Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Shadwell
    ****

    Ten film se realisticky jen tváří, ve skutečnosti se metaforicky vypořádává se ztrátou dětství. Klaun není sériový vrah dětí, ani nadpřirozená hmota otálející pod městem. Klaun je To a To je dětství. Klaun zabíjí výhradně děti a dospělé nejenže nechává být, ale je pro ně celkem vzato neviditelný. Když černoch po třiceti letech svolává zbylých šest přátel, nikdo z nich si nemůže vzpomenout, protože na svůj dětský věk do jednoho jako kdyby zapomněli. Právě proto, že zapomněli, pracují všichni na velice slušných pozicích a daří se jim, třebaže v dětství patřili mezi otloukánky. Za hlavní zdroj problémů, které nás v dospělosti sužují, považuje Freud dětství. To ovšem všech sedm vytěsnilo z paměti, proto jsou úspěšní, jak dokládá počátek druhé poloviny filmu. Nikdo z nich ale nemá stálého partnera, natož rodinu. V prvé řadě nechtějí vychovávat potenciální oběti pro klauna, v druhé rovině jsou zamilovaní do sebe navzájem. Klaun je tedy figura ambivalentní. Na jednu stranu spojil celou partu dohromady a zprostředkoval všem sedmi sic nebezpečné, přece však dobrodružné dětské zážitky, protože jak říká King, dětství je ten nejhezčí věk v životě každého z nás; ten věk mezi 5 lety a 15 lety, mezi nabytím rozumu a objevením nedětských neřestí, mezi batolením a sexem (jak jednoho dne sexualita procitne, dětství tím nenávratně skončí). Na druhou stranu je nám klaun nucen dětství připomínat tím nejkrutějším způsobem – přes zabíjení dětí. Že zabíjí v pravidelných intervalech už stovky let, aniž to komukoliv přijde k podivu, dokládá, že dětství je pro dospělé dávno zapomenutou kapitolou. Našich sedm hrdinů ale nezapomnělo, a i přes oněch šest napjatých telefonátů uprostřed filmu - vzpomenou si, nevzpomenou? - se na dětství rozpomnělo. Pronikání nevědomých obsahů z dětství do vědomí nad sny zvítězilo a oni se probudili jakoby ze snu, jehož úkolem bylo chránit jejich spánek-dospělost. Sny, které se vyrovnávají s tělesnými podněty, jsou nejlepším dokladem Freudovy domněnky, že jedním z hlavních úkolů snu je automaticky přetváří tyto podněty do podoby, která se snaží naše vědomí uchlácholit a ponechat v nečinnosti. Dobrým příkladem jsou sny, ve kterých vykonáváme nezbytnou tělesnou potřebu na toaletě. Sen se nám při takové příležitosti doslova snaží namluvit, že můžeme klidně ve spánku pokračovat, neboť naše potřeba je právě uspokojována. Což nás přivádí k tomu, odkud klaun vstupoval do naší reality – ze sprch, umyvadel, z kanálů. Jak sprcha, umyvadlo nebo záchod odvádějí naší špínu do jiné dimenze, přičemž šokující je pro nás případný návrat tohoto, v některých filmech zpřítomněný kupříkladu vylévající se krví ze záchoda. Tato krev, tento návrat zmizelého, nás zpravidla děsí a znepokojuje. Film, potažmo kino se setmělým sálem a náhlou „záplavou" obrazů, je pak explicitoriem onoho. Některé filmy na to vsázejí. Například u scén vraha, čistícího krev po oběti, pak vyvstává, zda se divák, toužící nečistoty a krev vidět co nejdříve zmizelé, protože do naší reality nepatřící, s vrahem identifikuje, nebo zůstane v opozici na straně dobra. Mimochodem, v knize Tma 2.0 přichází Ondřej Neff s představou světa, ve kterém elektřina přestala fungovat jako technická síla, následkem čehož se navracíme před ´89 a kdesi cosi, ovšem co je zde pro nás podstatné, k moci se dostanou sanitární inženýři, hajzlbáby a žumpmani a jim podobní, protože co začne v této staronové civilizaci churavět nejprve, jsou ucpané hajzly. Stalo se prostě mánií ukrývat lidský tělesný odpad, jako by pouhý pohled na něj mohl člověka ochromit. V útrobách trubek se rozpadá řád světa, je v něm přítomno jakési nevědomé podsvětí, od něhož se obvykle chceme distancovat. A tak i klaun z filmu představuje exkrement, který k nám zavítal z jiné dimenze. Dimenzí je pak ono navracející se zapomenuté dětství, představující vpád reality do světa či Lacanovými slovy „symbolického řádu“, který udržuje a chrání trvání dospělosti.(19.9.2009)

  • Aluska88
    ****

    Od doby, kdy jsem ještě jako malá dívka TO prvně viděla, uplynula již pěkná řádka let. Mezitím jsem také přečetla literární předlohu Stephena Kinga. Tlustou knihu o tisíci stránkách, kterou považuji za jakousi "Bibli zla." Pro mě se jedná o téměř nadpozemské mistrovské dílo a jeden z nejlepších hororů, jaké kdy kdo vůbec vytvořil. Kingova představivost je fascinující, děsivá, nekonečná a nepopsatelná. Po letech dávali To v TV, takže jsem jej zhruba po více jak deseti letech kompletně celé zhlédla. Jakkoli je film pro spoustu fanoušků možná slabým přepisem jedinečného díla, i přes znatelné nedostatky je zde celá řada věcí, kvůli kterým na něj nedám dopustit. Především je zde Tim Curry. Jeho kreace "Pennywise, the Dancing Clown" je naprosto dokonalá, originální a děsivá, stejně jako zábavná. Pennywise nepostrádá smysl pro humor a tak dokáže vzbuzovat hrůzu, stejně jako úsměv na tváři. Dále tu máme výborné obsazení, jak dospělých, tak především dětských rolí. Už teď si nedokážu představit, že by Billa "Koktu" Denbrougha, Richieho "Beep, Beep!" Toziera, Bena Hanscoma, Eddieho Kaspbraka, Stanley Urise, Mike Hanlona a Beverly Marsh ztvárnil, zejména v dětských "verzích", někdo jiný. Jonathan Brandis patřil mezi ty mladé talenty, které zahubil mocný Hollywood. Dalším silným prvkem je "pouťová" hudba. Scéna, v níž Beverly navštíví svůj rodný dům a setkává se s paní "Kershovou" mě spolehlivě děsí ještě dnes a moment, kdy se "To" promění ani po letech nedokážu sledovat. Kdo ještě nezná a neviděl, mohl by být slušně vyděšen:) Masky vyzní ve filmu spíše lacině, než děsivě. Rozhodně v něm není obsáhnut celý děj knihy (což snad ani nejde). V knize monstrózně vytvořené závěrečné epické finále je ve filmu převedeno do nějakých bídných deseti minut. A ten směšný animatronický pavouk, který jako by vypadl z Cesty do pravěku, coby jedna z podob "To", které má i v této své podobě stále představovat to nejmocnější zlo ve vesmíru, je v podstatě nakonec poraženo tak, že se do něj Bill, Richie a Beverly "pořádně opřeli", povalili jej na bok a vyňali z něj orgány. Myslím, že celkové finále je asi nejvíc zpackané. I přes všechny tyto neduhy má To specifickou "devadesátkovou" atmosféru a já osobně tento filmový přepis budu považovat vždy za ten nejlepší a jediný. Ten jedinečný (ne)dokonalý "feeling" nedokáže nahradit žádná digitálně vystajlovaná, vysokorozpočtová a "moderní" verze. Natočit film, který by byl věrohodně přesně srovnatelný s literárním mistrovským dílem o tisíci stranách snad ani nejde. Spousta filmů podle Kinga této kvality dostála, jenže pro mě je To možná jediná kniha, která se od jeho ostatních něčím liší. Neokážu přesně popsat čím, jen vím, že je to něco, co ji dělá prakticky nezfilmovatelnou. Protože to, co King v tomto díle vytvořil a popsal svými myšlenkami, slovy a fenomenálně propracovanými charaktery, to, jak jsem se při jejím čtení cítila a co ve mně vyvolávala, nedokáže nikdo ukázat ve filmu. "Beep, beep, Richie!"(5.1.2006)

  • T2
    ****

    na TV produkciu výborná práca, či už po príbehovej stránke, kde dobre ladí rodinný hravý motív s prechodom do tej drsnejšej krvavej stránky, rovnako tak trikovo na úrovni, dobré masky a nechýba slušná dávka napätia, trošku na škodu je ta minutáž, veselo sa mohla spraviť aj kratšia verzia ale ináč spokojnosť /70%/(26.10.2015)

  • J*A*S*M
    ***

    V tomto případě se srovnání s knihou nelze ubránit. Děj tisícistránkového románu se povedlo převést celkem dobře (chybí pár scén z dětství, vysvětlení původu Toho a monumentální finále, na které v TV filmu asi zrovna nezbyly peníze). Výkony dětských herců jsou uspokojivé, ale dospělí to všechno kazí. Hlavně jsou neuvěřitelně špatně vybráni (to je spíš subjektivní, v knize jsem si je totiž zobrazil úplně jinak) a pak také silně přehrávají. Atmosféra se ve filmu občas vyskytne, ne že ne, ale rozhodně není tak silná jako v předloze. Závěr v kanále pak působí jako špatný vtip hlavně kvůli trapně vyhlížejícímu Tomu, ale i proto, že se najednou vytratí veškeré napětí. Plusem je hlavně klaun Pennywise, který, když se objeví, působí dost strašidelně. Film mi připomněl příjemné chvíle nad knihou, za což mu tři hvězdy s klidným svědomím dám.(15.8.2008)

  • B!shop
    ****

    Na televizni horor docela slusna atmosfera, a jedno z lepsich zpracovani Kinga. Film se da v podstate rozdelit na dve poloviny - prvni, kdy vidime co se stalo, kdyz byla "sedmicka" mlada a jak se s Penywissem "vyporadali". Deticky hrajou celkem slusne a rozhodne lip, nez jako dospeli, kteri silne prehravaji. Na trikach je znat doba vzniku, a ze je film urcen pro televizi. Nevim jak to NOVA rozsekla ja to videl na dvd, takze v prvni polovine tu vidime jak se to vse stalo, kdyz byli jeste deti + kazdeho vzpominka na jeho setkani s klaunem, pote co jim jeden z nich, co z Derry neodesel zavola, aby dodrzeli slib a vratily se. V druhe polovine se pratele po triceti letech setkavaji a zjistuji, ze se klaun kazdych 30 let vraci a rozhodnou se ho natrvalo znicit. Tady uz je to s atmosferou trosku horsi. Celkove se mi to libilo a i pres svou 3 hodinovou delku to nenudi takze davam za 4.(17.2.2005)

  • - Z prvního českého dabingu od firmy Warner Home Video bylo vystřiženo téměř 15 minut scén. Warneři prohlásili, že to bylo kvůli zmenšení finančních nákladů. Ovšem v druhém českém dabingu (film při vysílání rozdělen na 2 části) od Novy již k ničemu podobnému nedošlo. (nanamarak1)

  • - Tim Curry se dohromady na plátně objeví na necelých 20 minut. (Delock)

  • - Předloha, která se stala nejprodávanější knihou roku 1986, má v českém překladu 1013 stránek o velikosti A5. (Steewe)