• Marthos
    ****

    V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana, která provedla výrazné a zásadní změny i v kinematografii. Film v dalších letech sloužil především oficiálním mocenským záměrům. Není proto divu, že tehdy vzniklo nejvíce snímků, zobrazujících tématiku II. světové války a nacistické okupace. Hlavním atributem těchto filmů je zobrazení hrdinství, jehož nositeli byli většinou obyčejní lidé se "správným" třídním původem a "správnou" politickou orientací. Jedním z prvních filmových odkazů byl snímek Otakara Vávry Němá barikáda, natočený podle námětu a scénáře Jana Drdy. Autor zde popsal skutečné události z pražského květnového povstání v boji o Trojský most. Dvouhodinový monumentální spektákl se však nevyhnul – a ani nemohl – dobově poplatným manipulacím. Už jeden z prvních záběrů prozrazuje, že podnět k povstání zavdalo »podzemní vedení KSČ«, což je čirý nesmysl (krajské ilegální vedení KSČ v Praze bylo kompletně pozatýkáno v březnu 1945). I samotné řízení povstání je ve filmu vylíčeno zkreslujícími prostředky; příslušníci čs. armády (ve filmu zastoupené majorem v podání Miloše Nedbala) vystupují jako bázliví a pesimičtí a tak jsou to vlastně komunisté (Hošek a spol.), kdo celé povstání zachraňuje. Tím zůstala zcela odsunuta skutečná historická úloha generála Kutlvašra, který měl na zdaru celého povstání značný podíl. Vrcholem této záměrné demagogie je výrok jedné z postav (Kroupa) na otázku, proč Praze nepomůže americká armáda, protože se jim prý "nechce". Tím je jasně předdefinováno, čí vojska v závěru filmu hrdinové vítají. Naopak je zde poměrně zdařile zobrazen vývojový (levicový) posun obyvatelstva během nacistické okupace. Tento posun je demonstrován na postavě četnického strážmistra Brůčka (Jaroslav Marvan), který za první republiky rozháněl komunistické demonstrace a v závěru povstání při pohledu na vlajku Sovětského svazu uznale prohlásí: "Jo, dělali jsme tenkrát pěkný blbosti. Tak mi ty pendrekářský starý časy odpusť." Komunistickou interpretaci pak podtrhuje i fakt, že film nemá ústřední dějovou postavu, hrdinou je tu prostý lid. I ten je ovšem důkladně rozdělen. Vedle neohrožených, přímých a silných jedinců (v jejich čele stojí dělník, uhlíř, komunista a četař) se nacházejí vyložení zbabělci. Zcela výjimečné postavení v celém filmu zaujímá polská dívka Halina (Barbara Drapińska), osvobozená krátce předtím z koncentračního tábora, přesto v obdivuhodné psychické i fyzické síle. I přes zmíněné výtky, v celkovém pohledu na dílo ovšem nezbytně nutné, patří Vávrova a vlastně i Drdova BARIKÁDA k nejpůsobivějším snímkům s tématikou okupace. Stále je to ovšem film, který by si zasloužil hlubší historický rozbor. Otakar Vávra se pak k událostem pražského povstání vrátil ještě jednou o několik let později v třetí části volné trilogie s názvem Osvobození Prahy.(5.3.2009)

  • ryba443
    ****

    Vcelku povedený film, scénář i herecké výkony na slušné úrovni. Ohledně narážek na propagandistický obsah bych řekl, že taková už byla doba a film jí zachycuje vcelku věrně (samozřejmě by se něco našlo, přinejmenším vlasovci), ať už se nám to líbí nebo ne. Velké plus filmu je samozřejmě použití věrné techniky, tedy opravdových německých tanků Pzkpfw IV. Mimochodem, víte že na mostě odpálený panzerfaust proti Pzkpfw IV byl skutečný a tank byl skutečně zničen? Pár let po válce, kdy byl film natočen, se tu německé obrněné techniky nacházelo hodně a nebyl to problém, pro dnešní filmaře by to byl trochu luxus, originální Pzkpfw IV v dobrém stavu má dnes obtížně vyčíslitelnou historickou hodnotu a cenu v řádu desítek milionů :) Nicméně tank by byl tehdy do hutí odeslán tak jako tak, stejně jako desítky jiných, takže nemá cenu truchlit a nezbývá než jen si trochu trpce vychutnat neopakovatelné a velmi realistické filmové záběry hořící Pzkpfw IV, srovnatelné pouze s dokumentárními záběry z války.(18.9.2010)

  • Willy Kufalt
    ****

    Poslední dny 2.světové války v Čechách. Nejrůznějších zpracování na tohle téma je v čs.kinematografie až nadmíru, zde poprvé pod režijní taktovkou Otakara Vávry. Každé zpracování přineslo jiný pohled, proto je docela škoda, že řada těchto filmů (Zbraně pro Prahu, Byl jednou jeden dům, Svítalo celou noc,...) má takřka stejné poslední minuty - záběry na vítězné sovětské tanky - bez jakéhokoliv pokračování v příběhu alespoň na pár minut dál (další proměny postav a vztahů po válce nebo třeba i uklízení barikád z ulic,...). Nicméně Vávrův film mi sedl, protože nabízí strhující rekonstrukci jedné z bitev Pražského povstání na pozadí osudů postav z lidu, mírně i s psychologickým obsáhnutím prožití některých hrdinů a opravdu jen s nutným minimem politiky. Vedle hereckých výkonů Jaroslava Průchy, Marvana a dalších jsou nezapomenutelné i takové momenty stavění barikád z převracených tramvají nebo napínavé hledání zločince po celém baráku schovaného uvnitř jedné ze skříni. Navíc Němá barikáda zůstává jedním z cenných filmů tohoto žánru také pro autenticitu dobových reálií: v roce 1949 snad ještě ani nešlo o historické téma, vzhled městských ulic se moc nezměnil a všichni měli zážitky z onech událostí čerstvě v hlavě. (75%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948)(11.9.2017)

  • blackrain
    ****

    Více než slušná památka na květnové události, i když už zavání propagandou. Nechala jsem se vtáhnout do bojů na barikádě. Zapříčinil to i fakt, že film na mě působil téměř autenticky. Od herečky Marie Vášové jsem ani jinou než tragickou roli nečekala. Vzala zbraň do ruky. Vyšla ven. Padl výstřel a ona se skácela k zemi.(2.1.2010)

  • MontyBrogan
    ***

    Protivojnové filmy majú byť o tom, že vojna je zlá a bodka. Nieže ďalší režim bude super a čaká sa len na záchranu jeho zástupcov. Jediný podstatný režim má byť pre ľudí v ohrození života mier. Dobre, Červená armáda asi v tejto situácii pomohla a nikto nemohol vedieť, ako sa to neskôr zvrtne. Ale kto by kurva počas boja o život myslel na to, že keď sa zbaví nacistov, bude môcť byť členom pracujúceho ľudu? Keď sa zbavím nacistov, ktorí sú doslova na druhej strane provizórnej barikády, tak prežijem. Kto rozmýšľa inak, má asi dosť zvrátenú motiváciu. Tá propaganda naserie ešte o to viac, že veľká časť filmu, ktorá sa bez nej zaobišla, pôsobí ako remeselne kvalitné a takmer nestarnúce dielo.(11.2.2016)

  • - V Prahe sa nebojovalo na mostoch, ako vo filme, len na brehoch. (andykovac)

  • - Za svou roli získal Jaroslav Průcha ocenění Laureát státní ceny. (M.B)

  • - Natáčení probíhalo také v ulici Tusarova a v budově dnes již základní školy Tusarova, dále na Ortenově náměstí v Praze Holešovicích. (fiLLthe3DD)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace