Piknik na Hanging Rock

Zatímco první část je nádherně mysteriózně znepokojivá, melancholická a s krásně zasněnou kamerou, tak ve druhé se to převáží do úplně jiné polohy; stále kvalitní, ale přeci jen ne až tak úplně. Přesto i tak Peter Weir již v těchto svých začátcích oplýval talentem jako málokdo a je to zde pořádně vidět. (13.05.2005)

Hodně, hodně, hodně zvláštní film. Jsem zvyklý a dokonce to očekávám, že Australáci mají filmy jiné. Voní eukalyptem a prachem buše. Začátek byl celkem srozumitelný a oko divákovo mohlo jen mlsně hodnotit všechny ty mladé a v pravdě krásné chovanky školy. Vše se neslo skutečně v duchu doby ,, dámy, dnes bude horký den, proto si můžete sundat rukavičky! '' :-). Viktoriánská éra a její etiketa byla něco neuvěřitelného, kdo o tom něco ví, dá mi za pravdu. Ale jsme v Austrálii. Ačkoliv i tam přišla s Brity civilizace, jen těžko soupeří s divokostí krajiny a přírody. Jak absurdně vypadali lidé v oblecích a cylindrech s propocenými či zaprášenými oděvy... Jako by se objevili někde, kde asi neměli být. To jsem z filmu vycítil, tu režisérovu potřebu to Britům nějak toto sdělit. Že Austrálie je svá, vlastní, divoká se pověstmi a tajemnými kopci a že Britové tam jsou zkrátka cizí. Od chvíle, kdy dívky vylezou na kopec a začne pátrání film výrazně zvolnil tempo a z mysteriózna se stal klasický dobrodružný film. Konec mi nesedl, říkám to rovnou. Nemám moc rád, když v závěru zůstane konec otevřený a je na divákovi aby si to celé interpretoval po svém. Budu si to muset ještě někdy dát znovu. Co bylo krásné byla hudba, která do filmu seděla naprosto dokonale. Tohle byl náročný film. Když jsem četl komentář Mattyho a hlavně ten na https://ofilmu.wordpress.com/2017/09/13/sen-ve-snu-piknik-na-hanging-rock/ jsem si uvědomil co vše mi asi ve filmu ještě uniklo za symboliku. Snad je to i cesta jak si s touto ,,nápovědou'' dát film ještě jednou a lépe jej chápat. Možná je to ale také jen jeden pohled na snímek na který lze nahlížet pokaždé jinak... Já dávám za tři útržky krajkových šatů. Zatím. * * * (03.12.2018)

Je až neskutečné jak působivou mysteriozní atmosféru dokáže Peter Weir navodit pomocí hudby a kamery na poměrně malém prostoru prostředí australské přírody.Příběh chovanek internátní školy,které se za záhadných okolností ztratí během pikniku ve skalách je prostoupený mnoha vizuálně krásnými a poetickými záběry,později se přidává také pocit tajemna,které se však ve druhé polovině vytrácí a příběh se začne věnovat spíše vztahům v internátní škole,které jsou ale dostatečně zajímavé,takže ani pak mě film nezačal nudit.A nakonec mi vlastně ani nevadilo,že záhada zůstala v podstatě nevyřešena. (04.02.2013)

Tak jsem hledal "dokonalý" horor. No, tohle úplně horor není, ale našel jsem něco, co mě fakt dostalo. Za poslední dobu to byly dva filmy - Emelie a Piknik na Hanging Rock. Tenhle film, ač má banální námět, je naprosto geniální. Dívčí internát jede na výlet k hoře, ale výlet nedopadne zrovna nejlépe. Je tu spousty věcí skvěle podáno, spousty vět, co dívky vyřknou a zní i maličko divně dostanou postupem času hlubší význam, ze kterého až mrazí. Chtěl bych vyzdvihnout i pár skvělých momentů, třeba papírkovou cestu, asi nejdokonalejší ztvárnění snu, co jsem kdy ve filmu viděl (jelikož sen tu skutečně vypadá jako sen) nebo taky "záchranou vodu" (ta scéna, ve které dívky překračují ten potůček a ta tlustá si v ní nechtěně namočí nohy - no, a jak to s ní dopadlo) a obecně tu chvíli, kdy jsou dívky úplně mimo. I když se tu nic moc nestane, celý film vás drží skvělá atmosféra a u mě se taky dostavil strach z neznáma. Nemáme vysvětlení, jelikož není. Nevíme, co se stalo, jak dopadly. Ačkoli si člověk myslí, že teď přijde ta část, ve které to začne nudit, přijde naprostý šok a posílení už tak skvěle vykreslené atmosféry. Mé milované podivnosti jsou zde taky a třeba nad rudým mrakem přemýšlím doteď. Opravdu, nečekal jsem, že se mi dostane tak skvělého filmového zážitku. Tohle po dopsání komentáře míří rovnou do mých oblíbených filmů, protože něco takového se opravdu jen tak nevidí... Btw, je to strašně intenzivní zážitek i po několika zhlédnutích, který žánr mysteriózního filmu opravdu povyšuje do nepředstavitelných výšin. Nadfilm, nepopsatelná záležitost, která se prostě musí vidět. 6* (14.01.2018)

Ještě mám v živé paměti, když jsem to zkoukl před lety v televizi, název filmu se už dávno vytratil, ale ten stísněný pocit z podivné atmosféry zůstal. I teď, po letech, je ta atmosféra zvláštní, silně podepřená skvělou hudbou, holčičí éteričností, ale myslel jsem si tedy, že to je trošku syrovější. (26.02.2015)