poster

Dny zrady I.

Drama / Válečný / Historický

Československo, 1973, 106 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký, Günther Zschieschow, Fred Alexander, Rudolf Jurda, Čestmír Řanda st., Werner Ehrlicher, Vladimír Šmeral, Jaroslav Rozsíval, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Jaroslava Tichá, Renáta Doleželová, Wilhelm Koch-Hooge, Gustav Nezval, Jiří Dušek, Vladimír Pavlar, Vladislav Strželčik, Ota Sklenčka, Vladimír Stach, Svatopluk Beneš, Jaroslav Raušer, Vladimír Salač, Michal Dočolomanský, Ladislav Lakomý, Milan Riehs, Vladimír Hlavatý, Gerhard Rachold, Werner Wieland, Jan Schánilec, František Vicena, Ilja Prachař, Jiří Holý, Josef Němeček, František Zvarík, Ladislav Kazda, Milan Holubář, Erich Brauer, Emma Černá, Jaroslav Dufek, Pavel Spálený, Martin Štěpánek, Karel Vlček, Josef Větrovec, Rudolf Velický, Stanislav Zindulka, Miloš Nedbal, Gustav Opočenský, Karel Peyr, Bohumil Šmída, Josef Somr, Rudolf Chromek, Miroslav Saic, Iva Hüttnerová, Martin Linda, Siegfried Loyda, Jaroslav Satoranský, Raoul Schránil, Josef Vorel, Jaroslav Esop, Emil Horváth ml., Petr Oliva, Karel Hábl, Miroslav Zounar, Michal Pavlata, Václav Kotva, Jan Teplý st., Svatopluk Skládal, Vladimír Ptáček, Štěpán Bulejko, Oldřich Velen, Ivo Kubečka, Otakar Wimmer, Karel Karas, Václav Jandl, Jan Bartoš, Alois Trojan, Bohuslav Ličman, Oldřich Janovský, Vítězslav Bartoš, Bohumil Švarc st., Josef Lébr, Vlasta Jelínková, Radko Choc, Václav Brtna, Kamil Bešťák, Břetislav Tetera, Miroslav Prokeš, Zdeněk Dohnal, Jiří Adamec, Bert Schneider, Roman Hemala, Jan Vítek, Jiří Joran, Otto Ohnesorg, Magda Dolejšová, Marie Štrampachová, Hana Opršalová, Václav Procházka, Jiří Vocetka, Vladimír Navrátil, Ladislav Novák, Jan Zetek, Rudolf Čížek, Vladimír Bičík, Milan Vyskočil, Antonín Zavoral, Josef Hrbek, Otakar Horký, Jiří Koudelka, Josef Rektor, Jaroslav Kubricht, Josef Sluka, Pavel Osif, Karel Zikmund, Vladimír Fürst, Miloš Švarc, Dobroslav Čech, Jan Prokeš, Jiří Pokora, Vladimír Kotrlík, Walter Steiner, Arnošt Chira, Elena Strupková, Bohumil Slezáček, Zdeněk Forejt, Karel Šebesta, Otto Ševčík, Václav Vávrovský, Vlastimil Čaněk, Emanuel Glombíček, Bohumír Hájek, Tomáš Novák, Vít Pešina, Oldřich Strouhal, Václav Vondráček, Antonín David, Zdeněk Landa, Josef Mašek, Jiří Urbanec, František Kotík, Bohumír Nušl, Čestmír Černý, Josef Himmel, František Velíšek, Jan Jirát, Josef Jandovský, Miroslav Janeček, Josef Syřiště, Karel Roubík, Zdeněk Svoboda, Václav Mleziva, Miloslav Kasalý, Vladislav Šimčík, Jan Bulla, Celestýn Mrázek, Jan Nekarda, Antonín Šimon, Miloslav Novák, Miroslav Rous, Jiří Hübsch, Prokop Jílek, Zdeněk Nehlič, Karel Zikán, Ladislav Frej st., Alois Plocek, Pavel Raban, Vladimír Otáhal, Stanislav Němec, Vincenc Koblitz, Jan Janků, Jan Sieber, Vladimír Štros, Ludvík Pozník, Jaroslav Kovář, František Dohnal, Rudolf Široký, Josef Kalena, František Marek, Václav Černý, Jaroslav Andrýsek, Oldřich Cerha, Svatopluk Říčánek, Zdeněk Plaček, Vladimír Kovář, Jiří Pichler, Eva Lorenzová, Oldřich Kapr, František Hruška, Helena Matoušková, Emil Hora, Viktor Watzel, Jiří Valenta, Karel Urbanovský, Alexandr Ovčarič, Bedřich Smrčka, Karel Schilhab, Ladislav Holub, Julius Novák, Vladimír Gregora, Karel Novotný, Antonín Rosenauer, Otakar Matějček, Vasil Maliňák, Petr Maděra, Karel Vondrák, Jiří Divecký, Ladislav Fallada, Ahmed Hamimou, Miroslav Krejča, Emil Lenz, Ladislav Ott, Felipe Popoca, Halim Shatat, Shyam Shrestha, Jaroslav Balzer, Rudolf Dvořák, Josef Goldbach, Karel Texel, Ismail Hennawi, Josef Holý, Jaroslav Rada, Jaroslava Semrádová, Nikolaj Stamenov, Bohumil Svoboda, Antonín Žemlička, Jaroslav Drbohlav, Jiří Wohanka, Václav Knop, Zdeněk Mucha, Jan Schaffer, Jiří Bím, František Čadil, Karel Hajn, Jiří Hlaváček, Bohuslav Homolka, František Hradil, Antonín Hubáček, Jaroslav Chadim, Antonín Kozel, Václav Kužel, Václav Lexa, Vlastimil Lupínek, Jaroslav Menšík, Jiří Myslivec, Miroslav Nováček, Theodor Osvald, Taras Petrenko, Oldřich Runštuk, Jaroslav Rychtera, Miloš Shrbený, Ladislav Šauer, Karel Šébl, Jaroslav Šmatlák, František Šrajer, Josef Štěpánek, Václav Záhora, Michal Čuška, Zlatomil Fabinyi, František Jákl, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Jaroslav Tomsa, Karel Vítek st., Ludvík Wolf, Arnošt Böhm, Josef Engel, Karel Engel, Ladislav Horáček, Petr Jákl st., Václav Jánský, Jiří Kalenský, Milan Kindl, Ladislav Lahoda, Jiří Mašín, Jiří Plachý, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Smejkal, Stanislav Šedivý, Stanislav Tůma, Michal Vachun, Jan Váňa, Karel Hlušička
(další profese)
  • Enšpígl
    ***

    Nejdříve bych chtěl „poděkovat“ komunistům za podstatné pokurvení, jinak možná jednoho z nejlepších velkofilmů v dějinách cs. kinematografie. Dále bych chtěl stejným způsobem „poděkovat“ Francii a Velké Británii za to, že 29. září 1938 ukázali, ve které části těla mají osud Českolovenska. Já jen pevně doufám, že se jako Čech nikdy nedožiju toho, aby vláda mojí země způsobila svým rozhodnutím tak velký ponížený jinýmu národu a současně dala zelenou jednomu z největších terorů v dějinách této planety, tak jako to způsobily vlády Francie a Velké Británie nám i celému světu. Hodnotit film Otakara Vávry, Dny zrady, není ani trošku jednoduchý. Na jedný straně film umí dokonale vybudit emoce. Scénu, kdy Henleinovci chytí českou holkou svážou jí, pak jí nadávaj, plivou na ní a mlatí jí, jsem prožíval velmi silně. Ne, necítil jsem při ní nenávist k Henleinovcům, ty si nezaslouží ani tenhle pocit, ale prožíval jsem to obrovské ponížení mých spoluobčanů v pohraničí, kteří tohle museli snášet ve vlastní zemi bez náznaku obrany. Z filmu je doslova cítit ten obrovský mrak zloby a nenávisti, kterej se pomalu, ale jistě stahoval nad osudem mojí země. Navíc vynikající práci odvedl hudební skladatel Zdeněk Liška. Bohužel film má i druhou, nechutnou stranu. Míra propagandy a překrucování faktů je ve filmu opravdu hodně velká a zcela nahrává komunistickým grázlům. Chování vraha Gottwalda působilo úplně směšně až parodicky. A vůbec nejhorší byla věta „Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ Ta ve filmu zaznívala v pravidelných dvacetiminutových intervalech s přesností švýcarských hodinek. Vždycky když zazněla, tak jsem si vybavil jak Sovětský svaz „pomohl“ Polsku, pobaltským republikám nebo Finsku, který by mohlo o Mainilským incidentu mluvit dlouhý hodiny a chtělo se mě z představy podobné "pomoci" Sovětského svazu nám, blejt. K dovršení všeho jsem byl ve tři hodinu ráno vzbuzen a nade mnou ustaraná tvář babičky říkala „Pavle, co to křičíš ze spaní, Sovětský svaz už nám nepomůže, vždyť už neexistuje.“ To jsem, ale bábince vrátil hned druhý den, když celá nešťastná četla dopis od ČEZu, že už nám opět zdražují elektřinu, mrkl jsem na babču a řekl „Babi neboj, Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ A jak jsem tohle všechno dal dohromady a došel k hodnocení ? Vzal jsem z filmu všechnu tu komunistickou propagandu a vyrazil jsem jí z odpadem na světlo boží, jenže pořád mě zůstal velkej kus dokonalý filmařiny a emocí, který prostě odpadem nedokážu jen tak sestřelit. Tohle jsou moje nejtěžší tři hvězdičky, které jsem tady kdy dal a platí pro oba díly, které jsme viděl v jednom celku.(23.1.2010)

  • klúčik
    **

    Pán režisér Vávra sa vyžíva v točení masových scén - niektoré sú celkom dobré. Film ako historický je opäť zavádzajúci. Doba v ktorej sa natáčal , ani nemohla dopustiť , aby ten kto zachráni republiku je SSSR a KSČ na čele s Gottwaldom. Nedá my pripomenúť, že ten istý SSSR spolu s Nemeckom napadli Poľsko. Film hodnotím 40%.(25.8.2006)

  • mchnk
    ****

    Jasně woody jasně (co taky lze čekat od člověka, který ohodnotil nacistický propagandistický film plným počtem), ale přece jen to spíš bude tak, jak píše sportovec ne? Velkolepost a ojedinělost filmu, je v tomto případě neoddiskutovatelná. Stejně jako stranická nutnost, která prostě byla tím nevyhnutelným hnacím motorem doby. Dnes, kdyby vůbec někoho napadlo něco podobného natočit, což je asi stejně naivní, jako že by soudruzi nechali Vávru, ať si to natočí po svém, by ve filmu nejspíše Beneš s Chamberlainem popíjeli coca-colu a jezdili v autech u kterého by typ a značka byly v podstatě nepřehlédnutelné. Ale proč by to někdo točil? Vždyť dnes lidi zajímají hlavně nekonečné seriály, které řeší neřešitelné problémy, kdo, kde, s kým a proč. Občas se to dokonce podaří zfilmovat i na plátno, když je dost sponzorů. Prostě směšnější, než soudružská úprava minulosti. Koho dnes vlastně zajímá osud ČSR v roce 1938? Prosím Tě, vždyť už to bude 75 let ! To nemá cenu. Pro soudruhy to cenu mělo a nepochybně i pro Vávru. Umíš si představit na místě režiséra někoho jiného? Snad ani nepřemýšlet. Ještě, že ten zaprodanec je tak talentovanej, viď woody? Prostě se drží řemesla a bohužel se přizpůsobuje nutnosti doby. Měl se na to raději vykašlat ? Opravdu je pro Tebe tak nepřekonatelně těžké oddělit historická a dějepisná fakta od toho rudého obalu? Bylo by tedy lepší, kdyby film vůbec nebyl natočen? V žádném případě. Síla filmu je právě v tom, že Vávra z toho dokázal vytěžit maximum, přes všechny překážky "Bolševický vliv tu není a nebyl" jen tak mimochodem slova Jiřího Pleskota (Edvard Beneš) to si asi soudruzi nahodili na smeč viď woody? Laxnost prvorepublikové buržoazie a vypočítavost západních mocností je tu zobrazena tak, jak je. Ovšem, nechali nás v tom ? No nechali...A jak píše Svěrák "Rus do toho chtěl jít s náma..." sice ho potom Hitler na chvíli zahnal až k Moskvě, ale tento fakt je nevyvratitelný. Samozřejmě, že šlo o mocenské zájmy. Vždyť i gen. G.S. Patton v Plzni prohlásil "Nebudu riskovat životy svých vojáků, při záchraně státu, který nám nebude po válce patřit " Šlo o pomoc bojující Praze, jen tak mimochodem. V Plzni vlály americké vlajky, v Praze tekla česká krev. A kdo ty nácky nakonec vyhnal ? No Rus ! Woody ještě píše, že je film účelový, a že má vyvolat nenávist vůči těm ubohým, Sudetským Němcům. Já si naopak myslím, že při scénách, kdy je Hitler v euforii, a kdy si Henleinovci bestiálně užívají nabytou moc (Somr mně svou rolí vážně vyděsil), musí každý neonacista, či zastánce opačné politiky, týkající se Benešových dekretů, slastně slintat, možná i téct, či stříkat, záleží na pohlaví. S geniálností Zdeňka Lišky jsem na tom stejně jako přítomný odpadový historik a stejně jako o Vávrovi si plně myslím, že věděl do čeho jde a jednoduše nezklamal. S tou podobností postav to nemyslíš úplně vážně woody že ne? Chápu, že jsi musel ten odpad nějak potvrdit, ovšem tohle je rána pod pás. Komunisté byly součástí vlády i lid byl takový jaký je zde vylíčen, tak to proč to sakra nezobrazit? Jasně, Gottwald je zde ukázán jako filozofující hrdina, který má poslední slovo. Ale vždyť už je to kurva přes dvacet let za náma ! Vždyť každej ví, že Gottwaldovi ruce byly v 50.letech pošpiněny krví. Proto to odsoudim ? Ani zdaleka ne ! Tak se tomu směj, těm Gottwaldovo proslovům a cílům, stejně jako grotesknímu fanatizmu Hitlera. Jaké obrovské štěstí máme, že se dnes můžeme na tento film podívat z tohoto svobodného pohledu. Soudruzi to možná nějak chtěli, ovšem Vávra z toho dostal vše, co mohl, a také jak mohl. Tohle jsou dějiny ČSR a počátek historie v Evropě na konci 30. a na začátku krvavých 40. let. Velkofilm, který neměl, nemá a nikdy nebude mít konkurenci. 2 sv. válka nepochybně začala a skončila na území Československa - tohle je potřeba vidět, poznat, porovnat a udělat si vlastní názor, který bude objektivní a ne nesmyslně zaujatý.(7.3.2013)

  • Jello Biafra
    ***

    Postavy ma dost štvaly. Predovšetkým komouši zobrazení ako poctiví a spravodliví ľudia bez jedinej chyby. Zatiaľ čo továrníci a buržuji pôsobia ako karikatúry, ktoré sa paktujú s Hitlerom. Stačí len vidieť tie ksichty vyžrané a je vám zle. Každý to hned prekukne. Ked ide veľký (naozaj veľký) sprievod k pražskému hradu, minister na hrade sa okamžite ozbrojí. Generál Syrový tu pôsobí ako zbabelý vojak bez hrdosti. Ale je tu aj dost priam monumentálnych scén. Už zmienený sprievod mal podla Krampolových spomienok okolo sto tisíc ľudí. To by dnes možno ani v Hollywoode nenatočili. Sú tu aj scény teroru obyvateľov pohraničia Henleinovcami. Tie sa maximálne vydarili a odpovedajú skutočnostiam. Veľmi chválim scénu zhromaždenia na Hitlerovom zjazde. Herec Gunnar Moller ho zahral mistrovsky. Dosť pôsobivá je aj záverečná prestrelka na hraničnom priechode. Lenže čo z toho keď je celý film natočený na zakázku KSČ.(12.6.2011)

  • Martin741
    ****

    Reziser Otakar Vavra si po natoceni svojho najlepsieho filmu Kladivo na Carodejnice z roku 1969 musel dat nutene niekolkorocnu prestavku, a aby vobec mohol pokracovat v toceni filmov, musel prist s nejakym filmom, ktory bude normalizacnej moci a KSC po chuti. To sa stalo velkofilmom Dny Zrady 1 a Dny Zrady 2. Film pojednava o udalostiach z 29. 9. 1938 a o Mnichovskom Diktate a naslednej Viedenskej Arbitrazi. Tazko sa hodnoti tento film a hlavne sa tazko pise tento komentar, lebo spomenute udalosti sa odohrali nie az tak davno, a este sa najdu ludia, ktori si ich pamataju. Ked sa vsak oprostim od ideologickej propagandy /prehnane zdoraznovana podpora zo strany ZSSR, hm ...LOL/, Vavra tu odviedol obdivuhodny kus poctivej filmarciny. Vyborny scenar, miestami az genialna rezia samotneho Vavru, vyborne rozhovory : to su bez debaty silne stranky filmu. Pochopitelne, film musel mat dostatok ideologickej propagandy v sebe a musel sa niest v duchu, ktory vyhovoval vladnej moci /Vavra bol vzdy konformista/. Oslobodene od ideologickeho balastu vsak ide o vyborny film, ktorym Vavra bezpochyby opat dokazal svoj nespochybnitelny talent. Mam rad historicke filmy a historicku tematiku, a preto Otakar Vavra mne presne smakuje, aj so svojimi filmami. K filmu sa kedykolvek rad vratim a ozrejmim si tak tie pohnute udalosti. 89 %(14.9.2013)

  • - Otakar Vávra se dostal do sporu se Sověty kvůli vyobrazení sovětského velvyslance. Nepůsobil prý dost důstojně na to, že symbolizuje největší velmoc světa. Vávra řekl, že SSSR v roce 1938 nebyl velmocí a velvyslancovy "pochybné" dialogy doložil písemně. (Spinosaurus)

  • - Otakar Vávra při natáčení masových scén použil 60 000 komparzistů. Tento rekord v české a československé kinematografii zatím nebyl překonán. (Jimmy15)

  • - Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1973. (orkadimenza)