poster

Journey to the Seventh Planet

Sci-Fi / Akční / Dobrodružný / Horor

Dánsko / USA, 1962, 77 min

Režie:

Sidney W. Pink

Hudba:

Ronald Stein
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lima
    **

    Plakátové info: JAK HLUBOKO JSOU V KAŽDÉM Z NÁS SKRYTY ZAKÁZANÉ TOUHY? NESNESITELNÉ OBAVY? CO TO JE ZA STRAŠLIVOU ZÁHADU VE SVĚTĚ UVNITŘ NÁS? ___ Sidney Pink a Ib Melchior (ten především) byli experti v produkování extrémně levných sci-fi béček, kdy na natáčení jim stačilo třeba i 5 dní a rozpočet čítající několik desítek tisíc dolarů. Tady si rozdělili práci scenáristy, střihače a režiséra a aby ušetřili ještě více, vše spíchli v Dánsku, rodné Melchierově zemi. Teda kompletní filmový štáb, včetně herců (s čestnou výjimkou Agara) byli Dánové a později předabováni. Pobaví už začátek, kdy vypravěč všem sdělí, že v roce 2001 se už člověk naučil žít sám se sebou, bez válek, pouze s touhou dobývat vesmír. První půlhodinu si film vystačí s jednou místností coby interiér kosmické lodi a několika umělými stromky ve studiu, které představují zalesněnou krajinu s mlýnem a potokem na Uranu (odtud „sedmá planeta“), která je ve skutečnosti holografickou projekcí zlého monstra s vizáží velkého mozku s jedním okem. Druhá půle je již vizuálně poutavější, všechny ty pichlavé zmrzlé stromy s „amoniakovým sněhem“ (přesná citace), obří krysou s kyklopovitou hlavou a obří tarantulí, jejíž útok je tak špatně zkomponován a sestříhán, že i Bert I. Gordon by zrudnul studem. Na triky nebyly peníze, takže laserovité paprsky ze zbraní vypadají jak ledabyle načrtnuté tahy štětcem, silové pole je prostě začerněná půlka obrazu, do které herci lezou a nechybí nezbytný ženský element – tři dánské fotomodelky – coby iluzorní projekce, která má ošálit naše milé hrdiny. Ale co mě upřímně potěšilo, bylo po delší době zase vidět béčkovou legendu Johna Agara. Sice chlapec trochu zešedivěl a pohubl, ale byl to pořád on, ten týpek s rošťáckým úsměvem.(8.9.2015)

  • corpsy
    **

    Ako málo stačilo v minulosti štúdiovým bossom ( a to nemyslím rozpočet 75 000 $ ), aby boli s filmom spokojní. Jeden štúdiový lesík, štúdiový interiér raketoplánu, jedna stop-motion kreatúra, zblízka točená tarantula ( príšerky pre akčné sekvencie ) a nejaká ta modelka pre pánske potešenie. Toť vsjo.(15.8.2017)

  • 2Hitman3
    *

    Tyve to byla ale blbost. Posádka lodi na cestě na Uran letí zkoumat místní podmínky, zda-li jsou vhodné pro život. Blbé je že posádka je složena z kapitána, který o všem přemýšlí hrozně dlouho a jediný co chce je najít si ženskou, kolega kterej myslí jenom na to jak by někde klátil ženský, technika který je nováčkem a ani neví jak používat polovinu vybavení lodi a doktorem kterýmu je tak nějak všechno jedno. To se pak člověk nediví, když tahle parta narazí na neznámé silové pole, tak ho začnou zkoumat tím, že do něj píchnout klackem a když to nic neudělá, tak na to sáhnou holou rukou, což je samozřejmně ihned zraní. Je to o to víc smutné, protože celková idea filmu je dobrá, ale herecké (ne)výkony, (ne)triky film absolutně zabíjejí. A přitom o 5 let starší Zakázaná planeta je ve všech ohledech x-krát lepší.(1.12.2013)

  • inutihar
    **

    Scénáristé měli evidentně slabší den.(24.4.2013)

  • p6qwre
    ***

    Vypravěč:„Příběh, který uvidíte, se odehrává v době, kdy člověk již pochopil složité zákony pro cestování vesmírem. Jsme v roce 2001, život člověka se zcela změnil. Planeta Země již není ničena válkami a nehrozí ji zánik. Člověk se naučil žít sám se sebou“. První minuta filmu a hned tohle! V tomto idylickém roce 2001 se pětičlenná posádka vesmírné lodi vydává na cestu k sedmé planetě naší sluneční soustavy – k Uranu (anglicky Uranus, všichni herci se snaží, aby to nevyslovovali jako „Your Anus“. Ne náhodou byl dle Futuramy „Uranus“ v roce 2620 přejmenován na „Urectum“, aby si z jeho názvu už nikdo nemohl dělat hloupé vtípky). Cesta na Uran proběhla hladce, zde však posádku čeká velké překvapení. Jediným obyvatelem planety je obří mozek, který využívá vzpomínky kosmonautů a na povrchu planety jim z nich vytváří iluzorní svět. Námět trochu připomíná klasiku Forbidden Planet (1956), částečně i Tarkovského Solaris (1972). Kvalit ani jednoho z nich ale bohužel nedosahuje: herci jsou velmi podprůměrní, ale není se co divit, když měli za úkol zahrát veselou kopu pěti výletníků na návštěvě vzdálené planety a odříkávat dialogy typu: „There was a girl, Lise…a real chick. Hey, she was German, too. A U.N. biological expert. Boy was she biological. I wish I could have taught her my kind of biology“… podobných řečí film obsahuje víc než dost. Triky jsou také často neúmyslně legrační, na plátně se objeví nemotorně útočící obří ještěr i pavouk, nikdy však v jednom záběru s někým z posádky. Na druhou stranu, vizuální stránka je místy velmi vydařená (extravagantní skafandry, les z ledových stromů), nejdůležitější ale je, že se tvůrcům podařilo navodit tajemnou atmosféru světa, jehož návštěvníci mohou jen ztěží rozlišit, co je realita a co pouze výplod jejich fantazie - a to je hlavní důvod, proč mne tento film tak bavil.(23.7.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace