• Subjektiv
    ***

    Abych si tenhle film dokázal užít, zřejmě bych musel žít v tak vypjaté době, jako byla ta předmnichovská, kdy pocit ohrožení národa budil vlastenectví. Filosofská historie je tímto značně poznamenána, kdysi snad v dobrém, dnes ve špatném slova smyslu. Až a zda přijde čas blanických rytířů a bruncvíkova meče, snad hvězdu přidám. Dříve ne, nebudu si přeci hrát na Proroka.(26.2.2009)

  • kinderman
    ****

    Obrazově výborně zvládnutá jiráskovská adaptace se zcela nejiráskovským, ale dobově pochopitelným závěrečným apelem. Co už je horší- studiová kašírovanost pražských barikád bije do očí a kazí dojem z dramatického finále, nehledě na to, že představitelé „pánů filosofů“ by svým stářím patřili spíše na univerzitu třetího věku.(30.1.2009)

  • honz
    *****

    Otakar Vávra vskutku mistrnně převedl Jiráskovu stejnojmennou literární předlohu (1878) do filmové podoby. Odehrává se v Litomyšli od jara 1847 a v průběhu r. 1848. Na jedné straně obyvatelé libující si v poklidném, neměnném životě a děsící se jakýchkoli novot - aktuár Roubínek s chotí, purkmistrová Rollerová. Na straně druhé odbojné studenstvo zastoupené Vavřenou, Frýbortem a Špínou. Studenti i přes zákaz oslaví v Nedošínském háji majáles, hlavní aktéři se pak aktivně zapojují do pražských svatodušních bouří (na barikádách v Praze padne Špína). Z řady našich výtečných herců (Pivec, Hlavatý, Boháč, Neumann...) vyniká Jindřich Plachta, který výborně ztvárnil komickou postavu aktuára Roubínka.(13.1.2012)

  • Ilicka
    ***

    Celovečerní Vávrův debut, apel na národní hodnoty, boj proti útisku a zákazům a na srdce každého dobrého vlastence. Hodně mě zaujala Karla Oličová, prakticky neznámá herečka výrazně specifického vzhledu. A vzhledem k roku, kdy byl film natočen a uveden do distribuce, poslední věta vyznívá tragikomicky.(19.1.2012)

  • SoolenJV
    ****

    Zajímavý film, který Vávra zvládl jako vždy velmi dobře, i když patří k jeho ranějším pracím. Překvapí množství vtipů ve stylu filmů té doby. Zajímavé se též podívat na vznik filmu, rok 1937. Že by tvůrci prorocky chtěli posílit národní uvědomění před blížícím se nebezpečím fašismu? Zvlášť poslední věta filmu tomu dost napovídá.(26.5.2009)

  • - Zfilmovat knihu Aloise Jiráska toužilo mnoho autorů, práva ale vlastnila Česká obec sokolská v Litomyšli, která dala své posvěcení až Otakaru Vávrovi. (Silencia90)

  • - Zdeňka Baldová, která hrála paní domácí Krupkovou, se při natáčení přeřekla a ve scéně, kdy měla říci větu "paní purkmistrová", řekla "paní pulmistrová". Přeřeknutí bylo ve filmu nedopatřením ponecháno. (Zdroj: Průšvihy Z. Baldové) (M.B)

  • - Po příchodu nacistů byl film zakázán. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace