Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dr.fish
    *****

    Neznám dopodrobna ani dílo, ani život Jana Amose. Myslím ale, že tu ani tak o to nejde. Je to film o člověku posedlém věděním, chrlícím spisy na pozadí jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů historie. Třicetiletá válka znamenala pro Čechy nedozírnou změnu demografickou i politickou. Tisíce čských rodin emigrovalo do ciziny a ztráty na civilním obyvatelstvu se odhadují až na 30%. Obrovské přesuny konfiskovaného šlechtického majetku do rukou cizinců v císařských službách. Rekatolizace. A v této době žil Komenský, který chtěl změnit svět. Jeho putování nám přiblíží nejen atmosféru doby, ale naznačí i jak významnou osobou byl, když se mohl stýkat s Oxenstjernou, královnou Kristýnou a dalšími politickými špičkami Evropy. Jen domů, tam se vrátit nemohl. Otakar Vávra podle mého názoru dokázal na plátno přinést silný příběh zaníceného člověka, hrnoucího se proti proudu tehdejší doby. A povedlo se mu to znamenitě. Ano, film má pomalé tempo, ale není to akčňák, jde přece o duchovní záležitosti, hledání odpovědí. Ladislav Chudík svou roli zvládl a nebyla to role rozhodně snadná. Pro mne rozhodně velké překvapení, 90%(16.8.2012)

  • sportovec
    *****

    Nesporná popisnost díla je dána skutečností, že se o ně Vávra musel s komunistickou cenzurou doslova rvát celé desetiletí. Myšlenka, že by kněz, hluboce věřící křesťan, mohl být nositelem pokroku, byla nevídaná. Kompromisy, ke kterým musel sáhnout režisér, také válcovaný normalizací, a cenzurní škrty, které byl nucen podstoupit (chybí odkaz na Clamores Eliae - Výkřiky Eliášovy, ze kterých zbyl ve filmu jen opakovaný symbol hořícího keře či vypuštění vloženého přístavku "hříchy našimi naše hlavy uvaleného" v Kšaftu umírající Jednoty bratrské, uvedení Komenského do biskupského křesla Jednoty ad.) v podstatě znemožnily v daném rozsahu Vávrovi vytvořit a dotvořit dynamizující a dokreslující scény, ze kterých zbylo jen teatrum mundi ilustrující zrod slavného LABYRINTU SVĚTA. Zejména druhý díl je témto vynuceným krácením podstatně poznamenán. Život osobností tak košaté a přiblížení doby, která je nám svými kulturními souřadnicemi až neskutečně vzdálena, si délku, srovnatelnou s F. L. VĚKEM, nesporně zasloužil. Okamžiky Komeniových pochyb, vložené do filmu a opět "přikrášlené" normalizační cenzurou, jsou nesporné, nedělají však z tohoto evangelického křesťana ateistu, jak naznačuje Komenského setkání s Descartesem. K velkým kladům tohoto pozoruhodného filmu patří důkladné využití a funkční přetlumočení základních myšlenek ROZPRAVY O NÁPRAVĚ, posledního velkého díla velkého Moravana, jejichž citace, vložená do úst umírajícímu optimistovi, muži touhy, je naprosto funkční (rukopis díla, o němž se přes 200 let mělo zato, že se ztratilo, se objevil naprosto nečekaně r. 1931 a do češtiny byl v úplnosti přeložen až r. 1992). Jsou totiž převratné svým ekumenismem, důrazem na altruismus, tvorbou východisek, na která o 200 let později v našem prostředí naváží Palacký, Masaryk, Havlíček a mnozí další, mj. i současná teorie lidských práv. Je velkou škodou, že se natočení díla nedožil Karel Höger, pro kterého to mohla být v jeho původním předpokládaném rozsahu životní úloha. O tom, že toto poslední velké Vávrovo dílo leželo normalizátorům v žaludku, svědčí i recenze v dobovém tisku osmdesátých let. Komenský, převedený do filmové řeči, mimoto vyžaduje a předpokládá diváka poučeného a navíc vzdělaného o základních souvislostech a faktech života tohoto českého velikána, Husova dědice a pokračovatele. Jen pak se duchovní démanty, které nám tento velký muž odkázal, rozzáří ve svém skutečném, opravdu třpytném nadčasovém lesku.(23.7.2012)

  • honajz
    *

    Patetické a teatrální scény, deklamace, všechny scény jsou prvoplánově didaktické, plus otřesné politické vidění té doby podle výkladu komuistů - Jan Amos byl věřící, ale musí o Bohu pochybovat, zlí katolíci pálí knihy a rabují domy. Je divné, když Jan Amos a jeho manželka mluví česky s výrazným slovenským přízvukem. Hvězdička za kameru (s výjimkou vizí).(6.10.2010)

  • honz
    ***

    Učitel národů a jeho doba v pojetí Otakara Vávry. Film sleduje Komenského osudy, na kterých se odráží doba porážky stavovského povstání a třicetileté války. Jeho pobyt ve Fulneku, v polském Lešně, které se stalo centrem bratrské víry a Komenský se tam uchýlil po vydání Obnoveného zřízení zemského, cestu do Anglie, Švédska, zpět do Polska a Nizozemí, kde 15. listopadu 1670 vyčerpaný umírá. Kromě spíše tragického rodinného života Jana Amose věnuje film pozornost jeho dílu filosofickému a především pedagogickému. Na okraj se tak dostává Komenského odkaz teologický jako posledního biskupa Jednoty bratrské (není divu, když film vznikl na počátku osmdesátých let). Po umělecké stránce má ve snímku vysokou úroveň scéna z díla Labyrint světa a ráj srdce.(11.1.2012)

  • WANDRWALL
    **

    Film dává občas CSfilm. Bohužel filmaři v této verzi nevyužili potencionálu, který dramaticky bohatý Komenského život v sobě má. Tempo filmu je únavě pomalé, informace o životě J.A.Komenského pouze školní, ačkoli historických záznamů o něm a jeho době je dost. Byl vyhnán z Čech, jako každý kdo nebyl příslušníkem katolické církve, kterou tvrdě nastolili Habsburkové atd.(7.7.2011)

  • - Natáčení probíhalo v Praze - Suchdole u Trojanova mlýna, Hrádku u Nechanic, ve skanzenu Veselý kopec a dále v Polsku a Švédsku. (M.B)

  • - Původně byl projekt plánován jako seriál. Z finančních důvodů se tvůrci nakonec rozhodli pro film. (Spinosaurus)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace