Silent Barricade
Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HuňkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Jaroslav Průcha, Barbara Drapińska, Jaroslav Marvan, Vladimír Šmeral, Marie Vášová, Jiří Plachý st., Robert Vrchota, Jaromír Spal, Jaroslav Zrotal (více)Obsahy(1)
Drama z památných květnových dnů roku 1945 líčené na pozadí příběhů několika holešovických občanů. Tito občané se aktivně zapojili do posledních bojů II. světové války v Praze. Zorganizovali odpor proti tankové divizi blížící se k Praze - vybudovali barikády na Trojském mostě. Německá vojska se snaží urychleně opustit město, a to si rychle přivyká pocitu divize, která se chystá k poslednímu zoufalému úderu. Obrana stála velké úsilí... Film věnovaný hrdinům Pražského povstání 1945. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Co se týče námětu,ideologie,historických kravin a úplného převrácení faktů,za to dávám odpad. ()
Praha má být zničena. Ale podzemní vedení komunistické strany energicky organizovalo aktivní odpor. Po hodině přiběhne soudruh s dalším rozumem: „Vedení strany ví co dělá.“ To je, co se týče KSČ, vše. Jejich kolegové z jiné propagandistické mašinérie rozhlasu volají za chvíli o pomoc: Češi pojte si k rozhlasu pro kulku. Němci nesmí dostat rozhlas! Češi nechtějí poslouchat jódlování a prolhanou propagandu v lámané česko-němčině, ale mají rádi vymývání mozků spisovnou češtinou bez přízvuku!! I Marvan říká: „Lžou jako psi.“ A náklaďákem rovnou k hlavní baště SS. Na co s sebou nosí Šůra stále ten francouzák. On chce Němcům spravovat tanky? Všichni muži povinně stavět barikády. Kdo nechce, dostane kulku jako dezertér. Polka z koncentráku leží na kanapi, smrt na jazyku: „Hlavně jí nedávej žádnej tuk, dyžtak trochu cukru.“ Za půl hodiny už staví barikády. Zednářská symbolika: Marvan a jeho skrytá ruka jak pěst na oko. Nejlepší hláška: Hurá, teď si to s Němci rozdáme. ()
Celkem pěkná pocta, ačkoliv mírně přitažená za vlasy ( s příchutí propagandy), těm co bojovali a umírali na barikádách za Československo. Celkem se mi tato adaptace od Jana Drdry líbila. Velmi mě zaujalo propojení Drdových povídek, jako menších epizod. Herecké výkony byly kvalitní hlavně Jaroslav Marvan v roli četníka je nezapomenutelný. Jediné co mi vyloženě vadilo, byla chvílemi roztřesenost kamery. Přestřelky a akce byly na tu dobu velmi dobře udělané. Za mě příjemné 4*. ()
Dílo protkané ruskou propagandou, V tomto případě ji i docela chápu, přece jen oni nás přijeli osvobodit a my doufali v lepší zítřky. Plus to, že z počátku jejich ideologie nebyl úplně od věci a my nemohli čekat jak se to zvrhne.... Co se týče filmu .... Nevím, možná kdybych nečetla knížku budu nadšenější, takhle jsem zklamaná. U filmu jsem byla roztěkaná, žádný hlavní hrdina nedokázal upoutat moji pozornost. Prostě od takového snímku jsem čekala mnohem víc. Za mě je to pouhé dvě a půl hvězdy a to hlavně díky panu Marvanovi... ()
Pamatujete jak v Tarantinově Jackie Brownové koukají Robert De Niro a Samuel Lee Jackson v telce na pořad Chicks and guns? Tak bývalá polská vězeňkyně Halyna (Barbara Drapinska) s MP40 v ruce by tam měla mít čestné místo. Když kosí nácky Schmeisserem je po čertech sexy. Marie Vášová s puškou Vz. 24 sice také není k zahození, ale na Halynu nemá... Němá barikáda je jeden s těch lepších českých válečných filmů, škoda jen že je dost zaneřáděný bolševickou propagandou. Ta ho také v mých očích stojí dvě hvězdy, protože je to fakt síla. I když ve srovnání s pozdějším Osvobozením Prahy je to ještě čajíček. Jinak je film technicky a herecky parádní, čištění ulic, boje na barikádách a útok PzKpfw IV jsou precizně natočené. Rozhodně stojí čas od času za reprízu. ()
Jakkoli nezaujatým okem diváka velmi koukatelný film, který mne svým komorním stylem rámování a výpravy v kontrastu kombinace velkolepého dojmu a neméně nemalé síly vyprávění samotného s přimhouřením oka připomíná mnohem pozdější Spielbergovo „Saving private Ryan“. Oba snímky jsou navíc velmi citelně poplatné době a místu vzniku a oba nemají vyloženě ústředního hrdinu. Vávra sice s nonšalancí z příběhu vypustil příjezd Vlasovců a celý jej ochudil o více, než jen prosovětský pohled na situaci, nicméně jeho takřka dokumentární styl za přispění dobré formy většiny zúčastněných herců a pečlivě vykalkulované gradace má na to, vyhrávat napříč různými generacemi diváků. ()
Jeden z nejlepších domácích filmů s tematikou pražského povstání května 1945. Jeho náboj ani po letech nevyprchal. ()
Přes množství ideologického balastu, který se mi tu jeví trochu jako úlitba celkovému výsledku, je třeba uznat nesporné kvality tohohle filmu. Neuvěřitelná kamera jen podtrhuje dramatičnost davových scén, které jsou místy dost sugestivní. Je to působivé i po těch letech. ()
Vávra je skvělej režizér. Tomu bylo, co tak koukám, vlastně putna, co točí, hlavně aby točil. No skoro co dílo, to perla. Tenhle film není výjimka. ___ Praha těsně před osvobozením (Měli by tam být Vlasovci, ale to se asi Vávrovi nepovedlo protlačit. Je vůbec nějaký film o Vlasovcích? Ale je sekáč že tam dostal aspoň americký vlajky.), poslední nájezd nácků a je potřeba se ubránit. Čekal jsem nějakou tu ideologickou masáž, no a nic zvláštního. Ba naopak, spousta napětí, pěkná nebezpečná Polka a vítězství svobodného ozbrojeného lidu, který nechce, aby cokoliv vyletělo do lufta. Víc než dobrý. ()
Konečně chápu pojem "němá barikáda"... :) ()
Jan Drda a jeho skvělá povídka. I když kniha je mnohem lepší, myslím, že film se povedl ()
2 hvězdičky za ty pravé Panzery 4, které jsou ve filmu ()
No dobře. Vávra uměl udělat film jak se zrovna v dané době chtělo a potřebovalo. Řemeslně mu zde nic moc nelze vytknout. Vávra ovšem zdatně manipuluje a překrucuje, neboť byl nejen zdatným režisérem, ale i zdatným oportunistou. Homola by byl v reálu lynčován. Nikterak tím nechci zpochybňovat režisérovy schopnosti a bagatelisovat oběti pražského povstání. Ten film má hlavu a patu, na rozdíl od slátanin ze 70. let, na které nás nahnali místo školy (Osvobození Prahy, např.). A jeden detail: jeden z nejmužnějších a nejkrásnějších českých herců Robert Vrchota zde má jednu z posledních šancí si zahrát sympatického kladného (a věru uvěřitelně heroického) hrdinu, než se pak rozpustil v roličkách záporáků, šantalů, přicmrdávačů a šejdířů komoušské kinematografie. ()
Klasika československého filmu. Výborné obsazení, velmi dobrá výprava. Mnohdy je to příliš afektované, ale to k tomu asi patří. Hodně nadprůměrný snímek. *** A PŮL ()
Němá barikáda je v první řadě oslava obyčejných lidí, kteří se rozhodli, že Prahu nedají. Nebyli to vojáci a mnozí z nich padli. A že museli být sakra stateční asi netřeba dodávat. Tolik k příběhu. K filmu se dá říct, že čtyři léta po konci války a rok po Vítězném únoru se podařilo natočit jen a pouze Československým filmařům opravdu válečný film se vším všudy. Nechybí technika či zásahy děl a ničení budov. Je to válečný film se vším všudy, který by svým provedením měl ambice uspět i dnes. Bohužel je samozřejmě poznamenán právě tím únorem. Ve snímku jsou sice zmíněni i Američané, ale hned je zpochybňováno, že na Ruzyň opravdu dorazili. To Sovětská armáda je už za bukem. A není to jediná část propagandy. Bez té by ale Vávra mohl točit leda tak svého syna v kolíbce. Takže si o tom můžeme myslet co chceme, ale taková byla prostě doba a ještě čtyřicet dalších let. Nejvíc to vystihuje závěr. Někdo vyvěsí vlajku Sovětského svazu a muž říká: "Za tohle se dřív fackovalo." Jaroslav Marvan pak odpovídá: "Dělaly se různé blbosti." ()
Opravdu nevím, co by dle Vávry na tomto filmu mělo být neorealistického, mně připadal jako typický dobový přechod mezi národně osvobozeneckou kinematografií a sorelou, i když je pravda, že se sem tam povedl pěkný záběr a Srnkova hudba tradičně dodala filmu dynamiku. Míra zkreslení historických událostí v jednoznačný prospěch KSČ je opravdu vysoká, nicméně na rozdíl od opravdu hrůzného a nudného Osvobození Prahy tu aspoň je cítit autentické budovatelské nadšení. Herecké výkony se fakt těžko hodnotí, protože sledujeme převážně zdlouhavé orgie špatně předstírané dělnické bodrosti v čele s Průchou v jeho nejotravnější šarži. Pozoruhodné bylo zařazení podezřele dobře vypadající polské Amazonky čerstvě opustivší Osvětim (Barbara Drapińska) mezi barikádníky. ()
Ani povinná četba, ani několik povinných projekcí mne neodradilo. ()
bohužel nemohu hodnotit lépe, i když by si to film zasloužil, prostě mi hodně vadí komunistická propaganda, ()
Opět průměr mezi Vávrovými filmy, není špatný, postavy pouze průměrně prokreslené, důraz je kladen na dějový popis a vykreslení doby, leč ne zcela povedeně a důvěryhodně, i když lepší než dnešní filmy. Na svoji dobu jistě dobrý počin, patosu komunismu je tam naštěstí přiměřeně. Hodnocení: 60 % ()
Solidní průměr bohužel. Film, kdyby vznikl o rok dříve, určitě by byl natočen trochu jinak. Ale v době po únoru 48, prostě jinak natočen býti nemohl. Západní odboj je zde ještě zmíňen, ale jaksi na okraji, v pozadi, v hlavní úloze je ten komunistický a samozřejmě rudá armáda. Plejáda komunistických herců v čele s Jaroslavem Průchou, Marvanen, Šmeralem nebo Švorcem, dokresluje atmosféru těsně po únoru, která v kinematografii nastala. ()