Reklama

Reklama

Dny zrady I.

  • angličtina Days of Betrayal I.
Československo, 1973, 106 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (123)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jediné, co bych tomuto filmu skutečně vytknul, je nejednotnost v mluvě, když tu Němci povětšinou mluví německy, avšak ve Sněmovně lordů či na schůzi francouzské vlády se mluví česky. Trochu to kazí dojem jinak slušné historické rekonstrukce, která je řemeslně i ideologicky na úrovni. Jakékoliv nebezpečí fabulace dějin samozřejmě nehrozí, většina z nás se rozesměje už při vyslovení onoho krásného názvu...Dny zrady - jak to zní, takřka jako starostlivý hlas taťky Gottwalda zachraňujícího republiku nebo komisaře Litvinova, který, buše do řečnického bultku, zuřivě prskaje a teatrálně mávaje rukama, horuje za zachování suverenity samostatného státu (rok před sovětským obsazením východního Polska a napadením Finska, dva roky před obsazením Litvy, Lotyšska, Estonska a Besarábie). No, nádhera. Slintající továrníci a agrárníci - umaštěný, přežvykující Beran a podlý kapitalista Preiss zrazují republiku, ruku v ruce s ubátými polovičatými politiky sladké Francie a hrdého Albionu. Styďte se, vy zachovatelé míru, vy vyslanci civilizace! ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Nejdříve bych chtěl „poděkovat“ komunistům za podstatné pokurvení, jinak možná jednoho z nejlepších velkofilmů v dějinách cs. kinematografie. Dále bych chtěl stejným způsobem „poděkovat“ Francii a Velké Británii za to, že 29. září 1938 ukázali, ve které části těla mají osud Českolovenska. Já jen pevně doufám, že se jako Čech nikdy nedožiju toho, aby vláda mojí země způsobila svým rozhodnutím tak velký ponížený jinýmu národu a současně dala zelenou jednomu z největších terorů v dějinách této planety, tak jako to způsobily vlády Francie a Velké Británie nám i celému světu. Hodnotit film Otakara Vávry, Dny zrady, není ani trošku jednoduchý. Na jedný straně film umí dokonale vybudit emoce. Scénu, kdy Henleinovci chytí českou holkou svážou jí, pak jí nadávaj, plivou na ní a mlatí jí, jsem prožíval velmi silně. Ne, necítil jsem při ní nenávist k Henleinovcům, ty si nezaslouží ani tenhle pocit, ale prožíval jsem to obrovské ponížení mých spoluobčanů v pohraničí, kteří tohle museli snášet ve vlastní zemi bez náznaku obrany. Z filmu je doslova cítit ten obrovský mrak zloby a nenávisti, kterej se pomalu, ale jistě stahoval nad osudem mojí země. Navíc vynikající práci odvedl hudební skladatel Zdeněk Liška. Bohužel film má i druhou, nechutnou stranu. Míra propagandy a překrucování faktů je ve filmu opravdu hodně velká a zcela nahrává komunistickým grázlům. Chování vraha Gottwalda působilo úplně směšně až parodicky. A vůbec nejhorší byla věta „Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ Ta ve filmu zaznívala v pravidelných dvacetiminutových intervalech s přesností švýcarských hodinek. Vždycky když zazněla, tak jsem si vybavil jak Sovětský svaz „pomohl“ Polsku, pobaltským republikám nebo Finsku, který by mohlo o Mainilským incidentu mluvit dlouhý hodiny a chtělo se mě z představy podobné "pomoci" Sovětského svazu nám, blejt. K dovršení všeho jsem byl ve tři hodinu ráno vzbuzen a nade mnou ustaraná tvář babičky říkala „Pavle, co to křičíš ze spaní, Sovětský svaz už nám nepomůže, vždyť už neexistuje.“ To jsem, ale bábince vrátil hned druhý den, když celá nešťastná četla dopis od ČEZu, že už nám opět zdražují elektřinu, mrkl jsem na babču a řekl „Babi neboj, Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ A jak jsem tohle všechno dal dohromady a došel k hodnocení ? Vzal jsem z filmu všechnu tu komunistickou propagandu a vyrazil jsem jí z odpadem na světlo boží, jenže pořád mě zůstal velkej kus dokonalý filmařiny a emocí, který prostě odpadem nedokážu jen tak sestřelit. Tohle jsou moje nejtěžší tři hvězdičky, které jsem tady kdy dal a platí pro oba díly, které jsme viděl v jednom celku. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Nebudu hodnotit oba díly odděleně, nemělo by to cenu. Je neuvěřitelné, s jakou samozřejmostí Vávra po velmi dobrých filmech z let 60. opět veplul do své socrealistické manýry se všemi klasickými rysy – charakteristika postav povrchním detailem (Hitler – nervozita, manický třes, Gottwald – fajfka a jistota atd.), typizované situace, které zobecňují běh velkých dějin (až karikaturně působící řádění německých bestií v pohraničí, pokorná rodina proletáře Horáka atd.), karikaturní vykreslení negativních postav kapitulantů (ve zkratce – pleš, odulost, žrádlo, prachy). V ideologickém plánu je to čirý dialektický materialismus výkladu dějin – buržoazie koná svoje podvratné činy vedena strachem z nastupujícího proletariátu, který je po leninsku uvědomělý, zatímco zbytek světa (zejména Beneš) trpí zmatečnou spontaneitou činů, v horším případě pak vazbou na kapitál záměrně škodí. Vrcholem všeho je božský korektiv dějin ztlěsněný zástupcem SSSR Alexandrovským, jehož "SSSR vám pomůže" zaznívá ve filmu s takovou intenzitou, až se stává dobrým vtipem ala antikartaginský výkřik Kata Censoria. Přesto je nutné Vávrovi přiznat to samé, co v letech 50. Cit pro davovou scénu. Jistý cit pro nastavení tónu (ač většina herců přehrává a karikuje, film má zvláštní "dějinnou" atmosféru a budí dojem autenticity). Závěrem snad jen k tomu, co se tu náznakem již objevilo – že si Hitler, angličtí a francouzští zástupci rozumí navzdory použité řeči. Samozřejmě, lze to vnímat jako zjednodušující opatření, ale lze to (a podle mého oprávněně) číst jako ideologické poselství o rozložení sil ve světě. Angličané a Francouzi sdílí s Hitlerem společnou řeč, čili jejich jednání působí dojmem spikleneckého souznění. I tak podprahově fungoval socialistický realismus v 50. letech, takže nevím, proč jeho relikty nečíst i v v době normalizace. Tenhle film není nic jiného než další pokus přepsat dějiny a znovu definovat rozdělení světa na přátelský východ a nepřátelský západ. Samozřejmě v době, kdy je to nejvíc zapotřebí dokázat. ()

woody odpad!

všechny recenze uživatele

Už dívat se na tento film je těžké, hodnotit jej, je však ještě těžší.Ale pěkně popořadě.Na Otakara Vávru mám již udělaný svůj názor, který mi už nevyvrátí nikdo.Dokáže se perfektně zaprodat.Točil za Masaryka, Beneše.Protektorát také nebyl viditelný problém.Svou úspěšnou spolupráci s každým, kdo převzali želízko moci v naší zemi, ukončil s komunisty.Natočil jim dodnes velice úspěšnou husitskou trilogii, kde nám prozradil, že už Jan Hus věděl, že socialismus zvítězí nad církví.Bez této trilogie by se zřejmě nedostal ani Jan Žižka mezi desítku největších Čechů(viz. Největší Čech).Už zde se mu podařilo na dlouhá léta dopředu ovlivnit generace diváků (a to i ty polistopadové) prokázal tak straně své kvality.Poté přišlo několik víceméně zapomenutelných děl.A vtom nastal zvrat: zakázané, do trezoru na dlouhá léta uložené Kladivo na čarodějnice.Trochu zvláštní ve filmografii takového filmaře.Vávra přišel o možnost točit, vyučovat na FAMU a jediná šance jak se vrátit k filmu byla opět přes ideologickou zakázku.Vtom mu pomohl spoluautor scénáře k této novodobé trilogii Miroslav Fábera (tehdejší ředitel barrandovských studií).Ten mu předložil námět na velkolepé výpravné filmy, které by měly posílit vliv a moc KSČ a Sovětů po roce ´68.Tedy ta pravá politická zakázka! Vávra mu scénáře přepracoval, doplnil několik masových scén(o nich později), dodal bojové scény a vůbec celé to pojal jako největší projekt v dějinách československé a později i české kinematografie.Tyto tři dvojdílné historické eposy o celkové délce skoro 9 hodin nám vylhaným způsobem představují zásadní postavení komunistů v Československu za 2.SV. __ 1. film tedy logicky musí být o zradě západních mocností.Vávra zde dokazuje svou zručnost a hlavně režijní nadání a ani já ani nikdo jiný nemůže zpochybnit, že je jedním z nejlepších režisérů u nás co se týče technického zpracování díla.Rozzuřený Hitler se chystá na Čechy, pošle je do rezervace, do toho prostřihy pražských soch „Češi musí ze střední Evropy pryč!“.Střih.Titulky.na pozadí běží panoramata Prahy.A do toho nejgeniálnější prvek celé této normalizační trilogie – hudba.A koho? Génia!Génia české filmové hudby, který opět stvrzuje své neotřesitelné dominantní postavení, Zdeňka Lišky.Ten svými chorály a strhující hudbou vytváří celou atmosféru filmu.Člověk neví, zda má být rád, že alespoň něco zde funguje nebo má naopak smutnit, že někdo takový mrhá svými partiturami nad něčím takovým jako jsou Dny zrady. __ Jediný kdo alespoň vzdáleně připomíná některou historickou postavu je jak jinak Bohuš Pastorek, který jako by Klementovi z oka vypadl.Ostatní byli viditelně vybráni jen kvůli typu postavy.Z Hitlera je zde udělána zuřící prskající psychicky labilní karikatura diktátora, jehož nemoc režisér ukazuje prostřihy na neustálé Hitlerovy tiky končetin(třesoucí se noha, ruka v pěsti, nervózní prsty).Ostatní jako Göring (tlustý chlap v těsné uniformě), Goebbels(trapně se usmívající člověk s myším obličejem), Beneš (no, tak ten je ještě trochu podobný, ale).Nejhůře s podobností dopadl Mussolini.To je pouze holohlavý chlap se kterým bych si Duceho nespletl ani kdybych pravého nikdy neviděl. __ Masové scény: Vávrova libůstka, hojně využívaná v každém jeho větším filmu.Zde dosahuje podle mně vrcholu.Poprvé, když si to tisíce dělníků šinou za strhující Liškovy hudby na Hrad.Tohle už se v dnešních podmínkách natočit nemůže.Další jsou např. plné náměstí před Rudolfinem zpívající hymnu, Hitlerjugend v Aši, wehrmacht u hranic a další.Divák je opět zmaten.Neví zda má být patriot a podporovat je nebo se tomu návalu kýče smát. __ Dalším velice výstižným aspektem Dnů zrady je zabrání Hebersberku henleinovci.Někdo by se mohl mylně domnívat, že taková scéna vznikne max. v polovině 50. let ve filmu o důvodu odsunu sudetských Němců a ne o takřka 30 let později.Němci zabíjející bezbranné Čechy, kopající do mrtvol, zabíjející spoutané ženy jsou podle skutečnosti, to nepopírám.Ovšem stylem jakým je tato scéna natočena, jednání postav a vyznění se vyrovná dokonce i ideologickým filmům od Kopeckého.Je vidět, že i zde zapracovalo vysvětlení Strany na otázky „Proč tak tvrdě vůči sudetským Němcům?“ I já jsem se nachytal v duševním rozpoložení, během této scény, kdy jsem chtěl ty němčoury povraždit.Ale pak jsem si uvědomil, že právě TOHLE Vávra chtěl.Abychom je nenáviděli, abychom si z této sugestivní scény odnesli, nenávist k sudetským Němcům a schvalovali tak jejich odsun, za to co nám provedli.Těch 20 minut je podle mně hnusnějších a zavrženíhodných, než celý major Zeman!!A neříkejte mi, že člověk, který by tomu nevěřil by to takhle natočil.To jeho použití hudby, výběr herců a další detaily...A tykový člověk dostane vyznamenání vedle politických vězňů a válečných veteránů... __ Poselství celého filmu: SSSR bylo připraveno nám pomoci.Stalin a Beneš se v oblibě příliš neměli.Stalin by určitě nepřislíbil ČSR takovou bezplatnou pomoc jak se nám snaží nakukat.Naši komunisté zde ještě nebyli tak silně upevněni aby se z našeho státu stal nový sovětský satelit, takže by s vojenskou pomocí váhal. Nesmíme zapomenout zmínit se o buržoazní vládě, která to vše měla připravena dopředu.Krásný pak byl výrok mladého komunisty(stále ještě ministr kultury Jandák, listopad ´05) „To je ten hrdina od Zborova?“ na adresu gen. Syrového po jeho trapném zdůvodnění kapitulace.Přesně tak, mýty 1. republiky se musí bořit! __ Hodnocení je těžké.Na jedné straně nádherná hudba, úžasná výprava a pevné režijní vedení.Na druhé straně hnus, humus, špína, dogma, demagogie a další cizí slova vyjadřující podstatu vlády bolševiků a podobných sviňáren.i tak dávám odpad a mrzí mě to jen kvůli panu Liškovi! Úplně stejný komentář platí i pro druhý díl.nechápu proč je to OP a Sok jako jeden film a tenhle je tu dvakrát. () (méně) (více)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Další obludné zaprodání kinematografie režimu. Líbivé davové scény navíc nevyváží spoustu konverzační a vyprázdněné agitky. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tenhle komentář píšu víc jak měsíc po shlédnutí filmu, v zájmu objektivity. A tvrdím, že z hlediska historického ani dramatického tam není nic, co si zaslouží takové odsudky, které se v některých komentářích objevují. Důvodem je zřejmě nesmyslně agresivní averze už jen proti slovu komunis-ta/-mus. Je samozřejmě zcela nepochybné a zřejmé, že vyobrazení Gottwalda a spol. jako těch pravých obhájců republiky je dobově podmíněno, některá slova z uvědomělého davu až tahají za uši, ale co se týče cesty k Mnichovu, jeho politického pozadí a rolí jednotlivých aktérů, jde o podání věrné a působivé. Plně se podepisuji pod komentáře sportovce, dr.fish a některých dalších. Vávrovy schopnosti jsou patrné v davových scénách, herci jsou přesvědčiví a hudba pasuje. JESTLI NĚKDE SMRDÍ HOVNO, JE TO HOVNO ZRADY, PROTOŽE NEBÝT JÍ, NEMUSELI TU TEĎ NĚKTEŘÍ ŽEHRAT NA KOMUNISMUS. JSEM HLUBOCE PŘESVĚDČEN, ŽE KDYBY TZV. DEMOKRATÉ DĚLALI CO MĚLI, HITLERA BYLO MOŽNO ZASTAVIT. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Do značné míry souhlasím s názory spolukomentátorů a film jsem v době jeho natočení přijímal jako rozporuplný. Jako vůbec značnou část filmové normalizační tvorby. Potíž je jedna: čím víc je člověk konfrontován s filmovou tvorbou svobodného světa ve výběru zejména alternativních soukromých televizních stanic, tím víc se mu začínají líbit i naše průměrnější předlistopadové filmy. Svádět to všechno jenom na odstup nedává moc smyslu. Po letech a velmi kriticky jsem se na DNY znovu podíval. Kontaminace Müllerovým oddělením ÚV KSČ je mimo diskusi a nedá se přehlédnout. Přežívající kult starých legend a lží rovněž. Ale: postižení Adolfa Hitlera, totožné s Chamberlainovými vzpomínkami, vynikající Beneš v Pleskotově podání (srovnatelný s Uljanovovým Žukovem), nádherný Šverma (Dočolomanský), vlastně velmi dobrý Pastorkův Gottwald, skvělý Chamberlain, nádherné masové scény (zejména sjezd NSDAP v Norimberku je lahůdkou), přesné postižení budoucích pomnichovských druhorepublikánů (Beran přesně postižený) atd. atd., to všechno spolu s připomenutou Liškovou hudbou DNY povznáší značně vysoko. Ne zcela pro ony stalinizující primitivní vmetky, o kterých jsem se již zmínil. Vávra je ztělesněním školy českého výpravného velkofilmu. Scény z pohraničí nejsou v ničem nadsazené, naopak - doporučuji např. vzpomínkovou knihu politického vězně padesátých let Jiří Muchy PODIVNÉ LÁSKY. Není pochyb o tom, že ve Vávrovi má česká kinematografie skvělou, byť v ledačems kontroverzně působící osobnost. Ať hodí kamenem, kdo je bez viny! ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Při pohledu na jiné extrémní "rekonstrukce" 70. let vychází mi Vávrův opus jako dobrý kompromis. Dramaticky to není marné dílo, nic zvlášť směšného a parodického v druhém plánu (zejména z dnešního hlediska). Snaha o autenticitu je poměrně poctivá. V konkrétní době a za podmínek, jaké tehdy na Barrandově byli, mnoho lepšího udělat nešlo. Samozřejmě, že většina politiků působí jako vystřižených z dějepravy, proto i ty silné masky a jen málo herecké invence. Tu si patrně dovolil jen Miloš Nedbal a tedy svého Lorda Waltera Runcimana pojal jako skutečnou postavu a nikoli jen jako rozpohybovaný obrázek z dobového tisku. Nepřu se o výklad dějin, ani o to, že jediné klidné scény se odehrávají v redakci Rudého práva, ale přijímám to jako součást normalizace. Zvláštní ocenění mám pro maximum scén s titulky, protože česky mluvící polovina světa by ničemu nepomohla. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

S vědomím, že je to trochu vůči Vávrovi nespravedlivé, když si umědomím, které filmy ode mě dostaly 3 hvězdičky ... Přes všechna sporná témata, jednostranné vykládání historie ... má výsledek lepší úroveň než epizody ze stejné doby v seriálu České století. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

První polovina startu do Vávrovi válečné trilogie si získala moji plnou pozornost. Vykreslení těchto pro naši zemi dost neradostných událostí, před druhou světovou válkou je podle mě dost realistické a ve velké míře odpovídá historickým skutečnostem. Nehledal bych v tom rozhodně žádnou propagandistickou agitku, prostě nás podělali ve velkým to je fakt a co si tu dovolila ta pakáž Sudetoněmecká je neskutečné a dobře, že jsme je po válce hnali. Jsem zatím v polovině, očekávám, že druhý díl ještě vygraduje. Ten první hodnotím za 85% ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

V den 80tého výročí Mnichovské dohody píšu tento komentář. V době, kdy někteří zpochybňují výraz Mnichovská zrada a názor, že právo bylo na straně Československa, tak si myslím, že Otakar Vávra natočil velmi dobrý film, kde jak je napsáno na jeho začátku, jsou výroky politických představitelů autentické, bohužel. Je tam část dobové (komunistické) propagandy, ale není přehnaná a také založená na pravdivých proslovech a informacích. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem to v celku, takže toto je i za druhý díl. Škoda. Dějová linie je samozřejmě držena, nicméně doba si k tomu řekla své, takže ti nejhodnější jsou Kléma, Rudé právo, dělníci a Sovětský svaz se svojí připravenou pomocí na hranicích.... Skutečně nezávidím Dr. Benešovi, čím si tenkrát musel projít.... To bylo nejmíň na deset infarktů.... Kdyby se dílo od tendenčních vlivů oprostilo, mohl to být perfektní historický velkofilm o dnech, kdy i dnešní generace narozená dávno po válce bezmocně svírá pěsti a zkouší domýšlet jaké by to bylo, kdyby naši dědové alespoň první dny nakopali skopčákům prdel....Samozřejmě by velká města byla srovnána Luftwaffe a časem bychom dopadli jako Polsko, ale neztratili bychom hrdost a lev v našem znaku by dál mohl napřahovat drápy... A hlavně by se ukázalo, že nám Sověti nepomohli... Když si vyfiltrujete ty bludy ( a ono to jde) budete osud mladé republiky prožívat stejně intenzivně jako naši prarodiče. ()

Mi Nü-Chai 

všechny recenze uživatele

Nudné, tendenční, velmi často za hranicí karikatury (Hitler a jeho Kameraden), jediné, co se mi aspoň trochu líbilo, byla Liškova hudba. Ani nemám zájem vidět druhý díl. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Jasně woody jasně (co taky lze čekat od člověka, který ohodnotil nacistický propagandistický film plným počtem), ale přece jen to spíš bude tak, jak píše sportovec ne? Velkolepost a ojedinělost filmu, je v tomto případě neoddiskutovatelná. Stejně jako stranická nutnost, která prostě byla tím nevyhnutelným hnacím motorem doby. Dnes, kdyby vůbec někoho napadlo něco podobného natočit, což je asi stejně naivní, jako že by soudruzi nechali Vávru, ať si to natočí po svém, by ve filmu nejspíše Beneš s Chamberlainem popíjeli coca-colu a jezdili v autech u kterého by typ a značka byly v podstatě nepřehlédnutelné. Ale proč by to někdo točil? Vždyť dnes lidi zajímají hlavně nekonečné seriály, které řeší neřešitelné problémy, kdo, kde, s kým a proč. Občas se to dokonce podaří zfilmovat i na plátno, když je dost sponzorů. Prostě směšnější, než soudružská úprava minulosti. Koho dnes vlastně zajímá osud ČSR v roce 1938? Prosím Tě, vždyť už to bude 75 let ! To nemá cenu. Pro soudruhy to cenu mělo a nepochybně i pro Vávru. Umíš si představit na místě režiséra někoho jiného? Snad ani nepřemýšlet. Ještě, že ten zaprodanec je tak talentovanej, viď woody? Prostě se drží řemesla a bohužel se přizpůsobuje nutnosti doby. Měl se na to raději vykašlat ? Opravdu je pro Tebe tak nepřekonatelně těžké oddělit historická a dějepisná fakta od toho rudého obalu? Bylo by tedy lepší, kdyby film vůbec nebyl natočen? V žádném případě. Síla filmu je právě v tom, že Vávra z toho dokázal vytěžit maximum, přes všechny překážky "Bolševický vliv tu není a nebyl" jen tak mimochodem slova Jiřího Pleskota (Edvard Beneš) to si asi soudruzi nahodili na smeč viď woody? Laxnost prvorepublikové buržoazie a vypočítavost západních mocností je tu zobrazena tak, jak je. Ovšem, nechali nás v tom ? No nechali...A jak píše Svěrák "Rus do toho chtěl jít s náma..." sice ho potom Hitler na chvíli zahnal až k Moskvě, ale tento fakt je nevyvratitelný. Samozřejmě, že šlo o mocenské zájmy. Vždyť i gen. G.S. Patton v Plzni prohlásil "Nebudu riskovat životy svých vojáků, při záchraně státu, který nám nebude po válce patřit " Šlo o pomoc bojující Praze, jen tak mimochodem. V Plzni vlály americké vlajky, v Praze tekla česká krev. A kdo ty nácky nakonec vyhnal ? No Rus ! Woody ještě píše, že je film účelový, a že má vyvolat nenávist vůči těm ubohým, Sudetským Němcům. Já si naopak myslím, že při scénách, kdy je Hitler v euforii, a kdy si Henleinovci bestiálně užívají nabytou moc (Somr mně svou rolí vážně vyděsil), musí každý neonacista, či zastánce opačné politiky, týkající se Benešových dekretů, slastně slintat, možná i téct, či stříkat, záleží na pohlaví. S geniálností Zdeňka Lišky jsem na tom stejně jako přítomný odpadový historik a stejně jako o Vávrovi si plně myslím, že věděl do čeho jde a jednoduše nezklamal. S tou podobností postav to nemyslíš úplně vážně woody že ne? Chápu, že jsi musel ten odpad nějak potvrdit, ovšem tohle je rána pod pás. Komunisté byly součástí vlády i lid byl takový jaký je zde vylíčen, tak to proč to sakra nezobrazit? Jasně, Gottwald je zde ukázán jako filozofující hrdina, který má poslední slovo. Ale vždyť už je to kurva přes dvacet let za náma ! Vždyť každej ví, že Gottwaldovi ruce byly v 50.letech pošpiněny krví. Proto to odsoudim ? Ani zdaleka ne ! Tak se tomu směj, těm Gottwaldovo proslovům a cílům, stejně jako grotesknímu fanatizmu Hitlera. Jaké obrovské štěstí máme, že se dnes můžeme na tento film podívat z tohoto svobodného pohledu. Soudruzi to možná nějak chtěli, ovšem Vávra z toho dostal vše, co mohl, a také jak mohl. Tohle jsou dějiny ČSR a počátek historie v Evropě na konci 30. a na začátku krvavých 40. let. Velkofilm, který neměl, nemá a nikdy nebude mít konkurenci. 2 sv. válka nepochybně začala a skončila na území Československa - tohle je potřeba vidět, poznat, porovnat a udělat si vlastní názor, který bude objektivní a ne nesmyslně zaujatý. () (méně) (více)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Trošku chladnější předehra se většinou odehrává na politické půdě, zatím nic nevěstí budoucí tragédii naší země. ()

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Film vzhledem ke své době obsahuje určité množství propagandy. Jedná se především o karikace pravice, scénky s komunisty + pár přidaných (zcela nepodstatných) scén. Tyto věci ale nijak nesnižujou historickou věrnost filmu. Každý divák pozná, že tyto scény nejsou pravdivé a dokáže si to přefiltrovat. Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob. Pochybuju že to někdo udělá, ale musíte pochopit co tady chci říct. Dav příjde na hrad - nějaké projevy - jednání vlády - dav náhle začne zpívat na 5 sekund internacionálu - zase jednání ===== na zpívající dav zapomenout a jede se dál. Na tomto principu se na Vávrovu trilogii narozdíl od jiných filmů dá koukat a výsledný dojem je perfektní, takže odpad! zde není na místě. ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Dny zrady jsem viděl z Vávrovy trilogie jako poslední, a bohužel jsem dostal poměrně studenou sprchu, nejde mi o to že tu je něco špatně či jinak(nikdo v té době asi ani odtud nebyl), a je mi poměrně šoufl když vidím komentáře typu "takhle to nebylo, bylo to jinak". Mě je to celkem ukradené(když v Malý Nicky strkaly Hitlerovy ananas do prdele, taky to nebylo skutečné:)). Nicméně i tak mi přijde film šíleně roztahaný, ta délka mě ubíjela. Herci kromě Hitlera byly obstojný, ten co hrál Hitlera mě moc nebral. Pravda je ale taková že nejsem vyloženě zklamán, či znechucen. Jen je to rpostě takový "jiný" film. Ale rozhodně je to asi nejslabší část z trilogie. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Dny zrady smrdí a jsou ukázkou tehdejší mistrné propagandy  a manipulace, o tom žádná. Dnešní optikou nám tyto postupy mohou přijít naivní až směšné, nicméně málokdo se dokáže rozpomenout na dobu před rokem 1989 tak, aby zcela vymazal přítomnost a její výdobytky, od té pravé a dobré svobody slova až k informativnímu Bábelu, kdy jeden názor může mít desatero významů, kontextů a argumentů proti.  Tehdy stačil jeden rozzlobený Krampol, který pronese památnou větu:  "Všechny co to zavinili, musíme vyhnat, všechny do jednoho!"   A bylo vymalováno.   Epopej o II. světové válce režiséra Vávry se tváří (a dost často díkybohu i je)  jako věrně historické svědectví o událostech, které navždy poznamenaly  nejen naší republiku. První část, rozdělená na dva díly, se podrobně věnuje událostem předcházejícím Mnichovské dohodě, na kterou nelze z žádného úhlu pohledu nahlížet jako na něco jiného, než jako na zradu vůči naší zemi,  za kterou rozhodně nestála snaha udržet světový mír, ale jen neschopnost evropských mocností dostát své vlastní zodpovědnosti a principům, na kterých údajně stavěly svůj řád.  Ale zpět k filmu. De facto dokumentární vyznění s vynikajícími maskami a, třeba v případě Hitlera až démonicky, skvělými hereckými výkony, kde jsem měl pocit, že koukám na skutečné historické postavy ostře  kontrastují  s dobově naivním pojetím proletariátu a představitelů KSČ či Sovětského svazu, kteří vystupují jako křišťálově čisté charaktery bez jediné chybičky a Němců, kteří jsou bez výjimky podání jako nemyslící stádo odporných zrůd.  Nicméně drobné vsuvky ze života v naší zemi mají i svou nezpochybnitelnou sílu, anžto mnohdy čpí nečesanou syrovostí, zejména přepadení četnické stanice henleinovci  je velmi působivé. Pětihvězdí pak nehodlám udělit jen z hlediska vyššího principu mravního, myslím si totiž, že by na něj nemělo býti zapomínáno ani v dobách dočasné svobody... ()

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama