jsme nakonec udělali, že jsme se podřídili, a zvolili si život ve strachu. Defakto jsme vlastně od té doby jako národ přestali existovat, a v případě Hitlerova vítězství v 2.světové by jsme už jako národ ani existovat nemohli. Sice jsme tak jako národ světovou válku přežili zdánlivě bez úhony, ale opravdu jen zdánlivě. Podle mě jsme tehdy ztratili mnohem víc, než kolik jsme si ochotni připustit, a pro mě to, co jsme v té době ztratili, má obrovskou cenu, a jen tak to zpátky nedostaneme. A proč o tom u hodnocení tohoto filmu takto píšu? No protože tohle je zrovna ten film, který ve mně toto mé přesvědčení utvrzuje. Takže pro mě jsou Dny zrady v tomto smyslu opravdu srdcovou záležitostí, vždy když ho vidím, ve mně dokáže probouzet silné emoce. () (méně) (více)