Maskovaná milenka

Příjemná romance podle Balzaca. Vávra byl už tehdy formálně docela jinde oproti svým kolegům. Baarová a Nezval hrají skvěle a první půle je skutečně znamenitá. Pak už bohužel poněkud začnou docházet baterky a snímek se začne všelijak natahovat. Maskovaná milenka mě však nejvíce zaujala jako silné podobenství tragického osudu Lídy Baarové a jejího vztahu ke dvěma zásadním mužům, a to Gustavu Frohlichovi a Josephu Goebbelsovi. (31.10.2023)

Z literární předlohy Vávra - mohl ovlivnit její výběr nebo mu byl dán filmovou společností - maximum. Naznačuje to i Marthův komentář citující dobovou reakci kritiky. Bez ohledu na dílčí slabiny patří MILENKA ve Vávrově tvorbě jednoznačně do nadprůměru a nadprůměrem je i v dobové produkci nejen české, ale i evropské. Poněkud divadelní ráz natáčení viditelně omezuje prostor pro projevení se protagonistů hereckého obsazení. Nejvíce na sebe upozorňují Ladislav Pešek a Jiřina Šejbalová; v nadprůměru se pohybuje - nikoliv náhodou, Vávra (29letý) z ní dostává maximum - i Lída Baarová. Jakkoliv MILENKA zůstává úrovní za DÍVKOU V MODRÉM, zachovává si svůj nezaměnitelný ráz a z poněkud unylého syžetu dostává maximum. Na juvenílii v každém případě je to až překvapivě dobrý zážitek. (31.01.2014)

Grandiózní milostný dýchánek magnetizujících garderób. Záhadná cizinka v krajkách a prachových peřinkách. S přáním jediným, cituplným, rafinovaně pochopitelným. Zažehla kouzlo, které září tisíci svícemi, jako plynové lampy do noční ztichlé krajiny. Šlechticem dvoření, rytířem odhodlaným hledáním, v tváři hluboce uhrančivým, švarným nápadníkem bez škrabošky, leč s popraškem tajemství, Gustava Nezvala, nazvala bych. (19.11.2017)

Otakar Vávra se prostě i takovéhoto lehkého žánru chopil jako profesionál a vystřihl precizně natočený a výtečně vypravený romanťák. Gustav Nezval na rozdíl od jiných tehdejších milovníků dokázal svou roli zvládnout a Lída Baarová byla zkušeně vedena režisérem. Film , ač s naprosto banální zápletkou, je brilantní referencí žánru. Myslím, že si obecenstvo tehdy v kině dosti poplakalo. 85% (06.01.2012)

Lehký a načinčaný romantický film sice nedosahuje kvalit Vávrových opusů z let pozdějších, ale s přihlédnutím na protektorátní poměry, které u nás panovaly, můžeme být jen rádi, že vznikaly i odlehčenější a nepropagandistické snímky usilující o uvolnění napjaté atmosféry. Až možná přílišná sentimentální okatost a kýčovitá cajdákovitost je trochu na škodu, avšak samotná předloha Honoré de Balzaca po literárních stránkách není ničím objevná. Milostný vztah mezi kapitánem a milenkou v podání Lídy Baarové a seladonského Gustava Nezvala při natáčení zdaleka nebyl tak uvolněný jako ve snímku samotném. I proto je někdy cítit v jejich vypjatých partech až přílišnou křeč a nevěrohodnost. (12.09.2004)