poster

Sokolovo

  • Sovětský svaz

    Соколово

    (Sovětský svaz)

Drama / Válečný / Historický

Československo / Sovětský svaz, 1974, 64+64 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Andrej Barla

Hrají:

Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin, Bohuš Pastorek, Martin Štěpánek, Lev Ivanov, Jiří Pleskot, Hannjo Hasse, Vladimír Ráž, Josef Langmiler, Ladislav Hádl, Ivan Ryžov, Jurij Nazarov, Vladimír Protasenko, Semjon Morozov, Raisa Piroženko, Ljubov Sokolova, Ljudmila Gladunko, Štefan Kvietik, Pavel Pípal, Jiří Krampol, Jan Kanyza, Rudolf Jelínek, Jiří Havel, Jiří Klem, Miroslav Rataj, Petr Skarke, František Vicena, Lída Plachá, Gennadij Juchtin, Alexandr Lebeděv, Ladislav Lakomý, Emil Horváth ml., Renáta Doleželová, Elena Kucharíková, Jaroslav Rozsíval, Jaroslava Tichá, Vítězslav Jandák, Günther Zschieschow, Karel Šebesta, Zdena Burdová, Libuše Jiskrová, Milena Kaplická, Jitka Zelenohorská, Adolf Filip, Karel Hábl, Zdeněk Hodr, Jiří Holý, Jiří Zahajský, Václav Mareš, Jan Krafka, Vladimír Matějček, Alois Švehlík, Miroslav Moravec, Gustav Nezval, Jan Pohan, Karel Sekera, Zdeněk Mlčoch, Jiří Adamec, Jan Bartoš, Stanislav Benda, Arnošt Böhm, Karel Engel, František Faust, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Zbyněk Krákora, Jiří Kraus, Jiří Plachý, Otakar Rademacher, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Jan Váňa, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Jaroslav Tomsa, Jiří Kalenský, Josef Fiala, Jiří Hein, Petr Herrmann, Petr Lányi, Milan Novotný, Antonín Žemlička, Vladimír Pavlar, Antonín Hardt, Milan Miroslav Livora, Vladimír Navrátil, Jiří Flíček, Zdeněk Novotný, Miloslav Homola, Petr Pelzer, Ludvík Pozník, Raoul Schránil, Bert Schneider, Aleš Širc, Miloslav Šindler, Václav Fišer, Zdeněk Hess, Zdeněk Hübner, Viktor Preiss, J. Kunovac, Vít Pešina, Rudolf Kalina, Boris Švec, Oldřich Vlček, Petr Voštiar, Ludvík Wolf, Zora Jiráková, Pavel Jiras, Jiří Kodet, Dalimil Klapka, Hugo Kaminský, Augustín Kubán, Ivo Kubečka, Věra Ševčíková, Zdeněk Srstka, Bohumil Švarc st., Žanna Trofimovna Prochorenko, Nikolaj Jerjomenko st.
(další profese)
  • Spinosaurus
    *****

    Druhý díl Vávrovy válečné trilogie považuju za nejslabší. Nejslabší proto, že ony emoce a vlastenectví ze mě sršelo pouze při scénách z protektorátu a poté v závěrečné scéně, což je oproti Dnům zrady a Osvobození Prahy značný pokles. Tyto věci však nijak nesnižují hodnotu díla, které si toto hodnocení zaslouží a to hlavně z důvodu reality. Vávra posunul onu hranici reality nebo spíše reálnosti, chcete-li to tak říct, mnohem výše než to znázorňovali ve svých polo(pseudo)dokumentech Rusové nebo americké patosy. Každá věta, každý zničený tank, každý pohyb v historických scénách se zakládá na skutečnosti. Vávra prostě zobecňovaní nepřipouštěl. Jeho sen natočit film, jehož historická věrnost by byla 100% mu však překazila komunistická strana. Začátek, kdy Klement hovoří k vojákům v buzuluckém divadle je ještě pravdivá, ale dost leze na nervy, poté malá porada se stranickými vojáky (Krampol a spol.), kde Gottwald jako již ve Dnech zrady uplatňuje svůj 6. smysl předvídání a konečně konec všech hrůz. Poté již tolikrát zmiňovaná scéna "Ať žije komunistická strana!". Tato scéna je podle mě naprosto jasný příklad Vávrova potírání komunistických zásahů. Když se na tu scénu podíváte, tak zjistíte, že je to vážný adept na vystřižení. A teď se zamyslete. Stalo by se něco s posloupností scén? Ne! Vávra to tam zasadil tak, aby ta scéna nijak nenarušovala okolní děj a to je právě princip jeho likvidování komunistických požadavků, který nám již jasně předvedl ve Dnech zrady při Internacionále a scén z politbyra. Nejhorší komunistický úsek je Londýn. Opět zde platí již výše zmíněné, ale tohle je fakt moc. Beneš vykreslen jako diktátor, jehož výroky jsou opět pravdivé, ale tvrdě zkreslené. Následuje bizardní scéna s generálem Ingrem, zdlouhavé formování jednotky a pak už je od všech komunistických bludů pokoj. Bitva u Sokolova je natočena lépe než většina bitevních scén z ruské kinematografie. PS: Otakar Jaroš zde není narozdíl od oficiálního komunistického výkladu líčen jako komunista, což je další klad filmu.(2.9.2008)

  • sportovec
    ****

    Po mnoha letech jsem měl možnost nedávno znovu zhlédnout i pro mě nanejvýš kontroverzní film. S překvapením oproti vzpomínkám jsem musel konstatovat jedno: ideologický balast zůstal nezměněn, zato však velmi výrazně v mém pohledu posílila dokumentární i umělecká, jakoby odosobněná složka filmu. Připomenutí toho, co československé vlastence všeho věku přivádělo do československé východní exilové armády, zůstává - a zřejmě nadlouho zůstane - vlastně velmi slušným jediným filmovým zpracováním. Srovnání s Vávrovým dokumentem - filmem CESTA K BARIKÁDÁM - nejlépe ukazuje, nakolik výstižně se tomuto velikánovi naší kinematografie podařilo zachytit neopakovatelnou atmosféru hrůzných válečných událostí mrazivého zimního předjaří 1943, které bylo neseno podmínečným zdarem jednoho z posledních německých ofenzívních pokusů na východní frontě druhé světové války. Pochvalu zaslouží i připomenutí širšího dějinného kontextu (nacistické plány na českou etnocidu, atentát na Heydricha, lidická katastrofa, úvahy v londýnské vládě), které také kompozičně vyvažují tuto největší Vávrovu filmovou epopej rozsahem srovnatelnou s Bondarčukovou VÁLKOU A MÍREM (de facto šlo o hexalogii). Ještě zajímavější je to, co muselo být na zásah komunistických cenzorů rané normalizace vynecháno: kontext Benešových londýnských úvah, které ho "usvědčují" z nenapravitelných demokratických sklonů; postava národního hrdiny generála Heliodora Píky, statečného obhájce československého státního a národního zájmu v Moskvě, který se rozhodujícím způsobem zasloužil o ustavení jednotky; česky psaná jména německočeských demokratických antifašistů (Spiegel, Redisch), ale kupodivu i postavy pozdějšího ministra národní obrany Bohumíra Lomského (Svobodův zástupce), jeho náměstka a srpnového kolaboranta generála Otakara Rytíře (náčelník praporního štábu) i pozdějšího generála, nositele poválečného tzv. rudého gestapismu a spoluarchitekta procesů padesátých let generála bez kvalifikace Bedřicha-Fricka Reicina (zprvu osvětový, později zpravodajský důstojník jednotky). Přes tyto již podstatné faktografické razury se ještě podařilo Vávrovi natočit mimořádně zdařilý film, který vyniká jak pojetím, tak zvládnutím bojových scén (boj o Sokolovo). Druhý díl současně tvoří přechod k závěrečnému dílu trilogie OSVOBOZENÍ PRAHY, v němž řádění cenzury již nabylo nezvladatelného rázu a negativně ovlivnilo úroveň i vyznění nejen této části, ale současně i celé trilogie.(25.8.2007)

  • Jimmy15
    **

    Po zhlédnutí třetího dílu Vávrovy ságy, musím říct, že tento díl byl zatím si ze všech „nejlepší“. Samozřejmě propaganda působí i zde více jak silně. Divák musí brát v potaz lehce domyšlené skutečnosti. Za pozastavení stojí také to, že střela, která zraní nadporučíka Jaroše například zabije 15 obyčejných vojáků a mnoho dalších úsměvných nebo strašných věcí.(23.11.2014)

  • J R C Pecuchet
    **

    Co se týče filmařiny, tak to je naprosto profesionálně odvedená práce se vším všudy. Troufám si tvrdit, že do dnešního dne nikdo nenatočil tankové bitvy tak, jak je ztvárnil Otakar Vávra. Bohužel film trpí dosti podstatnou komunistickou propagandou. Nejvíc mi vadí, že bezesporu jasné a prokazatelné historické události jsou zabaleny do obalu bolševické propagandy.(24.2.2013)

  • Freddie99
    ***

    Nebyť dejovo poplatných scén na dobu vzniku filmu, mohlo to byť lepšie, tým pádom kratšie a údernejšie. Že je tam ukázaný Gottwald a nejaké komunistické drísty, to mi nejako nevadí, len do súčasnosti by sa hodilo uvádzať film v zostrihanej podobe. Na úkor tohto balastu nedostávajú herci priestor na vykreslenie postáv a v podstate ich vidíme len chvíľu a vzápätí na to umrú v boji. Druhá polovica filmu je fakt výborná, len záver to zráža na kolená, to si naozaj vo vojnovom veľkofilme mohli odpustiť, takú špinavosť. Ono dnes natočiť Sokolovo by asi nešlo, ale ak predsa, nechal by som originál druhú časť, pretože by v ňom neboli trápne animované výbuchy delostreleckých a mínometných striel, ale tie skutočné, lahodiace oku diváka, ktoré sú poctivo natočené. Pyroši odviedli vynikajúcu prácu.(31.10.2011)

  • - Kanyza hodí protitankový granát po Tigerovi, avšak exploze nastane ještě dříve, než granát na tank dopadne. Protitankový granát by ale Tigera nezničil, ostatně na tak velkou vzdálenost by nezničil žádný tank. (Spinosaurus)

  • - ČSĽA poskytla v období jesene 1973 až júna 1974 filmárom vojenskú techniku a na víkendové termíny aj 700 vojakov základnej služby. (marlon)

  • - Československý štátny film sľuboval veleniu ČSĽA, že účasť bude pre vojakov "kultúrno-politickou brigádou". (marlon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace