Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český film, natočený podle románu laureáta státní ceny Václava Řezáče, zachycuje první měsíce osidlování našeho pohraničí českým živlem. Nástup je oslavou tvořivé práce českého lidu, který začal budovat své pohraničí s bezpříkladnou houževnatostí i obětavostí. Pohraničí v té době bylo výhní, v níž se kalily tisícovky charakterů. Toto kalení charakterů v neustálých srážkách s odpůrnými živly německými i českými z řad reakce, je v Nástupu skvěle ukázáno v situacích, v nichž český člověk dokazoval své organisační schopnosti, sílu svého vlasteneckého vznícení, rozmach svého pracovního elánu. Film pochopitelně nevyčerpává všechny problémy, které jsou odkryty v románu, zachovává však důsledně jeho základní linii a patří k úspěšným dílům naší kinematografie. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (59)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Budovatelský film vešel oprávněně do dějin jako synonymum pro kýč a odpad. Křečovité napodobování všeho sovětskoruského bez ohledu na skutečnou kvalitu, děje, souvislosti bylo dominantní součástí ohlupující první poloviny padesátých let. Atentát na historickou paměť lze považovat za společného jmenovatele tohoto hrůzného kýče. Svou hřivnu musel přinést i tak vynikající režisér jako Otakar Vávra. Umělec, který se tehdy blížil vrcholu své umělecké tvorby, ale i tady zkusil alespoň místy prosadit svou tvůrčí individualitu. Mimořádně kvalitní herecké obsazení, tak příznačné pro Vávrovy filmy, se uplatňuje i v tomto případě (debutující Štěpánková, Štěpánek, slovenští klasici Borodáčová, Zachar, Bagár a Chudík, Bechyňová, Fabiánová, Vášová, Hegerlíková, Höger, Smolík, Záhorský) však nemají co hrát a z čeho tvořit. Přesto se tu a tam bleskne na časy: vynikající postava prvorepublikového národně socialistického vlastence ve Smolíkově podání, skvělá Štěpánkova studie tajemníka Tietzeho, rvavá fanatická nacistka Elsa Magerová. Jsou to však jen faty morgány v pustině kýče, jehož vrcholem jsou scény se vševědoucími a všudypřítomnými sovětskými důstojníky. Pouť k vrbičkám - strnulá frázistická plakátovitost podprůměrné literární předlohy ani nic jiného neumožňovala - zůstává i dnes dokladem doby, v níž nebylo možno nekřivit charaktery těm, kteří přesto všechno chtěli žít , jednat a tvořit ne podle funkcionářských šablon, ale v duchu toho, co sami skutečně cítí, ve smyslu potřeby nitra, kterou v případě zdaru sdílí i divácká veřejnost a s ní i soudobá společnost. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Chudáci herci Smolík se Štěpánkem, těch mě bylo opravdu líto:-( U všech ostatních jesm to tak nějak bral.. Příkladně angažovaný film, zfilmován podle nemalé angažované předlohy..Co mě a kdo mě jinak na tomto ideologickém snímku, a snímku na podporu hospodárně splněného pětiletého plnánu zaujalo? Z herců to byly Smolík (poštovní oficiál Brendl), Štěpánek (tajamník Tietze) a a pak i německá fanatička Marie Vášová (Elsa Mangerová), z filmu jako takového pak především Hanušova kamera, jeho samotná barva a Srnkova hudba to bylo tak vše.. Na konci filmu kdy odjíždějí Sovětská vojska, jsem byl rád že film už končí:-) ()

Reklama

Disk 

všechny recenze uživatele

Adaptace nechvalně slavného románu Václava Řezáče (vyšel rok před natočením tohoto filmu!). Přiznám se, že jsem se docela dobře bavil - pochopitelně na účet tvůrců. Plno scén mi přišlo směšných, hlavně střílečky. V podání Otakara Vávry vypadají tak, že lidé pobíhají sem tam a střílí do vzduchu. Co dále mě pobavilo, byly ty slavné utržené knoflíky. Polibky Bagára se Zdenou mi přišly spíše soudružské než láskyplné. Herců mi bylo spíš líto, hlavně Zdeňka Štěpánka a Františka Smolíka, co ti museli pronášet za kecy. Ovšem závěr byl... zvláštní. Loučení s Rudou armádou vypadá tak, že rozjásaný dav mává vlaječkami a Bagár se políbí s velitelem rudoarmějců úplně stejně jako Husák s Brežněvem. Ten polibek byl fakt síla. Jak mám toto dílo hodnotit? Obsahově je to odpad, ale nakonec dám dvě hvězdičky za ty nechtěně vtipné okamžiky. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

"Zase nás zachránili Rudoarmějci...od dneška jsem rudej a nikdo už mě nikdy nepřemaluje, vezmete mě do partaje?" "Jakej bys ty byl komunista, ty maloměšťáku, ty jsi zvyklej na syslý život..." Směje se Ladislav Chudík. Jestli bych měl do svého seznamu nikdy nezodpovězených otázek přidat další položku, byl by to nepochybně názor samotného Vávry na tento film. Při sledování se mi neustále vybavovalo srovnání s dnešními "zaprodáváním se" herců v záměrně stupidním tajtrlíkování či reklamní propagaci čehokoli. Dnes je to touha po udržení vysokého životního standardu, tenkrát možná herecky i životně existenční záležitost. I když nepochybuji, že pro některé současné celerblitky je život v luxusu také otázka přežití, možná i daleko důležitější. Zde máme bolševickou propagandu v nadprůměrné režii a stejně laděným herectvím. Jde jen o to, co tam ta částečná herecká elita předvádí a co jim leze z úst. Dívat se na Smolíka, jak pěje ódy na komunistický manifest a s klidností profesora Málka (Princip) vybízí k socialistickému soužití na způsob Sovětského svazu, je pro československého fajnšmekra jednadvacátého století, majícího přehled v dějinných událostech Československa, rozhodně utrpení, ale kvality filmu z hlediska řemeslného kumštu rád připočtu k dobru. A že by podobně naivně nadšení i charakterově pokřivení (Karel Höger to tentokráte odnesl) ve své době neexistovali? Jsou mezi námi i teď. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Byť je Nástup natočen na barevný materiál, jedná se o velmi černobílý film. Závěrečnou rozlučku s Rudou armádou museli vidět kluci a holky z Hollywoodu vedeni Spielbergem a inspirovali se zde pro všemožné patetické scény, materiálu je zde zdostatek ještě na několik dalších dekád (to ještě zachráníme Ryanů!). Vávra zde hřešil na to, že agitky byly v kurzu, takže se do distribuce dostaly i ty nejhorší, k nimž bezesporu Nástup patří. Schematické postavy se pohybují v šablonovitém příběhu, jejich interakce jsou povětšinou nechtěnou parodií. Z plejády zvučných hereckých jmen vyčnívají pouze dvě. Chudík zde podal jeden z nejhorších výkonů své kariéry, jeho Bagár je šedivý, nezajímavý a nudný. Oproti tomu Štěpánek v malé roli exceluje a herecky nad ostatními výrazně ční. Jeho tajemník je brilantní studií zbabělosti, touhy zavděčit se, pocitu méněcennosti, potřeby přežít za každou cenu a ochoty kdykoliv a před kýmkoliv ohnout hřbet. Štěpánek sám by si zasloužil svých nejen pět, ale rovnou i klidně deset hvězdiček, ale vzhledem k tomu marasmu kolem jeho postavy toho nejsem schopna. Jen s úctou hledím, jaké úsilí byl ochoten věnovat kvalitě odvedené práce i pro ryze nezdařilý scénář, z nějž celkem logicky musel vzejít nezdařilý film. Jedna hvězdička navíc jen za Zdeňka Štěpánka. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (3)

  • Když se Otakar Vávra vydal do míst, kde vznikla kniha Václava Řezáče, zjistil, že lidé říkají něco jiného, než bylo zachyceno v příběhu. Když na to autora knihy upozornil, ten mu odvětil: „Já přeci nepíšu pro lidi, ale pro stranické sekretáře.“ (sator)
  • Točilo se v Perštejně, Kadani, Perninku, Smilově a Krásné Lípě. (sator)

Reklama

Reklama