Reklama

Reklama

Dny zrady I.

  • angličtina Days of Betrayal I.
Československo, 1973, 106 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (123)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Dny zrady smrdí a jsou ukázkou tehdejší mistrné propagandy  a manipulace, o tom žádná. Dnešní optikou nám tyto postupy mohou přijít naivní až směšné, nicméně málokdo se dokáže rozpomenout na dobu před rokem 1989 tak, aby zcela vymazal přítomnost a její výdobytky, od té pravé a dobré svobody slova až k informativnímu Bábelu, kdy jeden názor může mít desatero významů, kontextů a argumentů proti.  Tehdy stačil jeden rozzlobený Krampol, který pronese památnou větu:  "Všechny co to zavinili, musíme vyhnat, všechny do jednoho!"   A bylo vymalováno.   Epopej o II. světové válce režiséra Vávry se tváří (a dost často díkybohu i je)  jako věrně historické svědectví o událostech, které navždy poznamenaly  nejen naší republiku. První část, rozdělená na dva díly, se podrobně věnuje událostem předcházejícím Mnichovské dohodě, na kterou nelze z žádného úhlu pohledu nahlížet jako na něco jiného, než jako na zradu vůči naší zemi,  za kterou rozhodně nestála snaha udržet světový mír, ale jen neschopnost evropských mocností dostát své vlastní zodpovědnosti a principům, na kterých údajně stavěly svůj řád.  Ale zpět k filmu. De facto dokumentární vyznění s vynikajícími maskami a, třeba v případě Hitlera až démonicky, skvělými hereckými výkony, kde jsem měl pocit, že koukám na skutečné historické postavy ostře  kontrastují  s dobově naivním pojetím proletariátu a představitelů KSČ či Sovětského svazu, kteří vystupují jako křišťálově čisté charaktery bez jediné chybičky a Němců, kteří jsou bez výjimky podání jako nemyslící stádo odporných zrůd.  Nicméně drobné vsuvky ze života v naší zemi mají i svou nezpochybnitelnou sílu, anžto mnohdy čpí nečesanou syrovostí, zejména přepadení četnické stanice henleinovci  je velmi působivé. Pětihvězdí pak nehodlám udělit jen z hlediska vyššího principu mravního, myslím si totiž, že by na něj nemělo býti zapomínáno ani v dobách dočasné svobody... ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Vážení autoři hodnocení ve stylu "odpad!". Kolik jste přečetli literatury o Mnichovu a nakolik znáte historické pozadí před a poválečného Československa, že si troufáte "hodnotit" tento film tak plamennými slovy? To, že se ve filmu objeví pár komunistů, notabene tehdejších poslanců, ve vás vyvolává vlnu zcela zbytečné agrese vůči nepopiratelným historickým faktům. Neexistuje v Čechách člověk starší generace, který by Mnichov nevnímal jako dilema. A také je těžké najít dva lidi se stejným názorem na něj. A proto si myslím, že nějaký Gottwald, Litvinov a další mohou být interpretováni jakkoli a nemusí to nutně být ještě propaganda. Vidím to v tomhle filmu jako zcela podružnou věc. Tenhle film není politická agitka, jak tvrdí jedni, ani nepovedený a zpackaný "akčňák", jak tvrdí zase druzí. Je to podnět k zamyšlení, výzva pro ty, kteří nezažili a vzpomínka pro ty, kteří to v sobě ještě stále nesou. Dneska to nikdo není schopen zaplatit a ani natočit. Tenkrát ano. Logicky tam komunisté vystupují jako spasitelé. No a co? To si člověk snadno přefiltruje. Zůstává ale atmosféra doby, která otřásla naší zemí natolik, že nás vrhla do náruče fašismu, komunismu a i toho prokletého Gottwalda, kterého si lidi mimojiné sami a nadšeně zvolili. Vy opravdu věříte, že za všechno mohl Beneš, nebo vláda? Já si po shlédnutí tohoto filmu kladl hodně otázek, kdo za co mohl a nemohl, co jsme mohli a měli....a to je opravdový důvod existence tohohle filmu. Je to filmový zážitek. ()

Reklama

Ampi 

všechny recenze uživatele

V den 80tého výročí Mnichovské dohody píšu tento komentář. V době, kdy někteří zpochybňují výraz Mnichovská zrada a názor, že právo bylo na straně Československa, tak si myslím, že Otakar Vávra natočil velmi dobrý film, kde jak je napsáno na jeho začátku, jsou výroky politických představitelů autentické, bohužel. Je tam část dobové (komunistické) propagandy, ale není přehnaná a také založená na pravdivých proslovech a informacích. ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Dny zrady jsem viděl z Vávrovy trilogie jako poslední, a bohužel jsem dostal poměrně studenou sprchu, nejde mi o to že tu je něco špatně či jinak(nikdo v té době asi ani odtud nebyl), a je mi poměrně šoufl když vidím komentáře typu "takhle to nebylo, bylo to jinak". Mě je to celkem ukradené(když v Malý Nicky strkaly Hitlerovy ananas do prdele, taky to nebylo skutečné:)). Nicméně i tak mi přijde film šíleně roztahaný, ta délka mě ubíjela. Herci kromě Hitlera byly obstojný, ten co hrál Hitlera mě moc nebral. Pravda je ale taková že nejsem vyloženě zklamán, či znechucen. Jen je to rpostě takový "jiný" film. Ale rozhodně je to asi nejslabší část z trilogie. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Při pohledu na jiné extrémní "rekonstrukce" 70. let vychází mi Vávrův opus jako dobrý kompromis. Dramaticky to není marné dílo, nic zvlášť směšného a parodického v druhém plánu (zejména z dnešního hlediska). Snaha o autenticitu je poměrně poctivá. V konkrétní době a za podmínek, jaké tehdy na Barrandově byli, mnoho lepšího udělat nešlo. Samozřejmě, že většina politiků působí jako vystřižených z dějepravy, proto i ty silné masky a jen málo herecké invence. Tu si patrně dovolil jen Miloš Nedbal a tedy svého Lorda Waltera Runcimana pojal jako skutečnou postavu a nikoli jen jako rozpohybovaný obrázek z dobového tisku. Nepřu se o výklad dějin, ani o to, že jediné klidné scény se odehrávají v redakci Rudého práva, ale přijímám to jako součást normalizace. Zvláštní ocenění mám pro maximum scén s titulky, protože česky mluvící polovina světa by ničemu nepomohla. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (17)

  • Na verzi vydané na VHS od společnosti Centrum českého videa není závěrečná scéna s bitvou o celnici. (offlineman)
  • Otakar Vávra při natáčení masových scén použil 60 000 komparzistů. Tento rekord v české a československé kinematografii zatím nebyl překonán. (Jimmy15)
  • V závěrečných titulkách se v obsazení filmu objevuje ve své době rekordních 260 účinkujících. (korect)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama