První parta

Nejslabší Čapkovo dílo - příznačně oceněné možná tak Ladislavem Štollem - bylo zpracováno celkem slušně a jeho filmová verze se pro mě stala jednou z těch výjimek, kdy film předběhl knihu. Sociální vyznění, které působí dost neuměle v Čapkově předloze - ta však selhává i kvůli dalším záležitostem -, samozřejmě musíme v roce 1959 odpustit, a tak nám zůstává zápletka poměrně vybočující ze schemat socialistického realismu, širokoúhlý obraz, působivé zachycení světa havířských štol i poměrně novátorské zvukařské postupy. (14.11.2006)

První parta je zaujímavý film na pomedzí sociálnej drámy a coming of age diela. Film som videl ako chlapčisko, ale ocenil som ho až po druhom videní, keď som sa v  úlohe mladého Standy  Půlpána (p. Cupák) ocitol viac-menej osobne. Poznal som to sám: Večery nad skriptami, nekonečná drina na technickej vysokej škole, perspektíva inžinierskeho platu (môj nástupný 1600,-KČS), akurát som na rozdiel od hlavnej postavy vysokú školu aj ukončil (z 34 v krúžku nás skončilo tuším 9). Potom vojenská služba, návrat október 1989 a následne totálny krach strojárskeho priemyslu na Slovensku. Na ulici inžinieri s 20-30 ročnou praxou. 20% nezamestnanosť (v reále hádam 40%). Synku, si mladý, ber lopatu a hybaj makať! 8 rokov fyzickej driny medzi skutočne jednoduchými (eufemizmus) ľuďmi. OK,  nebola to baňa, ale zážitok to bol dosť tristný. Neskôr sa strojársky priemysel oživil a podarilo sa mi nájsť nejaké aspoň trochu  primeranejšie miesto, ale najlepšie roky mladosti boli nenávratne preč.  Aby som však nebol osobný. Film sa mi zdal dobrý, ale hlavný hrdina bol príliš snový a sentimentálny – podobný typ by som odhadoval tak na vek okolo 14-16 rokov. Ako nešika a fyzicky slabý chlapec pracuje  so skupinou chlapov – muži sú archetypálni – síce drsní ale v jadre dobrí a ľudskí. Starého baníka napríklad trápi stratené kladivko – normálny človek by to mal fakt u zadku, najmä v situáciách, kde ide o život. Hlavný hrdina sa snaží zachrániť Ing. Hansena pri závale (podľa svojich snových predstáv), ale vlastne mu skočí do cesty (keď padá povalina, každý uteká skade ľahšie, nieže sa to snaží chytiť rukami, to je číry nonsense).   Tak skončí ako čiastočný invalid – príde o prsty na jednej ruke. Zahynie tam aj postava, ktorú hrá pán Valach – jeho vzťah s manželkou som celkom nepochopil, aj spolu chceli žiť, aj tak nežili. To je asi najhoršia situácia – keď obaja chcú ale nejde to.  Pekný a smutný film.  Pocity hrdinu som prežíval s plným pochopením. (12.06.2023)

Čapkova předloha není nic moc, Vávrova režie s ní mnoho nesvedla, tak nám byl předložen snímek, který se komíhá mezi sociálním dramatem, pracovní agitkou, romantickým dramatem a uměleckou nudou. Hlavní hrdina, rozeklán touhou po lásce a potřebou předvést se jako hrdina, vede podivné monology, které přecházejí do oblasti snů. Na obhajobu snímku musím dodat, že gradace je výborná a závěr skutečně dobře pracuje s emocemi diváka. Velmi smutná je technická kvalita filmu. CS Film si s tím, zda divák něco uvidí a uslyší, příliš hlavu neláme, ale pokud je to, co vysílá, jediná kopie, tak se bojím, že tenhle film už nikdo nezachrání. (01.12.2011)

Existenční drama podle předlohy románu K.Čapka odehrávajicí se na sklonku 30 let:Půlpán(E.Cupák) musí s existenčních důvodů zanechat studií a pracuje příležitostně jako vozač na dole Kristina v Kladně kde se točil převážně i celý tento film.Nesnadno se sžívá s drsným prostředím a s uzavřeným světem hornického řemesla.Teprve až aktivní účast při odstraňování následků důlní katastrofy mu přinese pocit sounáležitosti s ostatními horníky.Akademicky chladný,ale vyhroceně třídně angažovaný přepis Čapkovy předlohy.Poslední filmová role mistra ND Rudolfa Deyla st.a také snad zároveň jediný film ve kterém si zahrál společně se svým synem kterého bohužel jak to tak občas chodí přežil o celých pět let. (11.07.2006)

Velmi slušná adaptace, dobré scény v dolu, dobré výkony řady známých herců, některé jejich miniatury si lze přímo vychutnat, někde by možná neuškodilo trochu zkrátit Čapkovy literární proslovy postav, ve filmu někdy trochu ruší, ale i tak na to, že to bylo natočeno koncem padesátých let, měli by to občas v televizi reprízovat a nejen kvůli K. Čapkovi. (11.04.2019)