poster

Noční host

  • anglický

    Night Guest

Drama / Psychologický

Československo, 1961, 105 min

  • MrPierc
    ****

    Jednoho večera 60. let přijede německý host do zapadlé české vísky. I když je přátelský dává gestem, mluvou i chováním najevo, že on je něco víc. 15 let po válce k nám Němci jezdili jako bozi a zase dávali najevo jak jsou lepší než ostatní z Evropy. Plnou hubu: co jsme to jsme si = zapomeňme na to ! Mohli si nás všechny koupit a Češi jim lezli do zadku a Češky do postele. Ale tentokrát německý host narazí na hostinského, který zažil koncentrační tábor. Nééémec ale není vůbec šokován, protože lágr bral jako nemocnici, pro zocelení slabých. Arogance cizince je obdivuhodná, ale lidi nezapomínají a každého si koupit nemohou ! Rudolf Hrušínský jako německý návštěvník mi bral dech. Dokázal ve mně probudit takovou nenávist k těm, co si myslí o sobě, že jsou nadlidi. Za povšimnutí určitě stojí také mladé trdlo Jana Hlaváčová.(22.9.2010)

  • sinp
    ***

    Do jisté míry chtěl Vávra v tomhle snímku předvést něco nového, ale myslím, že se mu silně nepovedlo. Nová vlna ještě nevystrčila své růžky a "starý pardál" tady nic světoborného nevymyslel. Scénáristicky to snese přísnější měřítka, ale zbytečná Hlaváčová by si zasloužila vykopnout po první minutě. Skutečně si neumím vysvětlit její přítomnost v takovém příběhu než jako zbytečný exhibicionismus režiséra. Ani to další nedošlo do cíle. Jediné, co Noční host ukázal byl fakt, že se blýská na lepší časy. A to velmi záhy....(14.10.2005)

  • Marthos
    *****

    Vynikající psychologické drama. Čtyři lidé, jedna noc a jediný výstřel. Troufám si tvrdit, že původní Aškenazyho divadelní hra, bezprostředně následovaná Vávrovým filmem, musela na přelomu padesátých a šedesátých let způsobit pořádný poprask. Téma je příliš citlivé, než aby se z něj stala jakkoli zploštělá konverzační hra, také částečně díky skvělým hereckým výkonům. Koncert, který zde rozehrává jedinečný Rudolf Hrušínský společně s Jiřím Valou, Martinem Růžkem a mladinkou, teprve třiadvacetiletou Janou Hlaváčovou, rezonuje až v momentě, kdy dochází k závěrečnému zúčtování s minulostí. Hrušínský se v postavě německého podnikatele Hupperta dokázal vyhnout karikatuře a vytvořil sice záporného, avšak plastického a do posledního detailu přesvědčivého hrdinu. Za zmínku stojí jistě i skutečnost, že se Vávra rozhodl snímek pojmout coby širokoúhlý černobílý film, přičemž ozvláštnil vyprávění několikanásobnými expozicemi. Souběžně s přitomným dějem tak mohl zobrazit retrospektivní vzpomínkové výjevy. A i když se celek, díky své kontroverzní náplni, pohybuje na hraně, rozhodně náleží mezi nejlepší filmová díla Otakara Vávry, věčně zápasícího s dobou a lidmi, kteří ji vytvářeli.(5.4.2014)

  • sud
    **

    Z takto slibného námětu mohl vzniknout výtečný psychothriller. Bohužel nevznikl. Postavy nejsou moc dobře napsané, dialogy příliš účelové, děj se pachtí odnikud nikam a závěr tomu nasazuje korunu. Nemyslel jsem, že by mne film na toto téma s výtečnými herci pod vedením Otakara Vávry mohl takhle zklamat. 40%.(12.2.2011)

  • Una111

    Poctivě jsem se snažila, ale dívat se na to nedalo! - Mimochodem - moje krátké proběhnutí po všech dostupných pořadech televizních stanic v této chvíli poskytlo naprosto vyvážený a smutný výsledek: Veškeré všechno - NEPOUŽITELNÉ!!! Závislost na tv mi asi nehrozí! - - - No, abych byla poctivá, čas od času nějaký ten dokument nebo přírodopisný film na dvojce docela potěší.(14.11.2014)

  • - Poručík Vítek se chystal do kina na německou komedii Kurta Hoffmana My, zázračné děti (1958). Plakát na stěně je skutečným oficiálním plakátem k filmu. (troufalka)

  • - Ludvík Aškenazy napsal v roce 1959 divadelní hru Host v noci. Ostravské Divadlo Petra Bezruče ji uvedlo pod názvem Noční host. V roce 1960 Aškenazy hru přepracoval pro Ústřední divadlo Československé armády (později Vinohradské divadlo) a nazval ji Host. Spisovatel zároveň spolupracoval s Otakarem Vávrou na scénáři, který nesl název Host v noci. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (NFA.cz)

  • - Vladimíru Brabcovi bylo skutečně na konci války necelých 12 let. (troufalka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace