Beze strachu

Posttraumatický stresový syndrom a boj s ním. To je oč tu běží. Jeff Bridges přežije pád letadla a pak se ničeho nebojí. Nikdo si s ním neví rady. Tak se v tom tak plácá a potkává se s ostatními oběťmi, které přežili katastrofu. Silné momenty střídají slabší, místy schematické, místy naivní, ale často lidské. Bridges dobrý. Tahle se to tehdy točilo. V zásadě slušný film, 70% (13.03.2016)

Je těžký říct, o čem to vlastně je. Samozřejmě o chlapovi, co napůl zázrakem přežije pád letadla a ještě u toho jako anděl zachrání lidi... A potom se dost těžko vrací do normálu. Možná, že vlastně není tak úplně živý. Nebo možná je. Každopádně mne na to díky Bridgesovi bavilo koukat. A konec byl samozřejmě skvělej. (21.03.2021)

Peter Weir (Spoločnosť mŕtvych básnikov, Master and Commander) dokázal stále obdivuhodne striedať žánre a zaujímavo pracovať s ich klišé. Inak tomu nebolo ani v prípade tohto filmu. Príbeh muža, ktorý prežil leteckú haváriu a stratil strach zo smrti je ďalším originálnym zárezom do jeho filmografie. Po každej stránke vynikajúca filmárčina a hlboká psychologická dráma, ktorej najväčšími tromfmi sú Jeff Bridges, na Oscara nominovaná Rosie Perez a nádherný záver. (23.05.2003)

Podle mne nejslabší Weirův hollywoodský film, protože jeho "zvláštnosti" (hudba, kamera, mystičnost, zde buď nejsou, nebo natolik nefungují. Možná je to tím, že i v předloze chybí nějaké větší poselství či paralely. Jistě, je to podobenství podané jakousi mystickou formou o překonání strachu ze smrti a současně radosti ze života, ale chybí tady zkrátka nějaké body, od nichž by se dalo odpíchnout, vše se jen naznačuje. Třeba jméno servírky v Los Angeles na začátku je Faith (Víra), hispánka, které zemřel při nehodě syn, chodí pravidelně se modlit do kostela, Max kreslí tunel jako ze zážitků klinicky zemřelých - ale není zde nijak naznačeno, čím a proč ztratil strach a měl najednou v sobě takový klid - jen se jednou podívá z okna a tam je světlo. Protože nám chybí vodítka, může nám buď připadat něčím mysticky až božsky či andělsky obdařený (a svůj dar předává druhým lidem, které zachraňuje i "zachraňuje"), přičemž jen sám v sobě o sobě nemá jistotu, co vlastně chce, nebo je fakt obětí traumatu, jak to říká psycholog, a jen se chová trhle a všechno, čím pomůže, jsou jen nahodilé skutečnosti. Myslím, že tady by přiklonění se na nějakou stranu mělo být. Protože nakonec vlastně nevím, co mi film chtěl říct, kromě tradičního užívej dne a raduj se z krás světa, dokud můžeš. To za b), tedy nemusíš se bát smrti, protože, zde v podstatě chybí a jen se alibisticky až zbaběle naznačuje. (23.06.2004)

Naprostá bejkárna o chlapovi, kterýmu hráblo, a filmařích, kterým hráblo tuplem. Nebudu zkoumat, jak by pád letadla dopadl ve skutečnosti, ale Jeff Bridges se v tomhle filmu chová jako jantar a ostatní nejsou o moc lepší. Zaujme mladičký Benicio a Jan Vágner, jehož hlas visí někde mezi Vladimírem Rážem, Jiřím Štěpničkou a Jiřím Plachým. (06.03.2016)