• blackrain
    ****

    Ne vždy je všechno nové a moderní ku prospěchu lidstva. O tom se můžeme přesvědčit i my. Stačí se kolem sebe podívat nebo si přečíst noviny. Kupodivu mi byla nejsympatičtější postava toho blázna a podivína Artuše Fabiána. Eduard Kohout byl vynikající.Toho si budu z celého tohoto propletence pamatovat a pak možná Lídu Baarovou, která se tu octne na tehdejší dobu v několika odvážných scénách. No, ona i milostná scéna v observatoři má něco do sebe.(18.9.2020)

  • zette
    ****

    Jak uz je zde zmineno, taky ocenuji to, jak Vavra ve svem mladem veku dokazal podat v rezijnim kresle tak vyzraly vykon. Coz ovsem neni pripad jen tohoto filmu. Strasne mam rad jeho filmy, kde postupne buduje hutnou atmosferu. Celkem zajimavy scenar o jedne rodine Ullikovych, kde jsou dobre vykresleny jednotlive postavy, ktere jsou velmi dobre zahrane. Herecke obsazeni jest ozdobou celeho filmu.(31.1.2014)

  • vypravěč
    ****

    Jen s lehkým studem doznávám, že jsem byl napsané Turbiny dosud ušetřen, a to i vzdor tomu, s jakou razancí ji (nejen, ale zvláště) Aventinum šířilo do světa. Její filmová adaptace ve mně zpočátku vyvolala dojem, že jde o reflexi všeobecného šílení. Po přirozenosti ani památky. Maloměstský svět se mění v děsivé delirium: posedlí stíhají posedlé a život je míjí a mele je v žírnou moučku, jíž hnojí lány svých budoucích snů. Čapkův-Chodův, resp. Vávrův blázinec je dokonalým obrazem ohavného rakouskouherského divadla, po němž se dnes jistě stále slzí, ale jen slzami slepých očí. Cesty z těchto usedlých osidel se ovšem jevily kdysi stejně šílenými, ale bláznovství těch kroků bylo svaté. Zničující hra bezživotí pověstné caput regni staví smutné zrcadlo dnešku, ba nutí k zvracení. I v čase, kdy z tyátru zbývají jen neumyté podlahy, se zdá, že se pořád lze spolehnout na osvojené konvence, ty směšné ne-mravy…, ale opak je pravdou. A nakonec se skutečně ozřejmí, že jde jen o… šílení.(22.7.2017)

  • D.Moore
    *****

    Skvělý film s množstvím postav, z nichž nakonec žádná není navíc, a se senzačními herci v čele s Františkem Smolíkem, Eduardem Kohoutem, Lídou Baarovou a Vlastou Matulovou. Obzvlášť obě dámy mě potěšily - Lída Baarová tím, jak s přehledem zvládá dramatickou polohu a jako chameleon se mění ze ctižádostivé dívky v bezhlavě zamilovanou a naopak, Vlasta Matulová velmi přirozeným projevem v roli roztomile zamilované vědkyně. A stejně tak Otakar Vávra dokázal zrežírovat vše a všechny dějové linky plynule propojovat. Jeho katastrofický závěr plný napětí pak přímo bere dech.(5.2.2016)

  • Slarque
    ***

    Předloha je námět spíš pro televizní seriál, takže celkem poklona Otakaru Vávrovi, že příběh dokázal osekat na necelých sto minut. František Smolík je v hlavní roli perfektní, Eduard Kohout mi zpočátku přišel poněkud teatrální, ale u jeho excentrické figury to mohl být záměr. Lída Baarová tu byla jen na okrasu více než obvykle. V kontextu okupační produkce určitě jeden z těch lepších kousků.(28.4.2015)

  • - Ve filmu poznáváme známá pražská historická místa - například Negrelliho viadukt, štvanické tenisové kurty a především Novomlýnskou vodárenská věž, ve které bydlí Artuš Fabian (Eduard Kohout) - ačkoliv má být turbína v jejím sousedství situována do Karlína. Pochopitelně také interiér Národního divadla, kde má Tynda (Lída Baarová) zpívat svou roli v "Lohengrinovi". (Robbi)

  • - Lída Baarová stúpila na plavárni na hrdzavý klinec a zvyšok filmovania odkrívala, čomu musel režisér prispôsobiť zábery. (Raccoon.city)

  • - Aj napriek upozorneniu, ktoré dostal Otakar Vávra, že Lída Baarová mala zakázané účinkovanie vo filme v celej okupovanej zóne, sa rozhodol s ňou dokončiť film. (Raccoon.city)