Flight to Mars

Plakátové.info: NÁHLED PADESÁTI LET DO BUDOUCNOSTI!! NEJFANTASTIČTĚJŠÍ EXPEDICE, JAKÁ KDY BYLA PODNIKNUTA ČLOVĚKEM!!___Fascinace vesmírem provází filmaře již od počátku kinematografie. Ale vždy byl objektem zájmu Měsíc, teprve v 50.letech se to začalo měnit a tohle je v pořadí teprve druhý film (po ROCKETSHIP X-M (1950) ), který pojednává o cestě na Mars. Povědomí o kosmických zákonech ještě nebylo valné, takže kosmonauti cestou potkávají roj nebezpečných agresivních malých hvězd (zde pojmenovány „shooting stars“), připomínající meteroidy, na Marsu přistanou ve sněhové lavině, takže ve výsledku nad vyspělou marťanskou civilizací se už nikdo pozastavovat nemůže :o) Fakt, že byl film natočen v barvě (což v té době ještě nebylo standartem), svědčí hlavně střídmé výpravě, znázorňující marťanskou architekturu. Zkosené tvary chodeb, okna všelijakých geometrických tvarů a do toho dva trikové záběry - jeden krátký makropohled na podzemní město s létajícími objekty a pak hangár se ztroskotanou raketou. Zatímco pozemšťané chodí v marťanském ovzduší v leteckých oblecích s kyslíkovým náhubkem, Marťané v křiklavě barevných kombinézách s helmou, která tvarem a velikostí připomíná dnešní kosmonautské helmy. Vtipný je hned první dialog setkání dvou civilizací - „Vy umíte anglicky?“ – „Samozřejmě. Naučili jsme se to z vašeho rádiového vysílání.“ – „A jak to, že to vaše jsme nikdy nezachytili?“ – „V tom je ten problém. Přijímat rádiové vlny umíme, ale vysílat ještě ne.“ – scénář trochu smrdí šovinismem, kdy role žen (všechny bez vyjímky v minisukních a některé s nebezpečně hlubokým výstřihem) jsou zde redukovány na sokyně v lásce, nebo proradný element. Úletem je pak rychlý konec, který vypadá, jako by už vyprchal rozpočet. Celkově v rámci B-sci-fi movies celkem zábavný kousek s poměrně pěknou vizuální stránkou. (01.03.2013)

Tahle povrchní zbytečnost se snaží o neotřelé kulisy pro až moc otřelé masturbační fantazie 50. let. Tím nemyslím jen sexuální vzrušení, o které se postarají ďábelsky krátké minisukně. Hlavní je honění si chlapáckého ega. Let na Mars ukazuje, jak chtějí chlapi vidět ženy (jako odbytiště svých mužných plků, za které by jim každá soudná vybušila zuby z huby), jak chtějí chlapi vidět sebe a hlavně jak chtějí chlapi, aby je viděly ženy. A jelikož nedávno zabodoval mj. let na Měsíc, snaží se to trumfnout fraškovitým dějem o letu ještě dál a divné dystopii onde. Hodně zbytečný film. Kdyby neprudily účesy začátku padesátých let, které mladým ženám přidávají tak 20 let, možná bych přistoupil aspoň na ty minisukně... (14.02.2012)

Uz vtedy to musel byt riadny shit a teraz je to uz uplne peklicko. Ani kostymy martaniek to nezachranili. 2/10 (29.04.2018)

Ako guilty pleasure Let na Mars nefunguje tak kúzelne, ako niektoré iné príspevky tejto doby. V čom je problém, keď sa prechádzame po podzemným mestách Marsu a nazeráme pod sukne miestnych dievčat, ani neviem. Tvorcovia ale veľmi promtne reagujú na špiónske aféry začínajúcej studenej vojny a scenár je na rôznych podrazoch a špionážach založený. Žena vedkyňa je predsa len iba žena a ak sa jej objekt záujmu zaľúbi do sexy marťanky, tak hodinu a pol plače :) Skutočný feministický pohľad na vec prinášajú až niektoré neskoršie SF diela v 50. rokoch. Ale áno, film je to zábavný, dizajn je fajn a má to spád. (05.04.2017)

Až do přistání na Marsu nic moc zábava, spíš jen takové popisné sci-fi o přípravách a realizaci výpravy na rudou planetu, která mi jen připomněla, proč "novodobější" sájns fikšn nemám moc v oblibě (kosmická loď u mě nezaboduje, já chtěl být jako malý chlapec popelář a římskej císař, ne kosmonaut, pardon). Na Marsu konečně začíná zábava - ať už ta neúmyslná (nádherně naivní dialogy, které tu někteří citují, děravý scénář atd.), nebo úmyslná: ty kraťoučké kostýmy Marťanek! Hned se mi padesátá léta zamlouvají daleko víc. Škoda jen toho konce, klidně bych to natáhl o deset minut a nechal závěrečné motivy pořádně rozehrát a vyznít. (05.03.2014)

V první polovině nepříliš zábavný film, hlavně se mluví a příliš akce zde není. Ale jakmile se ve filmu objevily Marťanky, opravdu jsem si tohle naivní sci-fi užíval. Mají oblečené na dobu vzniku filmu nebezpečně krátké minisukně, prakticky mají odhalené celé nohy, a v jednom záběru dokonce uvidíme i pod sukni jedné z marťanek. Když se pozemšťanka zeptá marťanky, kde je zde kuchyně, dozvídá se, že ženy na Marsu nejen nevaří, ale dokonce i na mytí nádobí zde mají automatické myčky. A pozemšťanka to okomentuje slovy: „Mars, I love You!“ A, samozřejmě, jak mají obyvatelé vzdálených planet ve zvyku (The Strange World of Planet X),i Marťané se naučili anglicky tak, že poslouchají rádiová vysílání. Sci-fi 'B' Movies, I love You! (03.04.2008)

S Flight to Mars chtěli firma Monogram a režisér Lesley Selander co nejrychleji reagovat na úspěch Rocketship X-M a Destination Moon (oba 1950). Byl to první sci-fi film natočený v barvě. Nízký rozpočet se podepsal na kulisách i tricích. Sci-fi příběh podle mne trochu kazí laškování mezi dvěma členy posádky (různého pohlaví). Chvilku romantika, chvilku napětí, chvilku dialogy o nekonečnosti vesmíru, ani jedno z toho však na mne příliš nezabíralo. Naopak velmi vydařené jsou kostýmy marťanů, především ty dámské s velmi krátkými minisukněmi. (07.07.2006)

Je to barevne a jsou tam holky v minisuknich. Pokud Vam to staci ke stesti, muzete to risknout... Ja uz to ale podruhe urcite neudelam. 2- (13.05.2014)

Krásný barevný retro-future Mars a superkrátké marťanské minisukně. Bohužel to shazuje standarně schématický scénář, který ke konci drží pohromadě jen s vypětím všech sil a vlastně ani nenabízí pořádný závěr. Ale o to v těchto filmech nikdy nešlo. (18.04.2013)