Pobřeží moskytů

Ford si krom slavného Indiana Jonese už v životě zahrál i pěkných pár pošuků a Fox je jedním z nich. Ačkoliv jsem tyhle lidičky co odešli žít někam jinam mimo civilizaci, blíže přírodě či Bohu (jak chcete) vždycky obdivoval a rád o nich četl knihy, vím, že bych do toho nešel. Civilizace si mně už zkrátka naplno podmanila a ano možná jsem i srab a pecivál :-). Sebrat děti, manželku a odjet kamsi do džungle jen kvůli svému osobnímu problému s civilizací chce notnou dávku sobectví a neskutečnou dávku pochopení nejen manželky, ale i dětí. Manželka Foxe mu byla tak oddaná, že to hraničilo s hloupostí a chvilkami jsem pokukoval nad její hlavu zda jí tam už neraší svatozář. Začátel filmu byl celkem sympatický a já mám tyhle filmy z džungle rád, takže jsem byl nadšen i exotickými lokacemi. Jenže pak Fox začne po vzoru Járy Cimrmana vymýšlet jeden vynález za druhým a z poházeného smetí po prchnuvších osadnících sestrojí rodině prakticky vše, chyběla tam snad jen mikrovlná trouba... Domorodci samozřejmě nemají nic jiného na práci než mu radostně postavit dům, to vše za příslibu jakéhosi socialistického vlastnictví všeho až to vyroste, nebo se to řádně vykrmí... Nebudu spoilerovat, ale od mega vynálezu jsem už na film koukal mírně skepticky a druhá smeťáková lokace na pobřeží to už fakt nemohla zachránit. Konec je prapodivný a já já tomu všemu prostě nevěřil. Takže sorry Harrisone ač jsi se snažil co to šlo, 3 kostky ledu jsou až až... * * * (11.11.2018)

"Montér jsem a musím žíti,/ mám v hlavě velký vynález,/ aeroplán chci sestrojiti,/ jenž s celou zemí by se vznes/ a položil ji v kraje jiné...", napsal v jedné z nejznámějších balad Jiří Wolker. Báseň má jasný směr i cíl. U Weirova filmu tomu tak ale není. "Vynálezce" není jednoduchá osoba, kromě toho, že je intelektuálně i fyzicky zručná, je nadmíru složitá: od posledlostí vynálezy, přes civilizační fóbii k civilizaci, robinsonovství jako modus vivendi, touhu po svobodě, až nakonec po fanatismus a tyranovládu a snad i jakési závěrečné smíření s osudem (ovšem na všech čtyřech). A samozřejmě ještě mnoho poloh mezi tím. O tom, Která se v určitém čase a na určitém místě projeví jako dominantní však rozhoduje Paul Schrader, který jako scénárista vykonal skvělou práci. (14.01.2015)

V Pobřeží moskytů má Ford jednu z mála opravdu charakterních rolí ve svý kariéře a podává fakt výjimečnej hereckej výkon, v podstatě on sám táhne celej film a i když je příběh sám o sobě celkem zajímavej a scénáristicky povedenej, tak Ford drtí i ten se svojí skvělou polozápornou postavou. Ovšem o horor se opravdu nejedná, spíš je to drama s thrillerovými prvky. (25.08.2008)

Komunitní survival s vynikajícím fanatickým Harrisonem Fordem v roli vizionářského, podivínského blázna, kterému divák, nikolivěk sám, nemá problém spolehlivě skočit na udičku. Premisou tohoto filmu je ani ne tak gradace napětí, jako proměna charakteru hlavní postavy, za což má Ford ode mě klobouček dolů. Nemá cenu nějak spoilerovat, mrkněte na to, je to zajímavý a poutavý film. 80% (30.06.2014)

Úžasná atmosféra a vynikající herci. Weirův tehdejší vrchol, i když jeho poslední filmy mám raději. A Ford si to dává... Tímto filmem se Weir nejvíc přibližuje Werneru Herzogovi a jeho rané tvorbě a za to srovnání se rozhodně nemusí stydět. Ten film navíc zraje jako víno a čím déle ho člověk má v hlavě, tím víc si uvědomuje jeho dosah. (10.01.2012)