Komentáře uživatelů k filmu (84)

  • Matty
    **

    V normalizačním Osvobození Prahy působí patetická adorace lidu, komunistické strany a sovětské armády kašírovaně. V poválečné Němé barikádě silně budovatelský tón ještě nachází své ospravedlnění. Lze věřit, že takhle nějak to Vávra, Drda a nemalá část národa skutečně vnímali. ___ Prahu, hrdinně bráněnou dělníky koordinovanými vševědoucí komunistickou stranou, podle filmu osvobodila Rudá armáda. O ideových spojencích a nepřátelích Němá barikáda nepochybuje. Němečtí civilisté od prvního dne povstání v ukradených kožiších kvapně opouštějí město, francouzský zajatec při pohledu na vlající trikolóru v předtuše počínající barikádní revoluce úlevně vzdychne „Liberté!“ a polská soudružka nedlouho po vyskočení z vlaku, vezoucího ji zřejmě do Terezína, vrhá granát po německém vojákovi. Němce je potřeba vyhnat a zlikvidovat, od Francouzů se lze inspirovat jejich slavnou revolucí a s Poláky možno navázat oboustranně prospěšnou mezinárodní spolupráci. Alespoň slovem jsou zmíněni Američané, kterým se do osvobození našeho hlavního města „asi nechce“, kdežto Rusové, se „musejí rvát o každej kilometr“. Pro „vyvážení“ je mezi všemi statečnými Čechy jeden oportunistický zbabělec, který ke stavbě barikád přispěje všehovšudy jednou dlažební kostkou. ___ Pražské povstání je ambivalentně interpretováno jako spontánní revoluce pracujícího lidu, i jako pečlivě organizovaná akce (inventura zbraní), jejíž účastníci si rozhodně najdou čas na ujasnění své ideové pozice. Ve prospěch komunistů byla výrazně redukována také role České národní rady a generála Kutlvašra. Vojenské velení povstání rezignovaně vyčkává, zatímco komunisté na barikádách nasazují své životy. ___ Překrucování historické skutečnosti bych Němé barikádě odpouštěl ochotněji, kdyby nebyla tak neskutečně utahaná. Ve snaze zmapovat na neadekvátně malém prostoru celé povstání nejsou postavy výrazněji prokreslené, ani typově dostatečně odlišné. Individuální dramata by zřejmě měla splynout do revolučního kolektivního boje (kolektivní je zde i líbačka s fešnou tramvajačkou), ale jednotlivé akce se odehrávají nezávisle na sobě, bez dynamizujícího prostříhávání nebo gradace, bez naléhavosti, kterou by si látka zasloužila. Ospalé tempo naruší a o jediné vzrušení se na samém konci filmu příznačně postará Rudá armáda, na jejíž příjezd stejně jako zaměnitelné postavy dvě hodiny čekáme. Cenou za ideologickou poplatnost je neschopnost filmu vtáhnout nás do vyprávění a tím i přesvědčit, že právě tento výklad Pražského povstání je tím nejlepším. 50% Zajímavé komentáře: sportovec, Zloděj kol, Marthos(18.6.2015)

  • Bart
    ****

    Režisér Vávra si herce vybírat uměl a uměl je většinou i dobře vést. Nutno však přiznat, že před koncem války natočil filmy lepší. Z povídky Jana Drdy se stala částečně propaganda, ale díky režisérovi a autorovi předlohy vznikl film, na který se i po letech dá dívat. Vynikl především Hošek Jaroslava Průchy, který předčil všechny ostatní herce. Ukázal, že s trochou ironie lze do dramatu vnést i humor, který neuráží. Marie Vášová se opět předvedla v tragické roli a Marvan byl standartně dobrý. Z menších rolí bych vyzdvihl především Ostravačku Marii Rýdlovou v roli stařeny, ukrývající nacistu.(27.10.2006)

  • flanker.27
    ****

    Ať si kdo chce co chce říká o ideologii, pochybuju, že by to tak tehdejší lidi brali. Filmařsky je to vzhledem k době natočeno skvěle, myslím, že ještě dlouho poté byl málokterý film tak dobře technicky zvládnutý. NO PASARAM :)).(22.12.2005)

  • sportovec
    *****

    Osudem i různě zvládanou limitou Otakara Vávry jsou historické okolnosti, které ovlivnily takřka polovinu jeho dlouhého života (letos tento pozoruhodný muž dovrší své sedmadevadesátiny). Ve většině případů se však s ožehavými tématy, která volil, dokázal vypořádat na buď solidní, nebo i velmi dobré úrovni. To, co kolegové porůznu uvádějí jako Vávrův zápor - poplatnost době - neplatí jen pro film, ale i pro jeho literární předlohu (Jan Drda byl právě v padesátých letech předsedou Svazu československých spisovatelů, tedy suprarežimistickým literátem). Přesto obraz osamělé barikády na strategickém místě i odhodlání jejích obránců nejsou kašírované. Naopak - kus z nálady té horečné doby necelých pěti dnů Května 1945 tu určitě zůstal zachycen. I při oprávněně konstatovaných nedotaženostech je však nutno film vnímat především v dobovém kontextu boomu budovatelského kýče literárního, divadelního i filmového. Dokázalo-li toto dílo odolat tak zhoubnému přívalu, nemůže nebýt neumělecké a neplnohodnotné. Soudím, že je ještě něčím víc. Dílem nadčasovým pro syrovost svého vypovídacího záběru. V mnoha ohledech svou nesestříhanou syrovostí snese srovnání s prvními díly italského neorealismu - mj. Rosselliniho ŘÍMEM OTEVŘENÝM MĚSTEM. Rušivé momenty v kompozici filmu jsou odhadn utelné jednak v úvodu, zejména však v závěru filmu, kam Vávra na pokyn Kopeckého - jak sám uvádí ve své vzpomínce - vložil scény ze svého střihového dokumentu CESTA K BARIKÁDÁM.(20.10.2007)

  • Zloděj kol
    *****

    Hned v roce 1946 se objevilo několik filmů, které reagovaly na válečnou zkušenost. Drtivou většinu produkce s touto tematikou tvořily příběhy o nezdolnosti a hrdinství českého národa, občas zůstalo u patetických hymnů, jindy se podařilo realisticky vykreslit lidský příběh. Po dvou válečných komediích (Nikdo nic neví, Velký případ) se objevilo i výjimečné svědectví o době, ve které jsme žili, a z níž cosi stále trvá, příběh židovského transportu Daleká cesta. Ve stejném roce se Otakar Vávra rozhodl natočit svůj první historicko umělecký dokument. Němá barikáda Jana Drdy představovala opravdový literární bestseller a tudíž i vhodnou předlohu pro film. Vávra spojil své zkušenosti, opět se podařilo docílit přiměřených hereckých výkonů a viditelně se učil na škole anglického civilního dokumentarismu. Film je historicky pokřivený stejně jako byla pokřivená doba, ve které vznikal. Zachycuje pouze jednu stranu pražského povstání. Vlasovci se zde pochopitelně neobjevují, stejně jako fakt, že Rudá armáda zachytila v Praze už jen zbytky německých posádek. Přesto Vávra natočil film, který na mě dodnes působí silně emotivním dojmem, a to už vůbec nemluvím o tom, když jsem ho viděl v dětství poprvé. Vznikl příběh o pražském povstání a o lidech, kteří se jej zúčastnili. Jinak vzniknout ani nemohl, pokud se nechtěl střetnout s režimem. Byl logickým vyústěním doby. Z řady angažovaných filmů s hrdinskou tematikou je umělecky nejzdařilejší. Výrazné výkony Barbary Drapińské, Jaroslava Marvana a Vítězslava Bočka. Pan Vávra vystupuje v televizi jako pamětník a režisér filmů s Adinou, Lídou a Natašou. Ale měl by občas mluvit i o letech následujících. PS: Někteří recenzenti si tento film viditelně pletou s Vyšším principem Jiřího Krejčíka (1960). V tomto filmu má slovo dělnická třída, zastřelení studenti se tu nevyskytují.(8.2.2004)

  • D.Moore
    ***

    Dobrý film, určitě lepší než Osvobození Prahy, ale místy poněkud nudný, za což ovšem nemůže ideologie, nýbrž jeho rozvláčnější druhá polovina. Co se týče bitevních scén a přestřelek, Otakar Vávra nikdy nebyl žádný Jiří Sequens, ovšem vždy udělal maximum pro to, aby to, co právě točil, bylo co nejatmosféričtější. Tentokrát se mu to povedlo třeba při výborné scéně pátrání po odstřelovači nebo při montáži se stavbou barikády, když si naštvaní a odhodlaní lidé v dlouhém záběru podávají dlažební kostky. Opravdu škoda, že se film po hodině tak nějak okouká a člověk už jen čeká, kdy přijedou ty vyhlížené ruské tanky (v tomto případě tedy ten ruský tank) a bude konec. A i když se mi hudba Jiřího Srnky líbila (ve finále krásně spojil vlastní tvorbu s československou a sovětskou hymnou), Zdeněk Liška pro novější Vávrovy válečné opusy složil přímo nesrovnatelně zajímavější věci.(5.11.2015)

  • Wacoslav1
    ***

    Určitě je to ukázka dobře zvládnuté filmařské práce. Propagandisticky to moc hodnotit nehodlám, protože přesto, že těch rudých idejí je tam na nestrannou výpověď podávající film na moje gusto až moc, tak je třeba vzít v úvahu dobu vzniku a fakt, že hodně lidí to tehdy opravdu takhle vidělo. Líbí se mi, že se špinavými nácky se tu nikdo nemaže a pěkně táhněte do Germánska!!! Je v tom cítit to velké poválečné nadšení a tak přesný výklad historie není nezbytný i když je jasný, že takhle to nebylo, ale to mi nevadí, já bych spíš přivítal více souvislého děje, takhle to působí spíš jako hraný dokument, ale zase jistá Vávrova režisérská ruka je na něm znát.60%(4.2.2016)

  • Aky
    ***

    Není každý Drda a každý Vávra hodný odsouzení. Toto je velmi kvalitně natočená dramatická povídka ze závěru druhé světové války v Praze a ani kdysi povinné školní projekce na tom nic nezměnily.(25.10.2014)

  • mchnk
    ****

    Drdovo sociální smýšlení a Vávrova precizní režie přebijí agitační nutnost doby. Skvělá akce, silné dramatické osudy jedinců - Halina v podání Barbary Drapińské je skutečně strhující - a celkové herectví drží u mě film v nadprůměru. Stejně tak Srnkovo hudba. Obraz lidské odhodlanosti a vlastenectví v té nejčistší a nejcharakternější formě. Vynikající válečný film.(15.9.2011)

  • Fingon
    ****

    70% Místy je to bída, ale nikdy ne taková bída jako o třicet let mladší válečná trilogie.(6.9.2009)

  • WANDRWALL
    ***

    Kolik statečnosti a heroizmu předvádí herci v tomhle filmu, který zesměšňuje okupanty, a vylepšuje obyčejné Pražany. Inu herci své doby...(15.5.2011)

  • CaptainNor
    ****

    Nepovažuji za šťastné soudit Vávrovu poplatnost režimu a tendenčnost jeho filmů. A už vůbec ne Němé barikády. Závidím přímým účastníkům těchto dnů euforii z konce války a lituji všechny obyčejné lidičky, kteří podlehli slibům nových mocipánů po únoru 1948. Jsem přesvědčen, že 99 lidí ze sta a to i velmi moudrých věřilo v krásnější zítřky. Tento Otakara Vávry hodný, výpravný film s věrnými dobovými reáliemi nelže! Lživá byla tehdejší doba!(7.6.2008)

  • Big Bear
    ***

    ,,Proč ti Američané nejdou? - Asi se jim nechce! '' A kde jsou Rusové? - V Berlíně a na Moravě, rvou se o každý kilometr... ! '' ---- Doba kdy snímek vznikl dává tušit, že se nebude jednat o věrnou rekonstrukci několika květnových dní v Praze roku 1945. Ti co bojovali v RAF, u Dunkirku, u Tobruku a všude jinde než ne ve Svobodově armádě už byli zavřeni nebo začínali své životy opět od nuly někde na západě... Ve filmu mohlo jen těžko zaznít, že Americká průzkumná jednotka dorazila do Prahy ještě před povstáním i to že US velení muselo Pattona držet stůj co stůj aby respektoval dohodnuté zóny budoucí sféry vlivu a do prahy nevjel se Shermany. Prahu měli zkrátka osvobodit Rusové. Povstání tak trochu zamíchalo kartami a nikdo s ním moc nepočítal. Ačkoliv jej mělo na starosti podzemní hnutí včetně komunistů (tedy nezačali jej jen komunisté) s osvobozením se moc nepospíchalo. Nově příchozí měli jasně dané noty z Moskvy a o těch ve městě a to se dokonce týkalo i komunistického vedení nic moc nevěděli. Bylo tedy lepší nechat Němce tyto řady výrazně oslabit podobně jako se stalo ve Varšavě a poté přijít jako jediný velký vítěz s novým vedením. Jenže aby toho nebylo málo, začala k Američanům s jasným vědomím co ji čeká v případě zajetí Rusy ustupovat přes Prahu armáda generála Vlasova. To ona nejvíce pomohla povstalcům, to ona zachránila město před obrovskými škodami a ještě většími ztrátami na lidských životech. --- Tohle všechno se ve filmu pochopitelně neobjevuje ani se o tom nehovoří. Američané jsou ve filmu zmíněni asi 2x a z Londýna je v rozhlase puštěn projev o konci války z 8.5. během veliké přestřelky u jednoho z mostů. Divákovi je tak podsouvána jakoby další zrada západu a závěrečný pohled na Rudou armádu mu má vštípit dojem, že jen s Rusy nás pojí bratrské pouto. Je vtipné, že na dobových snímcích jsou vidět Jeepy, M3A halftracky, náklaďáky Studebakery a GMC... To vše Made in USA a převezo do Ruska v rámci Lend and Lease... Samozřejmě všechna ta Téčka, Kávéčka, Iska atd... to byla pravá ruská ocel. Film je tedy tak trochu blábol. Na stranu druhou pokud víme jak co bylo jistou výpovědní hodnotu má. Jednak je to zachycená Praha té doby a pak je to přiblížení pocitů, jaké asi všichni ti stateční Češi na těch barikádách často s jednou puškou a pár náboji měli. A nejen tam. Praha je plná pomníčků a pamětních destiček s dnes už neznámými jmény neznámých lidí jejichž životy vyhasly v prvních květnových dnech roku 1945. Vždy když kolem nějaké jdu tam postojím a zkusím si představit ten pro ně osudný den , kdy válka už skoro skončila, ale přesto se Prahou ještě valila německá vojska... Dávám tedy za tři panzerfausty. * * *(17.11.2018)

  • Slartibarkfast
    ***

    Pěkné zpracování rozhodujících chvil pražského povstání. Pravda, vkrádá se tu trochu propaganda a je zde již silně cítit rudý vliv. I tak tento film nemůžeme odsuzovat, protože i když je silně zidealizován, mnoho z těch věcí se skutečně odehrály a lidé v té době skutečně umírali. Herecké výkony pravda nejsou výborné, spíš průměrné či nadprůměrné, ale celkově se v člověku stejně objeví trocha hrdosti, i když z odstupem času jsou některá gesta či slova přinejmenším k smíchu. Inu.. památník obětem, který trochu s dobou pozbyl svého lesku, ale i tak je to velmi hezký film. 65%%(13.3.2010)

  • Jinny
    ****

    O něco rozšířená Drdova povídka "Vyšší princip". A nutno říct, že rozvinutí příběhu dokonce prospělo. Vážení, máme tu důkaz, že i u nás se točí důstojné filmy o nacistech. Sice je scénář v určitých chvílích ohledně české povahy naivnější, přesto se film jako adaptace povedl.(21.5.2003)

  • Marthos
    ****

    V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana, která provedla výrazné a zásadní změny i v kinematografii. Film v dalších letech sloužil především oficiálním mocenským záměrům. Není proto divu, že tehdy vzniklo nejvíce snímků, zobrazujících tématiku II. světové války a nacistické okupace. Hlavním atributem těchto filmů je zobrazení hrdinství, jehož nositeli byli většinou obyčejní lidé se "správným" třídním původem a "správnou" politickou orientací. Jedním z prvních filmových odkazů byl snímek Otakara Vávry Němá barikáda, natočený podle námětu a scénáře Jana Drdy. Autor zde popsal skutečné události z pražského květnového povstání v boji o Trojský most. Dvouhodinový monumentální spektákl se však nevyhnul – a ani nemohl – dobově poplatným manipulacím. Už jeden z prvních záběrů prozrazuje, že podnět k povstání zavdalo »podzemní vedení KSČ«, což je čirý nesmysl (krajské ilegální vedení KSČ v Praze bylo kompletně pozatýkáno v březnu 1945). I samotné řízení povstání je ve filmu vylíčeno zkreslujícími prostředky; příslušníci čs. armády (ve filmu zastoupené majorem v podání Miloše Nedbala) vystupují jako bázliví a pesimičtí a tak jsou to vlastně komunisté (Hošek a spol.), kdo celé povstání zachraňuje. Tím zůstala zcela odsunuta skutečná historická úloha generála Kutlvašra, který měl na zdaru celého povstání značný podíl. Vrcholem této záměrné demagogie je výrok jedné z postav (Kroupa) na otázku, proč Praze nepomůže americká armáda, protože se jim prý "nechce". Tím je jasně předdefinováno, čí vojska v závěru filmu hrdinové vítají. Naopak je zde poměrně zdařile zobrazen vývojový (levicový) posun obyvatelstva během nacistické okupace. Tento posun je demonstrován na postavě četnického strážmistra Brůčka (Jaroslav Marvan), který za první republiky rozháněl komunistické demonstrace a v závěru povstání při pohledu na vlajku Sovětského svazu uznale prohlásí: "Jo, dělali jsme tenkrát pěkný blbosti. Tak mi ty pendrekářský starý časy odpusť." Komunistickou interpretaci pak podtrhuje i fakt, že film nemá ústřední dějovou postavu, hrdinou je tu prostý lid. I ten je ovšem důkladně rozdělen. Vedle neohrožených, přímých a silných jedinců (v jejich čele stojí dělník, uhlíř, komunista a četař) se nacházejí vyložení zbabělci. Zcela výjimečné postavení v celém filmu zaujímá polská dívka Halina (Barbara Drapińska), osvobozená krátce předtím z koncentračního tábora, přesto v obdivuhodné psychické i fyzické síle. I přes zmíněné výtky, v celkovém pohledu na dílo ovšem nezbytně nutné, patří Vávrova a vlastně i Drdova BARIKÁDA k nejpůsobivějším snímkům s tématikou okupace. Stále je to ovšem film, který by si zasloužil hlubší historický rozbor. Otakar Vávra se pak k událostem pražského povstání vrátil ještě jednou o několik let později v třetí části volné trilogie s názvem Osvobození Prahy.(5.3.2009)

  • MontyBrogan
    ***

    Protivojnové filmy majú byť o tom, že vojna je zlá a bodka. Nieže ďalší režim bude super a čaká sa len na záchranu jeho zástupcov. Jediný podstatný režim má byť pre ľudí v ohrození života mier. Dobre, Červená armáda asi v tejto situácii pomohla a nikto nemohol vedieť, ako sa to neskôr zvrtne. Ale kto by kurva počas boja o život myslel na to, že keď sa zbaví nacistov, bude môcť byť členom pracujúceho ľudu? Keď sa zbavím nacistov, ktorí sú doslova na druhej strane provizórnej barikády, tak prežijem. Kto rozmýšľa inak, má asi dosť zvrátenú motiváciu. Tá propaganda naserie ešte o to viac, že veľká časť filmu, ktorá sa bez nej zaobišla, pôsobí ako remeselne kvalitné a takmer nestarnúce dielo.(11.2.2016)

  • Blofeld
    *****

    Jen lehoulince tendenční, zato však dokonale napínavý film s puncem autenticity, který je ve všech směrech protikladem Vávrova tragického OSVOBOZENÍ PRAHY: přehledný, uvěřitelný, výborně zahraný a režijně zvládnutý.(28.2.2009)

  • Historik
    ****

    Solidní film, do kterého se zatím ještě komunistická ideologie moc neprosadila. Tady je třeba se Vávry zastat a poukázat na to, že kdyby byl tak prorežimní, jak se o něm někdy říká, mohl tento film pojmout daleko více prokomunisticky. Neudělal to. Točilo se už po Únoru, a přece tu komunisté nehrají výraznou roli. Ten závěr s ruskými tanky je bohužel úlitba době, to jinak nešlo. Takže já bych to viděl spíše kladně. Jsou tu velmi pěkné scény a docela to drží i pohromadě. 70 %(16.5.2008)

  • rt12
    ***

    Film,na který jsme rok co rok chodili povinně se školou. Asi proto nemohu hodnotit jinak, vždycky si vpomenu jak jsem trpěla. Ta pancéřová pěst, ta byla co !(25.5.2014)

  • Sandiego
    ****

    Ať si říká kdo chce co chce, Vávra v rámci možností natočil působivé válečné drama v u nás dosud nevídaném technickém a stylovém pojetí, které navíc dokonale funguje. Rověnž výbroně přenáší dobovou spontánnost a díky ní je snadné odpustit nekteré patetické scény (ovšem rozhodně ne žádný sentiment, opravdu solidní pokus o civilistní ladění). Za pozornost stojí Marvan, akční hrdinka Drapińská (i když na to jak se na začátku potácela z transportu se dost rychle zotavila) a opět tragická Vášová, které tyhle role prostě sedí. Z Vávrovy filmografie určitě jedno z vrcholných děl.(6.12.2009)

  • blackrain
    ****

    Více než slušná památka na květnové události, i když už zavání propagandou. Nechala jsem se vtáhnout do bojů na barikádě. Zapříčinil to i fakt, že film na mě působil téměř autenticky. Od herečky Marie Vášové jsem ani jinou než tragickou roli nečekala. Vzala zbraň do ruky. Vyšla ven. Padl výstřel a ona se skácela k zemi.(2.1.2010)

  • KIT.HL
    *

    Klasická propaganda, dávkovaná s inteligencí tvůrce formátu a talentu, jenž nesporně Vávra měl.Využil dobu která byla nakloněná poněkud doleva...a zbarvená rudě.Nejen krví našich lidí, což tu jistě nikdo nehodlá znesvěcovat, ale hlavně rudou barvou věčných a stále přežívajících komunistů, kteří o pár let jasně dokázali jak si váží skutečných hrdinů, kteří za tuto zemi prolévali krev na všech frontách...Čekalo je ponížení, kriminál a uranové doly...Bohužel není a s ohledem na čas který uplynul už nebude dostatečné množství objektivních filmů, které nám ukáží jak to všechno skutečně bylo .. musíme se smířit, že čas pod rudou nadvládou poznamenal, nejen myšlení jednotlivců ( viz mnoho komentářů zde ), ale i tvůrců té doby. Mnohdy velmi zručných filmařů, což je dle mého názoru i tento případ. Paradoxem zde je , že historii píší vítězové, což bohužel rok po vítězství pracujícího lidu nebylo to pravé ořechové období, na které dnes někteří vzpomínáme radostně...Byla to prohra, za kterou jsme platili i mnohem hůře, než jen hloupým filmem, který ve skutečnosti vůbec nemusel hloupým být...(11.11.2014)

  • Willy Kufalt
    ****

    Poslední dny 2.světové války v Čechách. Nejrůznějších zpracování na tohle téma je v čs.kinematografie až nadmíru, zde poprvé pod režijní taktovkou Otakara Vávry. Každé zpracování přineslo jiný pohled, proto je docela škoda, že řada těchto filmů (Zbraně pro Prahu, Byl jednou jeden dům, Svítalo celou noc,...) má takřka stejné poslední minuty - záběry na vítězné sovětské tanky - bez jakéhokoliv pokračování v příběhu alespoň na pár minut dál (další proměny postav a vztahů po válce nebo třeba i uklízení barikád z ulic,...). Nicméně Vávrův film mi sedl, protože nabízí strhující rekonstrukci jedné z bitev Pražského povstání na pozadí osudů postav z lidu, mírně i s psychologickým obsáhnutím prožití některých hrdinů a opravdu jen s nutným minimem politiky. Vedle hereckých výkonů Jaroslava Průchy, Marvana a dalších jsou nezapomenutelné i takové momenty stavění barikád z převracených tramvají nebo napínavé hledání zločince po celém baráku schovaného uvnitř jedné ze skříni. Navíc Němá barikáda zůstává jedním z cenných filmů tohoto žánru také pro autenticitu dobových reálií: v roce 1949 snad ještě ani nešlo o historické téma, vzhled městských ulic se moc nezměnil a všichni měli zážitky z onech událostí čerstvě v hlavě. (75%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948)(11.9.2017)

  • Anglie
    ***

    To, co zmiňuje Tosim(Vávrovo slovo do zavřených Průchových úst), je sice pravda, ale v celém filmu je to naprosto zanedbatelný fakt. Drda se v hrobě rozhodně obracet nemusí, Vávra odvedl slušnou práci. Hrdiny jsou lidé, kteří stavěli barikády a ačkoliv je příběh vyprávěn pouze z jejich perspektivy, tak dám ruku do ohně, že vás zaujme. Až tohle zase bude nějaká televize vysílat, tak to klidně skoukněte.(7.6.2004)

  • dyfur
    ***

    moja zaujímavosť: V roku 1949 získala snímka Štátnu filmovú cenu. (dyfur)(7.10.2014)

  • wampilenka
    ****

    "Kdybyste šly raděj domů, ženský..." "Hele, nech je bejt, jo? To sou naše mámy!" "Do takovýhle postele mámu nepotřebuješ..." A já mám chuť jásat a vítat rudou armádu! Čest! A mám pocit, že jsme měli spoustu hrdinů, kteří pod oprásknutí tanku zahlasili: "Krucifix, to byla ale šlupka!" A že spolu s českou vlajkou na každý roh věšeli povstalci i sovětskou. A že kapitalisti neměli nic lepšího na práci, než válet se v dekách. A kde jsou Američani? Asi se jim nechce. Spolu s Drdovou předlohou fascinující mýtus, fascinující tvorba pocitu hrdinství v malých dušičkách sídlících blízko křivé páteře.(14.10.2010)

  • zette
    ****

    Pro me velice povedene valecne drama. Za nejvetsi klad povazuji rok nataceni, tedy 3 roky po valce, kdy atmosfera osvobozeni byla jeste cerstva, nemusely byt pouzite repliky, s vyjimkou barikad byla Praha de facto pripravena pro nataceni... Ne vsude je nutnost hledat nejakou propagandu, socialismus byl prijaty masou lidi dobrovolne a na svem pocatku byl spontanne podporovan. Ne vsechny herecke vykony me oslovily, film je ale velice pusobivy a daleko lepsi nez Osvobozeni Prahy od stejneho rezisera.(14.3.2009)

  • SoolenJV
    ****

    Čekal jsem silně prokomunistický film a dostalo se mi zajímavého válečného snímku v typicky Vávrovském mistrovském pojetí, kde propaganda hrála druhé housle. Těm lidem nakonec bylo jedno, kdo je vlastně osvobodil, jestli Ivani nebo Tomíci...(17.3.2009)

  • Cheeter
    **

    Po válečná stránce se mi film líbil. Co už bylo horší, tak to, že pomalu v každé scéně je z něj cítit nastupující režim. Takhle to vypadalo, že všechno, co proběhlo řídila KSČ, což určitě pravda nebyla. Je jen škoda, že film také nedrží předlohy, závěr by byl asi pak lepší.(9.8.2016)

  • Splasher
    ***

    Tak teď nevim, projdou nebo neprojdou?(10.5.2009)

  • -Josh-
    odpad!

    Naivní propaganda a rudě zabarvený škvár... škoda, ty efekty byly výborné.(3.2.2010)

  • campix
    ***

    Vávra je znám, že si velmi často jako téma svých filmových počinů bere knižní předlohu, ale po shlédnutí němé barikády vím, že je umí zpracovat i daleko lépe (např. Kladivo na čarodějnice, Romance pro křídlovku). Obsahově se zpracování Drdovi knížky povedlo, samozřejmě uznávám, že ne všechny povídky se vešli a leccos se muselo změnit, ale jako celek působí Němá barikáda kompaktně a spoustu z Drdových povídek zde poznáte. Zaujali mě také známý herci v menších rolích (Marvan, Bek).(29.5.2012)

  • dr.fish
    ****

    Mladá socialistická republika potřebovala nové hrdiny. Ti, jež padli na barikádách se jimi stali. Začátek filmu by neměl odradit, neboť nám museli tvůrci vysvětlit děj, abychom to třeba nějak špatně nepochopili. Vše se dělo hlavně pro slávu strany a lidu. Poté začíná příběh vcelku lidský, občas proložený nějakou agitační větičkou. Skvěle ilustruje atmosféru poúnorových let. Jinak je to ovšem velkofilm jak má být. Jsem rád, že máme něco takového natočené, abychom na své padlé hrdiny nezapomněli. Zasloužili by si ale nějaký nový objektivnější pohled na věc. Bohužel se jim dnes už asi nikdo věnovat nebude...70%(10.6.2012)

  • farmnf
    ***

    Po stránce režie a napětí velice slušně provedeno. Že je to agitka, netřeba poznamenávat, každý to ví a bylo to školní povinné kino. Vyznění celého filmu je: Parta dezorganizovaných idiotů brání Prahu. Dělají neskutečné vojenské blbiny a pak jsou z nich hrdinové ale povětšině mrtví. Takže babo raď , jak tenhle film hodnotit.(25.2.2010)

  • tomtomtoma
    **

    Pro mě je to hodně tendenční dílo, které vykládá věci po svém a považuji to za oslavu pokrytectví a cynismu. Za jedinou kladnou věc považuji pouze krásné vyobrazení strachu, ať už všeobecného, nebo plynoucího ze situace. Němci jsou tu vyobrazeni jako neskutečné zrůdy, Češi na tom nebyli lépe, navíc válka není souboj gentlemanů, ale džungle, kde platí zákon silnějšího nebo lstivějšího, či zákeřnějšího. Navíc se Němci snažili utéci z dosahu sovětského, nejkrutějšího vojska vůbec, jejichž vojáci na osvobozovaných území znásilňovali všechno, a dostat se do celkem pohodového vlivu americké armády. Je tu zmiňováno, že Američanům se do Prahy nechce. Oni chtěli, dokonce byl původní plán, že se americká a sovětská armáda setkají na řekách Laba a Vltava, ale pak začali Sověti lobovat a čáru o nutný kus posunuli. Dokonce z Prahy byla vyslána delegace k Američanům, kteří byli dvě hodiny od Prahy, ale z důvodu komunistických mocenských choutek nemohli. Přijde mi pokrytecké, že Češi nesáhli k žádnému odporu už předtím, ale až poté, co byla druhá světová válka jen dohrávána, pak vypuklo obrovské hrdinství všech, kteří šli celou dobu s proudem, je to strašné pokřivení povahy českého národa, které rádo kolaboruje a přizpůsobuje se a až když je skoro po všem, všichni začnou křičet a nevídaným způsobem se mstít. Je to ztráta soudnosti. Notabene podle filmu, který vyobrazuje komunisty jako neskutečné hrdiny, jsem nabyl dojme, že oni měli všechno špatně připraveno a jen se těšili na příjezd rudé armády, aby mohlo být vyzdvihováno nesmírné hrdinství komunistického odboje za pražského povstání. Z postav, které mě uvízli natrvalo v paměti: polská velká bojovnice Halina (Barbara Drapiňská), která na smrt vyhladovělá byla pořád neustále v akci, u všeho a předváděla pouze hrdinské činy, strážník Brůček (jakou jinou roli mohl mít v komunismu Jaroslav Marvan), pro kterého platilo kam vítr, tam plášť, velcí komunisté a neohrožení bojovníci Hošek (Jaroslav Průcha) a Kroupa (Vladimír Šmeral), trochu naivní četař (Robert Vrchota), vzteklý uhlíř na barikádách (Jiří Plachý), mladík Pepík Hošek (Antonín Šůra), který chtěl být hrdinou, ale měl obrovský strach, Kouba (Vítězskav Boček), který strachy utekl z barikády, ale to ho nezachránilo, ale dostalo do prekérní situace a pekař Lojzík (Vladimír Hlavatý), který se schovával mezi nejtenčími stromky a tu kulku pro něj určenou zastavil chleba. Film, který mě zhnusil svojí komunistickou propagandou skvělých a hrdiných komunistických bojovníků, jako jediných statečných ochránců Prahy, překrucováním skutečností. Film u kterého pouze ocením strach dotyčných, i když někteří ho neměli, neboť to byli komunističtí superlidé.(9.3.2010)

  • C0r0ner
    ***

    Předlohu jsem samozřejmě nečetl, ale Drda prý psal svoje díla stylem černá/bílá. Na Němé barikádě to bylo jasně vidět, takže aspoň z tohohle pohledu dobrá práce. Film jako takový je ale strašně nudný, což je pro mě obrovské překvapení, protože se jedná o tak nosnou látku. Škoda. 60%(12.8.2016)

  • Krysa SPK
    **

    Film má atmosféru a místy dokáže opravdu sugestivně působit na diváka. Bohužel bolševik se na konečné podobě filmu bolestně podepsal :-((15.11.2006)

  • sator
    **

    Vávra a špatný až běda... Šmrcnuto neorealismem?(19.2.2017)

  • SG-1
    ****

    Ten ukradenej kožich by tu mohla nechat. Stejně jim bude horko i bez kožichu." -paní domácí-(20.9.2012)

  • Sociopath
    **

    Takmer dvojhodinová nuda podľa slabšej poviedky Jana Drdu. Ak by malo byť niečo skutočne sfilmované, tak je to jeho Tretí fronta. Jediná scéna, na ktorú som sa skutočne tešil bola tá, kde vojak, ktorý už predtým bránil Maurom v dobytí Madridu píše na barikádu kriedou slová No pasaran. Tešil som sa zbytočne, ešte aj tam spravili hrúbku (dva "s")... Mimo Marvana úplne zbytočný film. Tak ako celé Pražské povstanie.(23.11.2013)

  • klúčik
    ***

    Film Nemá barikáda je výpravný film. Zaujali ma hlavne masové scény, ktoré dú natočené až reportážne. Na rok vzniku veľmi dobré. Druhá vec , ako to dnes vidíme a cítime. Doba bola hnusná a obyčajní ľudia sa vzopreli, sú tam aj zbabelci a aj podctivci, ako všade a ako vždy. Film sa točil v roku 1947/48 tak je jasné, že sa musela spomínať strana , ako ten kto to viedol. Ale ako to bolo naozaj???? Z hercov sa mi páčila B.Drapinská, M.Vášová, V.Šmeral, J.Plachý. Film hodnotím na 65%.(26.9.2005)

  • brooklyn73
    ***

    Herecke vykony jsou na urovni, zaslouzi absolutorium. Z filmu neni velmi citit silnejsi bolsevicky, komunisticky ci rudoarmejsky vliv-zapach, presto vsak v nekterych usecich-castech filmu zacpi a to tak ze mi degraduje celkovy dojem.Tri hvezdy vsak dam.Nektere sceny jsou natoceny velmi pusobive a mohou zanechat silny dojem.(18.5.2008)

  • ryba443
    ****

    Vcelku povedený film, scénář i herecké výkony na slušné úrovni. Ohledně narážek na propagandistický obsah bych řekl, že taková už byla doba a film jí zachycuje vcelku věrně (samozřejmě by se něco našlo, přinejmenším vlasovci), ať už se nám to líbí nebo ne. Velké plus filmu je samozřejmě použití věrné techniky, tedy opravdových německých tanků Pzkpfw IV. Mimochodem, víte že na mostě odpálený panzerfaust proti Pzkpfw IV byl skutečný a tank byl skutečně zničen? Pár let po válce, kdy byl film natočen, se tu německé obrněné techniky nacházelo hodně a nebyl to problém, pro dnešní filmaře by to byl trochu luxus, originální Pzkpfw IV v dobrém stavu má dnes obtížně vyčíslitelnou historickou hodnotu a cenu v řádu desítek milionů :) Nicméně tank by byl tehdy do hutí odeslán tak jako tak, stejně jako desítky jiných, takže nemá cenu truchlit a nezbývá než jen si trochu trpce vychutnat neopakovatelné a velmi realistické filmové záběry hořící Pzkpfw IV, srovnatelné pouze s dokumentárními záběry z války.(18.9.2010)

  • vitekpe
    *****

    Nema barikada je klasika v podani Drdovy knizky, a film ten se povedl taky na vybornou. Prvni slzu jsem uronil hned na zacatku, kdyz nestastne zastreli puvabnou Andulku (Vlasta Vlasakova). Potesila tez skvela Vasova, ale i hlavni zena, polka Barbara Drapińska. Bezvadny film o odporu prazanu, o obycejnych lidech...Marvan jako prvorepublikovy zkuseny cetnik je paradni a zamyslenihodnou figurou. Krasne udelany film.(30.1.2015)

  • black_adder
    ****

    Nemůžu si pomoct, ale scéna, kdy v rozhlase čtou jména popravených studentů mě vždycky strašně vezme...(2.10.2003)

  • wosho
    ****

    Když si odmyslíme onen propagandystický nádech,zustane nám solidně natočené válečné drama z doby,ze které nám zbyla Tanková brigáda,Akce B......(8.2.2007)

  • Ironfood
    ****

    Parádní válečný film, kterému nechybí napětí, akce ani dobré herecké výkony. Do paměti se hodně vryje Polka Barbara Drapińska, která se po svém osvobození z transportu s vervou pustí do likvidace nacistů. Zdatně ji sekundují rada Vacátko a Boblig z Edelstadtu. Co se týče komunistické propagandy, je tu dle mého názoru v celkem omezené míře. Hlavním problémem filmu je konec, ve kterém se namísto vyvrcholení osudů jednotlivých postav dost násilně přeskočí na záběry vítání Rudé armády.(16.10.2017)

  • LBsmoke

    ťuk ťuk "všichni k mostu stavíme tam barikády!" omfg(1.5.2012)

  • Haniczka
    **

    Jistě důležitý film o důležité události, já si z něj bohužel pamatuju jen zmatené přebíhání přes koleje v Bubnech nebo kde se to odehrávalo. Most barikádníků ale používám a vím, co to znamená.(5.11.2019)

  • troxor
    ***

    No, bylo to takové hřmotné a a rozmáchlé, ale daleko méně soudružské, než jsem očekával (dokonce se tu daleko častěji říká bratře než soudruhu, což jsem vzhledem k roku vzniku nečekal...) Je vidět, že i u nás v Čechách lze natočit velkofilm, a to i obstojný, zvláště, pokud peníze svěříte našemu (všemi režimy ověřenému) specialistovi na tento žánr...(15.5.2009)

  • TomasKotlant
    ****

    Dobře natočený film s rozsáhlým komparzem a výbornými herci, který dokáže nejednomu posílit národní hrdost. Vše působí věrohodně. Polka je postavou, která působí možná až příliš hrdinsky, ale dobře tmelí celý děj. *** Ve zkratce: Ministr policie zakazuje ničit německé nápisy. Ministr policie... Bum prásk. Postavíme na mostě barikádu. Bum prásk. Bum prásk. Němci ustupují!(6.3.2011)

  • bolan
    ****

    I přestože vím, že je zde něco historicky a všetšina ideologicky špatně, nemůžu dát jinak než palec nahoru. Stará dobrá česká práce.(9.1.2013)

  • zdeny99
    *****

    Němá barikáda na mě působí jako klenot mezi starými čsl. filmy, a to i přesto že je do ní i lehce vnesena komunistická propaganda, kdy se z rádia v závěru filmu ozve: "Naše revoluce je revoluce pracujícího lidu." A především hned v úvodu filmu, poté kdy bylo vysvětleno, že Berlín již padl, vůdce zemřel, Německo prohrálo válku, a tak chce alespoň zničit Prahu a že Němci chtějí uprchnout. "Vedení KSČ organizovalo aktivní odpor na obranu závodů, které nesměly být zničeny ustupujícími nacisty. Dělnické čety zajišťovaly své podniky. " To je ale tak vše, co bych tomuto filmu vytkl. Naopak mě velice překvapil. Úvod obsahuje autentické záběry z konce 2. světové války, a to především z dobytého Berlína. V závěru jsou zase autentické záběry příjezdu Rudé armády do Prahy. Těchto záběrů si dnes važme. Stejně tak toho, že můžeme vidět, jak vypadala Praha těsně po válce, kdy Vávra natáčel tento film. Právě díky těm záběrům na starou Prahu, tehdejší ulice, lampy a rozbořené domy neodtrhne divák oči od filmu. Takovouhle Prahu už neznáme, jak vypadala staře, hnusně, ošuntěle... Druhým lákavým bodem filmu jsou samotné boje. Tohle je pořádný válečný film z tehdejší doby, a především z Prahy. Podle mě je lepší i než ULOUPENÁ HRANICE ze Sudet, která je o dva roky mladší. Praha je plná barikád, civilistů s puškami, kulomety, pancéřovými děly a proti nim jedou německé tanky. Zaujme i prchání německých civilistů či sundávání německých nápisů z obchodů a z ulic. Vávrovi se povedl v roce 1949 natočit opravdu povedený válečný film z pražských ulic. Bohužel dnes již film neznámý, možná i odsunutý právě tou dobou, kdy vznikl. [1723. hodnocení, 83. komentář, 68%](17.10.2019)

  • Kolssteyn
    ***

    Velice dobrá trojka***, nebýt těch občasných zdlouhavých pasáží. Myslím, že dost autentické, čekal jsem propagandu, ale na ní bylo nejspíš ještě brzy. :)(8.3.2009)

  • Hapretor
    ****

    Hrůza, která se stala. Krása se na to dívat. Myslím jako film - jako celek. Atmosféricky velmi podmanivé. Numero uno v českých válečných filmech.(4.10.2013)

  • Warlukyn
    ***

    kdyby byl z herců alespoň trochu cítit strach, ale totálka los pohodos....střílí někdo někde z baráku po nás nevadí to přeběhnem, to projdem i se smichem na rtech.....(11.11.2014)

  • Kakho-oto
    ****

    Na dobu svého vzniku bezpochyby kvalitní film, který je dobré shlédnout i dnes. Ta troška komunistické ideologie je pro mě lehce zkousnutelná. K tématice pražského povstání se Vávra vrátil za normalizace v barevném filmu Osvobození Prahy, který za černobílou Němou barikádou výrazně zaostává. K silným scénám patří odhalení nacistického lékaře - snipera, osvobození dobytčáku s koncentráčníky, zničení německého tanku prostřednictvím Panzerfaustu v ruce mladého povstalce a také obsazení barikády dobrovolníky v závěru filmu. Jeden z řady kvalitních českých filmů situovaných do doby druhé světové války. Jeden z nejlepších Vávrových filmů - alespoň z mého pohledu.(1.3.2009)

  • Kragujevac
    ****

    Celkem pěkná pocta, ačkoliv mírně přitažená za vlasy ( s příchutí propagandy), těm co bojovali a umírali na barikádách za Československo. Celkem se mi tato adaptace od Jana Drdry líbila. Velmi mě zaujalo propojení Drdových povídek, jako menších epizod. Herecké výkony byly kvalitní hlavně Jaroslav Marvan v roli četníka je nezapomenutelný. Jediné co mi vyloženě vadilo, byla chvílemi roztřesenost kamery. Přestřelky a akce byly na tu dobu velmi dobře udělané. Za mě příjemné 4*.(10.4.2013)

  • Chip89
    ***

    Dílo protkané ruskou propagandou, V tomto případě ji i docela chápu, přece jen oni nás přijeli osvobodit a my doufali v lepší zítřky. Plus to, že z počátku jejich ideologie nebyl úplně od věci a my nemohli čekat jak se to zvrhne.... Co se týče filmu .... Nevím, možná kdybych nečetla knížku budu nadšenější, takhle jsem zklamaná. U filmu jsem byla roztěkaná, žádný hlavní hrdina nedokázal upoutat moji pozornost. Prostě od takového snímku jsem čekala mnohem víc. Za mě je to pouhé dvě a půl hvězdy a to hlavně díky panu Marvanovi...(14.1.2014)

  • Abdul
    ****

    Jakkoli nezaujatým okem diváka velmi koukatelný film, který mne svým komorním stylem rámování a výpravy v kontrastu kombinace velkolepého dojmu a neméně nemalé síly vyprávění samotného s přimhouřením oka připomíná mnohem pozdější Spielbergovo „Saving private Ryan“. Oba snímky jsou navíc velmi citelně poplatné době a místu vzniku a oba nemají vyloženě ústředního hrdinu. Vávra sice s nonšalancí z příběhu vypustil příjezd Vlasovců a celý jej ochudil o více, než jen prosovětský pohled na situaci, nicméně jeho takřka dokumentární styl za přispění dobré formy většiny zúčastněných herců a pečlivě vykalkulované gradace má na to, vyhrávat napříč různými generacemi diváků.(27.2.2005)

  • zona
    *****

    Jeden z nejlepších domácích filmů s tematikou pražského povstání května 1945. Jeho náboj ani po letech nevyprchal.(2.3.2009)

  • polonius
    ****

    Přes množství ideologického balastu, který se mi tu jeví trochu jako úlitba celkovému výsledku, je třeba uznat nesporné kvality tohohle filmu. Neuvěřitelná kamera jen podtrhuje dramatičnost davových scén, které jsou místy dost sugestivní. Je to působivé i po těch letech.(10.5.2010)

  • Lobotommy
    ****

    Vávra je skvělej režizér. Tomu bylo, co tak koukám, vlastně putna, co točí, hlavně aby točil. No skoro co dílo, to perla. Tenhle film není výjimka. ___ Praha těsně před osvobozením (Měli by tam být Vlasovci, ale to se asi Vávrovi nepovedlo protlačit. Je vůbec nějaký film o Vlasovcích? Ale je sekáč že tam dostal aspoň americký vlajky.), poslední nájezd nácků a je potřeba se ubránit. Čekal jsem nějakou tu ideologickou masáž, no a nic zvláštního. Ba naopak, spousta napětí, pěkná nebezpečná Polka a vítězství svobodného ozbrojeného lidu, který nechce, aby cokoliv vyletělo do lufta. Víc než dobrý.(16.6.2012)

  • Inozuka
    ***

    Pamatujete jak v Tarantinově Jackie Brownové koukají Robert De Niro a Samuel Lee Jackson v telce na pořad Chicks and guns? Tak bývalá polská vězeňkyně Halyna (Barbara Drapinska) s MP40 v ruce by tam měla mít čestné místo. Když kosí nácky Schmeisserem je po čertech sexy. Marie Vášová s puškou Vz. 24 sice také není k zahození, ale na Halynu nemá... Němá barikáda je jeden s těch lepších českých válečných filmů, škoda jen že je dost zaneřáděný bolševickou propagandou. Ta ho také v mých očích stojí dvě hvězdy, protože je to fakt síla. I když ve srovnání s pozdějším Osvobozením Prahy je to ještě čajíček. Jinak je film technicky a herecky parádní, čištění ulic, boje na barikádách a útok PzKpfw IV jsou precizně natočené. Rozhodně stojí čas od času za reprízu.(23.2.2014)

  • create
    ****

    Konečně chápu pojem "němá barikáda"... :)(13.5.2014)

  • Marat
    ****

    Jan Drda a jeho skvělá povídka. I když kniha je mnohem lepší, myslím, že film se povedl(8.1.2007)

  • Hoonza
    **

    2 hvězdičky za ty pravé Panzery 4, které jsou ve filmu(24.3.2007)

  • Předseda
    ****

    Ani povinná četba, ani několik povinných projekcí mne neodradilo.(28.6.2006)

  • honzic
    ***

    Opět průměr mezi Vávrovými filmy, není špatný, postavy pouze průměrně prokreslené, důraz je kladen na dějový popis a vykreslení doby, leč ne zcela povedeně a důvěryhodně, i když lepší než dnešní filmy. Na svoji dobu jistě dobrý počin, patosu komunismu je tam naštěstí přiměřeně. Hodnocení: 60 %(17.10.2010)

  • martins
    ***

    Solidní průměr bohužel. Film, kdyby vznikl o rok dříve, určitě by byl natočen trochu jinak. Ale v době po únoru 48, prostě jinak natočen býti nemohl. Západní odboj je zde ještě zmíňen, ale jaksi na okraji, v pozadi, v hlavní úloze je ten komunistický a samozřejmě rudá armáda. Plejáda komunistických herců v čele s Jaroslavem Průchou, Marvanen, Šmeralem nebo Švorcem, dokresluje atmosféru těsně po únoru, která v kinematografii nastala.(23.12.2013)

  • Ozzy2
    odpad!

    Co se týče námětu,ideologie,historických kravin a úplného převrácení faktů,za to dávám odpad.(11.11.2014)

  • Jehan
    ***

    No dobře. Vávra uměl udělat film jak se zrovna v dané době chtělo a potřebovalo. Řemeslně mu zde nic moc nelze vytknout. Vávra ovšem zdatně manipuluje a překrucuje, neboť byl nejen zdatným režisérem, ale i zdatným oportunistou. Homola by byl v reálu lynčován. Nikterak tím nechci zpochybňovat režisérovy schopnosti a bagatelisovat oběti pražského povstání. Ten film má hlavu a patu, na rozdíl od slátanin ze 70. let, na které nás nahnali místo školy (Osvobození Prahy, např.). A jeden detail: jeden z nejmužnějších a nejkrásnějších českých herců Robert Vrchota zde má jednu z posledních šancí si zahrát sympatického kladného (a věru uvěřitelně heroického) hrdinu, než se pak rozpustil v roličkách záporáků, šantalů, přicmrdávačů a šejdířů komoušské kinematografie.(7.4.2015)

  • pl4nt
    ***

    Zcela jistě to tak nemělo vyznít (už jenom z námětu filmu), ale prostě když jsme se na to dívali ve škole, tak starej Hošek působil skutečně komicky, ale jak říkám, bylo to ovlivněné prostředím :) Jinak celkem povedenej film vzhledem k době natočení(15.8.2008)

  • haack
    ***

    Lehce nadprůměrný válečný (poválečný) film, který dokumentuje dobu, ale myslím si, že by si tato historická událost zasloužila lepší a věrohodnější filmové zpracování, které se bude odehrávat nejlépe na autentických místech, což už by dnes šlo asi jen digitálně, protože Praha se hodně změnila (hlavně okraje, kde probíhaly boje na barikádách)... Mrzí trochu utahané tempo a některé střihy, které působí vytrženě a nesouvisle. Každopádně důležitý snímek, ze kterého se dá do budoucna vycházet... Věřím, že ještě něco vznikne a doufám, že brzy... 6/10(24.3.2018)

  • karlos-rio
    ***

    bohužel nemohu hodnotit lépe, i když by si to film zasloužil, prostě mi hodně vadí komunistická propaganda,(4.2.2010)

  • Scaevola
    ***

    Až nečekaně snesitelný válečný film reagující relativně aktuálně na dobové dění a vyjadřující tehdejší většinový úhel pohledu. Archetypální postavičky ("polepšený" prvorebublikový policista, hrdinní mladíci, vězeňkyně z transportu...) bojují proti zcela démonizovaným Němcům a odsuzují netřídní chování a zbabělost.(2.1.2012)

  • BLStryker
    ****

    I po tak dlouhé době od vzniku stále koukatelný a napínavý snímek, což už samo o sobě vypovídá o kvalitě. Ty různé prokomunistické plky typu: "Proč ty američani nejdou? - Protože se jim asi nechce. - A kde jsou teda rusové? - V Berlíně... a na Moravě. Museji se rvát vo každej kilometr" tvůrcům odpouštím, asi to bez nich tenkrát už nešlo. Z poslední (hodně dávné) projekce jsem si pamatoval už jen kluka s pancéřovkou a tak mě překvapila šíře záběru celého filmu. Tedy ne pouhé soustředění se na barikády, ale další drobné epizody typu přepadení nádraží, hledání odstřelovače atd. I přesto vše působí kompaktně, bez hluchých míst, technicky zvládnuté - natáčení měl na starosti evidentně nějaký zkušený režisér ;-) K hereckým výkonům nemám výhrady, v malé roli nelítostného esesáka mě pobavil Radovan Lukavský. Myslím si, že Němá barikáda je stále jedno z našich nejlepších válečných dramat.(21.1.2012)

  • SNCF
    ****

    Je ideologie a ideologie... Zde je pouze živelné nadšení lidí, kteří 6 let žili pod "ochranou" Němců. Povedený popis květnových dnů roku 1945.(22.2.2012)

  • Xmarc
    ***

    Trošku propagandistické, ale na tu dobu slušně natočené.(14.10.2018)

  • corax8
    ***

    Čilá agitka, která převrací skutečnost jak se dá. Je jenom z podivem, že to bylo natočený tři roky po váslece a lidi si ještě museli pamatovat na skutečný stav. Tak by mne zajímalo, jak to přijal tehdejší lid. Jinak se na České poměry jedná celkem o velkofilm. Ale přijde mi trochu zbrkle natočený.(1.4.2009)

  • Accacia
    ****

    Vždy si kladu otázku, zda by se dnes národ tak svorně radoval, jak je to tady ukázáno... Zajímavé: - oslava osvobození (mám si nechat trikolóru když vidím policajta nebo ne) - nejsmutnější je umřít pár chvil před svobodou (smrt ženy v tramvaji) - německá rodinka (doktor a jeho mamá) - most Legií v době filmu a dnes - doslova hollywoodsky krásná polská herečka Otázka: - při obraně rozhlasu se zámečník nemohl zůčastnit proto "příkaz stany je jasný" - že by tak rychle byl? Organizace strany ve zmatku? Narušující: - bratrské dělení o cigarety a soudružské kecy zvedající žaludek - líbání dorazivší dívky (proč jí jeden držel na poprsí? Proč ji vlastně líbali?) - patetické kecy o revoluci pracujícího lidu … A rudá armáda přijela jako princ na bílém koni (a přitom nevěděli kde jsou a že teče voda z kohoutku...) … Aspoň jsem zjistila, co je „no pasaran“. Nicméně jakkoliv, jsem ráda, že ať už „po soudružsku " nebo jinak jsem svobodu nemusela vybojovávat já s nimi. Jen proto, že je to ukázka historie dávám 4*.(16.2.2012)

  • Kosir
    *****

    Člověk by neměl podléhat jakékoli ideologi a falešnému patosu, ale na druhé straně by neměl odmítat to, co ho v konkrétní době učinilo na chvíli šťastným a trochu mu vymylo mozek. Taková už byla doba, ať si vzpomeneme na kterékoli období života. Když je řeč o "Němé barikádě," tak pro mě to jde ruku v ruce se "Vzpourou hraček." Taková už to byla doba. Něco jako doba OF po roce 1989.(2.1.2014)

  • Dinbu
    ***

    Film je už bohužel hodně ovlivněn komunistickou propagandou. Jinak vyprávěný děj má spád. Je zajímavé vidět dobové exteriéry Prahy. Jo a Marvane, dělaly se všelijaké blbosti.(26.12.2017)