Rozina sebranec

Zřejmě film, který nejvýrazněji předjal svým pojetím pozdější Vávrovy velkofilmy padesátých a sedmdesátých let. Komponován více ve wintrevském než v jiráskovském stylu pojednává ve více tradiční než soudobé filmové řeči soudobé nosné sociální téma jako hlavní myšlenku (v pozadí jako bychom tušili Hugův CHRÁM MATKY BOŽÍ) díla, jehož výpravě a vlastně i scénáři nelze nic vytknout. Poučné a pro někoho i burcující. (27.08.2007)

S třicátnickou vervou natočil Vávra velice vyspělý film. Jak nenávidím zadní projekce, zde mu je dokážu odpustit, neboť ani ony nepůsobí trapně. Rozina sebranec je velkolepé sociální drama srovnatelné snad jen s Bídníky. Vávra se noří až na sám okraj společnosti, do míst, kde si bída podává ruku s nouzí. Vávra byl vždy mistrem davových scén, takže nepřekvapí výborná choreografie i nasnímání přepadení kláštera lůzou. Mnohem více prostoru však dostávají jednotliví hybatelé děje. Skvělá Glázrová svoji Rozinu (tak trochu „Valjeanovou“) bez mrknutí oka provádí od naivní dospívající dívky, přes zamilovanou mladici, k bezstarostné manželce, milující ženě, až po zuřivou Athénu bránící jediného člověka, který na ni byl vždy laskavý a milý. Škoda, že Boháčův Nikola nezůstal v Itálii, Boháč je s přibývajícími minutami filmu horší a horší. Naopak Pivec, byť stejně trapně namaskován jako ostatní „Italové,“ je lepší a lepší. Pivec by určitě roli Nicola zvládl mnohem lépe, neboť byl o několik tříd lepší herec, než Boháč. Kreuzmann je výborný Karf, vilný stařík se záluskem na mladé masíčko, které na něj záhy udělá dlouhý nos, což extrémně raní jeho pýchu. Štěpánek v roli převora zosobňuje autoritu, laskavost i moudrost. Je smutné, že se výbornému triu Glázrová, Štěpánek, Pivec do toho plete přehrávající Boháč. Navíc je zde Štěpánka s Pivcem na můj vkus příliš málo. Štěpánkův vemlouvavý hlas, kterým zde konejšivě hovořil s Rozinou, bych mohla poslouchat dlouhé hodiny a neomrzel by se mi. (08.02.2023)

Skoda ze Karel Chrocht je konspiratorsky picus, ktory veri ze zydy planuju picoidy ako NWO ..... ma inak dobre komentare a casto /hlavne u polizziotteschi filmov/ sa niet o co opriet. No ale Karel teda veri picoidam kvalitnym. No a par slov aj k filmu - Vavra bol rezisersky talent o tom zadna, kulisy 17. storocia sa maximalne podarili, tempo vyborne, dialogy na urovni ...... u mna len o troch u slabsie nez Cech Panen Kutnohorskych . 70 % (04.05.2019)

Historická štúdiovka so všetkými jej neduhami, ale aj s dobrou atmosférou a dobrými hereckými výkonmi. Hl. predstaviteľka, známa napr. z rozprávky Byl jednou jeden král..., kde hrala gazdinú - páčiacu sa kráľovi, hraje riadnu čerticu, ktorá by potrebovala niekedy zraziť hrebienok, ale na druhej strane je aj pekná ženská. Že museli byť všetci Taliani pomaľovaní na tmavo, pôsobí trocha smiešne. Čo sa týka veľkoleposti, ako je nám v úvodných titulkoch filmu predstavené, tak to nie je ani zďaleka také, aké Vávra o desať rokov neskôr natočí. Napriek tomu a tiež vďaka tragickému koncu je to ale zdarilé dielko. (07.09.2017)

Parádní, téměř monumentální Štěpánek jako otec Antonín, převor kláštera, k nepoznání namaskovaný robustní Italský dobrodruh a šejdíř Nikolo alias Ladislav Boháč, ale hlavně ve filmu žensky krásná a půvabná Marie Glázrová jako Rozina-nalezenec ve své asi největší a možná i nejlepší vážné roli. Pěkný kostýmní historický snímek od Otakara Vávry (předtím třeba Filosofská historie nebo Cech panen Kutnohorských) zasazen do Prahy někdy na počátku 17. století. Scéna na konci ve zvonici v klášteře pamětihodná.. Film byl natáčen za okupace, ale dokončen po záměrném protahování byl až po válce, a to už jako snímek znárodněné kinematografie, poté po uvedení do distribuce byl ještě navíc zkrácen. (23.12.2007)