poster

Noční host

  • anglický

    Night Guest

Drama / Psychologický

Československo, 1961, 105 min

  • Ony
    ****

    Od začátku do konce zajímavý film po formální i obsahové stránce. Je pravda, že leccos zjednodušuje a postavy jsou černobílé nejen díky kameře. Přesto to není primitivní snímek, který by dnešnímu člověku neměl co říct. Naopak. Válka a utrpení s ní spojené, právo na život, arogance, pomsta - to jsou nadčasová témata. Bohužel jsou trochu přibarvována politickými klišé. Z hereckých výkonů vyniká Hrušínského ztělesnění obchodníka Hupperta. Ostatní (Vala, Hlaváčová, Růžek) nehrají s takovou lehkostí, ale i jejich hrdinové se dají přijmout a celý film působí dost silně a rozhodně nenudí. Přestože mám k Nočnímu hostu pár výhrad, 4* si zaslouží.(1.11.2005)

  • igi B.
    odpad!

    Ano, čistě technicky nelze tomuto všem režimům sloužícímu prostonárodnímu umělci ve vztahu k tomuto filmu nic vytknout. Rutinní Vávrova režie rádoby uměleckého filmu nijak nevybočuje z kontextu filmové tvorby té doby. Smutné však je sledovat herecké výkony nevěrohodných postav s až hloupým předurčením v rámci děje (obzvlášťě trapná je role R.H., představující jednoznačně a bezvýhradně - jako ze života že - zápornou figuru TOHO omezeného cynického postfašistického sudetoněmeckého(!) uřvaného zlého kapitalisty, jež určitě má navíc na svědomí nějaké ty české vlastence - nebo alespoň židy - a jež zcela jasně vyznívá jako karikatura), které odpovídají standardu jakéhosi proklamativního postsocrealizmu... Potenciálně výborní herci tak vlastně utápějí své role v toporných a stupidních dialozích, podivně upocený (ne)příběh vyznívá jako ubohý - z palce vycucaný - pamflet. Téma a vyznění filmu - to je nakonec totiž opravdový HNUS. Touto antiněmeckou agitkou, natočenou v době již uvolňující se poválečné politiky bolševického stalinsko-gottwaldovského antigermanismu si Vávra nejspíš léčil doznívající zbyky pošramoceného svědomí ve vztahu ke své protektorátní (nejméně) kulturní kolaboraci. Nechtěně pak toto "dílo" připomíná nechvalně proslulé (byť umělecky nepochybně silné) nacistické antisemitské filmy z doby třetí říše. Co však nejvíce mě dnes překvapuje a štve, je potlesk značné části současných hodnotících, svědčící o naprosté pomatenosti dnešních šašských inteleaktuálů - nepochybně ovlivněných obdobně hodnotnými díly, tvořenými generacemi nástupců protagonistů této hovadiny. Co říci závěrem? Hajl Vávra! Nasrat... - - - P.S: Milý -nmafane-, ano, možná jsem úplně mimo, možná se jen mýlím, možná je vše úplně jinak (protože pravda je stejně jen jedna, víš? ;-), ale není pravda(!), že >bezmezně pohrdám< tímto režisérem (viz mé hodnocení jeho jiných filmů). Toť k Vávrovi - a teď k tobě - když už ses o mě otřel. Mrkl jsem na tvůj profil - a s tím tvým hodnocením >Majora Zemana< jsem pochopil... :-D)) Jinak ale máš tam náhodou pár filmů, na kterých se shodnem. Zjevně máš ještě šanci... Howgh!(14.10.2005)

  • MrPierc
    ****

    Jednoho večera 60. let přijede německý host do zapadlé české vísky. I když je přátelský dává gestem, mluvou i chováním najevo, že on je něco víc. 15 let po válce k nám Němci jezdili jako bozi a zase dávali najevo jak jsou lepší než ostatní z Evropy. Plnou hubu: co jsme to jsme si = zapomeňme na to ! Mohli si nás všechny koupit a Češi jim lezli do zadku a Češky do postele. Ale tentokrát německý host narazí na hostinského, který zažil koncentrační tábor. Nééémec ale není vůbec šokován, protože lágr bral jako nemocnici, pro zocelení slabých. Arogance cizince je obdivuhodná, ale lidi nezapomínají a každého si koupit nemohou ! Rudolf Hrušínský jako německý návštěvník mi bral dech. Dokázal ve mně probudit takovou nenávist k těm, co si myslí o sobě, že jsou nadlidi. Za povšimnutí určitě stojí také mladé trdlo Jana Hlaváčová.(22.9.2010)

  • gjjm
    ***

    Komorní studie lidské arogance a sebeklamu nadřazenosti, maskované za volnomyšlenkářství. Esesák totiž nemusí být esesákem pouze mezi ostnatými dráty Auschwitz-Birkenau, s esesáky duší (jak to vlastně bylo s Huppertovým skutečným esesáctvím? co když ve filmu jen blafuje...?) se můžeme setkat kdekoliv, třeba i jednoho dubnového večera roku 1961 v hospůdce třetí cenové skupiny v socialistickém Československu... Nebo mezi paneláky, čnícími do kyselými dešti rozežraného brněnského nebe v desátém roce třetího milénia od chvíle, kdy jeden člověk (Člověk?) z Nazaretu kráčel po Křížové cestě. Krutost je pochopitelně nepoměřovatelná, nicméně kořen jejich zrůdnosti je tentýž - přesvědčení o vlastním nadlidství. A, jak už to bývá se vším, ex fructibus eorum cognoscetis eos... Film je z celkového úhlu pohledu velice dramatický a temný, i díky skvělým hereckým výkonům, především Růžka a samozřejmě Hrušínského. Zajímavá je Hrušínského role zvlášť ve srovnání s podobně laděným Spalovačem - filmový Karel Kopfrkingl nevychází pouze z Fuksovy knihy, ale i z Hrušínského starších rolí, mj. z téhle - a nepochybně se Hrušínský při promýšlení postavy neostýchal využít zdejších zkušeností. Děj se odvíjí překotně a snad trochu nesouvisle, někdy je myšlenky postav celkem obtížné sledovat. Příběh filmu i kamerově i dějově výborně využitá paralela Kalousových koncentráčnických zkušeností a současných momentů nemají příliš mnoho chyb, zřejmě díky Aškenazyho předloze, jednotlivosti však příliš zvládnuté nejsou - dialogy s rádobyhumornými či rádobypolitickými prvky zdaleka nepůsobí tak, jak by mohly, atmosféra je dosti chabá a vývoj postav poněkud zmatený. Po stránce kvalitativní je film naprosto průměrný, nijak nevyniká a je plný chyb či nepříjemných, na různých problémech zadrhávajících záběrů či prvků, nicméně je ve své nijak výjimečné kvalitě natolik zajímavý svým obsahem a podněty k zamyšlení, že rozhodně stojí za to jej vidět. Průměrný, spíše horší film, ale ve své průměrnosti nesmírně zajímavý.(5.2.2011)

  • Martin741
    ****

    Reziser Otakar Vavra /Stastnou Cestu/ opat dokazal, ze bol talentovanym filmarom, ktory sa rozumel remeslu. Tento film z roku 1961 je pre mna dostatocne zaujimavy : obchodnik Huppert /Rudolf Hrusinsky/ v akomsi hoteli, sychrave dazdive pocasie vonku, nie prave prijemne rozhovory vo vnutri ...... vyborne. Fuckt, aspon z mojho uhla pohladu. Z hercov puta vacsinu pozornosti na seba Rudolf Hrusinsky, ale za zmienku stoji aj pani Hlavacova a Amortova. Kvalitne dialogy, ponura atmosfera /tak to mam rad/ a herecke vykony na urovni. Tak to mam este radsej. Zaver bol trochu odbity a nedotiahnuty, ale budiz ..... hlasam totiz toleranciu. 86 %(13.5.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace