Reklama

Reklama

Temné slunce

  • angličtina Dark Sun
Československo, 1980, 133 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Karel Čapek (kniha)

Hrají:

Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Magda Vášáryová, Jerzy Kamas, Luděk Munzar, Nóra Németh, Jozef Adamovič, Vladimír Šmeral, Günter Naumann (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Román Karla Čapka "Krakatit" zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu...

Rádoby akční výjevy občas vyznívají jako nezamýšlená parodie, ani toporný Radek Brzobohatý v hlavní roli nepřesvědčí o životnosti svého hrdiny. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. Po těžkém zranění kameramana Miroslava Ondříčka, který se při natáčení popálil, dokončil film kameraman Josef Illík. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (93)

Lima odpad!

všechny recenze uživatele

Hodně nepovedená variace na Čapkův Krakatit z roku 1948. O to více zarážející, že v obouch případech stál za kamerou Otakar Vávra. Zjevně politicky angažované a řemeslně mizerné. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Kdyby Vávra tušil, že mu Pámbu nadělí celých 100 let a kousek, jistě by se v 69 letech nepokoušel vypořádat se všemi ožehavými tématy své tehdejší současnosti jediným filmem. On to ale nevěděl a tak nám vyšlechtil jen těžko uvěřitelného kočkokoňorybokuroprasopsa, kterého hned rozčtvrtil. Ing. Prokop prochází tím jeho filmem, jak kdyby bloudil v deliriu. Polovinu vět vůbec nedokončuje, účastní se mizerných dialogů, které v řadě případů dávají tak málo smyslu jako děj. +++++ - Na co myslíte? - Na to, že jsem už 20 roků neviděl nebe. - Opravdu? +++++ Únosy letadel, vydírané vlády, zničená města, květinové děti, volná láska (pojatá kriticky, ale Ing. Prokop taky obtáhne kdekoho), magnáti, neutronová bomba, váleční štváči, socialistický tábor, lidská chamtivost, humanismus, honička s vrtulníkem, absolutně nesmyslné jednání postav (v lásce, v práci, v základních pudech)... Ty jsou dokonce za hranou plochosti, protože ploché postavy dávají smysl - tady z nich zbývá pár pohozených údů z duše. Hudba koná strašlivou práci ve zničení atmosféry, která se možná mohla chvílemi objevit. Jen mimořádně se člověk může potěšit ze zajímavě zvolených interiérů či slušně udělaných laboratoří v Grotupu (necituje se tady starší Vávrův Krakatit - ten dobrý?). Dojem někde poblíž odpadu. ()

gudaulin odpad!

všechny recenze uživatele

Pro mě je Temné slunce nejhorší dílo z Vávrovy tvorby a vzhledem ke kvalitám štábu a vloženým prostředkům i jeden z nejhorších filmů desetiletí...Propagandistické dílko, které sice formálně napodopuje původní Krakatit, ale zcela se mu odcizuje myšlenkou - je to fakticky manipulativní film, který byl politicky preferovaný a měl patřičně nadsazený rozpočet. Hercům se do projektu dvakrát nechtělo,, například Magda Vašáryová zahrála nejtrapnější postavu své filmové kariéry a zahrála ji mimochodem špatně. Celkový dojem 10 %. ()

Brouk 

všechny recenze uživatele

Temné slunce... jo jo... , celý tehdy "Rudý" Most byl "AUF" z neonových kapitalistických reklam, které sloužily jako dekorace během natáčení v Mostě tohoto opravdu nepovedeného zpracování... Aspoň chvilku to tam nebylo takové šedé po setmění... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Uvědomovat si, že  během svého života prožijeme několik historických období - alespoň v minulém století tomu tak bylo - není snadné. To, co mi před desetiletími připadalo frázovité a povrchní, se dnes v TEMNÉM SLUNCI jeví naopak jako předvídavé a až téměř vizionářské. Dnes by se ovšem spíše než o paralelu jaderných zbraní jednalo o některou z biologických nebo chemických zbraní, které jsou v porovnání s neutronovou bombou nepoměrně levnější a efektivnější. Předvídaný vzestup organizovaného zločinu doprovázený postupným hloupnutím politických špiček a viditelný pokles kvality vzdělání dokonávají zbytek. Takže film "futurologicky" vlastně uspěl; ne nadarmo je spoluautorem scénáře Jiří Šotola. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Vrcholné dílo Vávrova "recyklačního" období. Pokud je něco co mi na osobě Otakara Vávry vadí, tak je to především kopírování jiných tvůrců, které alespoň v předchozích letech nebylo tak očividné. Temné slunce vygradovalo tuto jeho bizarní úchylku do nebeských výšin. Ztratila se chladná Florence Marly a inženýr Prokop procházející situacemi, jež jsou bližší halucinacím způsobeným horečnatým blouzněním. Místo nich se zde objevuje unylý, nudný Prokop a Magda Vašáryová, jež není tou femme fatale jako Florence Marly ale pouze znuděná a zbohatlická mladá dívka. Přestože není blíže určené datum a čas, v němž se děj odehrává, zcela jednoznačně lze vyvodit z vodítek poskytnutých filmem, že se odehrává někdy v 80. letech. Ale o to by ani tolik nešlo, "dobová aktualizace" nemusí filmu nutně škodit, pokud ovšem tak není ve stylu Temného slunce. Pacifistický Čapkův román je přepracován a do jeho samotné podstaty vloženy dobově ideologicky poplatné motivy. Co zde mají co dělat záběry na dlouhovlasé hiippies, které jakoby kombinovaly Formanovy Vlasy a díl Mimikry ze Sequensova seriálu 30 případů majora Zemana. Vrcholem všeho je ale velké množství scén, které se téměř do puntíku podobají svým protějškům ze starší Vávrovy adaptace Krakatitu. Korunu všemu pak nasadil závěr ne zcela nepodobný některému ze zombie hororů. Vhodné pouze pro otrlé jedince se silným žaludkem. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Treba mne zastrelte ale mne se tenhle remake libi vic nez puvodni film je to predevsim totalne uletova zalezitost narozdil od puvodniho krakatitu kterej je zase az moc seriozni a navic clovek vi ze se to odehrava jen ve snu a dopadne to celkem dobre coz se o temnem slunci rict neda tady je to realita ao to vic je to pusobivy jasne ja nepopiram ze je to poplatny dobe ale co neni? vavra je mistr a akce tu naopak vypada velmi solidne a mne neprijde jako parodie ale to je vec nazoru... a po pozvolnym rozjezdu se to zvrhne v absolutni ujetost chcete videt Brzobohatyho na manifestaci hipiku a potahujciho si z travy? neni problem pridame i unos letadla s popravou pasazeru a aby toho nebylo malo na konci vyhladime cely mesto vedle Brzobohatyho je tu tradicne skvelej Munzar a ten konec spojenej s prochazkou po mrtvym meste vyzniva velmi slusne apokalyptycky v mych ocich je tohle proste remake ktery prekonal puvodni film a hotovo! ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Ani po dlouhé době mne film nepřesvědčil, abych mu zlepšil hodnocení. Pokud film z roku 1948 je hororovou noční můrou o touze vládnout, pak tenhle počin je jen zoufalou protiválečnou agitkou. Dnes z toho možná ideologie nečouhá tak prvoplánově, v době vzniku ale bylo zcela jasné, kdo jsou ti zlí. A špatně je tu úplně všechno. Brzobohatý přehrává jak o život, Vašáryová pojala svoji postavu tak křečovitě, až z ní udělala karikaturu, a Hrušínský, pokud by neměl příjemný hlas, svou roli jen odříkal. Úvod je pomalejší než filmy ze 60. let, pak se sice děj trochu rozjede, ale ty neustálé řeči o míru a válce jsou jedno velké klišé. Zarazí prachobyčejná vizuální podoba, když Ondříček i Illík byli mistry řemesla. Hudba je naprosto otřesná! Snaha dát jí sci-fi kabát se míjí účinkem a diváka jen rve za uši. Rozhodně už se na něj nikdy nepodívám a doporučit ho můžu jen největším filmovým masochistům. ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Podobně hodnotné jako Němá barikáda nebo Osvobození Prahy. Pamatuju si, jak jsem to jako dítě hltal, zvlášť Magdu:-)). Dnes se mi to ovšem jeví jako blbost. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelé ! Vskutku ! Člověk si při filmu chtě nechtě musel odplivnout nad tím militaristickým imperialismem vlků z Vólstrýtu, pardon Atlantik Atomu... To co se na začátku jevilo jako celkem zajímavá moderní adaptace Krakatitu a to až do doby kdy pan Hrušínský lanařil Brzobohatého, se od poloviny zvrtlo v těžký mix žánrů z nichž i milovníkovi socialistických pecek šla hlava kolem. Od erotiky Vašáriové a jejího prvního orgasmu až po akční scifi komedii líznutou Vlasy. Skutečně vnímavý divák ve filmu narazí na odkaz na Arabelu, Poplach v oblacích, Návštěvníky, Operaci blesk i Mimikry. Závěr byl čistým předchůdcem postapo filmů dneška. Jak se zdá, když je třeba - soudruhům vlasatci nevadili, jen když hájili lidový tábor míru... :-). A ačkoliv vláda Southlandu jezdila v amerikách, zadržené demonstranty prali do Roburů :-))). Jak říkám od poloviny jsem už je němě zíral, bojoval s neustále cukajícími koutky a stále si opakoval.. Tohle točil Vávra? A to má být Čapek? A nejlepší byl Inženýr Prokop. Sice pořád řešil vnitřní dilema jak využít Krakatit lidem k užitku, ale stačilo aby mu na té jeho vylezcově pouti nějaká ta vnadná a všemu svolná prsatice ukázala pár zduřelých bradavek a chudák inža měl úplně jiný problém než ten s gama zářením... Každopádně film ihned putuje do mého soukroméhoa archivu socialistických brutek, protože tam patří stejně jako Mauricius do alba vzácných známek. Tohle se prostě musí vidět. Alespoň jednou ! :-). Takže jednu hvězdu dávám za tu kovovou kuličku a druhou za tu prču. Fakt to nenudilo ! Optikou osmdesátých let ale musím uznat, že některé efekty byly zajímavé a že film asi působil jako moderní sci-fi i díky elektornické hudbě, která dnes už jen umocňovala celou tu legračnost toho celého... * * ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Ano, nějak se ty předchozí velkofilmy asi musely revanšovat, ač je zde vlastně vše nechtěně legrační, době přizpůsobený scénář není úplně špatný a Ondřej Brzobohatý (který si roli se svými partnerkami jistě užil) či Rudolf Hrušínský drží určitou kvalitu, jež dělá film v pohodě sledovatelným, i když se ve finále skutečně jedná o odfláknutou režisérskou rutinu a trapnou agitku o imperialistech z celého světa. Režisér se po tvůrčí stránce nejvíce "vyřádil" na roztomile přehnaném obrazu zámořských hašišáků, kteří měli tendenci se nebezpečně množit i v socialismu aneb Hippie Sodoma Gomora. Nicméně mistr Vávra si tento úlet mohl dovolit a tím je tak nějak vše omluveno a mnou sledováno s úsměvem. ()

Snorlax odpad!

všechny recenze uživatele

Nelíbilo se mi to ani v době premiéry a nelíbí se mi to ani nyní. Hnusný vizuál a naprosto mizerná výprava mě nedokážou přesvědčit o nějakém souznění s hnutím hippies. Je naprosto neuvěřitelné, že na filmu se podíleli dva nejlepší čeští kameramani, takhle by to zřejmě nasnímal i Pepa Vocásek. Ve filmu je jedna jediná zdařilá scéna, a tou je přistávání letadla, která je nasnímána zajímavě. Velká jména však nestála zbytečně jen za kamerou, ale především před ní. Brzobohatý zde podal nejhorší výkon své kariéry, nevěřím mu ani ň. Vášáryová není o mnoho lepší. V jejich případě je výhodou, že mají co nabídnout alespoň fyzicky, je na ně příjemný pohled, což je však vzhledem k délce filmu absolutně nedostačující. Naprosto jsem nepochopila obsazení zahraničních herců, jejich čeští dabéři by se do rolí určitě hodili mnohem lépe. Vávra asi za něco potřeboval utratit zbytečné peníze, tak si další špatně hrající kumpány nechal vozit zpoza hranic. Jediný, kdo nezůstal nic dlužen své pověsti kvalitního herce, byl Rudolf Hrušínský. I Munzar zde jede tak na půl plynu. Vávrova režie je žalostná. Vyjma Hrušínského zde všichni odvedli nejhorší práci své kariéry. Tohle si Čapek skutečně nezasloužil. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Minimálne polovica stopáže ponúka solídne spracovanie predlohy a konzistentný zážitok. Bohužiaľ sa Vávrovi začne od istého momentu film rozpadať pod rukami (od hippies) a začne sa roliť do viacerých koncov, až má človek dojem, že to celé trvá 4 hodiny a nikdy to koniec mať nebude. Keby sa Vávra držal jedného nastoleného smeru, Temné slunce by malo hutnejšiu atmosféru a väčší spád. Veľa sa toho dokázalo pokaziť aj dialógmi, viď dvaja milenci si stále vykajú atp. Každopádne nejde v mojich očiach o žiadnu katastrofu, ale skôr o tunajší pokus o solídny veľkofilm, ktorý ostal na pol ceste za úspechom. ()

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Pravděpodobně nejhorší film Otakara Vávry. Troufnul bych si tento film srovnat s filmem Batman a Robin. Je to totiž úplně stejný tvůrčí výbuch. Těžko hledat v tomto filmu nějaké klady. Pokud bych měl alespoň nějaké jmenovat, pak to bude jistě jistě Magda Vašáryová a Hrušínský. Brzobohatý hrál co měl, ale jeho postava zde už není tak dobře napsaná jako v původním filmu. Zbytek herců je děs a hrůza. Šmeral byl naprosto katastrofální a pan Radimecký ještě pravděpodobně žil postavou Chamberleina, protože používal při svém úplně zbytečném skeči stejnou gestikulaci. Režie je průměrná. Sem tam Vávra něco vykrádá (pendreky), ale co mi vážně vadí je ten tmavý namodralý osmdesátkový podtón. Já fakt nemám rád dramata 80. let pro svoji levnost, která pak vyústila v temné období pánů Soukupa a Olmera. Ale to ještě nemluvím o tom nejhorším a tím je scénář. Sorry, ale takovouhle snůšku sraček, logických nesmyslů a prázdného tlachání už jsem dlouho neviděl. Celý nápad přesunout film ze snu do reality je opravvdu nejhorší nápad v historii knižních zpracování. Ze začátku máme mocit, že Prokop je asi něčim sjetej, jak furt mluví ty samí nesmysly, jenže v původním filmu horečně blouznil, ale tady se má jednat o realitu!!! Je vidět, že ani scénáristé si s tímto přenesením nevěděli rady. Nejlepší ukázka této bezmocnosti je propuštění za Tomešem, kdy padouši řeknou, že si ho najdou všude, přičemž za ním pošlou 1 vrtulník a po jeho explozi už žádné další pronásledování nenastane. Dalším zvěrstvem je ta scéna demonstrace. Opravdu děs. To přece nikdo nemohl myslet vážně. Posledním hřebíkem do rakve je už dnešní Troškova tendence, čili obsadit do filmu zpěváky/celebrity - odpadlíky. Totální vrchol filmu nasadil konec, kdy vidíme snad to nejtrapnější vyjádření změny charakteru na plátně. A když už si začínáte říkat, že to může začít být děsivé, najednou se ozve nějakej zpěvák a začne zpívat nějakou strašnou píčovinu. Opravdu po této scéně jsem už fakt málem zdechnul. Je to asi jako kdyby na konci filmu Smrt krásných srnců začali hrát Rammsteini. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Moderní verze Čapkova Krakatitu. O. Vávra mluvil o tomhle filmu, že se mu nepovedl. Viděl jsem ho jako dítě, a to se mi líbil. Ale později, když už se prodával v levných DVD, a mohl jsem si ho pustit znovu, tak už mi tak zajímavý nepřišel, obzvláště poté, co jsem si přečetl, a shlédl něco o vodíkové bombě, studené válce, a poznal, že třeba takového doktora, co je oddán pacientům až do krajních mezí, tak jen těžko člověk najde. Jinak samotný film přesně, jak ho cítím, tak popisuje BoredSeal. ale stojí za to si to pustit, neb i filmy, které nám nešmakují, tak si z nich můžeme něco vzít, třeba špatný pocit, nebo dojem, že bychom to udělali lépe (kdybychom byli filmaři). ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Všechno je třaskavina, když se to vezme pořádně do ruky."                                                                                           . . . V rámci početné tvorby Otakara Vávry z dob 70.-80.let jde o jediný moderní film popři snímcích s historickými náměty. Také žánrový kousek akčního sci-fi thrilleru není nic obvyklého v našich končinách. Nehledě na to, že už vůbec nebývá zvykem, aby jeden režisér sáhl během své kariéry dvakrát po stejném námětu. Karel Höger v Krakatitu z roku 1948 vytvořil mnohem hutnější výkon plný psychologie, než zde Brzobohatý, který se více předvedl v akčních scénách, jsou tu ale ve vedlejších rolích vynikající Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar i polský herec Jerzy Kamas. Místy to připomíná typickou socialistickou krimi s politickým pozadím, někdy polskou filmovou psychologii, jindy americké akční blockbustery. Vávra nezapomíná na osobité odkazy: scéna s demonstrací evokují hippiesácky muzikál Vlasy a hned následní únos letadla (brzy po odzpívaném protestsongu) dává vzpomenout na čerstvě kultovní díl Majora Zemana Mimikry. Vzhledem k aktualizaci Čapkovy povídky do posledního desetiletí studené války to moc nevadí, spíš mi film přišel ve své délce trochu rozvláčný. Těch unikátních prvků v různých kontextech by se našla celá řada, co mě ale vedle vší té exotiky a modernosti opět nejvíc uvedlo do transu, je poselství.                             . . .    Původní Krakatit (kniha i film, byť ten vznikl až tři roky po válce) zobrazil varování před pokrokem vědy do nebezpečných rozměrů, Temné slunce přichází s obrazem této zkázy v době, kdy se z této hrozby stává realita. Fenomény fanatismu v politice a propagandy v médiích totiž nevymizli ani s rokem 1945... ani s rokem 1989 a námět zůstává silně nadčasový. S přibývajícími minuty hutná paranoidní atmosféra neskutečně graduje až do hrůzostrašného závěru. Jako vrcholné scény vnímám, když dr. Tomeš (Munzar) mluví o výhodách vynálezu nové výbušniny, která zničí jen životy lidí, ale prostředí zůstane nepoškozeno, i křehký šálek zůstane po výbuchu na svém místě... a pak dlouhá ponurá pasáž, kde chodí ing. Prokop (Brzobohatý) městem sám mezi mrtvými, ale velkovýroba strojů běží dál a následuje pohled na onen nepoškozený šálek na svém místě. Síla...! Mazec! Po dojemném epilogu s návratem do rodné zemi a rozhovorem s holčičkou (,,kde ses tak ušpinil? jsi celý od bláta! něco hledáš? ...a byl jsi pro tu pravdu daleko?") nakonec přes všechny výhrady sahám po plném počtu. Pro mě osobě jde tady stejně jako v případě původního snímku o nezapomenutelný a jedinečný snímek. 85% ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Tak toto bol slušný bordel. A značne mi to nabúralo dokonalý zážitok z toho vizionárskeho sci-fi natočeného v roku ’48. Ale to je aj moja chyba. Nemal som pozerať oba filmy hneď za sebou, resp. mal som pozerať len prvý. Dve hviezdičky za tých pár scén, ktoré mi pôvodný film naopak pripomínali či dopĺňali. Ináč veľmi kontraproduktívna záležitosť, s hnusnou atmosférou neskorého komunizmu a smiešnymi postavami. ()

Reklama

Reklama