poster

Dny zrady I.

Drama / Válečný / Historický

Československo, 1973, 106 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký, Günther Zschieschow, Fred Alexander, Rudolf Jurda, Čestmír Řanda st., Werner Ehrlicher, Vladimír Šmeral, Jaroslav Rozsíval, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Jaroslava Tichá, Renáta Doleželová, Wilhelm Koch-Hooge, Gustav Nezval, Jiří Dušek, Vladimír Pavlar, Vladislav Strželčik, Ota Sklenčka, Vladimír Stach, Svatopluk Beneš, Jaroslav Raušer, Vladimír Salač, Michal Dočolomanský, Ladislav Lakomý, Milan Riehs, Vladimír Hlavatý, Gerhard Rachold, Werner Wieland, Jan Schánilec, František Vicena, Ilja Prachař, Jiří Holý, Josef Němeček, František Zvarík, Ladislav Kazda, Milan Holubář, Erich Brauer, Emma Černá, Jaroslav Dufek, Pavel Spálený, Martin Štěpánek, Karel Vlček, Josef Větrovec, Rudolf Velický, Stanislav Zindulka, Miloš Nedbal, Gustav Opočenský, Karel Peyr, Bohumil Šmída, Josef Somr, Rudolf Chromek, Miroslav Saic, Iva Hüttnerová, Martin Linda, Siegfried Loyda, Jaroslav Satoranský, Raoul Schránil, Josef Vorel, Jaroslav Esop, Emil Horváth ml., Petr Oliva, Karel Hábl, Miroslav Zounar, Michal Pavlata, Václav Kotva, Jan Teplý st., Svatopluk Skládal, Vladimír Ptáček, Štěpán Bulejko, Oldřich Velen, Ivo Kubečka, Otakar Wimmer, Karel Karas, Václav Jandl, Jan Bartoš, Alois Trojan, Bohuslav Ličman, Oldřich Janovský, Vítězslav Bartoš, Bohumil Švarc st., Josef Lébr, Vlasta Jelínková, Radko Choc, Václav Brtna, Kamil Bešťák, Břetislav Tetera, Miroslav Prokeš, Zdeněk Dohnal, Jiří Adamec, Bert Schneider, Roman Hemala, Jan Vítek, Jiří Joran, Otto Ohnesorg, Magda Dolejšová, Marie Štrampachová, Hana Opršalová, Václav Procházka, Jiří Vocetka, Vladimír Navrátil, Ladislav Novák, Jan Zetek, Rudolf Čížek, Vladimír Bičík, Milan Vyskočil, Antonín Zavoral, Josef Hrbek, Otakar Horký, Jiří Koudelka, Josef Rektor, Jaroslav Kubricht, Josef Sluka, Pavel Osif, Karel Zikmund, Vladimír Fürst, Miloš Švarc, Dobroslav Čech, Jan Prokeš, Jiří Pokora, Vladimír Kotrlík, Walter Steiner, Arnošt Chira, Elena Strupková, Bohumil Slezáček, Zdeněk Forejt, Karel Šebesta, Otto Ševčík, Václav Vávrovský, Vlastimil Čaněk, Emanuel Glombíček, Bohumír Hájek, Tomáš Novák, Vít Pešina, Oldřich Strouhal, Václav Vondráček, Antonín David, Zdeněk Landa, Josef Mašek, Jiří Urbanec, František Kotík, Bohumír Nušl, Čestmír Černý, Josef Himmel, František Velíšek, Jan Jirát, Josef Jandovský, Miroslav Janeček, Josef Syřiště, Karel Roubík, Zdeněk Svoboda, Václav Mleziva, Miloslav Kasalý, Vladislav Šimčík, Jan Bulla, Celestýn Mrázek, Jan Nekarda, Antonín Šimon, Miloslav Novák, Miroslav Rous, Jiří Hübsch, Prokop Jílek, Zdeněk Nehlič, Karel Zikán, Ladislav Frej st., Alois Plocek, Pavel Raban, Vladimír Otáhal, Stanislav Němec, Vincenc Koblitz, Jan Janků, Jan Sieber, Vladimír Štros, Ludvík Pozník, Jaroslav Kovář, František Dohnal, Rudolf Široký, Josef Kalena, František Marek, Václav Černý, Jaroslav Andrýsek, Oldřich Cerha, Svatopluk Říčánek, Zdeněk Plaček, Vladimír Kovář, Jiří Pichler, Eva Lorenzová, Oldřich Kapr, František Hruška, Helena Matoušková, Emil Hora, Viktor Watzel, Jiří Valenta, Karel Urbanovský, Alexandr Ovčarič, Petr Urban, Bedřich Smrčka, Karel Schilhab, Ladislav Holub, Julius Novák, Vladimír Gregora, Karel Novotný, Antonín Rosenauer, Otakar Matějček, Vasil Maliňák, Petr Maděra, Karel Vondrák, Jiří Divecký, Ladislav Fallada, Ahmed Hamimou, Miroslav Krejča, Emil Lenz, Ladislav Ott, Felipe Popoca, Halim Shatat, Shyam Shrestha, Jaroslav Balzer, Rudolf Dvořák, Josef Goldbach, Karel Texel, Ismail Hennawi, Josef Holý, Jaroslav Rada, Jaroslava Semrádová, Nikolaj Stamenov, Bohumil Svoboda, Antonín Žemlička, Jaroslav Drbohlav, Jiří Wohanka, Václav Knop, Zdeněk Mucha, Jan Schaffer, Jiří Bím, František Čadil, Karel Hajn, Jiří Hlaváček, Bohuslav Homolka, František Hradil, Antonín Hubáček, Jaroslav Chadim, Antonín Kozel, Václav Kužel, Václav Lexa, Vlastimil Lupínek, Jaroslav Menšík, Jiří Myslivec, Miroslav Nováček, Theodor Osvald, Taras Petrenko, Oldřich Runštuk, Jaroslav Rychtera, Miloš Shrbený, Ladislav Šauer, Karel Šébl, Jaroslav Šmatlák, František Šrajer, Josef Štěpánek, Václav Záhora, Michal Čuška, Zlatomil Fabinyi, František Jákl, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Jaroslav Tomsa, Karel Vítek st., Ludvík Wolf, Arnošt Böhm, Josef Engel, Karel Engel, Ladislav Horáček, Petr Jákl st., Václav Jánský, Jiří Kalenský, Milan Kindl, Ladislav Lahoda, Jiří Mašín, Jiří Plachý, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Smejkal, Stanislav Šedivý, Stanislav Tůma, Michal Vachun, Jan Váňa, Karel Hlušička
(další profese)
  • Marigold
    **

    Nebudu hodnotit oba díly odděleně, nemělo by to cenu. Je neuvěřitelné, s jakou samozřejmostí Vávra po velmi dobrých filmech z let 60. opět veplul do své socrealistické manýry se všemi klasickými rysy – charakteristika postav povrchním detailem (Hitler – nervozita, manický třes, Gottwald – fajfka a jistota atd.), typizované situace, které zobecňují běh velkých dějin (až karikaturně působící řádění německých bestií v pohraničí, pokorná rodina proletáře Horáka atd.), karikaturní vykreslení negativních postav kapitulantů (ve zkratce – pleš, odulost, žrádlo, prachy). V ideologickém plánu je to čirý dialektický materialismus výkladu dějin – buržoazie koná svoje podvratné činy vedena strachem z nastupujícího proletariátu, který je po leninsku uvědomělý, zatímco zbytek světa (zejména Beneš) trpí zmatečnou spontaneitou činů, v horším případě pak vazbou na kapitál záměrně škodí. Vrcholem všeho je božský korektiv dějin ztlěsněný zástupcem SSSR Alexandrovským, jehož "SSSR vám pomůže" zaznívá ve filmu s takovou intenzitou, až se stává dobrým vtipem ala antikartaginský výkřik Kata Censoria. Přesto je nutné Vávrovi přiznat to samé, co v letech 50. Cit pro davovou scénu. Jistý cit pro nastavení tónu (ač většina herců přehrává a karikuje, film má zvláštní "dějinnou" atmosféru a budí dojem autenticity). Závěrem snad jen k tomu, co se tu náznakem již objevilo – že si Hitler, angličtí a francouzští zástupci rozumí navzdory použité řeči. Samozřejmě, lze to vnímat jako zjednodušující opatření, ale lze to (a podle mého oprávněně) číst jako ideologické poselství o rozložení sil ve světě. Angličané a Francouzi sdílí s Hitlerem společnou řeč, čili jejich jednání působí dojmem spikleneckého souznění. I tak podprahově fungoval socialistický realismus v 50. letech, takže nevím, proč jeho relikty nečíst i v v době normalizace. Tenhle film není nic jiného než další pokus přepsat dějiny a znovu definovat rozdělení světa na přátelský východ a nepřátelský západ. Samozřejmě v době, kdy je to nejvíc zapotřebí dokázat.(3.1.2008)

  • wosho
    ***

    Woody opravdu tento film rozpitval do mrtě a svým způsobem má pravdu,ale já nehodnotím film pouze z politického hlediska.Vávra je něco víc než řemeslník,je jedním z pilířů našeho filmu a to jak tvůrce,tak profesor na FAMU a Woodyho jasné zaškatulkování Vávra=patolízal co leze do prdele náckům i komoušům jen aby točil se mě nelíbí.Za okupace nenatočil ani jeden německý film a dokonce měl kvůly nepřátelskému postoji zakázano točit a Rozina Sebranec měla být jeho poslední zakázkou pro Havla(pravda je že v té době to bylo s Němci už nakloněné,tak by jen idiot jim lezl do prdele) a s těmi komanči to je mnohem těžší-buď mohl emigrovat,netočit a nebo co udělal.Nejlepčí by bylo to prostřední,ale pro člověka co žije filmem je to asi těžké.Tak natočil co natočil a vzniklo todle,solidní,řemeslné,propagandistické,monumentální dílo,které má k mistovým klasickým dílům hodně daleko.Ale i tak tohodle člověka si musíme vážit(12.4.2007)

  • Pohrobek
    ***

    Jediné, co bych tomuto filmu skutečně vytknul, je nejednotnost v mluvě, když tu Němci povětšinou mluví německy, avšak ve Sněmovně lordů či na schůzi francouzské vlády se mluví česky. Trochu to kazí dojem jinak slušné historické rekonstrukce, která je řemeslně i ideologicky na úrovni. Jakékoliv nebezpečí fabulace dějin samozřejmě nehrozí, většina z nás se rozesměje už při vyslovení onoho krásného názvu...Dny zrady - jak to zní, takřka jako starostlivý hlas taťky Gottwalda zachraňujícího republiku nebo komisaře Litvinova, který, buše do řečnického bultku, zuřivě prskaje a teatrálně mávaje rukama, horuje za zachování suverenity samostatného státu (rok před sovětským obsazením východního Polska a napadením Finska, dva roky před obsazením Litvy, Lotyšska, Estonska a Besarábie). No, nádhera. Slintající továrníci a agrárníci - umaštěný, přežvykující Beran a podlý kapitalista Preiss zrazují republiku, ruku v ruce s ubátými polovičatými politiky sladké Francie a hrdého Albionu. Styďte se, vy zachovatelé míru, vy vyslanci civilizace!(27.2.2006)

  • tomtomtoma
    **

    Je to takový hraný dokument poplatný své době. Takže výsledkem má být obdiv k odvaze a vlastenectví hrdinných komunistických funkcionářů a Sovětský Svaz jako jediný spojenec ochotný nezištně podat pomocnou ruku, když se imperialistické státy otáčí zády. Ale všechno je, bylo a vždy bude trochu jinak. Žádná pomoc, a rozhodně ne od komunistů, není nezištná. Z tohoto filmu vyplívá, že větším hrdinou byl prezident Beneš (zajímavý Jiří Pleskot), který se všechny zainteresované snažil přesvědčit o skutečném stavu událostí a neváhal zajít do rizika. A až po zjištění, že by to byl masakr bez pomoci, tak vše odpískal. A ani slibovaná pomoc od Sovětů, které zastupoval velvyslanec Sergej S. Alexandrovskij (Bořivoj Navrátil) by to nebylo až tak slavné, jak ukázal další průběh války. Hezkou neurotickou roli má Adolf Hitler (dobrý Gunnar Möller), muž velkých ambicí, který byl uchvácen svojí mocí a řečnickou dovedností získat podporu široké veřejnosti. Samozřejmě česká buržoazie je zde vyyobrazena jako síla, která si raději přeje obsazení republiky Německem, než zákeřnou pomoc od sovětských bratrů: premiér Hodža (skvěle intrikánský Vladimír Šmeral), či chrochtající Beran (Karel Vlček). Nemůže chybět zdůraznění, že jedině komunistické Rudé Právo vydávalo pravdivé informace a mělo pro to potíže s intrikánským buržoazním systémem chrochtajících českých kapitalistů.(15.3.2010)

  • woody
    odpad!

    Už dívat se na tento film je těžké, hodnotit jej, je však ještě těžší.Ale pěkně popořadě.Na Otakara Vávru mám již udělaný svůj názor, který mi už nevyvrátí nikdo.Dokáže se perfektně zaprodat.Točil za Masaryka, Beneše.Protektorát také nebyl viditelný problém.Svou úspěšnou spolupráci s každým, kdo převzali želízko moci v naší zemi, ukončil s komunisty.Natočil jim dodnes velice úspěšnou husitskou trilogii, kde nám prozradil, že už Jan Hus věděl, že socialismus zvítězí nad církví.Bez této trilogie by se zřejmě nedostal ani Jan Žižka mezi desítku největších Čechů(viz. Největší Čech).Už zde se mu podařilo na dlouhá léta dopředu ovlivnit generace diváků (a to i ty polistopadové) prokázal tak straně své kvality.Poté přišlo několik víceméně zapomenutelných děl.A vtom nastal zvrat: zakázané, do trezoru na dlouhá léta uložené Kladivo na čarodějnice.Trochu zvláštní ve filmografii takového filmaře.Vávra přišel o možnost točit, vyučovat na FAMU a jediná šance jak se vrátit k filmu byla opět přes ideologickou zakázku.Vtom mu pomohl spoluautor scénáře k této novodobé trilogii Miroslav Fábera (tehdejší ředitel barrandovských studií).Ten mu předložil námět na velkolepé výpravné filmy, které by měly posílit vliv a moc KSČ a Sovětů po roce ´68.Tedy ta pravá politická zakázka! Vávra mu scénáře přepracoval, doplnil několik masových scén(o nich později), dodal bojové scény a vůbec celé to pojal jako největší projekt v dějinách československé a později i české kinematografie.Tyto tři dvojdílné historické eposy o celkové délce skoro 9 hodin nám vylhaným způsobem představují zásadní postavení komunistů v Československu za 2.SV. __ 1. film tedy logicky musí být o zradě západních mocností.Vávra zde dokazuje svou zručnost a hlavně režijní nadání a ani já ani nikdo jiný nemůže zpochybnit, že je jedním z nejlepších režisérů u nás co se týče technického zpracování díla.Rozzuřený Hitler se chystá na Čechy, pošle je do rezervace, do toho prostřihy pražských soch „Češi musí ze střední Evropy pryč!“.Střih.Titulky.na pozadí běží panoramata Prahy.A do toho nejgeniálnější prvek celé této normalizační trilogie – hudba.A koho? Génia!Génia české filmové hudby, který opět stvrzuje své neotřesitelné dominantní postavení, Zdeňka Lišky.Ten svými chorály a strhující hudbou vytváří celou atmosféru filmu.Člověk neví, zda má být rád, že alespoň něco zde funguje nebo má naopak smutnit, že někdo takový mrhá svými partiturami nad něčím takovým jako jsou Dny zrady. __ Jediný kdo alespoň vzdáleně připomíná některou historickou postavu je jak jinak Bohuš Pastorek, který jako by Klementovi z oka vypadl.Ostatní byli viditelně vybráni jen kvůli typu postavy.Z Hitlera je zde udělána zuřící prskající psychicky labilní karikatura diktátora, jehož nemoc režisér ukazuje prostřihy na neustálé Hitlerovy tiky končetin(třesoucí se noha, ruka v pěsti, nervózní prsty).Ostatní jako Göring (tlustý chlap v těsné uniformě), Goebbels(trapně se usmívající člověk s myším obličejem), Beneš (no, tak ten je ještě trochu podobný, ale).Nejhůře s podobností dopadl Mussolini.To je pouze holohlavý chlap se kterým bych si Duceho nespletl ani kdybych pravého nikdy neviděl. __ Masové scény: Vávrova libůstka, hojně využívaná v každém jeho větším filmu.Zde dosahuje podle mně vrcholu.Poprvé, když si to tisíce dělníků šinou za strhující Liškovy hudby na Hrad.Tohle už se v dnešních podmínkách natočit nemůže.Další jsou např. plné náměstí před Rudolfinem zpívající hymnu, Hitlerjugend v Aši, wehrmacht u hranic a další.Divák je opět zmaten.Neví zda má být patriot a podporovat je nebo se tomu návalu kýče smát. __ Dalším velice výstižným aspektem Dnů zrady je zabrání Hebersberku henleinovci.Někdo by se mohl mylně domnívat, že taková scéna vznikne max. v polovině 50. let ve filmu o důvodu odsunu sudetských Němců a ne o takřka 30 let později.Němci zabíjející bezbranné Čechy, kopající do mrtvol, zabíjející spoutané ženy jsou podle skutečnosti, to nepopírám.Ovšem stylem jakým je tato scéna natočena, jednání postav a vyznění se vyrovná dokonce i ideologickým filmům od Kopeckého.Je vidět, že i zde zapracovalo vysvětlení Strany na otázky „Proč tak tvrdě vůči sudetským Němcům?“ I já jsem se nachytal v duševním rozpoložení, během této scény, kdy jsem chtěl ty němčoury povraždit.Ale pak jsem si uvědomil, že právě TOHLE Vávra chtěl.Abychom je nenáviděli, abychom si z této sugestivní scény odnesli, nenávist k sudetským Němcům a schvalovali tak jejich odsun, za to co nám provedli.Těch 20 minut je podle mně hnusnějších a zavrženíhodných, než celý major Zeman!!A neříkejte mi, že člověk, který by tomu nevěřil by to takhle natočil.To jeho použití hudby, výběr herců a další detaily...A tykový člověk dostane vyznamenání vedle politických vězňů a válečných veteránů... __ Poselství celého filmu: SSSR bylo připraveno nám pomoci.Stalin a Beneš se v oblibě příliš neměli.Stalin by určitě nepřislíbil ČSR takovou bezplatnou pomoc jak se nám snaží nakukat.Naši komunisté zde ještě nebyli tak silně upevněni aby se z našeho státu stal nový sovětský satelit, takže by s vojenskou pomocí váhal. Nesmíme zapomenout zmínit se o buržoazní vládě, která to vše měla připravena dopředu.Krásný pak byl výrok mladého komunisty(stále ještě ministr kultury Jandák, listopad ´05) „To je ten hrdina od Zborova?“ na adresu gen. Syrového po jeho trapném zdůvodnění kapitulace.Přesně tak, mýty 1. republiky se musí bořit! __ Hodnocení je těžké.Na jedné straně nádherná hudba, úžasná výprava a pevné režijní vedení.Na druhé straně hnus, humus, špína, dogma, demagogie a další cizí slova vyjadřující podstatu vlády bolševiků a podobných sviňáren.i tak dávám odpad a mrzí mě to jen kvůli panu Liškovi! Úplně stejný komentář platí i pro druhý díl.nechápu proč je to OP a Sok jako jeden film a tenhle je tu dvakrát.(24.11.2005)

  • - Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1973. (orkadimenza)

  • - Otakar Vávra se dostal do sporu se Sověty kvůli vyobrazení sovětského velvyslance. Nepůsobil prý dost důstojně na to, že symbolizuje největší velmoc světa. Vávra řekl, že SSSR v roce 1938 nebyl velmocí a velvyslancovy "pochybné" dialogy doložil písemně. (Spinosaurus)

  • - První česká věta zazní až v jedenácté minutě filmu. (krib)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace