Horoucí srdce

O rok dříve, než se výrazněji prosadili představitelé nové vlny (Forman a Chytilová) a než scénáristicky debutoval Jaroslav Dietl širokoúhlým snímkem CESTA HLUBOKÝM LESEM, natočil pedagog novovlné generace svůj první film o Boženě Němcové - a na širokoúhlý formát! Asketicky laděné dílo, které nedává na odiv emoce, je pozoruhodné svým stylem, kdy je kompozice záběrů výtečně uzpůsobena možnostem širokoúhlého formátu, a tak je valná většina scén snímána ve velkém celku a pracuje se s více (někdy až třemi) plány najednou. Vše je podřízeno okázalému stylu (rozmístění herců v mizanscéně, které odpovídá obrazům v galerii, jíž procházejí Karel Havlíček Borovský spolu s Boženou Němcovou, po velkolepou výpravu, akčnost převážně statických záběrů, ve kterých se neustále něco nebo někdo hýbe, a kostýmní přešlechtěnost). Pokud se chcete kochat stylem a dokážete prominout, že zábavnost Vávrových filmů je přímo úměrná míře fabulace historického námětu, jděte do této mramorizace spisovatelky Boženy Němcové... ale jen na velkém platně! (01.12.2009)

Tento až příliš deklamativní film v kontextu šedesátých let působil anachronicky. Přesto - nebo právě proto - stojí za zaznamenání sošné uchopení postavy Boženy Němcové Jiřinou Švorcovou, vyhovující jejímu hereckému pojetí. V rámci zmíněných limitů je svým způsobem totiž dokonalé. Opravdu svým způsobem. Skutečná Němcová žila přes veškerý svůj romantismus - bylo to již po předčasné smrti nejstaršího spisovatelčina dítěte syna Hynka a Němcově vynuceném penzionování - mnohem prozaičtěji a více na zemi, poznamenávána prvními projevy svého smrtelného onemocnění. (27.08.2007)

Horoucí srdce je hodně ambiciózní, v jednotlivostech zajímavý film, ale místy je to až Vávry nehodné ve své didaktičnosti a banálnosti. V pokoji Němcové jsou rozvěšeny svaté obrázky Tyla, Borovského a Sandové a podle jejich výjimečného statusu je k nim také přistupováno. Ale hlavní problém vidím ve vykreslení kroužku kolem Boženy Němcové, prapodivnou kárnou postavou je Karolina Světlá (Blanka Bohdanová), J. E. Purkyně (Zdeněk Štěpánek) jakoby vypadl u učebnice, ve změti kostýmů je také Bendl (Munzar), Borovský (Holý) a Podlipská (Gýrová)... Němcová Švorcové je nejživotnější ve společných scénách s Němcem Lukavského na Slovensku. Nicméně navzdory době, kdy se rapidně mění styl českých hraných filmů to mohlo dopadnout mnohem hůř. A Vávra svůj dluh této oblíbené látce splatil bohatě v Příběhu lásky a cti (1977) a ve Veronice (1985). (09.11.2020)

Obsazení Jiřiny Švorcové do hlavní role byla větší chyba, než jsem čekala. Nepatřím sice k těm, kteří se ukájejí představou, jak se smaží v pekle, a dokonce si myslím, že byla zamlada docela hezká, ale jako Božena Němcová mě nepřesvědčila. Hází jeden trpký úsměv za druhým a všechny činnosti vykonává tak pětkrát pomaleji než normální člověk. To asi mělo působit důstojně, ale nepůsobí. Je pěkné, že oproti životopisným filmům z 50. let je tento o poznání modernější a v pojetí hrdinů kontroverznější – hlavně pokud jde o spisovatelčiny přátelské a jiné vztahy s muži. Josef Němec v podání Radovana Lukavského celkem žije. U těch ostatních mi ale občas nebylo jasné, co s nimi Božena vlastně má nebo měla. Myslím si, že její památka by unesla i odvážnější a dějově atraktivnější film. (07.07.2012)

Naprosto velkolepý film. Ve všech směrech dokonalé...až na posledních několik minut a Jiřinin závěrečný pohled. (01.02.2016)

Vávrova Němcová je neskutečně silná a hrdá ženská, kterou bychom v dnešní době potřebovali jako sůl. Nějak jsme si zvykli, že nepotřebujeme národní hrdiny, natož národní hrdost. Hrdiny zastoupí idolečky na jednu kratinkatou sezónu a hrdost si projevíme skandováním jmen sportovců, kteří právě vyhráli nějakou medaili. Vávra silně zidealizoval pročeské okolí Němcové, ale to vůbec nevadí, ani nevadí vynechání roztržek mezi manželi Němcovými. Švorcová ztvárnila živoucí Němcovou, zřejmě jednu z nejlepších, které se kdy dostaly na filmové plátno. (20.02.2012)

Velice přesvědčivá Božena Němcová v podání Švorcové, ale i skvělé podání ostatních herců. Je to prostě film, který by měl být v červených číslech. (02.08.2020)

Existenciálně interpretovaná Němcová jak scénářem F. Pavlíčka (velkého milovníka osobnosti a díla Němcové), tak konečnou realizací (Vávra, Tusar) s kongeniální Srnkovou hudbou, ladící impresionisticky poklidnému tempu filmu. Herecké výkony dobově špičkové (hlavně Ráž a Bohdanová, i Lukavský není neuvěřitelný), takhle to už v 70. letech moc nešlo, neřku-li dnes. Pouze závěr s Havlíčkovým pohřbem mi přijde moc rychlý a k civilistnímu předešlému pojetí tolik neladící. (14.09.2013)

Dokument o tom, jak dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí. Scénář - František Pavlíček a Otakar Vávra. Produkce - Ladislav Terš. Kamera - Jaroslav Tuzar (17.07.2011)

Jiřina Švorcová se mi v roli Boženy Němcové velmi zamlouvala a po pravdě řečeno celý herecký ansámbl se mi moc líbil (Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Vladimír Ráž). Připomínky si nechám od cesty, neb jsou nepodstatné, navíc jedné je z toho tak nějak smutno a to je nepochybně silnější emoce... Přála si narodit se znova, o dvě stě let později, co by asi řekla? Dostala by se do konfliktu se šosáckou společností, úřady či Evropskou unií? Divila by se, že ani dnes se nenosí být vlastenkou, být Češkou, mít vlastní názor? (10.12.2019)

Božena Němcová jako ikonická národní světice, heroina a mučedlnice, přímo Naše paní (Notre Dame) Božena, vlastenecký svatý obrázek. Z četby její korespondence si ale jeden udělá jiný, mnohem zajímavější obraz o její osobnosti. Být to film tak z let 1939-40, jak se jeví svým pojetím i charakterem herectví zde provozovaným, bylo by to za 5 hvězd. Ale na počátek 60. let je to dost antikvární. Jinak, krásný obraz, zvláště večerní a noční ulice (jak od Schikanedera) a uherské exteriéry, a paní Švorcové to opravdu šikne. (29.12.2013)

Svorcova ako Bozena Nemcova ..... 63 % (15.11.2020)

Po technicke strance snad dokonaly film, Vavra skutecne umel. Proti Svarcove osobne nic nemam a myslim si, ze Nemcovou ztvarnila dobre. Problem jsem mel ale s koncentraci, strasne nezazivne odvypravene, dle meho nazoru. (08.04.2012)

Do historických reálií českých dejín sa nerozumiem, preto do obsahu kafrať ani nemôžem. Vlastne som doteraz ani netušil, že Němcová patrila medzi dejateľov českého národného obrodenia. Vždy som ju bral iba ako spisovateľku jedného diela - Babičky. Okrem slovenského básnika Kráľa som ostatné mená nepoznal. Spracovanie pôsobí dobre, aj keď trochu televízne. Predsalen, trochu záživnosti by mu pomohlo. Švorcová v roli Němcovej bola ale presvedčivá. (31.01.2016)

Tenhle film se ani tak nesoustředí na Boženu samotnou, jako na její okolí. Vávra se nám snaží naznačit, že byla vlastně v jistém smyslu černou ovcí kolektivu salonních intelektuálů. Byla to žena zmítaná emocemi, nedokázala racionálně zmapovat své možnosti v kontextu doby, byla impulzivní, "horoucí". Ostatní "hrdinní" obrozenci se jí báli, cože zase ta Božena provede, všichni zalezlí za kamny klepoucí se strachy z tajné policie za Bachova režimu. Byla to těžká doba a Božena se do ní nehodila. Její úděl byl smutný, ale zřejmě právě té depresi vděčíme za autorčiny nejlepší věci, jak už to tak u umělců bývá. Jiřina Švorcová je do role obsazena dobře, vůbec mi nevadí. Film je možná trochu bez energie, ale to je spíš obdobím českých dějin, které popisuje. Hodnotím určitě výš než většina zdejších uživatelů. 75% (25.01.2016)

Taková paralela s obdobím po roce 68, akorát to Vávra natočil o šest let dřív... (01.04.2020)

"Lidi nezměníš... Kdybych neměla věřit že se znění….Jednou bude všechno mezi lidmi jiné, i láska." Nemohu si pomoct, ale Božena Němcová v podání Jiřiny Švorcové na mě působila víc jako vizionářka ba skoro revolucionářka,  než jako žena z masa o kostí, se svými pocity a vášněmi. A není to jen o tom jejím odhodlaném pohledu úplně na konci filmu, kdy pokládá trnovou korunu na rakev Karla Havlíčka Borovského. I když ten byl vážně strašný. Celkově mám z filmu hodně rozporuplné dojmy a přijde mi hodně nevyrovnaný. Na jednu stranu se Vávrovi určitě povedly pohledy na krajina v Uhrách nebo a na večerní a noční ulice v Praze. Scenáristicky jsou pak určitě nosné vzájemné dialogy mezi Švorcovou a Lukavským coby Josefem Němcem. Ale třeba ty scény, kdy se Němcová setkává se svými vlasteneckými přáteli ze společnosti, na mě působily, jako by byly natočeny někdy ve třicátých či čtyřicátých letech minulého století. A tahle "muzeální" filmařina mě občas docela nudila. (13.01.2022)

Švorcová je mi protivná v jakékoliv roli včetně ženy za pultem jako hlen. Glorifikace Němcové je to samé. Z našeho městečka ji vypudil rychtář a v kronice upozornil, že je nakažená syfilis. Patetická babička mi připomíná reklamu na vánoce v Kauflandu. Vydržel jsem 30 minut, což je u mě rekord. (22.07.2023)

Film je natočený velmi chladně, bez emocí, s velkým odstupem od diváka - Švorcová dala své Němcové sice status legendy s patosem v mluvě i srdci, v žádném případě se však nedá mluvit o horoucím srci (jak by se rád tvářil film, alespoň podle titulu), neboť zlidštění hrdinky se nekonalo, ba právě naopak. Ovšem to už je víceméně neodstranitelný Vávrův problém, že z osobností českých dějin sice dělá legendy, ale stylem "zbožštění", nikoliv polidštění. Podobně u Vávry dopadl kromě Němcové i Hus, Komenský, Žižka, Neruda, Světlá atd. Příklad by si měl vzít z Krejčíkovy "Božské Emy", kde byla česká diva ztvárněna sice rovněž legendráním stylem, ale s nohama na zemi, dokázala záhřát divákovo srdce a nečišel z ní chlad. Co naopak musím ocenit je skvělá výprava a kostýmy, vizuální podoba Švorcové s Němcovou, a především mě zaujala závěrečná scéna, ve které pokládá Božena Němcová vavřínový věnec s trny na rakev Karla Havlíčka Borovského, jako symbol mučednictví českého národa. Tato jediná scéna si patos opravdu zaslouží a jako jediná scéna z celého filmu vezme v potaz i diváka. (16.01.2013)

Na Vavrovy filmy se dobre kouka a toto zpracovani komplikovne latky "Bozena Nemcova" patri k tem nejlepsim. Alespon dle meho chabeho rozhledu. (04.10.2023)