Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dokud srdce bije, nedá si poroučet.  Dcera lékárníka Janoty Karla má před svatbou s movitým právníkem Jaroslavem Křížem. V den svatby ji však místo obřadu čeká operace slepého střeva. Po úspěšném zákroku dostane oslabená Karla navíc i těžký zápal plic a dokonce u ní nastane srdeční kolaps. Naštěstí je v péči nejlepšího pražského chirurga MUDr. Hegla, jenž mladou ženu zachrání před jistou smrtí. Karla se do přitažlivého lékaře zamiluje a začne se s ním scházet. Heglova rezignovaná žena v zájmu zachování rodiny manželovy zálety tiše trpí. Zato Karlin snoubenec se se situací nedokáže vyrovnat a spáchá sebevraždu. Když Karla s Heglem otěhotní, doktor se od ní odvrátí. Má už ostatně novou „pacientku". Dívka je přesto odhodlaná si dítě nechat...
Románový příběh autorky Marie Pujmanové o mladé ženě, která navzdory měšťáckým konvencím prosazuje svobodnou lásku a dokonce nemanželské mateřství, vzbudil v době vydání (1931) velký zájem. Svědčí o tom skutečnost, že i významná německá režisérka Leontine Saganová (Děvčata v uniformě) usilovala již v roce 1933 o jeho zfilmování.
Adaptaci však nakonec natočil v roce 1940 scenárista a režisér Otakar Vávra. Výsledek patří k tomu nejlepšímu, co za okupace v české kinematografii vzniklo. Dodnes diváky potěší brilantní scenáristické a režijní provedení, dobová kritika pochválila hvězdné obsazení a herecké výkony Otomara Korbeláře, Adiny Mandlové, Světly Svozilové, Zorky Janů a Svatopluka Beneše. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Při pohledu na fakt, že jde o první film podle Pujmanové (o adaptaci stejnojmenného románu z roku 1931), nositelky Státní ceny z roku 1937, mohla by zaniknout skutečnost, že z jiného pohledu šlo de facto jen o rutinní navázání na herecké párování Korbeláře s Mandlovou. Ti již bok po boku vytvořili hlavní postavy v Nevinné (1939) podle de la Cámary. Přičemž jako lékař se Korbelář osvědčil již ve Zlatém člověku (1939). A v Pacientce Dr. Hegla skutečně nacházíme mnoho dozvuků právě z těchto starších filmů. Něžný je zde mladičký Svatopluk Beneš jako nešťastný snoubenec, herci starší generace jsou báječní všichni, od Baldové po Šlemrovou, Svozilová je rutinovaná a dokonale studená, dokonce ani vedlejší role svěřená Zorce Janů nedopadla špatně. Ale titulní role svěřená Mandlové v klíčové době jejího filmového zrání, zdá se, ji poněkud zaskočila. V dobré polovině scén je téměř nesnesitelná a nelze skutečně mluvit o tom, že by právě ona měla být považována za jedinou moderní herečku své generace. ()

MIMIC 

všechny recenze uživatele

Pacientka Dr. Hegla prežila. Dobre pre pacientku, nedobre pre diváka. Keď však Zdeňka Baldová zahlási svojím odzbrojujúcim švitorivým hláskom "To jsem zase ráda na světe", diváka zahreje pri srdiečku. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Vávrovi se podařilo zkazit Pujmanovou málem na úroveň červené knihovny. Lví podíl na tom nese nepochopitelně přehrávající Beneš. Navíc poetické oko Pečenkovo zřejmě bylo ochromeno ječným zrnem a nedokázalo zvítězit nad šedí a banalitou, podařil se jen jeden záběr přes žaluzie, což je na kameramana Pečenkových kvali žalostně málo. Naštěstí je ústřední dvojice Mandlová a Korbelář bezchybná, takže společnými silami vytahuje snímek do průměru. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Odvaha, s jakou si Vávra tehdy, v období nacistické okupace, doslova vyvzdoroval natáčení stejnojmenného románu přední levicové spisovatelky Marie Pujmanové, byl opravdový hazard se štěstím. Drama mladé dívky, která se bezhlavě zamiluje do charismatického lékaře, vázaného manželskou povinností, sice v mnoha ohledech zavánělo neúspěchem, ale Vávra dokázal z poněkud osvětového příběhu vykřesat vynikající civilní film, zbavený veškerého literárního patosu. Obsazením temperamentní a okouzlující Adiny Mandlové proti eroticky přitažlivému Otomaru Korbelářovi vzniklo správné napětí, které diváky rozdělilo mezi sympatizanty nečestného dr. Hegla a příznivce svedené Karly. Problematika svobodného mateřství tehdy náležela mezi zapovězená témata a teprve prostřednictvím Vávrova filmu bylo možné zahájit širší diskusi, která by vedla k ozřejmění společenských morálních pravidel. V jistém ohledu pak román i film nabízejí výjimečnou příležitost dotknout se reálných skutečností, objevivších se v české kultuře během války spíše okrajově. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Vávra s Pečenkou jsou velmi vynalézaví (k tomu Poncova skvělá modernistická hudba), ovšem Pujmanová je pro mě upjatou rádobypsychologickou měšťanskou (nic na tom nezměnilo její pozdější se připnutí ke komunistické straně, bytostní levicoví prozaici jako Vančura či Konrád by takovéto téma ozvláštnili poetickým jazykem) autorkou se strojeným jazykem a vykonstruovanou zápletkou. Člověk si to ještě víc uvědomí v porovnání s životnější spisovatelkou Marií Majerovou, jejíž skutečně aktuální Panenství natočil Vávra chvíli před tímto. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Toto Vávrovo temné společenské drama mě překvapilo svou soustředěností - obrazivou, psychologickou i vypravěčskou. Příběh přímočaře sleduje osudovou trajektorii dívčího pádu do zodpovědnosti, který svou palčivou sebestředností s sebou stahuje celé mikrouniversum setkané v její svatební šat. Adina Mandlová obdivuhodně vtělila horečný, požár věstící mezistav ženství, v němž dodatečně exploduje rozmarné dětinství a jeho omámené, zpola živé trosky se mísí s dušenými touhami, zvláště těmi mateřskými, v jednu nekonečnou nespokojenost – s tělem svým i bližního, s obydlím a obýváním, s mateřštinou i rodinou a konečně i s posláním. Oceňuji i to, že Vávra film zbavil vší ideologičnosti: maloměstské prostředí není pranýřováno, jak tomu téměř bezvýlučně bylo – přesněji: bude – ve filmových propagandistických výkladech moderních dějin po roce 1948, ale odkrývá se jako nešťastně podtržený, nedozrálý věk, jehož nebezpečnost je vzbouzena spíše úzkostí než vědomím vlastní moci, posvěcenou konvencemi – Svatopluk Beneš to vyjádřil bezchybně. Dialog ojíněné milenky a vitálního Hegla, vtělujícího (tristní) moderní moudrost životních možností, nad ženichovou „smrtí z mládí“ nebo snídaní na venkovském letním bytě, kde střízlivějící pacientka marně očekává korespondenční dotyk milencův, a přicházejí jen „noviny“, skvostně znázorňují tento svět, smutnou zahrádku, v jejíchž řádkách neradno vysemenit. Ale film tento soumračný úhor nepolarizuje například úrodnou dělnickou divočinou nebo sovětským svítáním na lepší časy, což pochopitelně v daný čas ani nešlo. Prostě a jasně poukazuje k vlastnímu, hlubinnému, přírodnímu kynu – a tím je pravdivý. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Zajímavá věcička a vůbec ne průměrná, přihlédnu-li k věku režiséra v roce 1940, mám pocit, že obstál velmi dobře. Karla mi byla sympatická, ať už svou živelností či dětskou naivitou. Seznámení s doktorem Heglem ji přinutí udělat několik životních kotrmelců a dospět. A za zmínku jistě stojí Heglova manželka, ochránkyně rodinného krbu a dětí i za cenu vlastního utrpení. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Vkusně a po filmařské stránce kvalitně natočená moralita, ve které se občas zablesknou psychologické momenty i okamžiky civilního herectví Mandlové. A nevadil mi ani trochu přepjatý optimistický konec, naopak v dobových podmínkách byl takto podaný výraz naděje více než potřeba. Co však snímek velmi sráží dolů je zachovaný literární jazyk, který jde silně proti pozitivním snahám uchopit moderně zatuchlou předlohu. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Průměrný film točený ve válečných letech. Má stále přitažlivé téma: mladá holka, starší ženatý muž a když jde navíc o společenský významnou osobu ( v tomto případě o lékaře) senzace je na světě ! Ženské publikum slzí, kinosál narvaný, kasovní úspěch zaručen. Námětově nic nového, ale hraje zde 9 prvorepublikových hvězd. Marie Pujmanová napsala pro mladá děvčata varovný román a pan Otakar VÁVRA jej pohotově uvedl na plátna našich kin. A musím přiznat, že zdařile. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Nemám v žádném případě nic proti Adině Mandlové, ale tady mi nějak neseděla. Přišla mi, že je na roli Karly poněkud stará. V některých momentech působila hrozně teatrálně a přehrávala. Měla jsem problém jí tu roli uvěřit. Byla taková umělá. To už by v její roli působila přirozeněji a uvěřitelněji Zorka Janů. Zřejmě jsem u Adiny Mandlové zvyklá na jiné role. Otomar Korbelář byl jako vždy velmi charismatický. Svatopluk Beneš předvedl svůj standard. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Pujmanovic Majka napsala limonádičku a pan Vávra se z ní snažil vytvořit seriózní drama. Bohužel mu v tomto úmyslu herci v čele přehrávající Mandlovou nepomohli. ()

dyfur 

všechny recenze uživatele

moje zaujímavosti: Natáčanie filmu prebiehalo v Prahe - v častiach Mala Strana a Staré Mesto a tiež na Karlovom moste. (dyfur) Otomar Korbelář prezradil, že Adina Mandlová a Svatopluk Beneš stvárnili milencov vo filme presvedčivo aj preto, lebo boli milencami aj v súkromí. (dyfur) ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Taxom sa zase rozhodol zabrusit do vod ceskoslvenskej kinematografie a volba padla na Vavrov film Pacientka Dr. Helga. Film je o medzliludskych vztahoch, laske ona + on a peripetiach okolo toho. Rezisersky je to na urovni, akurat v strede ti dialogy trochu krivali. Otomar Korbelar bol na urovni, Mandlova vyborna - nie nadarmo sa keysi hovorila tato veta /tusim v Prahe/ : Baarova ma oci mandlove no a Mandlova ma oci barove. Preco, to nech si kazdy zisti : 62 % ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Výchovný film s dramatickou zápletkou. Velice často mám u Vávrových filmů pocit, že se snaží diváky vychovávat. A tento dojem mám i u tohoto filmu. Společensky problematický pohled na svobodnou matku je dnes již víceméně překonán. Nikdy nemůžeme vědět, jaký příběh mu předcházel. Příběh samotný není špatný. Vytknout se dá forma, která vypráví, ale nevykresluje. Odříkává a káže. Nevtahuje, nestrhává, nepřemýšlí, nebobtná, nevibruje. Karla Janotová (Adina Mandlová) je mladá žena, které ve vztahu chybí touha a vášeň. Romantika přijde a přijímá ji rozechvěle a chtivě. Nehroutí se, žije a bere vše pragmaticky. Lékař Jindřich Hegl (dobrý Otomar Korbelář) je úspěšný muž. Rád si užívá všechny nabízené laskominy a nezajímá se o následky svých činů. Použije a zahodí. Jaroslav Kříž (Svatopluk Beneš), mladý muž z bohaté rodiny, si maluje svou budoucnost v růžových barvách. Po zhroucení svého snu a chvilkové hysterii, se rozhodne pro konečné řešení nešťastně zhrzených milenců. Z dalších rolí: všechno snášející Heglova žena (Světla Svozilová), Karlina starostlivá matka (Zdeňka Baldová), Karlin starosvětský otec (Jaroslav Průcha), a Heglova dospívající dcera Ela (Zorka Janů). A vychovatel Vávra se snaží převychovat maloměšťáckou představu morálky. Před mnoha lety jsem podstoupil operaci apendixu. Rozřezal mě nějaký vrátný. Naštěstí jsem se do něj nezamiloval. Mám na něj vzpomínky na celý život. Po celém těle. Vlastně nikdo nevěří, že to byl apendix. Byl. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Adina Mandlová v hlavní roli emancipované ženy, která přese všechny chyby nakonec dojde štěstí. Pozice ženy-milenky je zde poměrně citlivě rozebrána, i když nám to Vávra ulehčil sociálně tím, že jsou všichni bohatí. A tak nedojde k žádnému existenčnímu marasmu, ale Adina si své dítě normálně nechá a snaží se najít vztah se svým zklamaným a zdrceným otcem. Příběh je románkem pro ženy, ale dobře natočeným, nechávajícím divákovi lecos promyslet a dokombinovat. Herecké výkony tak akorát, Adině jsem dovedl i uvěřit, že o to dítě vážně stojí. 80% ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Pro pamětnické filmy mám slabost a tak si říkám, co by si televize bez jejich reprizování počala. Tento více než 70 let starý snímek je po obsahové stránce nadčasový, protože doba příběhu neubrala na aktuálnosti. Nevěra a střídání partnerek u bohatých ženáčů a množství svobodných matek jaksi patří ke koloritu dnešní doby. Z výborného hereckého obsazení mě nejvíc zaujal výkon Světly Svozilové, protože Adina mi překvapivě místy připadala ve své roli nepřirozená. Jen ty lékařské oživovací metody a umělé dýchání stlačováním hrudníku pažemi jsou připomínkou na doby dávno minulé. Také by dneska u postele pacienta při lékařském zákroku sotva mohl stát početný rodinný kompars. ()

Pavlínka9 

všechny recenze uživatele

Doslova a do písmene odpovídá literární předloze. Fim natočen za válečného období sice spadá do sekce průměrných filmů, ale přesto mě tyto staré snímky něčím pokaždé dostanou. Adina Mandlová je sice až příšerně umělá hlavní postava a skoro v každém záběru vypadá nepřesvědčivě, ale stejně si mě něčím získala....a myslím si, že lépe natočeno to být ani nemohlo... ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Pujmanová možná napsala limonádíčku, ale zároveň byla mistryní českého jazyka a její dílo rozhodně nepatří do kategorie Červené knihovny, má svoje nezastupitelné místo v české literatuře, v níž právě Pujmanová a Majerová zaujaly svými emancipačními prózami. Nebylo divu, že filmaři si jejich děl brzy povšimli. A zde se jim i Pacientka dr. Hegla dobře hodila do přihrádky chytlavých filmů pro dámy. Přitom ovšem právě postavení svobodné matky v tehdejší společnosti bylo nezáviděníhodné, a proto je až s podivem, že i Adina Mandlová takovou roli přijala. V době počátku okupace vzniklo dílo nezvykle silné, ale přesto dnes už poněkud nudí a klidně jsem si při něm uvařil vajíčka na tvrdo. Ani výběr herců se mi moc nezdál, Svatopluk Beneš se k Adině nehodil ani věkem ani tím, že jeho hvězda teprve začínala stoupat, kdežto Mandlová byla na vrcholu. Samotnou Adinu jsem nikdy neměl jako herečku v lásce, vždycky se mi zdálo, že svou odměřenost až nafoukanost nehraje, ale je i ve skutečnosti taková. Neseděly mi i dvojice rodičů - Baldová s Průchou a Svozilová s Korbelářem. A Janů, to byla slabota a obsazována byla jen z protekce. Lepší tři hvězdičky. ()

karlee 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu netradičně vážný a realistický film tady moc neboduje, mně se zdá poměrně zdařilý. Skoro bych řekl, že kdyby měl podobný film nálepku Made in USA nebo Produit de France, atakoval by na ČSFD osmdesátku. Netradiční roli Adina zvládla slušně, hodně se mi líbila taky Světla Svozilová, možná mi úplně nesedla Baldová, i když ji mám jinak rád. ()

IvonaK 

všechny recenze uživatele

O tomto drama jsem slyšela že bylo považováno za velmi úspěšné a myslím si že se to Otakaru Vávrovi opravdu povedlo. Chtěla jsem sice ubrat hvězdičku protože nevěra je hnusná věc. Ale vzhledem k tomu k jakému nečekanému a originálnímu konci to vyústilo, tak musím dát všech pět. Nikdo neměl Mandlovou rád z důvodu toho co vyvedla. Až se na závěrečný konec ukáže, že ten kdo ji opravdu miluje i přes všechny její chyby byla krásná Zorka Janů. ()

Reklama

Reklama