Witchhammer
Československo,
1969, 103 min
Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Zajímavosti (48)
- Samotným filmem a knižní předlohou se inspirovala česká black metalová kapela Törr ve stejnojmenné skladbě „Kladivo na čarodějnice“, k níž napsal text zpěvák Aleš Brichta. (Lars)
- Při úvodních titulcích zní česká verze německé písně „Der Tod in Flandern“, známé také pod názvem „Flandern in Not“. Melodie pochází z Porýní z poloviny 15. století, německý text („Der Tod reit't auf einem kohlschwarzen Rappen“) napsala za první světové války Elsa Laura von Wolzogen. Český text („Jak černý mrak už táhne smrťák zabiják“) napsala Ester Krumbachová. (ČSFD)
- Křeslo s hroty, které je možné při jednom ze záběrů vidět, je součástí expozice na zámku ve Velkých Losinách. (Matej.Krajci)
- Snímek v kinech navštívilo úctyhodných 2 657 920 diváků. (hrumsrt)
- Soňa Valentová podmínila přijetí své role Zuzany Voglické, pakliže manžel (Pavol Haspra) nebude mít výhrady k její nahotě. Ten po přečetní scénáře přitakal, protože zjistil, že je odůvodněna. (sator)
- Důležitým dokumentem procesů byla bula papeže Inocence VIII. „Summis desiderantes affectibus“ z roku 1484, která rozvádí úmysl očistit církev od všech kacířů, přispět k jejímu rozkvětu a vymýtit vše, co se s jejím učením neslučuje. Dokument se stal ostrou municí v rukou inkvizitorů a poskytl ideologický základ pro knihu „Malleus maleficarum“ („Kladivo na čarodějnice“) autorů Heinricha Kramera a Jakoba Sprengera. (stefji)
- Jednou z nejstatečnějších křivě obviněných obětí byla Marie Pešková, žena bohatého pláteníka Peška. Vydržela všechny tři stupně tortury. Při užití palečnic měl prý kat pocit, že mačká houbu. Nářku nebylo slyšet ani při nasazení španělské boty a natažení na skřipec. Nepomohla ani výměna šatů a izolace od země, z níž odsouzená podle Bobliga čerpala sílu. I přes to byl nad touto statečnou ženou, která doma zanechala čtyři malé děti, vynesen rozsudek upálením. (stefji)
- Po svém zatčení na hodech v Mohelnici byl děkan Lautner vězněn v pevnosti Mírov. O hradě na tomto místě pocházejí zmínky již z 13. století. Po utrpěných škodách z dob třicetileté války, krátce před Lautnerovým uvězněním, byla za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna provedena přestavba na barokní pevnost se šesti bastiony (1665–1679). Komplex slouží jako věznice dodnes. (stefji)
- V parku poblíž lázní ve Velkých Losinách se dnes nachází památník obětem procesů, jehož text je následující: „Na tomto místě bylo v letech 1679–1686 popraveno 38 nevinných obětí čarodějnických procesů.“ Ve výčtu obětí, který následuje za textem, jsou zaznamenány také tři první zatčené ženy z Vernířovic: Marie Schuchová, Dorota Gröerová a Dorota Davidová. (stefji)
- Několik scén z prostředí zámku ve Velkých Losinách se odehrává v Hodovní síni. Jedná se o jednu ze vzácně zachovaných renesančních shromažďovacích prostor. V záběrech si můžeme povšimnout kožených tapet, stropu evokující noční oblohu nebo unikátních renesančních kamen z 80. let 16. století. (stefji)
- I samotný film neměl na růžích ustláno, natočen v roce 1969, přišel do špatné doby. Podobnost mezi čarodějnickými procesy a politickými procesy v padesátých letech minulého století byla natolik zjevná, že tehdejší moc film dovolila promítat jen v malých kinech, až nakonec z distribuce zmizel úplně. (pornogrind)
- Příliš se neví, že realita daleko předčila film i samotnou knihu Václava Kaplického. Procesy totiž nezačaly až v roce 1651 s inkvizitorem Jindřichem Františekem Bobligem, ale už v roce 1622 v Jeseníku. Přesné počty odsouzených nejsou známy. V roce 1636 začalo nejhorší období, které skončilo dokonce stavbou pecí na spalování hříšníků ve slezské Nise. Dr. Lorenz, který procesy započal, byl osobou daleko horší a nebezpečnější než olomoucký inkvizitor Boblig. Skutečný konec těchto hrůz nastal až v roce 1775, kdy se opět nišští občané pokusili rozpoutat čarodějnické procesy, tehdy ale vrchnost vše konečně správně vyhodnotila jako pouhé udavačství. (pornogrind)
- Jindřich František Boblig dožil jako vážený olomoucký měšťan a povedlo se mu dosáhnout cíle, kvůli kterému se pustil s takovou vervou do procesů - totiž aby měl věno pro dcery. Majetek po odsouzených propadal z větší části jemu samotnému, proto musel přejít od chudáků k bohatším obviněným. Bohatší obvinění se ale byli schopni lépe bránit. Říká se, že skutečným problémem začalo být až to, když obvinění najednou vypovídali, že na černých mších na Petrových kamenech viděli i samotného Bobliga. To bylo nebezpečné, mohlo se snadno stát, že by se ze soudce mohl stát souzeným. Stáhl se do rodné Olomouce. Dnes už jeho dům na Pavelčákově 6 v Olomouci nestojí a v archivech můžeme najít ještě jednu prapodivnou věc, že sám strážce mravnosti a čistoty víry na Velkolosinsku měl v Olomouci zavedený veřejný dům. (pornogrind)
- Děkan Kryštof Alois Lautner má dodnes v Mohelnici památník. Nachází se v městském parku a je na něm napsáno: „Zde byl 18. září 1685 děkan ze Šumperka Christoph Alois Lautner pro čarodějnictví za živa upálen.“ (pornogrind)
- Na zámku Velké Losiny proběhla v roce 2019, v rámci oslavy 50. výročí od vzniku filmu, výstava kostýmů, rekvizit a fotografií z tohoto filmu. (LaCasita)
- Bobligův (Vladimír Šmeral) pomocník Ignác je v knize popisován jako šeredný až nelidský tvor. Ve filmu jej hraje Josef Kemr a působí běžně a upraveně. (Dvorik)
- Na herce Lubora Tokoše (Kašpar Sattler) přišlo písemné udání, že při natáčení tohoto filmu označil v šumperské hospodě srpnovou "internacionální pomoc" sovětských vojsk za okupaci. (raininface)
- K natočení filmu přiměl Otakara Vávru politický proces s Rudolfem Slánským. (mchnk)
- Na filmu spolupracovala výtvarnice Ester Krumbachová, kterou Otakar Vávra pověřil vytvořením kostýmů. Ona se ale živě zajímala i o scénář a nakonec se podílela na některých scénách a dialozích. (Silencia90)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Václava Kaplického. (Ozo)
Související novinky
České lázně ve filmu
28.10.2019
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Kánon filmu 2011
13.02.2012
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
16.09.2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)