• Matty
    **

    V normalizačním Osvobození Prahy působí patetická adorace lidu, komunistické strany a sovětské armády kašírovaně. V poválečné Němé barikádě silně budovatelský tón ještě nachází své ospravedlnění. Lze věřit, že takhle nějak to Vávra, Drda a nemalá část národa skutečně vnímali. ___ Prahu, hrdinně bráněnou dělníky koordinovanými vševědoucí komunistickou stranou, podle filmu osvobodila Rudá armáda. O ideových spojencích a nepřátelích Němá barikáda nepochybuje. Němečtí civilisté od prvního dne povstání v ukradených kožiších kvapně opouštějí město, francouzský zajatec při pohledu na vlající trikolóru v předtuše počínající barikádní revoluce úlevně vzdychne „Liberté!“ a polská soudružka nedlouho po vyskočení z vlaku, vezoucího ji zřejmě do Terezína, vrhá granát po německém vojákovi. Němce je potřeba vyhnat a zlikvidovat, od Francouzů se lze inspirovat jejich slavnou revolucí a s Poláky možno navázat oboustranně prospěšnou mezinárodní spolupráci. Alespoň slovem jsou zmíněni Američané, kterým se do osvobození našeho hlavního města „asi nechce“, kdežto Rusové, se „musejí rvát o každej kilometr“. Pro „vyvážení“ je mezi všemi statečnými Čechy jeden oportunistický zbabělec, který ke stavbě barikád přispěje všehovšudy jednou dlažební kostkou. ___ Pražské povstání je ambivalentně interpretováno jako spontánní revoluce pracujícího lidu, i jako pečlivě organizovaná akce (inventura zbraní), jejíž účastníci si rozhodně najdou čas na ujasnění své ideové pozice. Ve prospěch komunistů byla výrazně redukována také role České národní rady a generála Kutlvašra. Vojenské velení povstání rezignovaně vyčkává, zatímco komunisté na barikádách nasazují své životy. ___ Překrucování historické skutečnosti bych Němé barikádě odpouštěl ochotněji, kdyby nebyla tak neskutečně utahaná. Ve snaze zmapovat na neadekvátně malém prostoru celé povstání nejsou postavy výrazněji prokreslené, ani typově dostatečně odlišné. Individuální dramata by zřejmě měla splynout do revolučního kolektivního boje (kolektivní je zde i líbačka s fešnou tramvajačkou), ale jednotlivé akce se odehrávají nezávisle na sobě, bez dynamizujícího prostříhávání nebo gradace, bez naléhavosti, kterou by si látka zasloužila. Ospalé tempo naruší a o jediné vzrušení se na samém konci filmu příznačně postará Rudá armáda, na jejíž příjezd stejně jako zaměnitelné postavy dvě hodiny čekáme. Cenou za ideologickou poplatnost je neschopnost filmu vtáhnout nás do vyprávění a tím i přesvědčit, že právě tento výklad Pražského povstání je tím nejlepším. 50% Zajímavé komentáře: sportovec, Zloděj kol, Marthos(18.6.2015)

  • tomtomtoma
    **

    Pro mě je to hodně tendenční dílo, které vykládá věci po svém a považuji to za oslavu pokrytectví a cynismu. Za jedinou kladnou věc považuji pouze krásné vyobrazení strachu, ať už všeobecného, nebo plynoucího ze situace. Němci jsou tu vyobrazeni jako neskutečné zrůdy, Češi na tom nebyli lépe, navíc válka není souboj gentlemanů, ale džungle, kde platí zákon silnějšího nebo lstivějšího, či zákeřnějšího. Navíc se Němci snažili utéci z dosahu sovětského, nejkrutějšího vojska vůbec, jejichž vojáci na osvobozovaných území znásilňovali všechno, a dostat se do celkem pohodového vlivu americké armády. Je tu zmiňováno, že Američanům se do Prahy nechce. Oni chtěli, dokonce byl původní plán, že se americká a sovětská armáda setkají na řekách Laba a Vltava, ale pak začali Sověti lobovat a čáru o nutný kus posunuli. Dokonce z Prahy byla vyslána delegace k Američanům, kteří byli dvě hodiny od Prahy, ale z důvodu komunistických mocenských choutek nemohli. Přijde mi pokrytecké, že Češi nesáhli k žádnému odporu už předtím, ale až poté, co byla druhá světová válka jen dohrávána, pak vypuklo obrovské hrdinství všech, kteří šli celou dobu s proudem, je to strašné pokřivení povahy českého národa, které rádo kolaboruje a přizpůsobuje se a až když je skoro po všem, všichni začnou křičet a nevídaným způsobem se mstít. Je to ztráta soudnosti. Notabene podle filmu, který vyobrazuje komunisty jako neskutečné hrdiny, jsem nabyl dojme, že oni měli všechno špatně připraveno a jen se těšili na příjezd rudé armády, aby mohlo být vyzdvihováno nesmírné hrdinství komunistického odboje za pražského povstání. Z postav, které mě uvízli natrvalo v paměti: polská velká bojovnice Halina (Barbara Drapiňská), která na smrt vyhladovělá byla pořád neustále v akci, u všeho a předváděla pouze hrdinské činy, strážník Brůček (jakou jinou roli mohl mít v komunismu Jaroslav Marvan), pro kterého platilo kam vítr, tam plášť, velcí komunisté a neohrožení bojovníci Hošek (Jaroslav Průcha) a Kroupa (Vladimír Šmeral), trochu naivní četař (Robert Vrchota), vzteklý uhlíř na barikádách (Jiří Plachý), mladík Pepík Hošek (Antonín Šůra), který chtěl být hrdinou, ale měl obrovský strach, Kouba (Vítězskav Boček), který strachy utekl z barikády, ale to ho nezachránilo, ale dostalo do prekérní situace a pekař Lojzík (Vladimír Hlavatý), který se schovával mezi nejtenčími stromky a tu kulku pro něj určenou zastavil chleba. Film, který mě zhnusil svojí komunistickou propagandou skvělých a hrdiných komunistických bojovníků, jako jediných statečných ochránců Prahy, překrucováním skutečností. Film u kterého pouze ocením strach dotyčných, i když někteří ho neměli, neboť to byli komunističtí superlidé.(9.3.2010)

  • campix
    ***

    Vávra je znám, že si velmi často jako téma svých filmových počinů bere knižní předlohu, ale po shlédnutí němé barikády vím, že je umí zpracovat i daleko lépe (např. Kladivo na čarodějnice, Romance pro křídlovku). Obsahově se zpracování Drdovi knížky povedlo, samozřejmě uznávám, že ne všechny povídky se vešli a leccos se muselo změnit, ale jako celek působí Němá barikáda kompaktně a spoustu z Drdových povídek zde poznáte. Zaujali mě také známý herci v menších rolích (Marvan, Bek).(29.5.2012)

  • Wacoslav1
    ***

    Určitě je to ukázka dobře zvládnuté filmařské práce. Propagandisticky to moc hodnotit nehodlám, protože přesto, že těch rudých idejí je tam na nestrannou výpověď podávající film na moje gusto až moc, tak je třeba vzít v úvahu dobu vzniku a fakt, že hodně lidí to tehdy opravdu takhle vidělo. Líbí se mi, že se špinavými nácky se tu nikdo nemaže a pěkně táhněte do Germánska!!! Je v tom cítit to velké poválečné nadšení a tak přesný výklad historie není nezbytný i když je jasný, že takhle to nebylo, ale to mi nevadí, já bych spíš přivítal více souvislého děje, takhle to působí spíš jako hraný dokument, ale zase jistá Vávrova režisérská ruka je na něm znát.60%(4.2.2016)

  • Sandiego
    ****

    Ať si říká kdo chce co chce, Vávra v rámci možností natočil působivé válečné drama v u nás dosud nevídaném technickém a stylovém pojetí, které navíc dokonale funguje. Rověnž výbroně přenáší dobovou spontánnost a díky ní je snadné odpustit nekteré patetické scény (ovšem rozhodně ne žádný sentiment, opravdu solidní pokus o civilistní ladění). Za pozornost stojí Marvan, akční hrdinka Drapińská (i když na to jak se na začátku potácela z transportu se dost rychle zotavila) a opět tragická Vášová, které tyhle role prostě sedí. Z Vávrovy filmografie určitě jedno z vrcholných děl.(6.12.2009)

  • - Německé tanky útočící na mostě jsou střední tanky Panzer IV. (Žralok)

  • - Natáčení probíhalo také v ulici Tusarova a v budově dnes již základní školy Tusarova, dále na Ortenově náměstí v Praze Holešovicích. (fiLLthe3DD)

  • - Za svou roli získal Jaroslav Průcha ocenění Laureát státní ceny. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace