Days of Betrayal II.
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Jestliže Dny zrady I. byly velice a velice profesionálně odvedené NIC. Dny zrady II. jsou pro změnu profesionálně odvedený blábol, abych se neopakoval. ()
Režisér Vávra točil vynikající filmy, ovšem tento notně poupravený diplomatický paskvil na objednávku KSČ se mu vůbec nepovedl. [1196. hodnocení, 62. komentář, 57%] ()
Závěrečné motto filmu: "Máme právo a povinnost volat na soud lidu a dějin všechny síly, které se spikly s nepřítelem proti vlastnímu lidu a republice." Klement Gottwald ()
Vyjádřil jsem se dostatečně v prvním dílu.Ovšem co převedli někteří-komentující tenhle díl,to je tak na pár facek. ()
První díl končí mobilizací, v druhém se postupně dostáváme k samotnému sjednání a podpisu Mnichovského diktátu, rovněž zde také vrcholí propagandistické snahy soudruhů o heroizaci komunistů, jakožto jediných správných a vševědoucích lidí. Scény jako vysídlování Čechů z pohraničí, opouštění pohraničních pevností, jsou dobře natočené a plné opravdu silných momentů. Herci předvádí dobré výkony, role jsou uvěřitelné a potěší zajímavé dobové výroky. Druhý díl mě osobně však už trochu nudil, nemá takový tah na bránu jako díl předchozí a vadila mi i již zmíněná stále větší propaganda. Korunu tomu dal úplný závěr, kdy se na obrazovce objeví výrok Klementa Gottwalda. To už bylo i na mě moc. Chápu, že se musel Otakar Vávra soudruhům nějak zalíbit, aby mu snímek pustili do kin, popřípadě v režim sám věřil, těžko říct, ale to už mi přišlo úplně ujetý a mimo. O trochu slabší, než Dny zrady I, ale dívat se na to dá. 5/10. ()
Druhý díl podtrhuje má slova v první části, neuvěřitelná propaganda z prvního dílu se v pokračování stává nesnesitelnou a Klement Gottwald jako hrdinný soudruh by se vzdal jako poslední! Dále bych se opakoval jako u komentáře předešlého dílu! Odpad válečné a hlavně československého filmu! ()
"Bylo by přece hrozné obětovat republiku jen pro poslušnost vůči západním mocnostem". Jak nadčasová slova. To naši dnešní političtí vlastizrádci nás rádi prodají, jen když z toho něco kápne. Budu jen opakovat to, co jsem už napsal u prvního dílu. Výborný film, dobří herci, skvělé davové scény, povedená hudba. Hodně mě zaujal Gunnar Möller, pro nás v podstatě neznámý herec, který opravdu skvěle ztvárnil Adolfa Hitlera (netroufám si říci, jestli to lépe zvládl on nebo Bruno Ganz). Největším negativem je pro mě velké množství postav, ve kterých jsem se občas ztrácel (možná tam ty vysvětlující titulky mohly být častěji). Proč tenhle snímek proboha neuvede Česká televize? Místo toho, aby za naše peníze točila moderní, nic neříkající sračky? ()
Oba dva díly hodnotím jako celek...Celkem slušný film nebo spíš hraná "rekonstrukce" okolností předcházejícím podpisu mnichovské dohody. Bohužel to má několik vad na kráse. 1) Je to dost dlouhé, a tak věčné schůzky vyslanců s prezidentem po čase nudí. 2)Němci mluví německy, Češi česky, Britové česky, Francouzi česky. 3)Některé postavy, jako třeba sudetští němci jsou tu vylíčeni s až chorobnou nenávistí. 4)Doba vzniku filmu velkou měrou ovlivnila zpracování některých stran a postav....Na druhou stranu bych rád vyzdvihnul herecké výkony, hlavně Hitler a Beneš, naopak Chamberlainova postava byla uspávající. ()
Škoda, že je ten film hodně o kecech a málo o činech! Nejlepší scény jsou ty z pevností a z obsazování hranic za fantastické hudby Zdeňka Lišky! ()
Totéž co pro díl I. ()
Dlouhé a nudné. Vávrovy díla moc neznám, ale mohl to udělat trochu akčnější ve smyslu napětí atd. Místo toho hodinu a půl čumím pořád na to samé, jak se nějací staří páprdové domlouvají co bude nebo nebude. V hlavní roli Praotec Chcimír Chamberlain a zrádce Beneš. Stejně jako Tauchen netuším, proč musel Hitler mluvit německy, ale aspoň to mělo nějaký efekt a člověk se zasměje. Komoušské vložky moc neotravovaly, ale poznat to tam bylo. Soudruh Kléma burcuje lid a ti správní jsou jenom soudruzi. Ti by Československý národ přece nikdy nezradili, že jo (ehm, 68). Trochu života by to v tom filmu chtělo. První díl bude určitě ještě nudnější, takže kašlat na něj. 2+* ()
Neskutečně dlouhé (1. + 2. díl dohromady), vlastně i přes zobrazované dramatické události docela nuda, oproti Osvobození Prahy je zde pouze lehký ideologický závoj, hudba výborná, někteří herci velmi podobní svým historickým předobrazům, jiní vůbe, pro mne jakožto milovníka historie - těžké zklamání. ()
Tento film hodnotím čistě jen jako umělecké dílo, bez ohledu na jeho politické směřování. Po filmařské stránce je tenhle film na vysoké úrovni, výborná dobová výprava, úžasné masové scény ať už z Prahy nebo ze sjezdu NSDAP v Norimberku. Reálně vystižená atmosféra ze Sudet v letech 1937-38. Též herecké ztvárnění historických postav je na vysoké úrovni, Beneš J.Pleskota, Gottwald B.Pastorka, Hitler G.Mollera a Chamberlain J.Radimeckého jsou reální a autentičtí, podle mě hlavně B.Pastorek. Kamera J.Šofra se snaží být aktivní i u stolových scén plných dialogů a navíc to vše zastřešuje geniální hudba Z.Lišky a režie O.Vávry. ()
Nechápu, proč je jeden dvoudílný film uveden jako každá část zvlášť. Ben Hur má také dvě části a nikde tu nenajdeme Ben Hur I a Ben Hur II. Pochopitelně platí beze zbytku můj komentář u prvního dílu. Pro ambivalentnost nehodnotím. ()
Historická vypovídající hodnota je mizivá, film je neobjektivní a značně ovlivněn komunistickou ideologií. Vedle toho musím ocenit výkon herce Jiřího Pleskota, který opět výborně ztvárnil ve filmu E. Beneše. ()
Nebýt té nesnesitelné komunistické propagandy, mohlo jít o jeden z největších českých velkofilmů. Veliká škoda! ()
A nejlepší je stejně J. Adamec pucující houfnici na Dobrošově.. Mimochodem -je to maketa a stojí tam dodnes. Jinak film se dá, až na silnou komunistickou ideologii. ()
Jako mladíkovi uprostřed normalizačních sedmdesátých let se mi ten film moc líbil. Vloni jsem proto dal filmu ****. Teď jsem se na film podíval znovu po skoro 40ti létech. Ó ty božská prostoto. Z normalizačního dějepisu jsem tehdy přece věděl, že přesně tak to bylo, navíc Beneš, Hitler, Chamberlain, Gottwald, Syrový a někteří další jako živí a to všechno v barvě a širokoúhlé. Teprve postupně jsem se začal dozvídat, že věci nejsou černobílé a že někdy se dokonce může vydávat třeba bílá za černou. Nikdo mi tehdy například neřekl, že do skupiny nespokojených, v první světové válce poražených států s militaristickými režimy, jejichž cílem byla pomsta a minimálně napravení utrpěné porážky, patřilo na začátku druhé světové války vedle Německa, Rakouska a našeho „bratrského“ Maďarska především také agresivní Sovětské Rusko, které mělo s Hitlerem smlouvu. Rusko ztratilo v 1. světové válce a krátce po ní Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, část Polska, kterému navíc muselo odstoupit části Běloruska a Ukrajiny. Rusko v čele se Stalinem plánovalo dobytí většiny Evropy a spojení se s bouřícími se komunisty v Maďarsku, Německu a Francii. Na stranu spojenců se Sověti dostali proti své vůli až když je jejich přítel Hitler podrazil a zaútočil na ně. Takovouhle verbež měl podle komunistů Beneš vpustit do naší země aby nám pomohla proti Hitlerovi? Měl pustit do země ďábla aby nás chránil před čertem? Skoro všichni čeští nekomunističtí politikové jsou ve filmu vylíčeni téměř jako přímí spojenci Hitlera a odporní vlastizrádci. Film je nechutnou, lživou propagandou Komunistické strany Československa. Měním 4* dané původně z naivní mladické nerozvážnosti (červenám se za ně hanbou až do kořínků vlasů) na Odpad! Je mi to líto, protože Dny zrady je jinak solidní velkofilm, který ukazuje z velké části ono těžké období našich a světových dějin docela realisticky, ale nemohu jinak. Spinosaurus zde dává 5* a píše: „Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob.“ S výhradami s tou větou souhlasím, ale vzhledem k tomu, že film nikdo nesestříhal, trvám na „Odpad!“ A Otakar Vávra? Když nedávno oslavoval sté narozeniny, někteří jej zbožňovali, jiní prohlašovali za nechutného přisluhovače bolševiků. Po shlédnutí tohoto filmu se přidávám k těm druhým. ()
V pražských kinech se promítal od 26.4.1973 (Světozor), v předpremiéře od 22.3 - 4.4.1973 (Blaník) ()