• Marthos
    *****

    Druhé stanné právo, vyhlášené bezprostředně po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vneslo do života obyvatel okupované země další neklid a strach. Represe nacistických bezpečnostních složek, posílených o příslušníky gestapa a německé armády, dosáhly netragičtějších okamžiků v dějinách české historie; statistika hovoří o třech tisících perzekvovaných osobách, mezi nimiž se tehdy nacházel také architekt Vladislav Čaloun (1907 - 1943) a MUDr. Břetislav Lyčka (1903 - 1942). A také Anna Letenská (1904 - 1942), oblíbená filmová a divadelní herečka. Osudy všech se uzavřely krátce po odhalení odbojové skupiny Anthropoid, která měla na svědomí Heydrichovu smrt. Ještě předtím, než Letenská zahynula společně s dalšími českými ženami v koncentračním táboře Mauthausen, sehrála vedlejší komediální roli ve Vávrově filmu Přijdu hned. Ten v humorném sledu pavlačových epizodek sleduje veselý příběh malostranského vycpavače zvířat v neodolatelném podání Saši Rašilova, přinášejícího v postavě Václava Barvínka své alter ego, jímavý portrét člověka zdravě poťouchlého, přitom dobrosrdečného a poctivého. Rašilovův výkon, uchvacující neokázalou hloubkou umělcova lidského individualismu, je zčásti podpořen také sličnou Vlastou Matulovou v roli půvabné květinářky a stále ještě dospívajícím Svatoplukem Benešem, milovníkem moderním, jiným, než byli předváleční hrdinové bez bázně a hany. Trojským koněm se zdá být nakonec Pištěkova parádní figurka rozhněvaného hostinského, která teprve v rovnocenném partnerství s neukázněným Rašilovem nachází vděčný prostor pro výjimečné komediální umění svého představitele. Film je kromě dalších nezapomenutelných postav prodchnut také zvláštní malebnou atmosférou, nevěstící ještě nic z toho, co následovalo po skončení natáčení této rozverné komedie. Popravy a věznění. Vypálené Lidice a Ležáky. Strach, zalezlý do chodeb domů. Ale také smích diváků, kteří na premiéře Vávrova filmu neměli nejmenší ponětí o tragické smrti jedné z jeho protagonistek. Smát se a nemyslet. Alespoň na chvíli na nic nemyslet.(6.10.2008)

  • Jiří K.
    ****

    Nedoceněná komedie se S.Rašilovem v hlavní roli. Málokdo ví, že jednu z rolí, konkrétně domovnici (či správkyni domu) hrála tehdejší "hvězdička" židovka Anna Letenská, které několik dní či týdnů před tím popravili manžela. Bohužel během natáčení tohoto snímku čekalo v zákulisí Gestapo také na ní. Svědci hovořili o tom, že po posledním záběru ji odvedlii, pozdějí se dozvědeli, že byla popravena. V Praze na Vinohradech je na její památku pojmenována jedna ulice (kolmá na Vinohradskou), jmenuje se "Anny Letenské".(3.8.2004)

  • rakovnik
    ***

    Okolnosti vzniku tohoto filmu jsou opravdu smutné a obdivuji tvůrce, pracující v tolik vypjaté atmosféře. Výsledné dílo ale nepatří mezi mé oblíbence, protože na komedii je opravdu dost vážné. Nenaplněná touha a láska, chamtivost versus dobrosrdečnost, která nevede ke štěstí...tomu já se prostě nemohu smát. Souhlasím ale s panem hostinským, že místo jednoho strejce bude šťastných 1000 chudých dětí.(13.3.2016)

  • Eluin
    *****

    Film Otakara Vávry "Přijdu hned" z rou 1942 patří do žánru československých prvorepublikových (a post-prvorepublikových) lehce sentimentálních komedií. Přesto podle mě z tohoto žánru trochu vystupuje a má osobitější tvář. Těžko říci, zda je to způsobeno pohnutou dobou, kdy Vávra svůj film točil (Heydrichiáda), nebo s tím spojený tragický osud herečky Anny Letenské, ale cosi chmurného na filmu sedí dosud. Nejedná se tedy rozhodně o snímek, který by v duchu komedií Vlasty Buriana vršil různý gagy a prověřené komediální prvky (záměna osob, převleky, apod.), ale ve svém pojetí je velmi civilní a v neposlední řadě i citlivý. Snad právě proto jej mám tak rád. Postavu pana Barvínka (Saša Rašilov), chudého vycpavače zvířat si člověk prostě musí zamilovat. Je to smolař k pohledání, ale také dobrák se srdcem na pravém místě. Pan Barvínek bydlí v pavlačovém domě se zvláštní sortou lidí protknutých různými maloměšťáckými charaktery. O komediální zápletky v této souvislosti není nouze, ale prim ve filmu hraje trochu melancholické drama obyčejného člověka a podstata lidského štěstí. Minimálně na mě tak film působil. Film měl premiéru asi dva měsíce po smrti Anny Letenské, což v té době ale věděl jen málokdo. Za pomoc při ukrývání Františky Lyčkové (manželky lékaře, který ošetřil Jana Kubiše) ji totiž čekal Mauthausen s jednosměrnou jízdenkou.(10.8.2016)

  • Una111
    *****

    "Víš, ono je to moc hezký udělat dobrý skutek", říká pan Barvínek a ty dobré skutky dělá jaksi mimochodem, protože má dobré a nezištné srdce. Trochu naivní prvorepubliková komedie. Bodové hodnocení zvedám za vynikající herectví Saši Rašilova a pro tklivý projev Vlasty Matulové. Pro ni mám obzvláštní, soukromou slabost...(7.10.2017)

  • - Otakar Vávra ke smutné záležitosti s Annou Letenskou (Koubková) vzpomínal: "Viděl jsem paní Letenskou, jak sedí za kulisami, s tváří v dlaních, ve strašné úzkosti o život svého muže, i když jí gestapáci namlouvali, že se jí to netýká. Ale když byl čas a scéna byla připravena, vstala a šla před kameru výborně zahrát svou komickou roli. Potom si zase sedla za kulisy a čekala. Nikdo v ateliéru kromě mne o tom nevěděl. Pokud ji někdo sledoval, bylo to zcela tajné, byl to někdo ze zaměstnanců ateliéru nebo možná některý kolega. Když jsem natočil poslední záběr, normálně se odlíčila, převlékla a filmové auto ji odvezlo domů." (JoranProvenzano)

  • - Poslední film Anny Letenské. Během filmování byla pod dohledem gestapa, které zatklo jejího manžela a ihned po natáčení byla zatčena také sama herečka. (petr.trep)

  • - Dle Otakara Vávry se producent filmu a majitel Lucernafilmu Miloš Havel pokoušel za Annu Letenskou (Koubková) přimluvit u šéfa kulturněpolitického oddělení Úřadu říšského protektora Martina Wolfa, který mu však naznačil, že je to marné. Nicméně docílil alespoň toho, že dokončila natáčení. (JoranProvenzano)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace