Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Hupka propadl u maturity, protože miluje hudbu víc než školu. Uteče z domova a přidá se k potulným muzikantům. Ožení se s houslistkou Hanči a má s ní syna Hynka. Jeho štěstí skončí, když Hanči zemře na tyfus. Hupka se marně snaží uživit hraním po ulicích. Jednou slyší jeho "Humoresku" advokát Multrus a nabídne mu práci ve své kanceláři, bude-li hrát v jeho kvartetu. Hynek vystuduje práva a Multrus ho přijme za koncipienta, mimo jiné proto, že je Hynek výborný houslista. Do Hynka se zamiluje Multrusova žena Julie, která hrávala ve varieté, a svede ho. Kancelář dostane k vyřízení závěť jistého Svídy a případ úspěšně vyřeší Hynek. Když má důkazy přednést soudu, závěť zmizí. Ukradla ji Julie na rozkaz bývalého milence Forejta. Starému Hupkovi se podaří lstí závěť získat zpět. Julie v hysterickém záchvatu prosí Hynka o odpuštění a o lásku. Svědkem se stane Multrus a z rozčilení umírá... (ČSFD)

(více)

Recenze (10)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Lucernafilm neuhýbal od dobrého vkusu a zařadil do svých programových plánů filmovou úpravu novely spisovatele Karla Matěje Čapka-Choda. Režisér a scénárista Otakar Vávra připravoval tento spletitý příběh tak, aby zachytil tvrdou realitu člověka žijícího v nepříliš pevných sociálních poměrech, které byly do jisté míry zaviněny tragickými událostmi v jeho rodině. Malou záchranou a určitým štěstím byly pro hlavního hrdinu, potulného muzikanta Josefa Hupku, talent a láska k houslím a hudbě. Motivy překrásné stejnojmenné Dvořákovy skladby a další klasická česká hudba, linoucí se celým filmem, znamenaly v době ponížené a těžce zkoušené republiky mnoho pro všechny skupiny citlivě vnímajících českých diváků. Scénu, v níž advokát Multrus, hraný vynikajícím Františkem Smolíkem, pozve do své kanceláře bídou usouženého Hupku a nabídne mu zaměstnání a místo houslisty ve svém nedělním kvartetu, diváci chápali se slzami v očích jako jinotaj pospolitosti uprostřed národní tragédie. Hlavní role, houslista Josef Hupka, byla vzhledem k velkému časovému rozpětí, v němž se film odehrává, rozdělena mezi dva herce, mladičkého devatenáctiletého Rudolfa Hrušínského a čtyřicetiletého Jaroslava Průchu. Vávrův film báječným a nenásilným způsobem evokoval myšlenku, kterou bychom si i v současnosti měli naléhavěji a výrazněji připomínat: Vždyť přece v hudbě je život Čechů. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Ve své době nesporně zajímavé a oceňované dílo je dnes spíš jen historickou kuriozitou. 1) Film jsem si vybral jenom proto, že jsem chtěl vidět mladého Hrušínského. Nakonec se ukázalo, že snímek není tak bezobsažný a nezajímavý, jak jsem si původně myslel. 2) Půlhodinka s 19letým Rudolfem Hrušínským mě nezklamala. ()

Reklama

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Naštěstí tam tvůrce nacpal případ takřka kriminální. To, aby se divák neukousal nudou. Pak už se na to dívat dalo, před tím to moc zábavné nebylo. Také skvělí herci přicházejí až po hodné chvíli. Přesto je to tak na slabší průměr. A to hlavně kvůli špatně napsanému závěru. Naprosto tam chybí náznak pochopení celé situace u Jiřího. ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

DivX/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 9/10 Prostředí 8/10/// PLUS: prostředí Prahy a krásná hudba, rozsáhlý příběh, který se nesnaží nabídnout je jednoduchou zápletku, sympatický Rudolf Hrušínský MÍNUS: osud se s hrdiny rozhodně nemazlí, pokud hledáte oddychovou komedii, hledejte jinde /// Shrnutí: Docela komplexní film, který toho po obsahové stránce nabídne opravdu mnoho./// Celkem 78%/// ()

mapar 

všechny recenze uživatele

Pro mne byl tento film opravdové zjevení. Dlouho a dlouho jsem nemohl Hrušínského vystát, snad kromě Spalovače mrtvol, a český film jsem považoval za bezednou žumpu povrchních dílek. Humoreska byla jedním z filmů, které započaly přeměnu mého pohledu jak na Hrušínského, tak na českou kinematografii. I po letech se Humoreska řadí do top10 mých nejoblíbenějších filmů a je to jistě druhá nejlepší role Rudolfa Hrušínského. Neprávem zapomenutý klenot ()

Zajímavosti (6)

  • Filmovalo se také v Praze (Karlův most, Malá Strana, Zámecké schody, Hradčany, ulice Nový Svět, Národní divadlo, katedrála sv. Víta, loretánské náměstí, Střešovice, Karlín), Vesec u Sobotky. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Film byl uveden na VII. MFF v Benátkách v roce 1939. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Film bol natáčaný v Českom ráji. (dyfur)

Reklama

Reklama