Režie:
Václav WassermanScénář:
Josef NeubergKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Oldřich Nový, Adina Mandlová, František Hanus, Hana Vítová, Ladislav Boháč, Jiřina Štěpničková, Růžena Šlemrová, Bedřich Veverka, Nora Stallich (více)Obsahy(1)
Společenská komedie o bohatém muži v nejlepších letech, pro kterého je manželská nevěra jen příjemným a pravidelným sportem. Mladá majitelka květinářství, které se její manžel zdá být obyčejně všední a příliš zaměstnaný, však přece jen dokáže odolat nabídkám zkušeného svůdce. Dobře napsaný příběh, jeden z nejzábavnějších filmů posledního roku okupace, který napsala Olga Scheinpflugová pod cizím jménem, poslední film Oldřicha Nového před jeho internací v koncentračním táboře, a také poslední český film Adiny Mandlové. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Dost vtipná podívaná, pokud si dokážete udržet odstup od postav a jejich slabostí (v takovém případě bude jistě nejsympatičtější postavou osamělý slaďák Oldřich Nový, jehož smích jej brzy prozradí). Ironický odstup usnadňuje nám již vzdálená doba a její společenské a konverzační zvyklosti, a naopak reálnost mnohých situací a rozhovorů, jež vás možná k odstupu přímo donutí. Poněkud smutnější ve chvíli, kdy si uvědomíte, že v životě si odstup udržet nelze. Rozhodně je to jeden z nejpozoruhodnějších starších českých filmů, jaké jsem zatím viděl. 8/10 ()
S Oldřichem Novým čekáte romantickou komedii. Tak tu určitě nečekejte, i když ona to romantika je, ale dramatická. Vdaná žena se zamiluje do okouzlujícího muže, který jí slibuje všechno, dokud ona nezjistí, že on je také svázaný manželstvím. Film o tom, že člověk dělá chyby a že někdy je možné je napravit. Oldřich Nový ukazuje, že i vážnější role mu sluší. ()
Pánovi továrnikovi Richardovi stojí nevera aj za 120 bielych ruží. Starosvetské komplimenty sú od Nového ako vždy očarujúce a zamotané situácie sú dotiahnuté až do úplného konca. Či už je to v dobre zariadenom hniezdočku lásky, od ktorého má skoro každý kľúč, alebo priamo doma s jeho manželkou. Len príbeh od polovice stráca dych a je dotvorený akoby na kolene, ale aspoň sa všetko skončí úspešne a k spokojnosti všetkých zúčastnených. ()
Prý ,,společenská komedie", distributor ten film očividně ale vůbec neviděl, jelikož jinak by nemohl psát takovéto bludy, vždyť se jedná o čistokrevné drama a k smíchu je pouze onen distribuční text. Musím přiznat, že nemám příliš v oblibě tuhle kašírovanou poetiku prvorepublikových umělých filmových světů (byť Sobota vznikla až v období protektorátu, ale k zlatým časům předválečné kinematografie se nepokrytě hlásí), všechny postavy se chovají a jednají naprosto nepřirozeně, celý příběh šustí papírem a nepodlehne-li divák kouzlu nostalgie, uvidí jen zbytnělý marasmus současné české kinematografie plné vztahových seriálů a smířlivých tragikomedií. Sobota je naprostým vrcholem pokryteckého vidění světa, továrník Oldřicha Nového je tu stylizován do role romantického svůdníka, přičemž se tak nějak spiklenecky tutlá, že vězí až po krk v morální žumpě, květinářka Hany Vítové je zase vykreslena barvami mýdlové opery, přitom její jednání je až černobíle prosté, když je schopna odejít od svého muže bez rozloučení a za tepla se stěhuje do luxusního bytu svého nového amanta. Fakt, že čerstvý čtyřicátník vypadá v podání Oldřicha Nového jako usedlý šedesátník nemá asi ani cenu připomínat, to byl v dané době prostě takový standard... ()
Oldřich Nový byl jako vždy velmi šarmantní a elegantní muž, kterému po boku hrály krásné herečky, Adina Mandlová, Hana Vítová a Jiřina Štěpničková. Pro mě docela zásadní film s velkými provorepublikovými hvězdami, které se zde sešli naposled a s nimi se bohužel uzavřela i jedna filmová kapitola. Kapitola, ve které si budu kdykoliv ráda listovat. ()
Galerie (2)
Photo © Lucernafilm
Zajímavosti (7)
- Premiéra filmu proběhla 12. ledna 1945 v kinech Kapitol, Lucerna a Fénix. (Cucina_Rc)
- Adina Mandlová byla během natáčení těhotná, čekala dítě s hercem Vladimírem Šmeralem. Těhotenství skončilo potratem v osmém měsíci před Vánoci 1944, kdy Mandlová porodila mrtvou holčičku. (Kulmon)
- V záběrech natáčených na spořilovské konečné stanici č. 19 se v dětském komparsu "mihl" i tehdy třináctiletý Jiří Suchý. (MahYa)
Reklama