Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tanečnice Marie (Alena Doláková) a její přítel František se snaží zachránit svůj vztah pomocí odpovědí na 36 otázek, díky kterým se podle vědců zamilujete do kohokoliv. Jenže čerstvě třicetiletá Marie má plnou hlavu jiných, mnohem důležitějších otázek. Má cenu pokračovat v kariéře, ve které nikdy nedosáhne vrcholu? Dokáže překonat svůj strach z průměrnosti a být se sebou spokojená? Přestane jí matka někdy mluvit do života? A hlavně – stojí její vztah vůbec za záchranu? Šimon Holý ve svém formálně výrazném celovečerním debutu přináší nebývale autentický pohled na vztahy, sny a starosti dnešních lidí okolo třicítky. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (39)

Bush13 

všechny recenze uživatele

Komorní a intimní vhled do partnerského vztahu, který bude mít však obecnější platnost a leckdo se v něm najde. Stejně jako si kamera prohlíží aktéry velmi zblízka, i film se snaží zazoomovat do nitra nešťastné a nespokojené třicátnické duše, kterou jsme zachytili kdesi uprostřed krize, o které jen něco vzdáleně tušíme. Protože film nemá takřka žádný děj, nijak se téměř nevyvíjí. Zato Alena Doláková se vizuálně proměňuje, že jsem měl dlouho pocit, že sleduji náhle osudy někoho jiného. Vašák je profík, ale ostatní herecké výkony působí někdy trochu toporně-ochotnicky, na druhé straně je vidět sympatická snaha o autentičnost dlouhých dialogů. Jinak takhle promarněnou a časově netrefenou pointu zabitou, respektive přehlušenou jakousi přetaženou artovou taneční adaptací na konci... darmo mluvit. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

36 otázek, po kterých se do sebe podle vědců zamilujete (plus jeden bonusový úkol), utváří jasný rámec pro tuhle intimní vztahovku debutanta Šimona Holého. Formálně sakramentsky přísnou, postavenou na statické černobílé jednozáběrové kameře, ale o to v mnohých směrech působivější. Viděl jsem ve Varech už čtyři ambiciózní hrané české novinky, ale Zrcadla ve tmě mě z nich zasáhla suverénně nejvíc, přestože jde o lowbudgetový debut nekompromisně artové povahy, jenž bude nesporně řadu diváků iritovat. Na mě ale fungovala skvěle – rezonuje v rovině existenciální, i v pohledech na lásku, vztahy a přístup k sobě samému. A pokud za ni nedostane Alena Doláková v hlavní roli Českého lva, znamená to, že se Akademici na film nepodívali. ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Naposledy mě podobným způsobem srala Hra, mj. rovněž tím černobílým formátem 4:3 a celkovou "přeartovaností". Má to absurdně dlouhé záběry, silně nesympatické postavy (pobavila mě Spáčilová, která je nazvala "mátožnými třicátníky") a děj tak zoufale banální, že se to skoro nedalo dokoukat. Marná sláva, jednou za čas se nechám zlákat zručně napsanou anotací, pěkným plakátem či zajímavým trailerem na podobnou produkci (typu Chvilky), abych si pak jen nadával a želel ztraceného času. Zrcadla ve tmě jsou mně osobně zcela nesnesitelný film, kterému bych se podruhé obloukem vyhnul. ()

dopitak odpad!

všechny recenze uživatele

Říkal jsem si, že začít méně osmdesátiminutový film (obecně takové stopáži tleskám) nekonečným záběrem s hodně trapným dialogem, je vcelku odvážné, ale on se to rozhovor přes rameno po několika wtf záběrech zase vrátil. Takže ačkoliv jsem v životě nedokoukal jen pár filmů, Zrcadla ve tmě s díky a odporem odkládám. Hodnocení adekvátní prvním 20 minutám neděje. Tyhle studentské projekty by měly být řádněji označeny a netvrďte mi prosím, že tohle už je celovečerní debut. ()

Vajonek 

všechny recenze uživatele

Tenhle film asi nesedne každému, mně se ale do vkusu i nálady trefil téměř na sto procent. Naprosto přirozeně jsem se už po chvíli sledování dokázala vžít do hlavní hrdinky, líbilo se mi, jak úsporně, pouhým jemným gestem, mimikou, pár slovy či naopak někde zase trochu přehnanými reakcemi, bylo vyjádřeno obrovské množství pocitů, nálad, jak se dařilo vybudovat atmosféru nejistoty, určitého prázdna a nespokojenosti v situaci, kdy by přece člověk mohl být spokojený, když se mu zdánlivě nic tak strašného neděje. Bavilo mě, jak se střídaly naprosto vážné hovory o ničem s hlubokými myšlenkami, či spíše jak se v těch na první pohled a poslech obyčejných řečech najednou objevilo něco hlubokého. Bylo to vtipné, dojemné, poučné, cítila jsem s tím snímkem a Marií příjemné propojení. Líbila se mi černobílá kamera i hudba, taneční vystoupení, ale i jen to, když se sedělo a mlčelo. Alena Doláková měla před sebou zdánlivě snadný úkol, ale věřím, že ztvárnit Marii uvěřitelně, přirozeně bylo ve skutečnosti obtížné a jí se to podařilo podle mě neskutečně. Asi jediné, co bych změnila, byl závěr který bych si představovala přece jen trochu uzavřenější, s jasnějšími konturami. A některé scény bych možná trochu prostříhala. Na výborném zážitku z jednoho na první pohled malého a nenápadného filmu, jenž je ale právě tím typem filmu, kvůli kterým mám kinematografii ráda, to ale nic nemění. A protože je to tu podle mě s 65 % podhodnocené, dávám plný počet hvězd, ač je to celkově za mě tak na pomezí čtyř a pěti. 80 %. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Celovětová premiéra filmu proběhla 24. srpna 2021 na 55. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. (SONY_)
  • Všechny taneční scény si Alena Doláková odtančila sama, protože na dublérku nebyly finanční prostředky. Na tanec se připravovala 4 měsíce v kuse, přičemž tréninky trvaly až 8 hodin denně. (SONY_)

Reklama

Reklama